Proč danit roboty není dobrý nápad

8. 3. 2017

čas čtení 5 minut


Bill Gates v nedávném rozhovoru pro Quartz vyjádřil skepsi ohledně schopnosti společností zvládnout rapidní automatizaci, napsal list Economist. Vlády, aby zabránily sociální krizi, prohlásil, by měly zvážit zdanění robotů. Pokud to ve výsledku automatizaci zpomalí, tím lépe. Je to zvláštní a nepraktický nápad odhalující toho dost ohledně výzev spojených s automatizací.


Ve vzdálené budoucnosti roboti s vlastním vědomím, hnízdy a účetními budou možná platit daně z příjmu jako my všichni (pravděpodobně se stejným nadšením). To ale není to, co má na mysli Gates. Tvrdí, že roboty je třeba danit dnes - buď jejich instalaci, nebo zisky firem získané z ušetřených nákladů na nahrazenou lidskou pracovní sílu. Takto získané peníze by měly být použity k rekvalifikaci a snad k financování expanze zdravotnictví a vzdělání, což poskytne spoustu těžko automatizovatelných pracovních míst ve vzdělávání a péči o staré a nemocné.

Robot je kapitálová investice, jako topný kotel nebo počítač. Ekonomové typicky radí tyto věci nedanit, což ekonomice umožňuje zvyšovat produkci. Zdanění které odrazuje od investic je považováno za takové, které lidi ochuzuje bez toho, aby generovalo větší objem peněz. Ale Gates zřejmě naznačuje, že investice do robotů je tak trochu jako investice do uhelného generátoru: Zvyšuje ekonomický výstup, ale také uvaluje sociální náklady, jimž ekonomové říkají negativní externality. Možná že rapidní automatizace hrozí tím, že sebere dělníkům stará místa rychleji než je nové sektory dokáží absorbovat. To by mohlo vést k sociálně nákladné dlouhodobé nezaměstnanosti a potenciálně podporovat destruktivní vládní politiku. Daň z robotů, která by tyto náklady snížila, by pak možná stála za zavedení, tak jako daň z emisí, která může odradit od znečišťování a společnosti prospívá.

Skutečnost je nicméně složitější. Investice do robotů může lidské dělníky učinit produktivnějšími spíše než zbytečnými; jejich zdanění může postižené zaměstnance poškodit. Někteří zaměstnanci mohou utrpět kvůli nahrazení roboty, ale zaměstnanci jako celek na tom mohou být lépe, protože ceny klesnou. Zpomalení zavedení robotů ve zdravotnictví a shromáždění lidí na takových místech může vypadat jako vhodný způsob udržení sociální stability. Ale pokud to znamená, že ceny zdravotní péče rapidně porostou a vymažou nárůst zaměstnaneckých příjmů, pak jde o Pyrrhovo vítězství.

Největším problémem Gatesova návrhu je nicméně to, že přinejmenším v tuto chvíli k automatizaci nedochází příliš rychle, ale příliš pomalu. Nahrazování zaměstnanců stroji by mělo být znát v řádu růstu produktivity - a rychleji rostoucí ekonomiky. Ale od období rapidního růstu produktivity na konci 90. let a počátkem století americká ekonomika soustavně v těchto ukazatelích zklamává. Gates se pochopitelně obává éry automatizace, v níž stroje převezmou řízení vozidel a správu skladů. Ale ekonomika je už plná nadbytečné levné práce a možná že firmy čelí příliš malému tlaku na investování do technologií, které práci šetří. Proč rekonstruovat sklad, když lidé stojí ve frontě na práci za minimální mzdu? Gatesův návrh zvýšením nákladů na roboty v poměru k lidské práci může dál zdržet již tak zpožděný rozvoj produktivity.

Pokud dojde k rychlejší automatizaci, roboti mohou být správným daňovým cílem. Automatizaci lze chápat jako nahrazování práce kapitálem.

Ale jak budou stroje ve výrobě nahrazovat lidi, jejich příjmy budou čelit stejným tlakům. Podíl celkových příjmů vyplacený na mzdách po dekády klesá. Částečně za to může nadbytek pracovní síly. Ale neexistuje o nic menší nadbytek strojů. Stroje existující v nadbytku se mohou ukázat stejně málo schopné získat férový díl příjmů z růstu jako lidé existující v nadbytku.

Nová pracovní studie Simchy Barkaie z University of Chicago dospívá k závěru, že ačkoliv podíl příjmů směřujících k dělníkům v posledních dekádách klesá, podíl směřující ke kapitálu (tedy včetně robotů) se snižoval ještě rychleji. Co roste jsou marže. Podobně pracovní studie NBER publikovaná v lednu tvrdí, že úpadek podílu pracovní síly na příjmech je spojený s "hvězdnými firmami" (superstar firms). Rostoucí počet trhů se řídí pravidlem "vítěz bere (téměř) vše", podle nějž dominantní firma získává obrovské zisky.

Velké rostoucí zisky jsou indikátorem síly na trhu. Tato síla může vyrůstat z účinku sítí, lepší produktivní kultury vedoucích firem, vládní ochrany nebo něčeho jiného. Vlny automatizace mohou vyvolat sdílení bohatství hvězdných firem: Prostřednictvím distribuovaného vlastnictví akcií tam kde jsou veřejné, nebo zdaněním zisků tam kde nejsou. Roboti jsou zloduchem, který je po ruce, ale Gates by si možná měl rozmyslet, co je jeho cílem; pokud se firmy těší bezkonkurenční tržní pozici, dělníci i stroje prohrávají úplně stejně.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
9379

Diskuse

Obsah vydání | 9. 3. 2017