Daň z příjmu v různých evropských zemích

24. 8. 2013

Velice zajímavá byla výše daní v GB. Nemohly by BL zveřejnit, jaká jsoiu daňová pásma v jiných zemích (Skandinávie, Francie, Německo, Rakousko a podobně)? ptá se Jaroslav Obermajer.

Podobně by bylo zajímavé srovnat daně z příjmu právnických osob u nás a v zemích západní Evropy. Proč bylo potřeba aby vláda rozpočtové odpovědnosti snižovala před lety tuto daň ze 20 na 19 %, když ve většině vyspělých zemí Evropy se pohybuje mezi 25 až 30 procenty??? Proč bylo nutné snižovat daně supermarketům telefonním operátorům, vodárnám, bankám, solárním podvodníkům a podobně a současně zvyšovat DPH u potravin, léků, dopravy?

Odpověď Jana Čulíka: Tyto informace jsou volně k dispozici na internetu, například ve Wikipedii, kde je přehledná tabulka ZDE, přesnější a podrobnější informace jsou např. ZDE. V níže uvedené jiné tabulce ZDE najdete srovnání nejvyšších pásem daní z příjmu v evropských zemích s mírou nezaměstnanosti. Autoři analýzy uvádějí, že neexistuje vůbec žádná korelace mezi mírou nezaměstnanosti a nejvyšším zdaněním v dané zemi. Povšimněte si, že v zemích s nejvyšším zdaněním je relativně nízká nezaměstnanost, naopak ve většině zemí s mininálními daněmi je nezaměstnanost vysoká. Jak vyplývá z těchto vědeckých analýz, viz k tomu powerpointovou prezentaci v angličtině, zavedení rovné daně, a tedy likvidace sociální infrastruktury v důsledku státních škrtů, vedly v pobaltských zemích k naprosté katastrofě, mimo jiné i k drastickému snížení průměrné délky života obyvatelstva.

I v ČR vedlo k nesmyslným kalouskovským škrtům, protože po zavedení rovné daně stát nevybral dostatečné množství finančních prostředků na svůj provoz. To je v západní Evropě dávno známo, proto západoevropské státy rovnou daň nezavedly. To jen v ČR a jiných postkomunistických zemích na Východě zavádějí ideologové nesmyslné a škodlivé experimenty. V západní Evropě by se to politikové neodvážili udělat, protože by se proti tomu vzbouřili tamější občané, je tam daleko aktivnější občanská společnost. (Lendvaiová ve výše zmíněném článku dokazuje, že tam, kde je aktivní občanská společnost, se nepodařilo zrušit sociální infratrukturu a nedošlo tam ke katastrofálnímu zkrácení průměrné délky života.)

K tomu tato diskuse v televizi BBC:

BBC: "Bylo by zavedení rovné daně politickou sebevraždou?"




(Pozn. Do roku 2012 bylo v Británii nejvyšší daňové pásmo 50 procent, od r. 2013 jej konzervativci snížili na 45 procent. - Míra nezaměstnanosti v ČR je podstatně vyšší, než uvádí tato tabulka, upozorňuje Michal Rusek. Podrobnosti ZDE)

PPS. Jeden čtenář poslal odkaz na tabulku OECD, která uvádí celkové náklady na zaměstnance. Z ní vyplývá, že i když jsou v ČR daně z příjmu velmi nízké, Česká republika uvaluje neobyčejně velké břemeno sociálních dávek na zaměstnavatele (tzv. superhrubá mzda). Tyto velmi vysoké dávky, které musí platit zaměstnavatel, jsou důkazem hrubé neefektivity českého sociálního systému. - O tom ovšem argumentace nebyla, ta byla o to, zda zvýšení přímých daní v nejvyšším pásmu, jak to navrhuje KSČM, je "šokující" a "komunistické".

0
Vytisknout
10907

Diskuse

Obsah vydání | 27. 8. 2013