Z knihy Globální Minotaurus

Varoufakis: Proč Merkelová ve skutečnosti nechce řešit krizi

7. 7. 2015

čas čtení 6 minut

Představte si, že rozpačitý německý ministr financí ukáže kancléřce Merkelové panel, na němž jsou dvě tlačítka, červené a žluté. To červené znamená rychlé vyřešení evropské ekonomické krize s dobrou perspektivou pro všechny. To žluté znamená, že se bude relativně dobře dařit jen Německu a dalším několika zemím, zatímco ty ostatní se budou propadat hlouběji a hlouběji do krize. Nedávno odstoupivší ministr financí Řecka Yanis Varoufakis v knize Globální Minotaurus podává své vysvětlení, proč je v Evropě udržován stav ekonomické disparity a komu tato situace vyhovuje. Úryvek vydal deník Guardian.

Kulturní diplomacie, středoevropská a česká studia v zahraničí, strategický zájem České republiky a idiocie, šířící se po internetu

7. 7. 2015 / Jan Čulík

čas čtení 6 minut

Cílem veškerého snažení je zajistit, aby existovalo trvale strategické studijní centrum věnované problematice ČR a střední Evropy aspoň někde na světě, ideálně samozřejmě v anglosaské zemi, produkující anglicky mluvící univerzitní absolventy, kteří jsou zahraničněpoliticky nejvlivnější, A proč to středisko musí být v zahraničí? Protože většina lidí vůbec netuší, že nějaká Česká republika existuje.

V důsledku výrazné a stále rychleji pokračující komercionalizace západních, především anglosaských univerzit, dochází v západním světě k rychlé likvidaci středisek strategických studií poměrů ve střední Evropě a především v České republice, která je pro západní univerzity komerčně jako téma vysokoškolského studia nezajímavá.

Evropská unie je neschopná vypracovat jednotnou reakci na výsledek řeckého referenda

7. 7. 2015

čas čtení 3 minuty

Šéfové vlád se hádají: Německo a Evropská komise chtějí nechat Řecko smažit ve vlastní šťávě, zatímco Francie, Itálie a Španělsko netrpělivě usilují o dohodu.

Německo a Francie vyvinuly v pondělí večer obrovské úsilí ve snaze vyhnout se ohledně Řecka hlubokému konfliktu. Eurozóna ostře odsoudila Tsiprasovo obrovské vítězství v nedělním referendu a Angela Merkelová požadovala, aby řecký premiér předložil nové návrhy.

Oddlužení Řeků stálo před 2600 lety u kořenů evropské demokracie

7. 7. 2015 / Nikolaj Savický

čas čtení 7 minut

Zdá se, že v současné evropské politice výrazně chybějí sir Humphrey Appleby a Bernard Woolley, nezapomenutelní aktéři britského sitcomu Yes Minister. Oba pánové, kteří sekundují svému ministrovi Jimu Hackerovi, jsou absolventy univerzity v Oxfordu (sir Humphrey zjevně Balliol College), kdežto jejich ministr získal vzdělání pouze na London School of Economics. Oba státní úředníci běžně užívají latinu a řečtinu a jsou zasvěcenými znalci antické i moderní historie. Při hledání klíče k řešení současné řecké krize by svému ministrovi patrně oba naznačili, sir Humphrey svým zastřeným a komplikovaným způsobem, Bernard neotřelou přímočarou vysvětlivkou, že řešení jedné dluhové krize v Attice bylo vlastně prvním krokem evropských národů k demokracii.

Uprchlík zemřel v tunelu mezi Francií a Velkou Británií

7. 7. 2015

čas čtení < 1 minuta

Dnes ráno byla v důsledku smrtelného zranění jednoho z imigrantů pozastavena doprava v Eurotunelu spojujícím Francii a Velkou Británii pod kanálem La Manche. K tragédii došlo brzy ráno na francouzské straně tunelu, podrobnosti nebyly zveřejněny. Ví se pouze, že uprchlík chtěl využít nákladní soupravy ve snaze dostat se Velké Británie. Stalo se tak pár dní poté, co se zhruba 150 imigrantů snažilo proniknout do francouzského terminálu Eurotunelu. Informaci přinesla BBC.

Zpráva v angličtině ZDE

Rozhovor Britských listů 12:

Disident a zrádce národa

3. 7. 2015

čas čtení < 1 minuta

"Česku by výrazně prospělo, kdyby přijalo milion uprchlíků."



Rozhovor Jana Čulíka s disidentem, umělcem, vysokoškolským pedagogem a performerem Milanem Kohoutem. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu,od pátku 3. července 2015.

Není mi jasné, kde se v Češích vzala taková nesnášenlivost

6. 7. 2015 / Barbora Hodková-Knobloch

čas čtení 10 minut

Vážený pane doktore Čulíku,

bolí mě srdce a je mi hanba za všechny lidi, kteří Vám píší tak šílené rasistické dopisy. Bylo mi Vás upřímně líto a zhrozila jsem se kvůli tomu, s jakým posměchem jste se setkal při své návštěvě na jednání parlamentního výboru k přijímání uprchlíků. Už ani nepíši, jaký otřesný zážitek byl sledovat pořad Máte slovo s paní Jílkovou na téma uprchlíků, píše Barbora Knoblochová.

Tradiční česká šibenice, aneb Nakoukání do podstaty vlastenecké gultůry

2. 7. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Extremistické názory byly v české společnosti dlouhodobě stigmatizovány a marginalizovány shodně všemi politickými subjekty i médii. V mediální rovině toto pravidlo neprolomil ani tak bulvár, jako již před mnoha lety v rámci opovrženíhodného byznysplánu server Parlamentní listy. Proto lůza přinášející do hlavního města radostnou zvěst šibenice nemluví do větru. Proces začínal nenápadně před lety v Parlamentních listech - a ti, kdo obtěžovali mnohé jejich přispěvatele dotazy, proč podporují příšerný a nebezpečný projekt, byli označováni za naivy a nechápavce.

Když lůza jde městem s šibenicí, a kdo se jí postaví, skončí ve vězení ZDE, stát dává najevo, pro koho tu vlastně je a co hájí. Humanismus je zločinem, kdežto průvod se šibenicemi oficiálně patří k podstatě české gultůry.

Stíhejte hate speech nejen v ulicích, ale i na Facebooku

3. 7. 2015 / Jan Čulík

čas čtení 5 minut

Po skandálním zásahu pražské policie, která ve středu brutálně zasáhla proti lidskoprávním aktivistům, kteří proti extremním pravičákům hájili na Václavském náměstí právo a zákonost a ústavní pořádek, se možná konečně rozhoupaly dosud v těchto věcech liknavé úřady. Premiér Sobotka a ministr vnitra Chovanec prohlásili, že jsou konsternovaní, a například Lidové noviny po konzultaci s právníky zjistily, že organizátoři a účastnici demonstrace a nositelé šibenic "pro zrádce" se dopustili až sedmi trestných činů a mohli by skončit ve vězení až na deset let, i když pravděpodobně dostanou jen podmíněné tresty.

Karlovy Vary: Béčkové filmy v hlavní soutěži

7. 7. 2015 / Jan Čulík

čas čtení 5 minut



Každoročně se skoro vždycky ozřejmí, že karlovarský filmový festival je cenný nikoliv příjezdem západních hvězd a hvězdiček, či svými soutěžemi, ale přehlídkou zahraničních filmů, které byly za poslední rok oceněny na jiných festivalech. To je hlavní význam tohoto festivalu, probourávat pro místní lidi globální izolovanost, která ve svých nejhorších důsledcích vede k excesům, jakými je například nynější vlna nesmyslného českého národovectví a xenofobie.

Nesnášenlivost, administrativní krutost, dobře realizované příběhy osobních krizí

6. 7. 2015 / Jan Čulík

čas čtení 6 minut



Je to možná náhodným výběrem filmů, ale vidím tu letos v Karlových Varech celou řadu nesmírně aktuálních, burcujících filmů, zdůrazňujícím ve stále chaotičtějším světě, opouštějícím, aspoň jak se zdá z české zkušenosti, základní civilizační normy, potřebu humanity, civilizovanosti a slušnosti. V tom smyslu se mi zdá být letošní karlovarský filmový festival majákem ukazujícím směr. Je to zřejmě prostě jen proto, že festivaloví dramaturgové citlivě vybrali snímky, které závažným, aktuálním a tvůrčím způsobem svědčí o dnešní globální krizi. Paradoxně je to letos zřejmě výraznější než v předchozích letech.

Jedním z takových filmů je švédsko-polský snímek Efterskalv (Tady a potom) (2015) režiséra Magnuse von Horna. Je to intenzivní studie maloměstské nesnášenlivosti. Po dvouletém pobytu v dokonalém švédském nápravném zařízení pro mladistvé se vrací domů k otci a desetiletému bratru středoškolák John, který se v rámci blíže nikdy nespecifikovaného konfliktu, zřejmě s erotickým sokem, podílel na usmrcení své dívky.

Domácí péče: vliv Bohdana Slámy a vepřoknedlozelové řešení

5. 7. 2015 / Jan Čulík

čas čtení 7 minut



Film Domácí péče, debut režiséra Slávka Horáka, je vlastně do určité míry epigonským dílem, napodobujícím Čtyři slunce Bohdana Slámy. Především v tom smyslu, že naznačuje, tak trochu jako katolická teologie, že nedostatečnost, neuspokojivost a krátkodobost života, hrozba smrti, může být důkazem, že snad existuje něco víc než naše věcná, pozemská existence, aniž bychom ovšem řádně tušili, co to vlastně je. Film se kromě toho záslužně pokouší o medializaci určitých základních problémů české společnosti, ale je dramaturgicky bezradný a nevyrovnaný. Slámův film je možná také kontroverzně mystický, ale je daleko soustředěnější a dramatičtější, v prokreslení postav i hlubší než film Domácí péče.

Zákon trhu: Proč Češi nechtějí nebo neumějí točit takovéto filmy?

5. 7. 2015 / Jan Čulík

čas čtení 4 minuty



Zejména po zhlédnutí části zcela afektovaného, banálního filmu Cesta do Říma, nemajícího vůbec žádnou vazbu na skutečnost, znovu vyvstává naléhavá otázka, proč čeští filmaři nedokáží natáčet snímky, které by byly svědectvím o dnešní české skutečnosti. Francouzský film La loi du marché (Zákon trhu, 2015) režiséra Stéphana Brizého byl na karlovarském festivalu dalším ze snímků na aktuální a burcující téma z dnešní reality.

Britská konzervativní vláda vážně poškodila BBC drastickými škrty

7. 7. 2015

čas čtení < 1 minuta

Cameronova konzervativní vláda zrušila financování televizního koncesionářského poplatku pro občany starší 75 let. Hrazení koncesionářského poplatku pro občany starší 75 let od nynějška padá na bedra samotné BBC, což ji bude do roku 2020 stát 750 milionů liber ročně, pětinu veškerého svého příjmu. Znamená to, že BBC zřejmě bude muset rušit některé své rozhlasové a televizní okruhy. V současnosti už zrušila okruh BBC 3 pro mladé lidi. Minulý týden oznámila BBC, že je nucena propustit 1000 svých zaměstnanců, protože dost lidí neplatí televizní koncesionářské poplatky.

Management BBC varoval zaměstnance společnosti, aby si na situaci nestěžovali na sociálních sítích.

Konzervativní vláda opakovaně obviňuje BBC z údajné "levicové zaujatosti".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Mediterranea a Babai : aneb co si počneme s lidmi?

4. 7. 2015 / Jan Čulík

čas čtení 7 minut

Karlovarský filmový festival vždycky reflektuje aktuální problémy. Není náhodou, že jsou tu letos promítány tyto filmy s výraznou imigrantskou problematikou, zdůrazňující potřebu lidskosti a humánního porozumění. Obávám se, že kdyby se tyto filmy dostaly do širšího povědomí dnešní české veřejnosti, kdyby totiž česká média přestala být v souvislosti s Karlovými Vary nesmyslně posedlá západními celebritami a kdyby namísto toho informovala, co se tu vlastně promítá, český lid by organizátory a programátory festivalu zřejmě vyobcoval jako zrádce národa.

Velmi aktuálně byl jedním z prvních filmů na letošním karlovarském filmovém festivalu hraný film režiséra Jonase Carpignana natočený v německo-americko-britsko-italsko-francouzské produkci, nazvaný Mediterranea - Středozemský příběh (2015). Téměř dvouhodinový film dokumentárním stylem zaznamenává strastiplnou cestu dvou afrických uprchlíků z Burkiny Faso přes Středozemní moře do Itálie. Pěší cestou přes africký kontinent se stane skupina běženců terčem útoku banditů, kteří je okradou a jednoho z nich zastřelí. Po nebezpečné cestě přes moře, kdy část přistěhovalců přeplavujících se na vratkém člunu zahyne, se oba mladí muži, Ayiva i Abas, dostanou do Itálie.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2015

2. 6. 2015

čas čtení 1 minuta

V květnu 2015 přispělo 146 čtenářů finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 35 258,16 Kč. Příjem z reklamy byl 23 115 Kč.

Zůstatek byl koncem května 2015 165 038,78 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 156 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

O Husově významu dnes

6. 7. 2015 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Zdá se mi obtížné říci, co si Mistr Jan Hus konkrétně představoval pod „pravdou“, za kterou umíral, nicméně v jeho postoji se projevilo hluboké napětí jeho doby, které pak vypuklo v husitství, reformaci, náboženských válkách. Ta společnost nebyla zdravá, docházelo k obscénnímu porušování pravidel, k brutálnímu nesouladu mezi ideály a realitou. Husovo extrémní moralizování jako vyslovení a radikalizace veřejného mínění je z tohoto pohledu pochopitelná reakce a de facto vstup do společenského, mocenského zápasu.

Většina z nás tuší, že jediná pravda neexistuje a že skutečnost je vždy složitější

Proč dlabeme na Husa

5. 7. 2015 / Kryštof Kozák

čas čtení 8 minut

„Postremo, studia humanitatis impigro labore culturos et provecturos, non sordidi lucri causa, nec ad vanam gloriam captandam, sed ut veritas propagetur et lux eius, qua salus generis humani continetur, clarius effulgeat.“ (to není „cut and paste“, některé věci je dobré vědět i o půlnoci hned).

Znamená to, že každý magistr na rozdíl od bakalářů slibuje, že se bude s neúnavnou pílí věnovat poznávání věcí lidských, ne pro špinavý zisk, ani pro získávání prázdné slávy, ale aby se šířila pravda a aby její světlo, v němž spočívá blaho [ale i “spása”!] lidského rodu, jasněji zářilo.

Je to

1) apel na poznávání sebe sama i člověka jako takového, humanitas v širokém slova smyslu;

2) světské věci ti naplnění nepřinesou, budeš-li věrný tomuto slibu, musíš být vždy tak trochu disidentem;

3) pravda jako svrchovaná hodnota, jež ukazuje cestu.

Problém je, že dnes lidé na univerzitě studují magisterské obory především „sordidi lucri causa“ (pro špinavý zisk), případně pro „venam captandam gloriam“ (prázdnou slávu).

"Nejsem rasistka, ale vadí mi, že dnešní Britové mají různé barvy kůže"

4. 7. 2015

čas čtení < 1 minuta

Z otevřeného dopisu Blanky Horákové z Poděbrad prezidentu Zemanovi a české vládě (kromě těchto odstavců dopis obsahuje celou řadu nepublikovatelných rasistických předsudků)

"Minulý rok jsem byla na měsíčním jazykovém pobytu v Anglii, z toho tři týdny v Manchestru. Chtěla jsem bydlet v původní britské rodině, poznat její kulturu, zvyky, hovořit kvalitním jazykem. První bydliště bylo u Číňanky a druhé u rodiny z Jamajky. Ostatní studenti na tom byli podobně. Když jsem jela do centra autobusem, na Piccadilly station, ulici lemovaly po několik kilometrů arabské obchody, restaurace apod. Všude kolem byli sice obyvatelé Velké Británie, ale dle barvy kůže každý mohl poznat, odkud původně ten či onen je.

Nikdy jsem se tak netěšila domů jako po měsíci v Anglii. Těšila jsem se na naši kulturu, na naše lidi, na zemi, kde není masově mezi obyvatelstvem zastoupen celý svět."

Cesta do Říma - neuvěřitelné fiasko z FAMU a z České televize

4. 7. 2015 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty


Rekordem idiocie byl filmový debut Tomasze Mielnika, spolufinancovaný Českou televizí a natočený v koprodukci s pražskou FAMU Cesta do Říma (2015). Film si dobyl pozoruhodné zásluhy, totiž donutit diváky, aby ze sálu odcházeli už po patnácti - dvaceti minutách promítání. Snímek byl představen jako údajná komedie, jenže banalita a zdrcující tupost údajně ironických dialogů byla nesnesitelná.

Stop nenávisti

3. 7. 2015

čas čtení 2 minuty

tisková zpráva

Středeční demonstrace na Václavském náměstí ukázala, s jak palčivými problémy se Česká republika v souvislosti s hysterií šířenou kolem tématu uprchlictví potýká. Nad davem se vznášely šibenice, hrozící smrtí vlastizrádcům a stejnou rétorikou se zaštiťoval i jeden ze svolavatelů. Policie ČR však nechala toto shromáždění projít až k Úřadu vlády a zakročila proti pokojným demonstrantům, kteří se vůči nenávistným projevům snažili vymezit.

Skeč (Křeč)

4. 7. 2015 / Petr Štengl

čas čtení < 1 minuta

Gott: Dám jednoho z hejna zlatých slavíků tomu,
kdo požene ty dva demonstranty se šibenicemi před soud.

Bakala: Dám 3+1 tomu, kdo požene velitele zásahu
před vyšetřovací parlamentní komisi.

Jágr: Dám o 10 gólů navíc nad plán
jako výraz solidarity se zadrženými.

Pelta: Dám originál propocené tričko Ronalda tomu,
kdo potrestá neadekvátně zasahující policisty.
(smrdí jak psí kšíry)


Zeman: Jejda! Žbluňk. Žbluňk.

Ovčáček: Pan prezident chtěl svým podmanivě vtipným
způsobem říct, že šibenice a zásah proti
pokojným demonstrantům se v žádném případě
neslučují s demokratickými principy.

Svět je plný lidí uvažujících bez předsudků a zloby

4. 7. 2015

čas čtení 1 minuta

Vážený pane Čulíku,

Ujišťuji Vás, že z mého pohledu jsou Britské listy mediální periodikum, poskytující poměrně široký a přitom vyvážený náhled nejen na zanedbatelně malou enklávu Česka, ale hlavně na dění v zemích vzdálenějších obzoru takových podivínů, jako je Vámi představený čtenář Břetislav Kejík

Obzvláště mě inspirují příspěvky pana Karla Dolejšího, zajímavé jsou i názorové fasety dalších Vašich dopisovatelů. Oceňuji, že se nepouštíte do publikování textů, šířících paniku a strach, které považuji za základní hubitele svobodného myšlení a vpravdě demokratické názorové diskuze.

Dehonestující psaní podivínů, bláznů a mašíblů si, jak doufám, neberete příliš k srdci.

Svět je plný i lidí, uvažujících bez předsudků a zloby o stavu světa kolem sebe.

Mnohdy s panem Voltaire nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat.

Zdravím

Olga Běhounek

Polsko nechce imigranty. Poláci jim nerozumějí, nelíbí se jim

2. 7. 2015

čas čtení 2 minuty

Počet žadatelů o azyl ve středovýchodní Evropě na tisíc obyvatel, rok 2014. V Česku: 0,11!!



"Nechceme tady ty teroristy," řekla polská důchodkyně na dotaz, co si myslí o plánech EU rozmístit uprchlíky po evropském kontinentu. "Viděli jste, co dělají na Západě?"

Je to v Polsku populární, i když nepochopitelný názor, píše v deníku Guardian Adam Leszczyński z listu Gazeta Wyborcza. Na Polsko nemá uprchlická krize v Evropě skoro vůbec žádný vliv a Polsko přijímá jen neuvěřitelně malý počet imigrantů. Přesto mají Poláci snad nejdrsnější názory na imigranty na celém evropském kontinentu. Podle průzkumů veřejného mínění zastává stejný názor, jako varšavská babička, citovaná výše, sedmdesát procent Poláků. Podle jiného průzkumu si 69 procent Poláků nepřeje, aby v Polsku žili neběloši. Drtivá většina Poláků je přesvědčena, že imigranti berou Polákům práci a že jejich přítomnost škodí ekonomice. Je to názor, který středovýchodní Evropa sdílí, navzdory tomu, že do ní plyne jen absolutní minimum uprchlíků.

"Polsko nikdy nevedlo vážnou veřejnou debatu o uprchlících. Nikdo se nikdy nepokusil vysvětlit Polákům, že jednou z morálních a oficiálních povinností členských zemí EU je pomáhat těm, kteří hledají útočiště, protože jsou pronásledováni," vysvětluje Weronika Rokicka z polské pobočky Amnesty International. "Vláda by měla uspořádat velkou výchovnou kampaň. Léta to nikdo neudělal a teď, když vznikla krize, Poláci jsou naprosto nepřipraveni."

Za mimořádného stavu v osmdesátých letech dostávalo mnoho Poláků ze Západu balíky s šatstvem a s potravinami. Za posledních deset let dostalo Polsko od Evropské unie mnoho milionů eur rozvojové ekonomické pomoci.

Vládnoucí politická strana i pravicová opoziční Strana práva a spravedlnosti patří ke generaci, která často hledala v osmdesátých letech na Západě politický azyl a obyčejně ho dostala.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Střední Evropa ostudně odmítla přijmout uprchlíky

2. 7. 2015

čas čtení 5 minut

Ti politikové z Evropské unie, kteří zažili ve střední a východní Evropě komunismus, vědí, co byla povinná vojenská služba a jak ji lidé nenáviděli. Výcvik byl ideologický, militaristický a protizápadní. Ale aspoň v komunistických státech netrvala povinná vojenská služba navždy, píše Judy Dempsey.

Středoevropští politikové by měli tuto dobu srovna s tím, co se děje v dnešní Eritreji. Možná, že by je to přimělo, aby se přestali bránit proti navrhovanému systému kvót pro desetitisíce uprchlíků, většinou pocházejících z Eritreje a Sýrie, kteří prchají před válkou a útlakem.

Není omluvou, že server publikuje VŠECHNO

1. 7. 2015 / Jan Čulík

čas čtení 8 minut

Znovu opakuji, že omluvou za to, že někdo bude publikovat názor "Jsme ohroženi malými zelenými mužíčky", "Cikáni do plynu" nebo "Uprchlíci jsou špinaví" či "Celosvětové hnutí zednářů se nás snaží zničit" nemůže být, že zároveň publikuji názory typu "Cikáni nepatří do plynu", "Uprchlíci nejsou špinaví" či "Celosvětové spiknutí zednářů neexistuje", či "Malými zelenými mužíčky ohroženi nejsme".

Pociťuji k vám ryzí nenávist, protože se mí dva synkové budou muset stýkat s lidmi odjinud

4. 7. 2015

čas čtení < 1 minuta

Britské listy, když pozoruji své dva malé synky, jejichž kvalita života bude zhoršena už jen tím, že se budou muset potkávat s osobami, za jejichž přijetí tak horlivě agitujete, začínám k Vám pociťovat, ačkoliv jsem Vás dříve velmi rád četl, ryzí nenávist. Naprosto s Vámi souhlasím, že můj postoj je primitivní, ale jsem přesvědčen, že pro budoucnost etnicky NAŠICH (vím, tohle se Vám nelíbí) příštích generací je jediný správný, míní čtenář Jakub Hajšman z Plzně.

Britské listy jsou ohavný hnus

3. 7. 2015

čas čtení 1 minuta

Vážený pane Čulíku,

letmo jsem nahlédl do Vašich textů na Vašem serveru Britské listy a mohu konstatovat, hnus, ohavný hnus. A tohle má být vzor evropského vzdělance působícího na západní univerzitě? Vaše texty jsou otřesné bláboly s nulovým obsahem plné nadávek, urážek všech, kteří nesdílejí Vaše názory a postoje. Hlavně Vaše výroky o tom, že většina českého národa je rasistický póvl a žvásty o kruté, primitivní mentalitě obyvatelstva ČR, to jsou jedny z mnoha opravdových perel. Jestli někým opovrhuji, tak lidmi, kteří se snaží svou světovost a západovost dokázat tím, že plivou na vlastní národ. Vážím si všech svých názorových i postojových oponentů, kteří dovedou prezentovat své názory věcně a kultivovaně, s respektem k názorům a postojům mým. To ovšem není Váš případ, lidmi Vašeho typu z hloubi duše pohrdám..., píše čtenář Břetislav Kejík.

Rozhovor Britských listů 11:

Ztratili Češi lidskost?

26. 6. 2015

čas čtení < 1 minuta

"Podle mezinárodního práva to není otázka, jestli je nějaký stát vinen nebo nevinen. Je to spíš o odpovědnosti."



Rozhovor Jana Čulíka s Andrewem Stroehleinem, evropským ředitelem pro média z lidskoprávní organizace Human Rights Watch. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 26. června 2015.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Jen tak o lidech a bozích, neboli O pochopitelném zájmu

3. 7. 2015 / Uwe Ladwig

čas čtení 6 minut

Ani jsem jsem nedivil, když jsem četl články Bohumila Kartouse "„Evangelizace“ Českého rozhlasu" ZDE a o "xenofobii" ZDE, protože vím dobře, jaký strach mají naši němečtí atlantisté z multikulturního světa, ačkoliv stále melou, jaké je všechno krásné ve Spojených státech amerických.

Pokračující zoufalství nebo strach z neznámého?

3. 7. 2015 / Ilona Švihlíková

čas čtení 13 minut

Tato volba není symptomatická jen pro nadcházející řecké referendum. Stává se podstatně hlubším znakem současné EU. Konzervativci ve Velké Británii vyhráli volby kvůli nasazení faktoru „strachu“ z rozpadu Velké Británie. Politických stran, které operují se strachem (a nutno říci, že úspěšně) stále přibývá. Strach byl vždy mocným nástrojem politiky, který elitám umožňoval manipulovat lidi tak, aby se z nich staly na smrt vyděšené masy. Víme, že strach vypíná centra racionálního myšlení a naopak posiluje orientaci na pudové jednání. Strach je to, co nás může paralyzovat, co z nás může smýt slupku toho, čemu se říká civilizace. Nejlepší obranou proti strachu je proto poznání…

MMF prosazuje dvacetiletou pauzu ve splácení řeckého dluhu

3. 7. 2015

čas čtení < 1 minuta

Výpočty Mezinárodního měnového fondu ukazují, že ohromný řecký dluh je "neudržitelný" a nelze jej splatit. Proto zpráva MMF tvrdí, že Řecko potřebuje v příštích třech letech 50 miliard eur navíc a mělo by před splácením dluhů dostat dvacetileté "prázdniny".

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za duben 2015

29. 5. 2015

čas čtení 1 minuta

V dubnu 2015 přispělo 155 čtenářů finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 41 335,50 Kč. Příjem z reklamy byl 36 977 Kč.

Zůstatek byl koncem dubna 2015 174 465,31 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 156 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
22502