Jak mohou česká média šířit nesmysly bez korekce fakty?

11. 4. 2016 / Boris Cvek

Pozn. JČ: Když začnu tvrdit, že "invazi uprchlíků" řídí malí zelení mužíčci z Marsu, vezme mě Veselovský také do DVTV? :)

Přiznám se, že jsem nebyl schopen poslechnout si to celé, neboť mne „odrovnal“ hned začátek. Mnislav Atapama Zelený v rozhovoru pro DVTV začal skutečně „zostra“: „a to je někdy ještě z období komunismu a teďkom to nějak přešlo do toho kapitalismu, že všichni jsme stejní, všichni máme stejná práva, stejný povinnosti…“

Představa, že rovnost před zákonem (všichni máme stejná práva a povinnosti) je totéž jako „všichni jsme stejní“, je opravdu děsivým příkladem právního prázdna. Hodila by se nejlépe jako sofisma v nějaké podřadné politické kampani za návrat feudalismu. Co je však ještě děsivější, je spojování rovnosti před zákonem s dědictvím komunismu. V komunistických systémech přece nikdy neměli všichni stejná práva a soudy a policie jednaly přesně podle zájmů vládnoucí stranické mafie.

Má ministr Chovanec funkční záložní plán na vyřešení migrační a uprchlické krize?

11. 4. 2016 / Daniel Veselý

Přestože je nejnovější plán Evropské unie na přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót spíše zoufalým pokusem, jak uprchlickou krizi bez ztráty kytičky vyřešit, stále mi přijde rozumnější než nechat doslova vybouchnout nárazníkové státy EU, Itálii a Řecko, a riskovat zde nebezpečný konflikt. Ministr vnitra a sociální demokrat (sic!) Chovanec je ovšem jiného názoru - obviňuje EU z politické korektnosti a zdůrazňuje, že pro Českou republiku je tento plán neakceptovatelný. Brusel přichází aspoň s něčím, byť po výtce nedokonalým, s čím životaschopným ale přichází pan Chovanec?

Když se Polsko zdvihalo z kolenou, zle se uhodilo do hlavy o hranu stolu

Proč už nepíšu o polské politice

11. 4. 2016 / Tomasz Oryński

Nacionalisté, rasisté a pravicoví extremisté zdvihají hlavy. Lidé s odlišnou barvou kůže jsou biti na ulicích, na manifestacích jsou páleny podobizny Angely Merkelové a Žida. Druhá polovina polské veřejnosti v ohromení hledí na politiky, kteří kupříkladu tvrdí, že potraty by měly být protizákonné dokonce i v případech znásilnění, jelikož mnoho dětí se narodilo jejich matkám po znásilnění německými vojáky během druhé světové války a přesto z nich vyrostli dobří patrioti. Neviděl jsem k tomu žádný výzkum, ale zatímco před rokem někteří z mých přátel uvažovali o emigraci, nyní takřka každý, s kým mluvím, o odchodu uvažuje a někteří se již začali připravovat.  Nevytýkám jim to. Nedávno jsem četl Hitlerovu biografii. Řekl bych, že Polsko je nyní zhruba tam, kde bylo Německo v roce 1934.

Holandské referendum o Ukrajině ukázalo světu, jak Rusko ovlivňuje volby v západních zemích

11. 4. 2016

Holandská vláda sama se kampaně neúčastnila. Holandští vládní činitelé se otevřeně báli ultrapravicových médií. Nechtěli se stát terčem posměchu v bulvárním tisku a nechtěli, aby na ně násilníci křičeli na ulicích. Ano, jistě, ultrapravičáci šíří lži, ale my nechceme riskovat je opravovat.

Důležité je poučení: Malé menšiny rozhněvaných lidí, když jsou dobře zorganizovány, dokáží v západní Evropě překřičet nejednotnou, bojácnou, apatickou centristickou většinu - a Rusko je připraveno jim v tom pomáhat. Tentokrát nešlo o moc, ale příště už asi půjde o hodně. Ultrapravice je nyní v Holandsku nejsilnější politickou silou. Ve třicátých letech dvacátého století se nám dostalo určitého poučení, ale zdá se, že ho si ho potřebujeme uvědomit úplně znovu.

Až do minulého týdne jsme neměli jasný příklad, jak vliv Ruska konkrétně funguje při volbách v západní zemi. V Holandsku se konalo podle nového zákona referendum, když populistický server, milující hoaxy, shromáždil 300 000 podpisů pod peticí. Ve středu hlasovali holandští občané o evropské obchodní dohodě s Ukrajinou, o téže dohodě, za kterou Ukrajinci bojovali a umírali v únoru 2014. Dohoda je nesmírně technická a obdobné dohody má EU s celou řadou zemí, s Chile, s Jordánskem... Většina Holanďanů, kteří proti ní hlasovali, zjevně jejích tisíc stránek nečetla.

Rozhovor Britských listů 52:

Proč se v ČR bojuje proti udržitelnému rozvoji?

8. 4. 2016



O postojích vůči udržitelnému rozvoji v České republice hovoří v tomto Rozhovoru Britských listů Bohumil Kartous s Petrem Lebedou, ředitelem centra Glopolis, které se zabývá otázkami globálního rozvoje, od potravinové bezpečnosti přes klimatické změny až po daňovou spravedlnost. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 8. dubna 2016.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Paradox neautentické vnější morální autority

Morálka jako příklon ke zdravému rozumu evidentně selhává

11. 4. 2016 / Bohumil Kartous

Dostali jsme se už v poznání principů lidského jednání natolik daleko, abychom nemuseli věřit tomu, že pro naše jednání existuje jakýsi vzor postulovaný vyšší mocí. Morálka může být dokonce opravdová jen tehdy, pokud dráha jejího smyslu není vedena přes jakýsi referenční bod mimo vztah k druhému, říkejme mu pracovně třeba bůh, ale pokud je vedena přímo k druhému. Zakládat ji na fundamentálních principech je jistě nutné. Zakládat ji na zdravém rozumu jako obraně proti relativismu je ale chybný úsudek. Zdravý rozum může totiž sám o sobě být nástrojem relativismu par excellence.

Ekonom Thomas Piketty na konto Panama Papers:

Jednejme teď, nečekejme na další krizi

11. 4. 2016

Otázka daňových rájů a finanční neprůhlednosti je předmětem novinových titulků po celé roky. Naneštěstí je zde velký rozdíl mezi triumfálními deklaracemi vlád a realitou jejich skutečného jednání. V roce 2014 odhalila kauza LuxLeaks, že nadnárodní korporace platí v Evropě, díky jejich dceřiných společnostech v Lucembursku, takřka nulové daně. V roce 2016 ukazují Panama Papers rozsah, v jakém finanční a politické elity severu i jihu skrývají jejich majetky. Můžeme být spokojení s tím, jak svou práci dělají novináři, ne však vlády. Pravda je, že od krize v roce 2008 nepodnikly téměř nic. Komentář ekonoma Thomase Pikettyho pro Le Monde v Guardianu.

List Boston Globe předpovídá, co se bude dít, pokud se Donald Trump stane americkým prezidentem

11. 4. 2016

V neděli zveřejnil list Boston Globe na svém serveru fiktivní titulní stránku vydání svého listu z neděle 9. dubna 2017. Články‎ mají titulky:

DEPORTACE MAJÍ ZAČÍT. Prezident Trump žádá ztrojnásobení jednotek ICE, nepokoje pokračují. Mimořádný stav v mnoha městech prodloužen.

Trump: "Ilegální migranty budeme deportovat tak rychle, že se vám bude točit hlava"

Trhy klesají, protože hrozí obchodní válka

Američtí vojáci odmítají rozkaz usmrcovat rodinné příslušníky členů ISIS

Nový zákon o pomluvě se zaměřuje na "absolutní svině" v tisku

Problém v bankách zastavil práci na pohraniční zdi

Trump je na seznamu kandidátů na Nobelovu cenu

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

18. 10. 2016

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Makedonská policie zaútočila na uprchlíky na řecko-makedonské hranici

10. 4. 2016

Několik osob bylo zraněno, když makedonská policie použila slzného plynu, ochromujících granátů a kulek z umělé hmoty proti uprchlíkům, kteří se pokusili překonat pohraniční plot

Uprchlíci se střetli na řecko-makedonské hranici s makedonskou policií. Použila slzného plynu, ochromujících granátů, kulek z umělé hmoty a posléze i vodního děla proti pokusům lidí dostat se přes makedonskou hranici. Uprchlíci reagovali házením kamení na policii. Lidé se dvakrát pokusili překonat makedonský plot, ale byli zatlačeni zpět. Řecká policie byla přítomna, ale nezasáhla.

Potyčky pokračovaly během odpoledne a vítr odnesl slzný plyn do blízkého provizorního tábora na řecké straně hranice, kde uvízlo více než 11 000 migrantů.

Dobrovolní lékaři ošetřili několik desítek lidí s dýchacími problémy i jejich lehká zranění od kulek z umělé hmoty a zranění na tváři, k nimž došlo při potyčkách, když byl plot dočasně strhnut, sdělil Achilleas Tzemos, koordinátor z Lékařů bez hranic. Tři lidé byli odvezeni do nemocnice.

K potyčkám došlo, když se asi 500 lidí shromáždilo u plotu. Aktivisté v sobotu roznášeli letáky psané v arabštině, vyzývající migranty, aby se v neděli dopoledne shromáždili u plotu.

Delegace se otázala makedonské policie, zda bude hranice otevřena. Když makedonská policie uvedla, že otevřena nebude, více než 100 lidí, včetně několika dětí, se pokusilo přelézt plot.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vnitřní dialog generace Y

#Navíně

11. 4. 2016 / Aneta Adámková

Ona 2: Včera jsem byla v nějakém kosmetickém salonu, a tam mi řekli, že mám vrásky, a že bych si na to měla pořídit nějaký krém. 

Ona 3: Tyjo, to se mi stalo taky, nedávno jsem někde byla, a řekli mi, že moje pleť je dávno za zenitem, a že Niveu používat nestačí. 

Ona 1: Myslíte si, že Donald Trump bude mít nějakou šanci uspět? Jakože by se opravdu stal prezident? K čemu by to nakonec vedlo? Jen si to představte! 

Kdo vlastní Linux

11. 4. 2016 / Ivo Barteček

Linus Torvalds v září 1991 publikoval první verzi Linuxu a hned další měsíc vydal, díky četným podnětům a e-mailům a opravným výtkám, další verzi. Do té přidal zdrojové kódy od ostatních nadšenců. Dal tak zahájit největšímu Open Source projektu, který doposud nemá obdoby. Linux je plnohodnotný operační počítačový systém, jenž je vyvíjen tisíci programátory z celého světa. Nikdo z programátorů není placen Linuxem, či lépe, nějakým záhadným majitelem Linuxu. Přes 25 % programátorů je skutečnými nadšenci, lidmi, kteří do zdrojového kódu zasahují, přepisují ho, dopisují, kteří ho vyvíjejí, protože prostě chtějí. Připadá jim to smysluplné. Chtějí vytvářet hodnotu. O zbytek vývoje se, kupodivu, starají společnosti, často korporace, které si platí své vlastní programátory na vyvíjení Linuxu.

Telefonické peripetie

11. 4. 2016 / Jan Sláma

Ke konci éry socializmu to nebyl jen nedostatek banánů, jak se nám stále připomíná, ale mnozí lidé postrádali telefon. Též mi chyběl, ale netrvalo dlouho a po vpádu kapitalizmu jsme se rychle dočkali. Telefonní společnosti natahaly pod zemí kabely a kdo telefon chtěl, mohl ho doma mít. Jiné to ale bylo s nástupem nového vynálezu, telefonu do kapsy. Ten si mohl a může každý nosit při sobě. Lidé ho ale většinou nosí ne v kapse, ale ti starší po taškách, odkud se ozývají roztodivnými zvuky, než je majitel najde, abyste pak mohli slyšet hovor na téma „tak kde jsi?“ nebo „nezapomněl jsi zavřít branku, aby zase neutekly slepice?“ Samá životně důležitá témata.

Czech Interior Minister Chovanec: "The EU is paralysed by political correctness. We will not accept any redistributed refugees"

9. 4. 2016

"The problem of the European Union is that it is run by bureaucrats. It is a constant mess and chaos and a debate during which everyone watches everyone else so that they do not breach the rules of political correctness. That will lead to the undoing of Europe," said the Czech Social Democratic (!) Interior Minister Milan Chovanec in an interview with the Právo newspaper on Saturday.

He continued: "The proposal [made by the European Commission] to redistribute immigrants throughout Europe is unacceptable for the Czech Republic. We should do what is important: to create a military and police force on the Schengen external borders and to initiate a debate with the countries of North Africa and with Syria. How will it help if half of Syria and Libya leaves for Europe? Who will be reconstructing those countries later? It is in the interest of the European Union to declare that it has military and political strength to defend its own interests and that it will only help those people who need it.

"The case of the Iraqi Christians who have run away from the Czech Republic to Germany shows clearly that redistribution quotas cannot work. It has turned out that even those refugees who came to the Czech Republic willingly do not want to stay here. There is no point trying to receive more.

"The Czech Republic is not threatened by the refugees now because Hungary and Macedonia have blocked the Balkan route. If people start coming via Italy, I expect Austria to close its borders. The Czech Republic will not have problems with incoming refugees in the next six months or so. A question is what will happen later."

The result of an opinion poll conducted amongst the readers of the Právo newspaper is attached to the Chovanec interview:

When asked "Do you agree with the re-distribution of refugees into all the EU countries?" 1,6 per cent of the respondents said YES, 98,1 per cent of the respondents said NO and 0,3 per cent said "I don't know."

10 488 readers have answered the question.



Source in Czech HERE

Czech extreme right wingers demonstrated in Prague and at Czech border crossings against refugees

9. 4. 2016

Several hundred Czech extreme right wingers demonstrated against refugees in Prague in front of the head office of the ruling Social Democratic Party and they have also blocked Czech border crossings.

Demonstrators from the extreme right wing groupings National Democracy and Dawn - National Coalition chanted slogans such as "Nothing but the nation!" "We do not want multiculturalism!".

Their banners said, "If islam conquers Europe, it will be due to our weakness!", "Merkel - the new Reichsprotektor!", "The EU runs a Protectorate of Bohemia and Moravia!", "Sobotka [Czech Prime Minister], 95 per cent citizens do not want islam here. Who are you serving? Brussels, the USA, the Arabs, Angela and multiculturalism?", "Sobotka, repeat after me: The Czech Citizens, the Czech Families, the Czech Lands and their traditions are above all else!"

Source in Czech  HERE, photographs HERE

Britský premiér dostal od matky nezdaněný dar 200 000 liber

10. 4. 2016

Britský premiér David Cameron se v důsledku tlaku proti němu v souvislosti se skandálem kolem Panama Papers v sobotu bezprecedentně rozhodl zveřejnit své osobní daňové prohlášení. Dostal se tím do další kontroverze, protože se ukázalo, že mu jeho matka dvakrát v roce 2011 poskytla 100 000 liber, čímž se vyhnula placení dědické daně ve výši 80 000 liber.

Daňový skandál Davida Camerona vážně ohrožuje stabilitu celé Evropy. Cameron je totiž hlavním stoupencem setrvání Velké Británie v Evropské unii a vážné oslabení jeho důvěryhodnosti ohledně Panama Papers je vítanou vodou na mlýn euroskeptikům, kteří zneužívají propadu jeho kreditu u veřejnosti k prosazení odchodu Británie z EU v referendu, které se bude konat 23. června. Případný odchod Anglie z EU zřejmě povede k vyhlášení nezávislosti Skotska, které z EU odejít nechce, a k výraznému posílení odstředivých a separatistických tendencí v celé EU, které prohloubí snahy o její rozpad a posílí vliv Ruska na roztříštěnou Evropu.

V pondělí Cameron oznámí založení speciální daňové jednotky pod velením britského daňového úřadu a Státního trestního úřadu, která bude zkoumat legálnost finančních záležitostí firem citovaných v Panama Papers.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V Berlíně se koná filmový festival snímků z mobilních telefonů

9. 4. 2016

Tisíce lidí zaznamenaly v Sýrii od roku 2011 demokratickou revoluci a pak i občanskou válku na své mobilní telefony. Tyto záběry se staly mocným výrazem svobody projevu proti Asadovu režimu.

V Berlíně se právě koná první syrský filmový festival snímků z mobilních telefonů. Promítá se 11 krátkých dokumentárních filmů, které natočilo 12 syrských dokumentaristů.

Zakladatelem festivalu je Amer Matar, devětadvacetiletý autor, novinář a dokumentarista, který nyní žije v exilu v Německu. V roce 2011 byl dvakrát zatčen za to, že organizoval mírové demonstrace.

"Je důležité ukázat, jaký je v současnosti život v Sýrii. Je důležité zdokumentovat každodenní život, každodenn střelbu," říká Matar. Že válka dominuje vzniklým filmům, je nevyhnutelné."

V roce 2014 se první festival filmů z mobilu konal ve 20 syrských městech.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Za solidaritu s uprchlíky útoky a výhrůžka smrtí, aneb psovi psí smrt!

8. 4. 2016 / Daniel Veselý

Po nepřeberném množství státní mocí netrestaných výhrůžek smrtí za „vlastizradu“, jimiž jsou zamořeny sociální sítě, na adresu osob sympatizujících s uprchlíky, po pobodání muslima v pražských Vršovicích a pokusu o zapálení autonomního sociálního centra Klinika se další z militantních „vlastenců“ rozhodl „svobodně vyjádřit svůj názor“. Zatím neznámý pachatel polil zeď a dveře Rodinného centra Kašpárek v Pardubicích červenou barvou připomínající krev a na výlohu vylepil fingované parte ředitelky zařízení Olgy Pavlové. Policisté, kteří incident vyšetřují, předpokládají, že motiv pachatele souvisí se sbírkami pro uprchlíky, které centrum pořádá. Jak je vidno, varování těch, kdo tvrdí, že se česká společnost ze strachu před fiktivním smrtelným nebezpečím, jež mají zosobňovat uprchlíci a migranti, nebezpečně radikalizuje, dostává znepokojivé kontury.

Uprchlíci v Řecku varují, že budou páchat sebevraždy, pokud bude realizována dohoda EU a Turecka o jejich deportaci

8. 4. 2016

Roste vážné znepokojení ohledně 13 uprchlíků, kteří byli do Turecka deportováni "omylem"

Syřané a Afghánci na ostrově Chios v Řecku, jimž hrozí deportace do Turecka, uvedli, že spáchají sebevraždu, pokud se je EU pokusí násilně deportovat zpět do Turecka.

Souaob Nouri z Kábulu, který je vězněn ve vysoce střeženém táboře na ostrově Chos, uvedl, "Jestli nás budou deportovat, zabijeme se. Zpátky nepůjdeme."

Muž vedle něho varoval před "strašlivými scénami", pokud budou řecké úřady násilně prosazovat deportace, které už vyvolaly vážné znepokojení v humanitárních organizacích.

"My nejsme teroristé," řekl muž, který udal své jméno jako Akimi. "Jsme uprchlíci. Zdejší podmínky jsou velmi špatné. Nemáme vodu. Bijí tu těhotné ženy. Proč s námi takto zacházejí? Jediné, co chceme, je azyl."

Obdobné hrozby sebevražd přicházejí z ostrova Lesbos. Uprchlíci zadržovaní v tamějším vazebním středisku Moria napsali listu Guardian, že raději přijmou smrt, než aby byli deportováni do Turecka. "Přijmeme smrt, ale vracet se nebudeme," píše se v dopise. "Všichni spácháme sebevraždu, pokud nás deportují."

Dosavadní deportace jsou nesmírně kontroverzní. 13 z 66 deportovaných osob z ostrova Chios zpět do Řecka za dohledu ozbrojených stráží vyjádřilo úmysl zažádat o azyl - což podle činitelů OSN stačí na to, aby nesměli být deportováni dokud jejich žádosti nebudou prozkoumány řeckými úřady.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Globální oteplování je zřejmě daleko horší, než se předpokládalo

8. 4. 2016

Výzkumníci zjistili, že mraky obsahují daleko více vody než ledu, než si dosud mysleli, což hrozí větším zvýšením globálních teplot

Modely zkoumající globální oteplování drasticky podcenily roli mraků. Znamená to, že globální oteplování bude zřejmě daleko horší, než se dosud předpokládalo. Vědci nyní varují, že zdvojnásobení koncentrace kysličníku uhličitého v zemské atmosféře ve srovnání s předprůmyslovou dobou zřejmě povede ke zvýšení teploty až o 5,3 stupně Celsia, což je daleko více než 4,6 stupňů, které předpovídají starší modely.

Yale University zjistila, že mraky obsahují daleko více tekutiny než ledu. Mraky, v nichž jsou ledové krystaly, odrážejí do vesmíru daleko více slunečního světla a tepla než mraky obsahující vodu.

Podcenění množství vody v mracích v modelech globálního oteplování znamená, že dosavadní modely jsou založené na chybných předpokladech, argumentuje vědecký článek, publikovaný v časopise Science.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Two Madeleine Albright PhD Scholarships in Czech Studies starting 2016-17

8. 4. 2016


The School of Modern Languages and Cultures at the University of Glasgow, Scotland, is pleased to offer two Madeleine Albright PhD Scholarships in Czech Studies, funded by the Government of the Czech Republic, and  tenable from 1st October, 2016. The award is for three years in each instance and is worth 542,500 Czech crowns p.a. for each of the two students, approximately £ 14,000 p.a. depending on the current exchange rate. The scholarship is open to students of any nationality and is intended to cover tuition fees (at the Home/EU rate only) with the remainder contributing to maintenance. For current research fees see: http://www.gla.ac.uk/research/opportunities/fees/

Current research in the area of Czech Studies at the University of Glasgow concentrates on different aspects of 20th century Czech film, media, and literature studies, with a strong research record in topics such as culture and identity, and examination of different discoursive approaches to self-examination and myth making. Comparative and interdisciplinary proposals, which examine the Czech topics within Central European and global contexts are especially welcome. Research proposals in other areas of study relating to the Czech Republic will be also considered.

The purpose of the Madeleine Albright PhD Scholarship in Czech Studies is to foster international understanding of the political and social culture of contemporary Czech Republic.

Before applying for one of the Madeleine Albright PhD scholarships, students should have applied for and received a conditional or unconditional acceptance for their proposed programme of study through the online application process: http://www.gla.ac.uk/colleges/arts/graduateschool/prospectivestudents/researchstudy/howtoapply/


The submission deadline for scholarship applications is 31st May, 2016 using the Czech Studies PhD Scholarship Application Form 2016-17 to be returned to arts-SMLC-PGscholarships@glasgow.ac.uk  

For further information on relevant research areas please consult:

http://www.gla.ac.uk/research/opportunities/subjects/slavonic/
http://www.gla.ac.uk/research/opportunities/subjects/comparativeliterature/#/overview

All the details HERE

Two Josef Fronek MPhil (Research) Scholarships in Czech Studies 2016-17

8. 4. 2016


The School of Modern Languages and Cultures at the University of Glasgow, Scotland, is pleased to offer two Josef Fronek MPhil Research Scholarships in Czech Studies to applicants of any nationality. The awards are for one year only (2016-17), starting 1st October 2016, and are worth £3000 towards tuition fees for each of the two successful candidates. For research tuition fees see: http://www.gla.ac.uk/research/opportunities/fees/

Current research in the area of Czech Studies at the University of Glasgow concentrates on different aspects of 20th century Czech film, media, and literature studies, with a strong research record in topics such as culture and identity, and examination of different discursive approaches to self-examination and myth making. Comparative and interdisciplinary proposals, which examine the Czech topics within Central European and global contexts are especially welcome. 

The purpose of the Josef Fronek MPhil (Research) Scholarships in Czech Studies is to foster international understanding of the political and social culture of contemporary Czech Republic.

Before applying for one of the Josef Fronek Scholarships, candidates should have applied for and received a conditional or unconditional acceptance for their proposed programme of study through the online application process: http://www.gla.ac.uk/colleges/arts/graduateschool/prospectivestudents/researchstudy/howtoapply.

The submission deadline for scholarship applications is 31st May, 2016, using the Josef Fronek Scholarship Application Form to be returned to arts-SMLC-PGscholarships@glasgow.ac.uk 

For further information on relevant research areas please consult:

http://www.gla.ac.uk/research/opportunities/subjects/slavonic/
http://www.gla.ac.uk/research/opportunities/subjects/comparativeliterature/#/overview

All the details are HERE

Britský premiér blokoval snahu EU otevřít tajné offshoreové trusty

8. 4. 2016

Britský premiér David Cameron v roce 2013 zablokoval rozhodnutí Evropské unie zabránit propírání špinavých peněz ve snaze ochránit offshoreové trusty, aby nemusely zveřejnit, kdo je vlastní a kdo z nich má prospěch, informoval ve čtvrtek list Financial Times. Offshoreové trusty jsou podle komentátorky listu Guardian Poly Toynbee "typickou britskou chorobou", na níž je založen systém feudálních výsad a privilegií, z nichž má nekontrolovaný prospěch mimo daňový systém úzká vrstvička zbohatlíků.

Cameron r. 2013 napsal tehdejšímu prezidentu Evropské rady Hermanu Van Rompuyovi, že by trusty neměly být automaticky podrobovány stejným principům transparentnosti jako firmy.

Evropská unie plánovala odhalit transakce offshoreových společností zveřejněním ústředního rejstříku jejich konečných vlastníků, avšak Cameron argumentoval v dopise, který zůstává veřejně k dispozici na britském vládním serveru, že je prý "nevhodné", aby byl vytvořen "ústřední veřejný rejstřík" offshoreových společností. Argumentoval, že by byl takový rejstřík "narušením soukromí občanů" a že trusty mají "mimořádnou roli v tom, že pomáhají britským rodinám řešit dědictví".

Richard Burgon, stínový opoziční ministr financí, k tomu řekl: "Je to další důkaz o tom, co si britská Konzervativní strana skutečně myslí o vyhýbání se placení daní."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Panama Papers:

Britský premiér konečně přiznal, že měl finanční prospěch z offshoreového fondu svého otce

8. 4. 2016

Po čtyřech dnech vyhýbavých prohlášení se ve čtvrtek britský konzervativní premiér David Cameron konečně přiznal, že měl vlastnil akcie v offshoreovém fondu jeho otce, umístěném v daňovém ráji, a že je prodal za 31 500 liber v roce 2010, těsně předtím, než se stal premiérem. Tyto akcie vlastnil se svou manželkou od roku 1997 a v době, kdy byl šéfem britské opozice. V lednu 2010 je prodal se ziskem 19 000 liber. Platil daně z dividend, a uvádí, že akcie prodal před vstupem do Downing Street, "protože jsem nechtěl, aby mě někdo obviňoval, že mám jinou agendu či střet zájmů".

Jeho přiznání však zřejmě neukončí zkoumání Cameronových daňových záležitostí. Labouristický poslanec John Mann, člen výboru Dolní sněmovny pro otázky financí, vyzval Camerona, aby odstoupil, protože "kamufloval a činil zavádějící prohlášení".

Cameron také přiznal, že neví, zda 300 000 liber, které zdědil od svého otce, pocházelo z daňového ráje.

Podrobnosti v angličtině ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za březen 2016

2. 4. 2016

V březnu 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 66 703.15 Kč

Zůstatek byl koncem března  2016 125 437.72 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Český film | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
16571