Odezva Holešovské výzvy větší než její samotný úspěch

25. 3. 2012 / Jiří Baťa

Pokud se nemýlím, pak za několik posledních let bylo v ČR na veřejnosti uskutečněno několik významných akcí jako manifestace, happeningy, demonstrace ba i stávky, které organizovaly jak občanské iniciativy, hnutí, aktivity, tak odbory, odborové či profesní svazy a jiné organizované nepolitické subjekty. Mezi poslední akce tohoto typu patří i Holešovská výzva. Nehodlám hodnotit její úspěch či neúspěch, byť k tomu druhému to má rozhodně mnohem blíže.

Mohu-li však srovnat jak bezprostřední reakci, tak pozdější odezvu na existenci a činnost Holešovské výzvy s dalšími, dříve konanými byť ne zcela podobnými, ale rozhodně veřejnými akcemi jak shora uvedeno, pak musím konstatovat, že odezva a reakce na Holešovskou výzvu se mi zdá být mnohem větší, výraznější a snad i kontroverznější, než u akcí předchozích. Pravda, ještě tolik dnů od 15. března neuplynulo, aby bylo možné hodnocení považovat za zcela relevantní, přesto si myslím, že je co hodnotit.

V prvé řadě je to samotná, někdy až velmi nevybíravým způsobem vyslovená reakce některých známých osobností, např. pánů Knížáka, Macka, Kubery, Kalouska, Jirků, Zemana nebo poněkud mírnějšího pana Boka, což předčilo očekávání. To jen potvrzuje, že jak se říká, "potrefená husa se ozve", nebo také, že "něco špatné (nepodařené) může být dobré pro něco jiného".

Co je však důležité, o Holešovskou výzvu se začaly zajímat i média, i když jen v omezeném rozsahu a také ne vždy v pozitivním smyslu. Ale i to je úspěch vezmeme-li v úvahu, že o takových věcech a událostech média zpravidla nepíší, případně TV nereferují. Na internetových stránkách to pak byly především Parlamentní listy, které se zasloužili o popularitu Holešovské výzvy, i když také ne vždy zcela korektně a pravdivě.

Kromě kritických ohlasů se však nechalo slyšet i několik dalších osobností (mezi nimi i politologové či sociologové), které Holešovskou výzvu sice vnímají jako nepodařený občanský vzdor a pokus nejen něco zvrátit či změnit, ale hlavně ze strany občanů dát jasně koaliční vládě najevo nesouhlas s jejich politikou, která přivedla zemi do kritického stavu. Tuto krajní nespokojenost pak HV vyjádřila ve svých požadavcích v usnesení z Konference HV ze dne 28.ledna 2012. Jak již bylo konstatováno, kýžený efekt Holešovské výzvy se nedostavil, řada lidí však přesto považuje existenci i nezdařené dílo HV za důkaz schopnosti samotných občanů se vládě postavit a vyjádřit své oprávněné požadavky, i když počtem zúčastněných to nebylo až tak přesvědčující.

Jen zcela bláhový nebo naivní člověk by si mohl myslet, že vláda, potažmo prezident, na tyto požadavky přistoupí a bude je respektovat. Proto byly tyto požadavky pro (očekávaný) případ nesplnění kryty vyhlášením demonstrací občanů ve velkých a větších městech na den 15. března 2012, jako projev nesouhlasu a odporu s politikou a praktikami koaliční vlády. Jak dopadly víme.. Příčiny jsou sice ne všem známé, nic méně zde je rozebírat nehodlám.

Zcela pochopitelně obsah a hodnotu Holešovské výzvy ocenily především opoziční parlamentní strany, protože cíle HV jsou velmi totožné či blízké i jejich cílům a snahám (viz pokus o vyslovení nedůvěry vládě). Také představitelé odborů se pozitivně vyjádřili zvláště k uskutečněným demonstracím občanů, což je poněkud "nakoplo" k rozhodnutí uspořádat podobnou odborářskou akci zvláště, když výsledek jednání odborů s vládou byl, jak známo, velmi tristní.

Lze jen s politováním konstatovat, že se k Holešovské výzvě nepřidalo více občanských iniciativ, hnutí, aktivit atd., ale také odbory, studenti, případně členové a sympatizanti opozičních parlamentních stran. Nevím, zda to lze považovat za nepochopení nebo záměr, každopádně to však lze považovat za nešťastné, na což doplatí především občané samotní. Výsledek totiž mohl být mnohem příznivější a pro vládu mnohem více nebezpečnější. Není proto divu, že premiér Nečas sice vzal usnesení HV z Konference na vědomí, ale je to stejné, jako by převzal hlášení o stavu vody na českých tocích a Vánocích.

Co bude přesně dále následovat, nedovedu odhadnout. Vím však zcela jistě, že ani tento neúspěch občany neodradí od dalších aktivit a projevů nespokojenosti s vládou a politickým, nedemokratickým systémem. Jen to bude nejspíše jinou formou. A snad i úspěšnější.

0
Vytisknout
4076

Diskuse

Obsah vydání | 26. 3. 2012