Británie: Zdá se být jasné, že Spojené království napomáhá porušování mezinárodního práva ze strany Izraele
27. 8. 2024
Nový ministr zahraničí má přístup k údajům, které nejsou veřejnosti dostupné - a má povinnost dodržovat zákon
Britská historie rozvoje a dodržování mezinárodního práva by měla být zdrojem hrdosti. Spojené království kdysi stálo v čele stíhání válečných zločinů, zakotvení mezinárodních lidských práv a rozvoje Ženevských úmluv. Nedávné vlády však s mezinárodním právem zacházely s opovržením: po sobě jdoucí konzervativní vlády uzákonily porušení obchodní dohody EU během několika měsíců po její ratifikaci, porušily úmluvu o uprchlících kvůli plánu na deportaci uprchlíků do Rwandy a opakovaně vyhrožovaly, že opustí Evropskou úmluvu o lidských právech, píše právník Sam Fowles.
Všeobecné volby nabídly příležitost k novému nastavení. Jedním z prvních kroků Starmerovy vlády bylo přerušení snahy Spojeného království zablokovat zatykač mezinárodního trestního soudu na Benjamina Netanjahua a jeho ministra obrany Yoava Gallanta. Nový premiér rovněž obnovil financování Unrwa.
Tyto pozitivní kroky však nevypovídají o celé situaci. David Lammy v opozici vyzval ke zveřejnění právního poradenství ohledně britského prodeje zbraní Izraeli. Od svého nástupu k moci Lammy prohlašuje, že zveřejnění poradenství „je kvazi-právní proces a je důležité, abych kroky sledoval odpovídajícím způsobem“. Vláda má absolutní pravomoc zveřejňovat informace podle článku 78 zákona o svobodě informací z roku 2000. Rozhodnutí o nezveřejnění je politickým rozhodnutím.
Právní názor vlády však můžeme vyčíst z jejích podání v probíhajícím sporu o prodej britských zbraní Izraeli (Starmerova administrativa tento případ nadále hájí). Zdá se, že vládní stanovisko zůstává v obecné rovině takové, že prodej je zákonný, protože Izrael neporušuje mezinárodní právo. Opírá se však do značné míry o ujištění, která poskytuje sám Izrael. Přinejmenším z dokumentů k případu není jasné, zda Spojené království vyvinulo nějaké významné úsilí, aby si tvrzení Izraele ověřilo.
Případ prodeje zbraní vznesený proti vládě se týká vnitrostátního práva. Spojené království má však také povinnosti (a potenciální závazky) v oblasti mezinárodního práva. V květnu dospěla nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise OSN k závěru, že se Izrael dopustil válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Mezi ně patří mučení, vraždy, sexuální násilí a používání vyhladovění civilistů jako metody vedení války. V červenci Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) rozhodl, že izraelská okupace Západního břehu Jordánu a Gazy je nezákonná. Konstatoval, že Izrael porušil právo Palestinců na sebeurčení a nárok na svobodu před „rasovou diskriminací a apartheidem“.
V návaznosti na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora mě rozvojová nevládní organizace Global Justice Now pověřila, abych poskytl právní poradenství ohledně toho, zda Spojené království (a jednotlivci ve vládě) neporušili mezinárodní právo podporou izraelských aktivit. Pokud stát nebo jednotlivec poskytuje „pomoc a asistenci“, která usnadňuje spáchání válečného zločinu, zločinu proti lidskosti nebo porušení jiného mezinárodního práva, může se na ně pohlížet, jako by se sami dopustili protiprávního jednání. Pokud byly například zbraně nebo zpravodajské informace Spojeného království použity při operacích, které zahrnovaly mučení nebo vraždy, může soud rozhodnout, že Spojené království k těmto nepravostem přispělo.
Ve většině případů je stát nebo jednotlivec odpovědný pouze tehdy, pokud „napomáhal a asistoval“ s vědomím, že jeho pomoc „za normálního běhu událostí“ přispěje ke spáchání protiprávního jednání. U nejzávažnějších trestných činů, jako je genocida nebo porušení práva na sebeurčení, není nutné vědomost prokazovat. Velká část vztahů mezi Spojeným královstvím a Izraelem je utajována, takže není možné zjistit plný rozsah pomoci nebo vědomostí Spojeného království. Existují však významné důvody k obavám.
„Pomoc a asistence“ Spojeného království Izraeli dalece přesahuje rámec prodeje zbraní. Obchodní dohoda mezi Spojeným královstvím a Izraelem umožňuje oběma státům vzájemný přístup na své trhy za výhodných podmínek. Okupovaná území jsou integrována do izraelské ekonomiky. Některé firmy na těchto územích podnikají a pak své výrobky odtamtud vyvážejí do Izraele. Je těžké uvěřit, že si vládní představitelé nejsou vědomi toho, že usnadňování obchodu, které umožňuje Izraeli a/nebo izraelským společnostem profitovat z okupovaných území, napomáhá izraelské okupaci. Spíše než sjednání ještě užší dohody by se tedy dalo očekávat přezkoumání - zejména s ohledem na to, že dohoda, která pomáhá Izraeli profitovat z jeho nezákonné okupace, téměř jistě povede k porušení mezinárodního práva ze strany Spojeného království.
Spojené království rovněž sdílí zpravodajské informace a poskytuje vojenskou pomoc (a také prodává zbraně). Existuje důvod domnívat se, že vláda ví, že tyto kroky usnadňují páchání bezpráví. Informátor ministerstva zahraničí Mark Smith v souvislosti s izraelským útokem na Gazu uvedl, že „každý, kdo má základní znalosti o těchto věcech, vidí, že jsou páchány válečné zločiny ... flagrantně, otevřeně a pravidelně“. V březnu Alicia Kearnsová, (tehdejší) předsedkyně výboru pro zahraniční věci, na akci konzervativců pro získání finančních prostředků uvedla, že podle jejího názoru vláda obdržela právní analýzu, podle níž Izrael porušuje mezinárodní právo.
Vyšetřování OSN dospělo k závěru, že jednání Izraele odráží doktrínu Dahiya. Ta vyžaduje záměrné použití nepřiměřené síly proti civilistům s cílem odradit je od odporu. Pokud má vláda důvod se domnívat, že v Gaze je uplatňována doktrína Dahiya, je obtížné popřít vědomí, že poskytování pomoci a podpory izraelským operacím „za běžného běhu událostí“ usnadňuje bezpráví. Lammy sice rozlišuje mezi dodávkami „útočných“ a „obranných“ zbraní, ale stojí za to poznamenat, že všechny izraelské operace v Gaze jsou údajně vedeny za účelem „sebeobrany“.
Diskuse