No nekupte takovou pohledávku!

1. 2. 2012 / Jiří Jírovec

čas čtení 3 minuty

Jiří Pospíšil je ministrem spravedlnosti. Je to údajně jeden z těch tak zvaně slušných lidí ve vedení ODS. Je ovšem znám především neúspěchem při čistění právnické fakulty v Plzni (ten se dal vzhledem ke klientele oné školy čekat).

V otázce exekucí Pospíšil neselhal manažérsky, ale především lidsky. O lichvářích s honosným titulem "Exekutor" se píše dost dlouho, aby nemohl nevědět. Osud vydíraných mu je ovšem ukradený. V OVM na téma exekuce žvanil cosi o možném snížení odměn a dokonce i o možnosti zrušení exekutorů. To by bylo krásné, kdyby tento člověk nebyl svrchovaným ochráncem "spravedlnosti" v již ve třetí vládě. Ve zmíněných OVM si zanečasil a obvinil ČSSD, že prý cosi neudělala v roce 2005. Pro vyvážení dojmu připustil, že k čemusi chybí politická vůle (tedy mezi blíže nejmenovanými trojkoaličními kumpány).

Britské listy uveřejnily případ zadlužení Michala Kmenta. Uvedené údaje jsou zarážející, ale potřebovaly by dodatečné vysvětlení:

1) Na jistinu je postupně aplikován roční úrok 14.9, 25.0, a 21.9% pro různá období mezi červencem 2009 a únorem 2011 a pak dále, až do zaplacení 25.0%. Tyto peníze nemohou ovšem jít původnímu věřiteli, protože ona banka hned prodala dluh do zahraničí.

2) Byly takové úroky (penále) uvedeny v původní smlouvě? Nebo exekutor sam onen dluh koupil a penále s odměnou jde do jeho kapsy?

3) Jak je možné, že česká banka prodala nepoužitelné pojištění pro případ nezaměstnanosti?

Poslední otázka je obzvláště zajímavá. Kdybychom žili v USA, tak by se jistě našel šikovný právník, který by v zastoupení podobných obětí nespravedlnosti podal hromadnou žalobu, která by takovou banku (a případně její partnery v pojišťovnictví) stála daleko víc než co by musela v rámci pojistky vydat. V Česku by nepochybně mohl podat trestní oznámení sám ministr.

Pro úplnost je třeba uvést, že pojistné plnění se často týká jen minimální povinné platby. U kreditových karet to je kolem 2% dlužné částky. Pokud postižený dluží řekněme $1000, je mu při půlroční nezaměstnanosti uhrazeno 6 splátek á $20. Během téže doby mu ale dluh naroste o 10%, takže nezaměstnaný po šesti měsících dluží $1100. Pojistka tedy nepředstavuje přílišnou ochranu.

Pokud jde o náklady na právní zastoupení, lze s úspěchem předpokládat, že jsou nastaveny tak, aby si plebs rozmyslel souzení s mocnými.

Případ Michala Kmenta je tragický v tom, že se týká člověka, který má dobrou kvalifikaci a nespadá do kategorie lidí, kteří si mají prostřednictvím Drábka teprve budovat pracovní návyky. Nejtragičtější ovšem je, že to politiky nikterak nevzrušuje. Zatím se najde dost lidí, kteří jim svými hlasy dláždí cestu ke korytům.

Zveřejnění uvedeného příkladu má svoji relevanci i pro zamýšlené zavedení školného na vysokých školách. To zase bude vejvar pro exekutory.

0
Vytisknout
14163

Diskuse

Obsah vydání | 3. 2. 2012