Proč je pro Kreml výhodné zničit ruské vesnice

21. 7. 2021

Mnoho Rusů předpokládá, že Kreml má dobré demografické důvody snažit se zachránit vesnice, ale to už neplatí. V etnicky ruských oblastech vesničané už dávno nemají velké rodiny, takže přestali být strategicky významnou demografickou zálohou.

Nejenže rodiny na venkově už nemívají ani dvě děti, ale každá pátá si nepřeje mít děti vůbec.

Proto z hlediska vlády neplní vesnice svou funkci demografického rezervoáru, takže Moskva s radostí zavírá školy, obchody, úřady a dopravní a komunikační spojení, aby ušetřila.

To ještě posiluje vzorec, v jehož rámci mladí utíkají do měst a starší lidé vymírají. Přitom teprve před jednou generací většina Rusů ještě žila na venkově.

Jen 6,1 % obyvatel venkova pracuje v zemědělství, kde se hodí doma ruce navíc. Většina naopak pracuje ve službách, obchodě nebo v komunálních službách. A stále více jich nemá vůbec žádnou práci. Ti přežívají díky pěstování potravin pro vlastní obživu na soukromých pozemcích kolem svých domů.

Zničení kolchozů a sovchozů v 90. letech nevedlo k většímu zapojení populace do zemědělské výroby, ale ke komerčnímu hospodaření, které pro sedláky nemá místo. Většina průmyslových zemědělců se stará jen o zisk a přivezli si dělníky z měst, kteří jsou podle nich lépe zvladatelní než místní.

Žana Toščenková z Ruské akademie věd říká, že v důsledku uvedeného výdělky v rurálních oblastech Ruska za městskými ještě výrazněji zaostávají, zhroutila se zdravotní péče a školy se zavírají. Od 90. let zavřela polovina vesnických škol a na esnicích žije o 37 % méně žáků.

Rodiče se obávají o bezpečnost dětí, které nyní cestují velmi daleko do zbývajících škol. A ti, kdo učili ve venkovských školách, jsou stále častěji nezaměstnaní, nebo dokonce nezaměstnatelní.

Toščenková poukazuje na fakt, že pokud v nějaké oblasti není škola ani nemocnice, dříve či později se obyvatelé odstěhují a daná vesnice zmizí z mapy.

Podrobnosti v ruštině: ZDE