Bavili bychom se o idejích. Kdyby nějaké byly k mání

14. 6. 2023 / Karel Dolejší

"Velcí diskutují o idejích, průměrní o událostech, malí o lidech," říká výrok připisovaný Eleanor Rooseveltové.

Také u nás v Česku bychom možná rádi diskutovali o idejích - až na to, že tu vlastně dávno žádné nejsou v oběhu. To co se šíří médii, sociálními sítěmi a dalšími kanály (ehm), se sice často jako ideje tváří, nicméně jde jen o účelové atrapy.

Vezměte takové ANO. Když se majitel před prezidentskou volbou vydal do školy, aby se před žáčky historicky znemožnil (ačkoliv nepochybně doufal, že mu návštěva vzdělávací instituce naopak pomůže v kampani), nikdo z lenníků ve straně neřekl ani popel.

Ale jen se do školy vydá předsedkyně parlamentu za TOP09, už je návštěva zéešky nepřijatelnou politickou agitací, kterou by prý měl někdo dokonce vyšetřovat.

Hájí tedy snad ANO nějaká pravidla oddělení vzdělávacích institucí od politické propagandy? Kdepak, po takovéto myšlence není ani stopy. Jediné, na čem záleží, je, že náš kmen smí udělat cokoliv, třeba ty největší podrazy, zatímco protivníci nesmějí nic. Idea? Kdeže, veškerá žádná.

Pak tu máme také "konzervativce", kterým prý vadí "ohrožení svobody slova" údajně plynoucí z toho, že by každý nemohl ve veřejném prostoru zlovolně lhát o ruských válečných zločinech nebo si vymýšlet pitomosti ohledně boje s pandemií, kvůli kterým lidé zbytečně umřeli a umírají.

Očekáváte důslednost na této frontě? Chyba lávky: Jakmile první konspirolog po svém "domyslí" tento článek a označí Pannu Marii za převlečeného krokodýla (samozřejmě původem z vesmíru a se zlovolnými světovládnými úmysly), budou konzervativní obránci "svobody slova" řvát jako zjednaní, že něco tak svatokrádežného v žádném případě nesmíme ve veřejném prostoru tolerovat.

Když byl premiérem trestně stíhaný Babiš, často jsme slýchali, že vyšetřovaný nemá ve vysoké politické funkci co dělat - což by koneckonců také mohla být zcela neproblematická idea. Potíž je v tom, že současný ministr spravedlnosti se chová dokonce ještě hůře než zatracovaný majitel Agrofertu, když z titulu své funkce nepokrytě zasahuje do vyšetřování týkajícího se jeho vlastní osoby a kolegů z ODS.

Jednoduchým pravidlem české politiky zkrátka je, že každé pravidlo je tu aplikováno selektivně, výhradně na politického konkurenta, ale na vlastní kmen v žádném případě.

Ovšemže v takovém prostředí v zásadě není možné rozebírat cokoliv opravdu nestranně a usilovat o objektivitu, kterou tu nikdo neviděl ani z rychlíku, nepozná ji, když na ni narazí, a nemá o ní naprosto žádnou uchopitelnou představu.

A tak v ČR ani v příštích letech nevzniknou žádné širší konsensuální dohody na bázi neideologických projektů, které by snad mohly propojit různé politické proudy. Jediné, co domorodci dobře znají, je "šábnout se" o moc a zdroje, jako Zeman s Klausem na půdorysu oposmlouvy.

Proto se v plném hrnci české bramboračky pokryté pěnou dní budeme dál plácat od události k události, od jednoho člověka ve funkci k jinému člověku ve funkci, aniž by se dospělo k nějakým opravdovým politickým idejím, které by alespoň stálo za to kriticky rozebírat v pověstné "pražské kavárně".

Na to, co je zatím k vidění, nepotřebujete žádný kurz kritického myšlení. Stačí rutinní nastavování zrcadla instantně ukazujícího křivé huby.