Milí Češi, uvědomte si, kdo jste a kde stojíte
29. 3. 2018 / Bohumil Kartous
Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous Češi nám pomohli vybudovat ...28. 3. 2018
Vztahy mezi USA a Čínou rozhodnou o osudu světa v 21. století. Naneštěstí obě supervelmoci kvůli rozdílnému pohledu na globalizaci na mnoha frontách míří ke konfrontaci. I když Donald Trump nenese výlučnou vinu za tuto dlouho vznikající strategickou, ekonomickou a politickou konfrontaci, jeho politika čínsko-americkou rivalitu vyhrotila a zaručila, že se vztahy budou zhoršovat, než se případně zlepší. Čínský vzestup spolu s Trumpovými reakcemi hrozí pohřbít liberální mezinárodní řád, který Spojené státy po 2. světové válce pomáhaly vybudovat. Tento pesimistický, ale nevyhnutelný závěr vyplynul z týdenních rozhovorů mezi čínskými a americkými analytiky v Pekingu a Šanghaji.
Většina amerických komentátorů po celé dekády argumentovala, že globalizace Čínu změní, otevře její trh a liberalizuje její politiku. Čína je ovšem transformována. Její hrubý domácí produkt nyní soupeří s americkým, její střední třída čítá 400 milionů lidí. Ale většina ekonomiky zůstává pro americký obchod a investice uzavřena a porušování intelektuálního vlastnictví dál zůstává bez trestu. V lednu 2017 v Davosu prezident Si Ťin-pching představil Čínu coby předního šampiona globalizace, v kontrastu s protekcionismem Donalda Trumpa. Bylo to krásné vyprávění. Ale ignorovalo trvající odpor Číny vůči volnému pohybu kapitálu nebo vystavení průmyslu zahraniční konkurenci.
V regionálním měřítku se Čína asertivně blíží pozici dominantní geopolitické síly v Asii. Si tento týden slíbil, že "Čína nikdy nebude usilovat o hegemonii nebo se věnovat expanzi". Dlouhodobou ambicí je rozložit americký alianční systém v Asii, nahradit jej neškodnějším regionálním bezpečnostním uspořádáním a ideálně ustavit sféru vlivu přiměřenou vlastní moci. Čína nabízí nejen infrastrukturní investice v sousedních zemích, ale také slib většího politického vlivu v jihovýchodní, jižní a střední Asii. Čína také agresívněji pokračuje ve vznášení nároků na takřka celé Jihočínské moře, kde pokračuje v budování ostrovů a podniká provokativní akce proti Japonsku ve Východočínském moři.
Mezitím doma každý den dochází k upevňování čínského totalitárního systému, elektronické sledování je rozšiřováno a prostor pro nezávislou občanskou společnost se ztrácí. Občané vedou orwelliánskou existenci v prostředí, v němž skóre v "sociálním kreditu" rozhoduje o životních vyhlídkách. Si nyní zařídil zrušení ústavních omezení ohledně funkčních období čínského prezidenta. Zatímco Trump možná závidí, Siova konsolidace moci stojí v zásadním protikladu k principům svobody, jež jsou jádrem americké národní identity a dlouhodobých aspirací.
V nedávném článku pro Foreign Affairs dva vysoce postavení představitelé Obamovy administrativy, Ely Ratner a Kurt Campbell, popisují rozsah amerického rozčarování z Číny. Národněbezpečnostní strategie publikovaná v prosinci identifikuje Čínu (a Rusko) coby hlavní "revizionistické" mocnosti a přední protivníky USA. Trumpova administrativa směřuje k zadržování Číny. Spolupracuje s Kongresem na udržení klesajícího náskoku v oblasti umělé inteligence a dalších technologií dvojího užití. A oznámila podporu pro "svobodný a otevřený indo-pacifický" řád, který (kromě jiného) poskytne základnu pro spolupráci s hlavními demokraciemi jako Japonsko, Jižní Korea a Indie - spolu se zeměmi jako Vietnam - coby protiváhu k sílící Číně.
Ale je to ekonomická oblast, kde je Trumpův odpor vůči Číně - a status samotných USA coby "revizionistické mocnosti" - nejzřejmější. Prezident vedl kampaň na základě předpokladu, že američtí obchodní partneři, zejména Čína, zacházeli s Američany jako s onucí a zničili přitom americké výrobní podniky. Bílý dům tento týden oznámil, že uvalí na Čínu tarify v objemu až 60 miliard ročně jako trest za porušování principů svobodného obchodu. To přistupuje k plánům uvalit cla na importovanou ocel a hliník.
Obránci obchodního systému založeného na pravidlech tvrdí, že takové akce jdou přímo proti principům Světové obchodní organizace, obcházejí její závazné mechanismy řešení sporů. Trumpův unilateralismus signalizuje jeho netrpělivost s přístupy orientovanými na proces, které uplatňovali oba jeho předchůdci, a záměr orientovat se na výsledky - i když tím budou pravidla WTO odsouzena k zániku.
Trumpova skepse k mnohostranným obchodním dohodám ignoruje geopolitické výhody. Například Transpacifické partnerství, z nějž Trump Američany vyvedl, mohlo signalizovat, že USA zůstává mocností přítomnou v regionu coby protiváha k Číně, což má hluboké strategické důsledky.
Liberální mezinárodní řád je v Asii odkázán na intenzívní péči, ale v domě chybí lékař. Geopolitická pnutí a ekonomické třenice budou omezovat čínsko-americkou spolupráci a mohou se také rozšířit do dalších regionů a na další témata. Aby USA touto érou prošly bez nové studené (nebo horké) války, budou potřebovat opatrnost a moudrost - dvě kvality, které obecně nejsou právě spojovány s Donaldem Trumpem.
Předběžný test proběhne v příštích dvou měsících, kdy má prezident naplánovanou schůzku se severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Vyhlídky na úspěch jsou nízké. Ochota Pekingu vyvinout tlak na svého spojence a udržet s Washingtonem účinnou komunikaci ovlivní americké vnímání toho, co od Číny lze nebo nelze očekávat.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse