Uhlíkové neutrality nelze dosáhnout bez redukce plastů
8. 7. 2021
- Výroba plastů je nesmírně energeticky náročná a přispívá hrubě ke globálnímu oteplování. To musí skončit.1. 7. 2021
V předchozí vlně veder letos v červnu zaznamenalo pět zemí na Blízkém východě teplotu vyšší než 50 stupňů Celsia. Extremní vedro postihlo Pákistán, kde upadlo dvacet děti ve škole do bezvědomí a musely být ošetřeny v nemocnici na přehřátí.
V důsledku pokračujících emisí skleníkových plynů je jasné, že další extremní vlny horka budou stále častější. Vědci nyní vypočítali nárůst jejich pravděpodobnosti. Například, vlna veder v roce 2019 v Evropě, která usmrtila 2500 osob, byla pětkrát pravděpodobnější, než by bývala byla bez globálního oteplování.
Ve většině míst způsobuje extremní horko problémy, narušuje ekonomiku a zvyšuje úmrtnost dětí a starších lidí. Avšak na celé řadě míst na Blízkém východě a v Asii se objevuje něco opravdu děsivého: vzniká tam tak obrovské horko, že se v něm nedá žít.
Zatímco lidské bytosti dokáží přežít i v teplotách nad 50 stupňů Celsia, pokud je nízká míra vlhkosti, ale když je vysoká teplota a zároveň i vysoká míra vlhkosti, člověka nezachrání to, že se potí, ani že se polévá vodou. Je to takzvaná teplota mokré baňky - teploměru zabaleného do mokré látky. Lidské bytosti nedokáží přežít trvalejší vystavení teplotě mokré baňky vyšší než 35 stupňů Celsia, protože nelze lidské tělo zchladit. Ani ve stínu a ani s neomezeným množstvím vody.
Kdysi se vědci domnívali, že teplota mokré baňky 35 stupňů Celsia je nemožná. Avšak loni vědci informovali, že místa v Perském zálivu a v Pákistánu v údolí řeky Indus už tuto hranici dosáhla, i když jen asi na hodinu nebo dvě a jen v malých oblastech. Jak se zvyšuje globální oteplování, vědci předpovídají, že vlny veder a doprovázející teplota, v níž se nedá přežít, budou trvat déle a budou se vyskytovat v širších oblastech a v nových místech, včetně částí Afriky a amerického jihovýchodu.
Určitě je nutno snížit emise uhlíku v tomto desetiletí o polovinu a do roku 2050 dosáhnout nulových emisí.
Dále, je nutno se připravovat na vlny horka v budoucnosti. Prioritou je v první řadě krizové plánování pro veřejné zdraví: poskytnout lidem důležité informace a přesunout zranitelné osoby do klimatizovaných místností. Předpovědi veder musejí obsahovat informace o teplotách mokré baňky, aby se lidé naučili rozumět tomuto nebezpečí.
Plány by měly vzít v úvahu, že vlny veder posilují strukturální nerovnost. Chudší čtvrti mívají méně zeleně, a tak je tam větší horko, lidé, kteří pracují venku, často za minimální plat, jsou zvlášť zranitelní. Bohatí si také kupují za vysoké ceny chladicí zařízení a mnoho z nich má možnost utéci, což zdůrazňuje důležitost plánování veřejného zdraví.
Nutné je vytvořit zdroje energie, které dokáží přežít vlny horka, protože ve vedrech je v důsledku provozu klimatizačního zařízení daleko větší nápor na zdroje elektrické energie. Proti horku je také nutno zabezpečit internet a datová centra.
Je zapotřebí nových stavebních norem, udržujících budovy v chladu, a dopravní systémy musejí být vedrům přizpůsobeny, aby v nich mohly fungovat.
Modifikovat domácnosti, aby byly energeticky efektivní, je také příležitostí jak nás udržet v chladu. Například instalace elektrických čerpadel horka pro vytápění domů v zimě znamená, že v létě se mohou přepojit tak, aby fungovaly jako hladicí systém. Města mohou být udržována v chládku, pokud budou na střechách pěstovat zeleň a větší množství zeleně ve městech způsobí, že to budou příjemnější místa k životu.
(Pozn. JČ. V Budapešti jsou skoro všechny hlavní ulice nyní lemovány stromy. Proč ne v Praze?)
Je nutno před horkem také ochránit zemědělství a širší ekosystémy, na nichž všichni závisíme. V Bangladéši jen dva dny horka letos v dubnu zničila 68 000 hektarů rýže, více než 300 000 farmářů tak přišlo o 39 milionů dolarů. Je nutno vypěstovat nové druhy plodin, odolných vůči horku, jinak drasticky stoupnou ceny potravin, což povede k chudobě a k občanským nepokojům.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Diskuse