Kauza Snowden a kult rebela bez příčiny

3. 6. 2015 / Karel Dolejší

V březnu letošního roku informoval USA Today o interní situaci v redakci deníku Guardian ZDE. Alarmující stav tam zašel tak daleko, že bylo fakticky zakázáno zpochybňovat roli Edwarda Snowdena a zkoumat záležitosti spojené s jeho působením v Rusku. To se letos promítlo do procesu výběru nové šéfredaktorky, protože členové redakce s nezpochybnitelnou Snowdenovou heroizací nesouhlasili.

Připomenu stručně některá základní fakta: Firma, jíž byly outsourcovány americké bezpečnostní prověrky, tyto procedury běžně falšovala, není tedy ani zdaleka jisté, zda byl Snowden "čistý" už při nástupu k NSA. Obrovský rozsah jím prozrazených informací nesouvisí s žádnou konkrétní kauzou, došlo při nich k vyzrazení zpravodajských metod, technik a procedur v takovém rozsahu, že to umožnilo teroristickým organizacím a zpravodajským službám jiných mocností ztratit se z dohledu amerických úřadů.

Po dlouhodobém pobytu v Rusku, kde je jeho právním zástupcem Anatolij Kučerena, osoba spojená mj. s budováním ruského vlivu na francouzskou krajní pravici, je přinejmenším v tuto chvíli takřka jisté, že Snowden dobrovolně nebo nedobrovolně pracuje pro ruské zpravodajské služby.

Každý kult je škodlivý, bez výjimky. Také kult "hrdiny" Snowdena, který nikdy nedokáže věrohodně zdůvodnit, s jakým reálným plánem na reformu údajně pracoval, když zveřejnil bez výběru obrovské množství klasifikovaných materiálů, z nichž mnohé vůbec nečetl a nevěděl, co obsahují.

Spojené státy prohrávají v kompetici s Čínou, Ruskem a "islámským státem". Všechny zmíněné subjekty zvládly na jedničku úkol přijít na to, jak Američany "vodit za nos" a skrývat před nimi skutečné záměry ZDE. Kromě narcistního amerického prezidenta, který nedokáže pochopit jinak uvažující lidi než je on sám, který se stará jen o chimérickou "historickou" dohodu s Íránem a obětuje jí všechny ostatní bezpečnostní zájmy, na tom nese největší díl odpovědnosti další narcis, Edward Snowden, který byl nicméně při nedávném moskevském rozhovoru natáčeném v prostorách naproti sídlu FSB na Lubjance nemile překvapen konfrontací s faktem, že běžní Američané se o něj vlastně vůbec nezajímají. Víc jak polovina dotázaných v nedávném průzkumu označila jeho jednání za neetické ZDE.

V politice se lidé nikdy nedají posuzovat podle (deklarovaných) úmyslů, to je naprosto zavádějící a neinformovaný přístup stavící do popředí arbitrární subjektivní motivace. V politice, jak věděl a zdůvodnil již před mnoha desetiletími německý sociolog Max Weber, nelze uplatňovat pseudonáboženskou etiku přesvědčení. Zodpovědně naopak jedná ten, kdo se řídí etikou důsledků, kdo se na prvním místě stará o to, co vlastně ve světě skutečně způsobí. Nejde tedy o to, aby se měřítkem počínání té či oné osoby staly (deklarované) úmysly, ale o to, k čemu její počínání vedlo. Pokud je někdo z vlastní volby zaměstnancem bezpečnostního aparátu (velmi zajímavý detail; kdo z vás, vážení čtenáři, by se nechal zaměstnat u zpravodajců a složil příslušné sliby, zavázal se dodržovat restriktivní vnitřní předpisy? mě to například nikdy ani nenapadlo, protože předem vím, že k řadě z nich bych měl velkou vnitřní rezervu hned od počátku) a má v úmyslu odhalit některé skutečnosti, protože se obává, že jsou v rozporu s tím, jak by měly věci fungovat, musí tomu odpovídat také akce, které podniká. V opačném případě se zpronevěřil nejen liteře, ale i intenci toho, co kdysi slíbil. Sumární zveřejnění obrovského balíku klasifikovaných materiálů není adekvátní postup v žádném případě. Není možné, aby ten kdo složil slib chránit bezpečnost určitého společenství tuto bezpečnost takovým do nebe volajícím způsobem ohrozil, jako to udělal falešně heroizovaný Snowden. Mezinárodní škody, které způsobil (teď nemluvím o reputaci USA, zde lze zastávat stanovisko, že tohle je plně zasloužené, ale o škodách na reálné bezpečnosti) dalece přesahují údajné či skutečné zásluhy na právě provedené polovičaté reformě pravomocí NSA.

Tím spíše, že materiály informující o sledovacích pravomocech zpravodajských služeb jsou v USA průběžně deklasifikovány standardními procedurami ZDE.

0
Vytisknout
4667

Diskuse

Obsah vydání | 5. 6. 2015