Co by měli dělat zajatci Islámského státu

15. 3. 2015

Jakým způsobem je přijímána lidská hodnota obětí Islámského státu, pokud je možné běžně na internetu shlédnout záběry poprav jako upálení nebo stětí? Osobně jsem tyto záběry neshlédla, ale v komentářích pod videem a ve střihu dílčích fotografii je patrné, že video je zde celé. Odkaz na video je možné najít dokonce v diskusi pod článkem na stránkách iDnes. Jakou úctu a lidskou hodnotu přiznáváme oběti, když její mučení může vidět celý svět? Přesně o to vrahům IS jde - vytvořit si ze svých poprav nástroj propagace, píše Zuzana Finková.

Nástroj, který osloví i v západních zemích osoby se sadistickými sklony a psychopatologii a nabídne jim možnost, že toho, co vidí na videu se mohou samy účastnit. Představme si , že člověk v okamžiku blížící smrti, navíc tak příšerným způsobem, může naříkat, volat, pomočit se, pokálet se – přál by si aby toto vše mohli vidět jeho blízcí, přátelé, kolegové, nadřízení, podřízení, spolužáci ze základní a střední školy atd.….lidé, kteří ho měli rádi, ale i ti, co mu nepřáli?

V tomto směru bych očekávala reakci ze strany Interpolu- okamžité opakované blokování videa, tak aby se případné nově nahrané video neobjevilo déle než několik minut.

Otázkou zůstává i zda byly vyčerpány všechny možnosti popravené zachránit. Kromě předpokládaných způsobů jako výměna zajatců, vykoupení, je možné uvažovat např. o pomoci zmírnit bolest či umožnit smrt vlivem bombardování se sice malou (ale přeci) možností útěku ve vzniklém chaosu. Těžko si představit, že někteří skoro adolescenti ve službě IS jsou tak neúplatní, že by je spojenci nebyli schopni uplatit dolary tak aby propašovali jednotlivým obětem např. 60 rohypnolů.

Obrazy propagace IS - jsou obrazem poroby směřující ke strašlivému osudu. Lidé jsou vezeni v klecích po městě a vystavovány před popravou publiku. V dotyčné kleci je zavřen vždy jeden vrah IS a jedna oběť. I přesto, že je extremista po zuby ozbrojený, pokud by došlo k přestřelce v situaci jeden na jednoho by vězněný měl naději snad na méně bolestnou smrt a vzniklá přestřelka by významně poškodila obraz IS v řadách jejich příznivců. Stejnou situaci bylo možné vidět u pilota, který je politý benzínem a jde se sám bez doprovodu nechat zavřít do klece cca 100 m, nejbližší extremisté jsou cca 20 m.

Současnou technikou lze zjistit z družice i přítomnost cedulky na domu, tak velký pohyb lidí ze základny IS do pouště nelze přehlédnout jako např. v případě popravy egyptských Koptů. Nebylo by možné na základě informací zpravodajských služeb a vzhledem k naprosté beznadějnosti situace okolí alespoň spojenci bombardovat? Ve vzdálenosti vyvolávající převážně tlakovou vlnu? Jistě není snadné najít souhlas pro takové jednání, vzniká riziko, že by spojenecká vojska NATO mohla být obviněna z toho, že oni jsou těmi vrahy vězňů. Je to otázka citlivého posouzení, zda špionážními službami potvrzený pohyb členů IS s vězni se samopaly a  noži do pouště je již možné kvalifikovat jako beznadějný- osobně si myslím, že ano. Samozřejmě rizikem je aby snaha o méně bolestnou smrt pro vězně nebyla pro západní svět úlevou od pocitů viny a ospravedlněním menší snahy o záchranu života odsouzených usilovat. Současně míra zastrašování IS je tak velká, že i tak není jisté , zda by se někdo z obětí pokusil svou situaci ve vzniklém chaosu změnit.

Jisté je, že každá válka je taktika proti taktice. Nejhorší je však nedělat nic. Poroba a ponížení obětí může akcelerovat agresi. Lidé s těžkou poruchou osobnosti jako vrazi IS potřebují cítit hranice pro svojí agresi, aby se mohla snížit. Pohybuje–li se někdo v této oblasti ať již na zemi či ve vzduchu , je zde vždy určité riziko zajetí. Myslím, že by pomohlo proškolení o aktivní obraně osob, které se tomuto riziku vystavují. Pokud se někdo dostane do několikadenního zajetí i jakkoliv chaotickým bojem o svou záchranu pravděpodobně nemá ,co ztratit .

v Nezaregistrovala jsem případ , že by IS někoho věznil a ukazoval v kleci a pak ho propustil. Je též rozdíl mezi tím, jestli oběť mluví k vrahovi IS jako jeho matka ,otec, bratr a nebo je jen oběť, se kterou je možné zacházet jako s věcí a která se svěšenou hlavou přijímá svůj osud.

Nyní se nabízí otázka jak by ČR postupovala v případě nutnosti uhradit výkupné za uneseného Čecha Islámským státem. Je možné říct, že se zde neměl nacházet, ale pokud má člověk firmu v této oblasti z více než sto zaměstnanci není lehké skončit ze dne na den. Stav v Libyi se zhoršuje velmi rychle. Neukázalo se, že by lidé ze zemí, které vykupují zajatce, byli častěji unášeni. (Jenže milionové výkupné financuje další vraždy Islámského státu, pozn.red.)

Vývoj v Libyi je nyní velmi nejistý. Zde proti sobě stojí 2 frakce –na jedné straně oficiální vláda, složená z bývalých milic Kadáffího armády spolupracující s milicemi ,které osvobodily za revoluce větší část Libye. Na druhé straně Lybijský úsvit, který i přestože je spojen s osobami revoluce má mnohem blíže k Muslimskému bratrstvu a dalším radikálnějším islámským skupinám.

V tomto směru oficiální vládní strana dokázala zahrnout pod jedno vedení tak rozdílné ozbrojené složky jako zbytky Kadáffího armády a prorevoluční milice, což může představovat jistou záruku. Je oficiálně uznávaná mezinárodním společenstvím a relativně umírněná.

Vládní strana nyní žádá uvolnění zbrojního embarga, aby se mohla ve spolupráci s Egyptem a dalšími arabskými zeměmi bojujícími proti IS společně bránit. Nejlépe za podpory leteckých útoků spojenců a mírových misí OSN. Rozhodující může být aby uvolnění zbrojního embarga pro Libyi nepřišlo příliš pozdě, kdy skutečně nastane situace, které za západní země obávají. Situace, která již uvolnění zbrojního embarga neumožní pro neúnosnost míry rizika, že se zbraně dostanou velmi rychle k radikálním skupinám. Tím se IS přiblíží jejich cíl vstupu přes Itálii do Evropy.

0
Vytisknout
2154

Diskuse

Obsah vydání | 16. 3. 2015