Asijští sršni hubí včely medonosné v Evropě, varují poslanci Evropského parlamentu

16. 1. 2024

 
Sršni žlutonozí, původem z jihovýchodní Asie, byli na kontinentu poprvé identifikováni před dvaceti lety, kdy se dostaly do Francie a poté se rozšířili do Španělska, Belgie, Nizozemska, Portugalska a Itálie, kde po svém prvním výskytu v roce 2012 působí spoušť v severních oblastech země.

V loňském roce došlo k prudkému nárůstu výskytu tohoto invazního druhu také ve Spojeném království. Včely jsou životně důležité pro produkci medu a udržení zdravého ekosystému.

Jedenáct poslanců Evropského parlamentu z pravicové strany Forza Italia požádalo Komisi, aby navrhla "konkrétní opatření pro boj proti šíření tohoto hmyzu prostřednictvím financování kontrolních systémů ze zdrojů EU".

Asijský sršeň je "nenasytný dravec", který je schopen zabít až 30 včel denně, uvedl poslanec Salvatore De Meo pro Il Messaggero.

"Od roku 2004 to způsobilo výrazný pokles včelí populace v některých zemích EU," dodal. "Tento jev ohrožuje tradiční opylovače, zejména včely medonosné, na nichž závisí produkce kvalitního italského medu, a hrozí, že poškodí naši biologickou rozmanitost."

Předpokládá se, že asijský sršeň Vespa velutina se do Evropy dostal v roce 2004 přes přístav Bordeaux v kontejneru s keramikou dovezenou z Číny. Útočníci stojí francouzskou ekonomiku odhadem 30,8 milionu eur ročně, zatímco v Portugalsku způsobil tento hmyz v posledních letech 35% pokles produkce medu.

V Itálii byl hmyz nejprve zjištěn v Ligurii, poté se rozšířil do Piemontu, Toskánska a nedávno do Emilie-Romagny a Benátska. Zatím není jasné, jak moc asijský sršeň ovlivnil produkci medu na národní úrovni, ale ztráty v Ligurii se odhadují na 50 %, včelaři v Toskánsku a Benátsku bijí na poplach.

"Máme obavy," řekl Michele Meridio, předseda sdružení včelařů v Benátsku.

Meridio uvedl, že asijští sršni se liší od sršňů orientálních neboli Vespa orientalis, kteří sužují oblasti na jihu Itálie.