Nebudeš míti bohů přede mnou

27. 3. 2014

Přeložil Přemysl Janýr, Vídeň, březen 2014

Willi Wimmer je počítán k pravicovému křídlu německé CSU a k hardlinerům. Mezi lety 1988 až 1992 byl státním sekretářem na německém ministerstvu obrany a do roku 2009 poslancem Bundestagu. Směrodatně se podílel na jednáních o znovusjednocení Německa. Ken Jebsen s ním vedl rozhovor pro nezávislý zpravodajský server KenFM o Ukrajině, Evropě a USA.

Ken: Pane Wimmere, vy jste základním kamenem CSU, přes třiatřicet let jste seděl v německém Bundestagu, jste právník, pracoval jste na ministerstvu obrany, byl jste členem OBSE a duchem jste jím stále, jste bojovníkem za lidská práva, ačkoli vás mnozí považují za hardlinera. Aktuálním důvodem našeho dnešního rozhovoru je Krym a Ukrajina. Před sto lety, v roce 1914 začala první světová válka. Mohlo by být, že se válka do Evropy vrátila?

Nezáleží na tom, kdo je v právu, ale co je strategicky efektivní

27. 3. 2014 / Jan Čulík

Na svou poznámku "Anexe Krymu byla Putinovou strategickou chybou" jsem dostal reakce zhruba deseti čtenářů, kteří všichni zdůrazňují: "Ale vždyť Putin je v právu!"

To je samozřejmě velmi problematické tvrzení, jenže nejvíc mě na reakcích čtenářů zaujalo to, že vůbec nepochopili, co jsem se svou poznámkou snažil sdělit. My Češi už holt bohužel takoví asi jsme. Nejsme schopni pragmatického a strategického uvažování. Reakce těchto deseti čtenářů mi připomněla mého otce. Když jsme bydleli v Praze na Starém Městě, chodili jsme do sklepa pro uhlí, já byl teenager a otec cestou do sklepa s uhláky nadával na komunisty. A taky na zrádný Západ, který "se na nás Čechoslováky úplně vykašlal. Vždyť to není fér!"

"Neodolatelná síla tlachu" na Putina nestačí

27. 3. 2014 / Karel Dolejší

V dobách nezpochybnitelné americké globální hegemonie mohly dělat zahraniční politiku i osoby k tomu účelu za normálnějších okolností zcela nezpůsobilé, jako například Madeleine Albrightová. Kuriózní kombinace "idealismu a realismu", kterou se Američané tak chlubí, se tehdy projevovala velkohubým řečněním a bombardováním. Tam, kde se to hodilo, padala vznešená slova o lidských právech a humanitě; tam, kde se to nehodilo, se ovšem nanejvýš šeptalo, že by i vážený spojenec jaksi měl... A pokud adresát exaltovaného tlachu nebyl již pouhými účelovými slovy dostatečně zastrašen a neposlechl, zasáhlo letectvo. Modelovým příkladem se stalo obrovské plýtvání prostředky během letecké války proti Jugoslávii v roce 1999, kterou ani celé NATO nedokázalo vojensky vyhrát. Konflikt skončil politickým kompromisem zprostředkovaným Viktorem Černomyrdinem. Ale ani to nezabránilo Západu okamžitě ruského zachránce podrazit a zabránit mu ve splnění toho, k čemu se zavázal: Že bude zárukou ochrany jugoslávských zájmů v Kosovu.

O dluzích hnutí ANO

27. 3. 2014 / Boris Cvek

Tak hnutí ANO Andreje Babiše prý skončilo loni s dluhem 40 milionů korun. Jak z toho ven? Strategie šéfa je odzbrojující:

""Musíme šetřit, musíme získat vícero sympatizantů, kteří to nebudou dělat jenom za peníze." ZDE

Rozumím tomu správně tak, že dosud hnutí ANO funguje na tom základě, že jeho sympatizanti (členové?) jsou za své sympatie placeni? Pak by dávalo smysl, že hnutí ANO tak váhá s přijímáním nových členů. Nebo o jakých sympatizantech, kteří "to nebudou dělat jenom za peníze," Andrej Babiš vlastně mluví? Co vlastně mají dělat? A proč "to" mají dělat zrovna sympatizanti a ne členové strany? Nebo jsou členové strany a sympatizanti totéž?

Podle jiné zprávy buší na dveře hnutí ANO 6000 zájemců o členství. Možná jsou to právě ti sympatizanti, které Babiš hledá a kteří "to" budou dělat ne jen kvůli penězům. Tatáž zpráva ale říká, že hnutí ANO se bojí, že jde ve skutečnosti o politické podnikatele. Zemský ráj to na pohled.ZDE

Nezodpovězené otázky církevních restitucí

27. 3. 2014 / Jiří Jírovec

Církev, zejména ta katolická, chce mít nohu ve všech dveřích, které se podaří pootevřít. Přitom uniká pozornosti, že jde o instituci, která nemá s demokracií nic společného. Podstatou její existence je ovládání lidí a proto se tak urputně snaží pronikat do vzdělávacího systému.

Bandera a Horbaňuk

27. 3. 2014

K textu ZDE připodotýkám osud atamana Horbaňuka - ZDE, píše Pavel Barák.

Onen text ústrku ovšem opomíjí několik skutečností:

(1) Horbaňuk byl šéfem rozvědky UPA.

(2) Horbaňuka unesla čs. rozvědka spíš omylem - cílem byl Bandera. Tam to nevyšlo - při pokusu o únos byl Bandera zabit a místo něho byl unesen Horbaňuk. Aspoň tak to interpretoval později Rudolf Barák.

Problematičnost článků o Taiwanu

27. 3. 2014

Rád bych zareagoval na sérii tří článků o dění na Taiwanu (čti Tchaj-wanu) od Jana Miesslera, ZDE ZDE ZDE,

ke kterým dnes přibyl ještě čtvrtý ZDE, píše sinolog Štěpán Pavlík.

Jsem velice rád, že se o tomto protestu na Britských listech tyto články objevily, nicméně v textech se vyskytují některé časté nešvary vyplývající z často se opakujících klišé a někdy nedostatečné znalosti místních poměrů, které vedou k vytváření mýtů o čínské civilizaci. Proto bych rád připojil několik poznámek. Zároveň doufám, že i pro redakci Britských listů bude můj text v něčem poučný:

Potřebné upozornění do vlastních řad (nás, některých "uživatelů" BL)

26. 3. 2014 / Miloš Dokulil

Cokoliv, co zrovna zaujalo naši pozornost, všichni vždycky čteme v nějakém aktuálním kontextu vlastní paměti a možná na základě ještě aktuálnějších zrovna získaných informací. Žádný text nemůže postihnout všechny ty možné perspektivy pohledů "na věc", včetně dalšího času, který mezitím "naběhl", aby doplnil jak mezery v informacích, tak také možná přímo ujasnil další směřování, či dokonce vyústění sledovaného dění. Navíc nelze nikdy předem předcházet jisté předpojatosti, se kterou mnozí z nás přistupujeme k hodnocení události. K něčemu bezděky přispěla kdysi již rodinná výchova a prostředí, v němž jsme vyrůstali. Mnohé naše soudy (ale i předsudky) kooptovala do našeho života osobní zkušenost.

Svoboda jako uvědomělá nutnost --- povinně aktivnímu voliči z demokracie vždy jen ohlodaná kost?

26. 3. 2014 / Miloš Dokulil

Skoro to tak vypadá, že by měl jít volič povinně k volbám, aby byl "objektivní" vzorek nálad a tužeb občanstva. (Máme k tomu dokonce shovívavý signál přímo z Hradu.) A aby to příliš nebolelo, zároveň se dává k úvaze, zda neudělit symbolickou pokutu pro ty, kdo se k volbám nedostaví a budou sabotovat. Jak pak pokutovat sabotéry voleb? 30 Kč (jako za recept?), anebo spíše 50 Kč (což byla ještě nedávno bankovka)? Ten luxus za tak málo peněz by ovšem mohl neblaze podražit, kdyby bylo neplacení pokuty spojeno s možností exekuce a těmi poplatky za advokáta a exekutora... Samozřejmě že by bylo možné také nasadit pokuty "de luxe", hned v tisícikorunových polohách; aby ani déšť či sněhová vánice nebránily ctěnému voličstvu ve splnění kýžené povinnosti.

Anexe Krymu byla Putinovou strategickou chybou

26. 3. 2014 / Jan Čulík

Britský rozhlas v úterý informoval o obrovském úprku kapitálu z Ruska, za poslední měsíc prý odešly investice ve výši 70 miliard dolarů. Investoři se obávají nestability. Souhlasím s Obamou, že strategická rozhodnutí Putinovy vlády jsou známkou jeho slabosti, nikoliv síly. Mnozí lidé v České republice zřejmě především v důsledku nepokrytě zaujaté a xenofobní protiruské kampaně českých médií Putinovi nepokrytě fandí, je to ovšem zase ideologická zaujatost, která znemožňuje realistické a strategické uvažování.

Obama: Rusko je jen regionální mocnost a jeho anexe Krymu je známkou jeho slabosti

26. 3. 2014

Americký prezident Barack Obama charakterizoval Rusko jako "jen regionální mocnost", jejíž akce na Ukrajině jsou výrazem slabosti, nikoliv síly, a zopakoval hrozbu od západních spojenců sdružených ve skupině G7 a Japonska, že zavedou proti Rusku daleko ostřejší sankce, pokud by Vladimír Putin pokročil za anexi Krymu a vstoupil s vojsky do východní Ukrajiny.

Ve svém projevu na závěr vrcholné schůzky o jaderné bezpečnosti v Haagu odmítl Obama názor Mitta Romneyho, svého republikánského konkurenta při posledních prezidentských volbách, že je Rusko hlavním geopolitickým nepřítelem USA. Obama zdůraznil, že ho daleko více znepokojuje možnost teroristického útoku jadernou bombou proti New Yorku.

Pohádka o caru Vladimírovi

26. 3. 2014 / Cyril Podolský

"A tahle bude o caru Vladimírovi, ale pak hned spát..." klimbnul strýček Nikita. Hlava se mu svezla na stůl a zdálo se, že usnul.

"Nalijte strýčkovi, no tak!" Křikla Nina na děti. Malému Sergejovi se už nechtělo běhat kvůli každému stakanu do kuchyně a postavil před strýčka celou láhev. Vodka zavoněla pokojem a strýček Nikita otevřel oči.

"Vyprávějte dál!" pobídla ho Nina. Děcka se uvelebila okolo a zvědavě kulila očka.

"Dobrá, proč ne?" natáhl Nikita z flašky mocný hlt. "Tenkrát bývalo módní to slovo...

demokracie. Nikdo vlastně přesně nevěděl, co znamená, a tak si s ním mohl každý dělat, co se mu zachtělo. Každý ho vykládal po svém. A věřte mi, že to bylo výkladů! A jak se měnily! A ještě byla další slova: humánní, lidové... a vůbec tak."

Vůdci tchajwanského slunečnicového hnutí budou jednat s prezidentem

26. 3. 2014 / Jan Miessler

Vlna kritiky tvrdého policejního zásahu proti demonstrantům, kteří se v neděli v noci pokusili obsadit sídlo tchajwanské vlády, přiměla prezidenta Ma Jing-ťioua nabídnout studentským vůdcům protestů jednání. Prezident přitom až do neděle s představiteli hnutí, které bojuje proti schválení ekonomického paktu s Čínou a které si jako svůj symbol v minulých dnech zvolilo slunečnici, jednat odmítal. Hlavní mluvčí slunečnicového hnutí Li Fej-fan již vydal prohlášení, že zástupci demonstrantů budou s prezidentem jednat bez jakýchkoliv předběžných podmínek.

 9892

SIPRI: Obchod se zbraněmi roste, význam Evropy jako producenta i odbytiště klesá

26. 3. 2014 / Karel Dolejší

Stockholmský mezinárodní institut pro mírový výzkum (SIPRI) právě vydal zprávu o trendech v mezinárodním obchodu se zbraněmi za rok 2013. Ukazuje na ostrý propad evropských zemí v oblasti prodeje i nákupu vojenské techniky a dokonce i na nový trend, kdy relativně bohaté evropské země pro své armády nakupují použité zbraně z druhé ruky, zatímco nejmodernější produkty směřují do "rozvojového" světa.

Uvalí Bílý dům na Irák a Egypt sankce, stejně jako v případě Ruska?

26. 3. 2014 / Daniel Veselý

Prezident Barack Obama navštívil Europu, aby zde apeloval na své (stále ještě) evropské svěřence, že je třeba proti Rusku kvůli Krymu zavést tvrdší režim. Kdo byl v uplynulých týdnech odkázán pouze na četbu českých tiskovin, mohl nabýt dojmu, že svět=Ukrajina/Krym a pak už nic. Mnoho českých komentátorů, nyní už bez rukaviček, cupuje širou Rus a inkarnaci Ivana Hrozného v jejím čele na cimprcampr. Ale sami si nedohlédnou ani na špičku vlastního nosu -- jako by zbytek světa neexistoval.

Velmi mě znepokojuje obnovení národoveckého diskursu v České republice

25. 3. 2014 / Jan Čulík

Motto:

"Antikomunismus všech podob považuju za největší pohromu či nemoc dnešní české společnosti. Hned vzápětí nastupují další choroby a nebezpečí - národovectví (nacionalismus) spojené s xenofobií, s antigermánstvím a protievropanstvím, dále rasistické předsudky a postoje, nejvíce anticiganistického typu, a v neposlední řadě i stále přetrvávající autoritářství a paternalistický antifeminismus. A následuje konzumenství a technokratické vidění světa."

Petr Uhl, Dělal jsem co jsem považoval za správné. Rozhovor se Zdenko Pavelkou. Torst, Praha, 2013, 600 stran. Recenze ZDE

Česká média sice xenofobně obviňují Rusy a Rusko z nacionalismu a šovinismu, ale je varovné, že český diskurs je velmi podobný. Naštěstí nemají Češi skoro žádnou armádu ani moc... :)

Vlna nacionalismu se, zdá se, v ČR znovu vyvalila v důsledku neobratného výroku ministryně Válkové, že se za nacistického protektorátu "Čechům zas tak mnoho nedělo". Souhlasím s kritiky tohoto výroku, že je necitlivý, neinformovaný a urážlivý. Implicitně je i rasistický, protože pomíjí osoby židovského a romského původu, které nacistický režim vyvraždil. Že by to podle paní Válkové nebyli Čechoslováci?

 9890

"Okupací nezlomeni": Poučení z událostí před 75 roky - od září 1938 do března 1939

25. 3. 2014 / Robert Kvaček

Není divu, že největší ohlas na konferenci historiků "Okupací nezlomeni" měl profesor Robert Kvaček, i když sám nazval svoje závěrečné slovo "jenom pár glos k tomu, co tady bylo řečeno, nebo spíš, co já jsem si z toho odnášel." Týkaly se dvojí reakce naší společnosti "na dvojí národní neštěstí -- to mnichovské a na 15. březen 1939"; pocitu této nejvýznamnější osobnosti mezi žijícími českých dějin, že bereme příliš vážně ideologický marasmus druhé republiky; a konečně na závěr zazněla malá poznámka o velké otázce první války: "Jaké bude Německo ve střední Evropě, a to v té Evropě od Ukrajiny až po Belgii?"

Ono se toho tolik nedělo...

25. 3. 2014 / Marek Řezanka

V rozhovoru pro Echo24.cz (22. 3. 2014) ministryně spravedlnosti, Helena Válková na otázku "Co si myslíte o odsunu německého obyvatelstva?" doslova řekla:

"To nejhorší. Chápu, že to byla reakce na to, co se zase Čechům dělo předtím, ale ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo."

Zmíněné výroky mi připadají minimálně nevhodné. To je ovšem slabé slovo. Jsou pro řadu lidí a jejich potomky urážející a neodpovídají realitě.

Zdiskreditovat hnutí ANO půjde asi otázkami na témata vyžadující všeobecné vzdělání

25. 3. 2014 / Boris Cvek

Paní ministryně spravedlnosti Válková, nominovaná za hnutí ANO, se v rozhovoru pro Echo24.cz vyjádřila na otázku, co si myslí od odsunu německého obyvatelstva, takto:

"To nejhorší. Chápu, že to byla reakce na to, co se zase Čechům dělo předtím, ale ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo."

To vyvolalo obrovskou bouři odporu, protože třeba vyhlazení Lidic a Ležáků nebo genocida Romů a židovského obyvatelstva nejsou nějaké prkotiny. Paní ministryně to potom v rozhovoru pro Radiožurnál vysvětlovala tím, že chtěla říci, že územím protektorátu nevedla fronta. Možná jí měl někdo včera vyzkoušet z historie a zeptat se jí, zda si vybavuje nějakou hroznou věc, která se za protektorátu stala. Možná by odpověděla, že to byl odsun sudetských Němců. V každém případě bych to nepřikládal její zlé vůli.

Ostatně šéf hnutí ANO, Andrej Babiš, na své tiskovce dal jasně najevo, že paní Válková není zcela schopná čelit lstivým a zločinným novinářům a odpovídat na tak záludné otázky, jako je ta, co si myslí o odsunu sudetských Němců. Hnutí ANO si vybírá jen odborníky, kteří prostě pořádně makají.

Velice schopný a vymakaný ministr financí nicméně působil poněkud rozhozeným dojmem a jeho vyhrožování a pokus o denunciaci lidí, spojených s Echo24.cz, téměř připomínaly útok bývalého ministra Kalouska na policii, když ta žádala vydání bývalé ministryně obrany paní Parkanové.

Projektu Echo24.cz, který se nadýmá tím, jak je zárukou novinářské nezávislosti, by měl vskutku odkrýt své finanční zdroje a být naprosto transparentní. Pokud to neudělá, bude asi každý mít podezření, že jde jen o souboj jedněch boháčů proti druhým pomocí mediální manipulace. Nicméně se zdá, že pro definitivní ztrapnění a znevěrohodnění hnutí ANO bude stačit pouze jednoduchá strategie: žádat ministry za toto hnutí o rozhovory na témata, vyžadující všeobecné vzdělání.

Rozhovor s paní ministryní Válkovou: ZDE

Vystoupení ministra financí Babiše k rozhovoru paní ministryně Válkové: ZDE

Reakce Echo24.cz na vyhrožování ministra financí: ZDE

Žirinovskij není "mistopředseda ruské Dumy", IDnes píše nesmysly

25. 3. 2014 / Jan Čulík

"Píše nám místopředseda Dumy, ať zabereme část Ukrajiny, tvrdí Poláci," nadepsala svůj článek IDnes. Potíž je, že Vladimir Žirinovskij, který byl zřejmě autorem jakéhosi pofidérního dopisu adresovaného polskému ministerstvu zahraničních věcí, "už od r. 2011 není místopředsedou ruské Dumy, je řadovým poslancem a členem výboru pro obranu, vedoucím frakce LDPR v Dumě. Takže možná poslanec Žirinovskij, sám od sebe něco někam napsal, ale ne z pověření nebo jako funkcionář Dumy," upozorňuje Pavel Barák.

Bylo by užitečné, kdyby novináři, než něco mechanicky převezmou z jiných zdrojů, si je samostatně ověřovali. Vzhledem k tomu, že to nedělají, se pak světem šíří stále tytéž neopravené chyby.

Zvlášť důležité je zaujímat ostražitý postoj k informacím z druhé ruky, které pocházejí v současnosti z ruských, ukrajinských, pobaltských, polských a konečně i českých zdrojů, protože média ve všech těchto zemích byla postižena znepokojující vlnou nacionalistického šovinismu a nenávisti a nemohou být považována za seriozní.

Média ve všech výše zmíněných zemích krizi týkající se Ukrajiny nezodpovědně rozdmýchávají.

Chybné informaci polské televize, která nekorektně označila Žirinovského za místopředsedu Dumy a jeho soukromý dopis interpretovala jako oficiální komunikaci ruského parlamentu, jsme bohužel původně nekriticky převzali i v Britských listech, za což se omlouváme. Chyba byla opravena.

Na serveru IDnes ovšem ne.

PS. Je fakt, že polské tvrzení o tom, že je Žirinovskij zástupcem předsedy ruského parlamentu, opakovala i celá řada západních médií. Přímo tomu ovšem protiřečí informace na stránkách ruské Dumy:

Vladimir Žirinovskij: ZDE

Předseda ruské Dumy: ZDE

Prvni náměstci předsedy ruské Dumy: ZDE

Náměstci předsedy ruské Dumy: ZDE

VZPOMÍNKA NA MIROSLAVA ŠTĚPÁNA:

Díky, Mirku!

25. 3. 2014 / Pavel Barák

Někdy na začátku normalizace se rozhořel spor uvnitř nové organizace Svazu vysokoškolských studentů na filosofické fakultě - už ani nevím proč. Asi šlo o spor o vnitrosvazovou demokracii a pokyny shora...

Na jedné straně předseda Karel Slánský, z Plzeňska stejně jako jeho známější jmenovec, ale podle jeho slov nikoli příbuzný. Jeho přítelkyní tehdy byla Zina Kočová, později provdaná Freundová, o níž se Karel vyjadřoval opakovaně jako o koze aramejské.

Na straně druhé autor tohoto textu, tehdy ještě spolu s Oskarem Krejčím.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Putin jako kandidát na Nobelovu cenu za mír? aneb Otázky, na které se lidé zapomněli ptát

25. 3. 2014 / Uwe Ladwig

I když je to jistě pro mnohé asi překvapující,. Filozofové upozorňují, že když někdo vědomě nejedná, přesto jedná. A základem cílevědomého opomenutí je vždy nějaké rozhodnutí. Komu je tohle jasné, ten také ví, že při posuzování jednání bychom se nejen měli ptát na to, co se stalo, ale i na to, co bylo zamýšleno a co by se bývalo stalo, kdyby se nejednalo.

Matematika -- Sankce -- Politika

25. 3. 2014 / Jan Campbell

Vše, co stalo v posledních dvaceti letech, co se děje dnes, a pravděpodobně bude dít v Evropě v představitelné budoucnosti do konce tohoto roku, nasvědčuje tomu, že poradci vlády USA, Evropské komise a bezpečnostních složek mají nedostatečné znalosti matematiky, její souvislosti s filosofií a následků ignorováni tzv. RED (reálně existující demokracie).

Jak je to se západními hodnotami?

25. 3. 2014 / Boris Cvek

S mnohými, zejména českými, tzv. zastánci "západní civilizace", jsem se již dávno rozešel v otázce, co je vlastně v zájmu této naší, "západní civilizace". Vznikla by tato civilizace, kdyby sebe samu stále chválila? Ke chválení mocných jsme byli vychováni komunisty za minulého režimu, naopak západní hodnoty, jako třeba svoboda slova, svoboda svědomí, osmihodinová pracovní doba atd., byly vydobyty nejen kritikou mocných, ale dokonce někdy i za pomocí stávek, ozbrojených střetů a revolucí.

Rozpor mezi lidskoprávním a mezinárodně právním přístupem rozděluje politiky i veřejné mínění

25. 3. 2014 / Michael Kroh

Konflikt na Ukrajině a Krymu rozdělil veřejné mínění napříč politickým spektrem -- když vynechám ty, kterým je to jedno -- na dvě základní skupiny. První se drží striktně mezinárodního práva, připojení Krymu k Rusku považuje za anexi a podporuje snahu o zvrat situace sankcemi. Druhá naopak argumentuje v rámci lidskoprávní problematiky a uznává, že část nějakého státu má právo z tohoto svazku vystoupit, pokud se pro takovou alternativu vysloví většina obyvatel příslušného území.

Putinovská pomsta až za hrob

23. 3. 2014 / Jan Čulík

Šokován jsem byl v neděli odpoledne titulkem Novinek (jinak většinou proslulých svým rasismem zaměřeným většinou proti Romům nebo Nečechům) které po úmrtí Miroslava Štěpána publikovaly článek s názvem "Zemřel komunista Miroslav Štěpán". Opravdu to připomíná články někdejšího Árijského boje, které psaly o lidech jako "Žid Ohrenstein" (básník Jiří Orten). (Totéž má samozřejmě v titulku i IDnes, který je však o dost podivnější než titulek v Novinkách: "Zemřel komunista Štěpán, odsouzený za umlčení protestů před Listopadem" - on Štěpán umlčel nějaké protesty?)

Dále mi tato ideologická zaujatost připomíná postoj současného putinovského režimu, který nedávno neváhal inscenovat proces proti mrtvému! ruskému právníku, který hájil jednoho britského podnikatele, a shledal ho vinným, i když byl právník už mrtev. I v českých médiích, jak se zdá, platí pomsta až za hrob. Noblesu nemají. Nedávno, při smrti Vasila Biľaka (kdo by býval řekl, že se člověk bude muset postavit na jeho obranu a nyní i na obranu Miroslava Štěpána!) propadl kojzarovským nenávistným výlevům proti Biľakovi v Lidových novinách Jiří Peňás.

Nedovedu si představit, že by v nějakých britských novinách, i třeba pravicových, vyšel článek s titulkem "Zemřel ultralevičák Benn", nebo "Zemřel ultrakonzervativec Enoch Powell". Prostě se po smrti do titulků politická příslušnost nedává, a už vůbec ne tuplem jako nadávka.

Ten článek o úmrtí Miroslava Štěpána se dal napsat jinak, s noblesou, slušně. Demokratický režim čtvrt století po pádu komunismu by to už mohl, sakra, umět. Všimněte si s jakou noblesou reagovali v Británii před několika dny všichni na smrt ultralevicového nestora britské Labouristické strany Tonyho Benna, kterého pochválila celá řada konzervativních politiků, včetně premiéra Davida Camerona. Mohu se svým politickým protivníkem ostře nesouhlasit, civilizovaný člověk se však vůči němu, především po jeho smrti, vyjadřuje civilizovaně. Sprostota se jen odráží zpět na pisatele.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2014

8. 3. 2014

V únoru 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 52 766,58 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v prosinci 2013 částkou 2625,82 Kč.

Zůstatek byl koncem února 2014 349 778,46 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

26419