Co by Obamovi přineslo odhalení role Íránu v teroristických útocích z 11. září?

20. 4. 2016 / Karel Dolejší


"Odhalování pozadí" útoků z 11. září 2001 uvedlo v posledních patnácti letech v život specifický podžánr konspiračních teorií. Periodika opakovaně spekulující o "skutečném pozadí" útoků můžete směle řadit k dnes tolik oblíbenému konspiračnímu bulváru, který vedle toho přináší i "zaručené" analýzy údajných plánů Bilderbergu a iluminátů, nové zprávy o duté zemi či sestřelení letu MH17, případně bombardéru Su-24 nad Tureckem. Avšak přece jen zůstává cosi doopravdy nedořečeno: 28 dodnes utajovaných stran oficiální americké vyšetřovací zprávy. Podle informací z prostředí zpravodajských služeb jsou důvody setrvalého utajování dva: Role saúdských donorů a íránského zpravodajského know-how při přípravě útoků ZDE.


Jakkoliv je oprávněné kritizovat Saúdskou Arábii za to, že nekontrolovala, kam plynou peníze jejích daňových poplatníků, zapojení íránských zpravodajských služeb znamená úplně jinou kvalitu. Saúdské úřady nemusely schvalovat a velmi pravděpodobně neschvalovaly konkrétní počínání teroristů kolem Usámy bin Ládína, nicméně měly obecně podnikat mnohem více proti rizikovým aktivitám donorů z řad soukromých osob i zpravodajského aparátu, který prakticky až do nedávného odvolání prince Bandara z jeho čela představoval stát ve státě. Naproti tomu zpravodajská asistence Teheránu nepochybně vyžadovala přímou spolupráci, pokud ne dokonce schválení centrálními úřady. Ve skutečnosti íránské zpravodajské služby udržovaly úzké kontakty s al-Kájdou od počátku 90. let, jak ostatně potvrzují bin Ládinova vlastní interní vyjádření ZDE; od roku 1996 o nich vědí americké zpravodajské služby.

Bushova i Obamova administrativa utajily vyšetřovací zprávu o útocích z 11. září, každý z prezidentů to však udělal z jiného důvodu. Bush měl především na mysli ochranu spojenecké Saúdské Arábie před důsledky odhalení jejího zprostředkovaného podílu na teroristické operaci. Obama však zprávu utajuje nadále, třebaže se fakticky se Saúdy (a obecně se sunnitskými státy Blízkého východu, tradičními spojenci Washingtonu) rozešel. Udělal to ale jen proto, aby usiloval o alianci s Íránem. A role tohoto státu je v dodnes utajovaných 28 stranách zprávy exponována rovněž.

Vedle samotné znepokojivé skutečnosti, že dvě administrativy tajily před občany informace zásadního významu, existuje ještě jeden velmi podstatný důvod, proč souhlas s publikací nadále nelze očekávat. Znehodnotil by totiž do nebe vychvalovaný Obamův plán vyměnit Saúdskou Arábii za alianci s Íránem - Teherán byl však v útocích z 11. září 2001 namočen přinejmenším srovnatelně, jako nezodpovědné elity v Rijádu.

0
Vytisknout
1927

Diskuse

Obsah vydání | 21. 4. 2016