Transformace ústavní péče jako nástroj k čerpání eurodotací?

24. 3. 2012 / Jiří Hrebenar

čas čtení 6 minut

Co se skrývá za celým plánem transformace ústavů sociální péče? Tento tříletý projekt, který má skončit v roce 2013 má za úkol přeměnit ústavní péči na nový způsob takzvané komunitní péče. Zdravotně postižení lidé se vezmou z ústavů a přesměrují se do sociálních bydlení. To je ve zkratce celý ten průběh transformace sociální péče. Tak nějak se v celém projektu pozapomnělo na to, že ti zdravotně postižení nebudou moci v tomto komunitním bydlení žít. Jednak se neobejdou bez asistence, jednak se nebudou moci dopravit k sociálním službám, které jim byly doposud poskytovány a jednak budou mít zpřetrhány všechny sociální vazby, které lidé v ústavní péči vybudovali.

Původně měla tato transformace být vytvořena pro dusevně postižené. Takřka za běhu, celého projektu najednou ministerstvo a zodpovědné orgány přišly na spásnou myšlenku do takzvané měkké transformace zapojit také ostatní osoby nalézající se v ústavech sociální péče. Najednou tak do podivného plánu přeměny sociální péče byli zapojeni zrakově postižení a posléze i tělesně postižení. Jaká je ovšem celková podstata této přeměny ústavní sociální péče?

Pokud by se mělo něco měnit, mělo by se to měnit tak, aby klientům těchto ústavů byla poskytovaná mnohem lepší péče než doposud. Přeměna sociální péče na komunitní styl rozhodně nezlepší komfort klientům, ba přímo naopak, tento komfort ještě mnohem zhorší. Ostatně můžeme to vidět například na ústavu sociální péče v Chrlicích, kde se ministerstvo za pomoci své soukromé společnosti, Národního centra podpory transformace sociálních služeb, zkoušelo uplatnit své transformační kroky právě na nevidící spoluobčany. Ve jménu transformace měli tito lidé být rozestrkáni všude po republice po různých ústavech, popřípadě měli být umístěni někam do sociálního bydlení, ve kterém by si skutečně tito lidé nevěděli rady. Když někdo celý život nebo jeho podstatnou část vyrůstá v ústavní péči, je pro něj velmi těžké se aklimatizovat na jiné samoobslužné prostředí, tím zvlášť, pokud tou osobou je člověk s vážným zdravotním omezením.

Nehodlám se zde zabývat chrlickým ústavem. O tom jsem napsal několik článků. Mě spíš zajímá, kam transformace směřuje. Není náhodou celý transformační projekt zaměřený opět pouze na čerpání evropských dotací? Máme tady soukromou společnost, tedy to Národní centrum podpory transformace sociálních služeb a miliardy evropských peněz, které mají být v této transformaci použité. Za evropské peníze má soukromá společnost připravit přeměnu ústavní péče. Občanské iniciativy, organizace zdravotně postižených, organizace poskytující péči zdravotně postiženým jsou zoufalé nad nedostatkem financí, zatímco vláda tady vytváří nový projekt transformace.

Na mnoha místech České republiky musejí zanikat organizace pečující o zdravotně postižené, aby posléze za evropské peníze vznikl koncept mimoústavní péče. Jak je posléze žalostné, když tito klienti ústavní péče nedostanou veškerou péči, na kterou byli zvyklí. Prostě jenom proto, že kvůli nedostatku financí ta daná péče musela zaniknout. Stát vlije miliardy do soukromého subjektu, aby následně byl vytvořený projekt, ve kterém se mnohonásobně zhorší péče o zdravotně postižené. Jak je tento postup české vlády zvláštní.

Zhruba jedna a čtvrt miliardy korun bude vyčerpáno na tu transformaci, i když de facto dojde k významnému zhoršení péče o ústavní klienty. Toto Národní centrum, ta společnost řízena soukromou společností, získala přístup k evropským miliardám. Je toto vůbec správné? Jak je možné, že média v tomto ohledu mlčí? Národní centrum podpory transformace sociálních služeb provozuje soukromá společnost 3P Consulting s.r.o.

V červnu 2010 Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo veřejnou zakázku na dodavatele Národního centra podpory transformace sociálních služeb. Informace o veřejné zakázce existují například na Evropského sociálního fondu ČR.  Jak čím dál více sleduji tento projekt transformace, jak se dočítám v mnohé korespondenci, stále více mám pocit, že se tady jedná spíše o dojení evropských dotací než o pomoc zdravotně postiženým. K čemu má přispět celý projekt transformace?

Zdravotně postiženým tento projekt rozhodně nepomůže, naopak jim ještě přihorší jejich celý životní úděl. Způsobí traumata a zhorší jejich zdravotní stav. Ano, vyhozením handicapovaných z rekonstruovaných budov sociální péče dojde k další výtečné možnosti handlu s uvolněnými pozemky a nemovitostmi. Zatímco hotely a rekreační střediska pro milionáře porostou, tak zdravotně postižení se ocitnou v nemilé skutečnosti. Ministerstvo sice říká, že nikoho nebude násilně vyhazovat, zároveň se totéž ministerstvo zbavuje všech, kdo byli proti této transformaci. Nahrazuje je svými lidmi a dále zajišťuje soupis klientů, kteří by se o sebe uměli postarat. Toto je opravdu podivné.

Stále více mi připadá, že celé soukolí v této transformaci kouká po čerpání dotací bez ohledu na skutečné potřeby zdravotně postižených. Při tom všem snažení vypouští MPSV do Evropské unie krásná slova o připravenosti České republiky v přeměně ústavní péče. Ta na tyto pohádky slyší a posléze uvolňuje eura, aníž by tyto peníze nějak výrazně zvyšovaly komfort života obyvatel sociálních ústavů. Eurodotace budou vyplaceny, zatímco samotná Česká republika nebude mít na provedení té transformace i tak dost prostředků. Chybí především sociální bydlení, chybí zajištění všech sociálních služeb, které by byly v blízkosti onoho sociálního bydlení. Chci vidět, jak nevidomý, nebo jinak postižený pojede na druhý konec města, aby mohl uplatnit třeba volnočasové aktivity.

Eurodotace budou vyplaceny na nehotový projekt nezajišťující handicapovaným žádnou kvalitní péči. Tito klienti ústavní péče se tak ocitnou v sociální izolaci. Kdyby skutečným zájmem ministra Drábka a jeho ministerstva bylo zlepšení stavu zdravotně postižených v ústavní péči, tak by celý projekt musel být nastavený totálně jinak. Hlavní je, že eurodotace potečou, zatímco zdravotně postižení na tom budou mnohem hůře. V tichosti bez zájmů médií se s handicapovanými zamete, zatímco soukromé společnosti mohou mít dobrý eurozisk.

0
Vytisknout
9676

Diskuse

Obsah vydání | 27. 3. 2012