Sluneční soustavu čeká srážka s cizí hvězdou

2. 1. 2015

Sluneční soustavu čeká srážka s oranžovým trpaslíkem Hip 85605. Výsledkem srážky bude smrtící déšť komet.

Naštěstí se to nestane letos, ale až zhruba za 240 tisíc let. Prognózuje to britský astrofyzik Coryn Bailer-Jones z Astronomického institutu Maxe Plancka v Heidelberku. Provedl simulace pohybů kolem 50 000 hvězd v okruhu několika desítek světelných let od naší hvězdné soustavy a zjistil, které z nich v nejbližší budoucnosti skončí v naší blízkosti.

Údaje jsou ovšem zatížené chybou, protože astronomové nevědí se 100% jistotou polohu ani přesnou rychlost a směr všech okolních hvězd. Coryn Bailer-Jones to ve svých výpočtech zohlednil.

Vyšlo mu, že z 50 000 hvězd jejichž trajektorie zadal do svého počítače se jich 14 přiblíží na vzdálenost menší než tři světelné roky (od nejbližší hvězdy Proxima Centauri nás dnes dělí 4,22 světelných let).

Nejvíce nás ohrožuje hvězda Hip 85605, která se za čtvrt milionu let s pravděpodobností větší než 90% přiblíží ke Slunci na vzdálenost 0,13-0,7 světelného roku.

Jde o nevelkou hvězdu, která svítí slabě a má mnohem menší hmotnost než Slunce. V současnosti nás od ní dělí zhruba 16 světelných let. S ohledem na barvu je řazena mezi oranžové nebo červené trpaslíky.

V okamžiku maximálního přiblížení, kdy od Slunce bude dále než ostatní planety vzdálen Neptun, Zemi nehrozí záření této hvězdy ani slapové síly vyvolané gravitací. Nebezpečí je však spojeno s tím, Hip 85605 projde oblakem "zmrazených" komet, který obklopuje sluneční soustavu přibližně ve vzdálenosti světelného roku.

Jedná se o miliardy ledových těles v takzvaném Oortově oblaku, který je pozůstatkem z dob, kdy vznikaly planety. Za normálních okolností tato zmrzlá tělesa o průměru od několika set metrů až do několika kilometrů ze Země nevidíme, ale pokud něco změní trajektorii jednoho z těchto objektů a nasměruje ho dovnitř sluneční soustavy, vidíme ho jako kometu, která občas prolétne blízko Země.

Pokud hvězda Hip 85605 vstoupí do Oortova oblaku, zachová se jako slon v porcelánu. Tisíce nebo podle některých výpočtů až miliony komet se naráz vydají ke Slunci. Ovšem taková událost nejspíš nenastane poprvé. Krátery na Měsíci, Marsu nebo Merkuru dokazují, že k něčemu podobnému už muselo dojít dříve.

Na Zemi jsou stopy po srážkách s kosmickými tělesy maskovány přírodními procesy eroze a tektonickými pohyby, které přetvářejí povrch planety.

Někteří astrofyzici tvrdí, že období tzv. velkých vymírání v dějinách Země, při nichž v krátkém době vymizela značná část živých druhů, mohly souviset právě s průchodem blízké hvězdy. Kdysi se také vážně pracovalo s hypotézou, že Slunce má souputníka nazvaného jménem řecké bohyně pomsty Nemesis, který se čas od času přiblíží a vyvolá na Zemi katastrofu.

Nemesis se nikdy nepodařilo najít, avšak není vyloučeno, že její roli hraje pokaždé jiná hvězda. Jak ukazují výpočty britského astrofyzika, prostředí kolem Sluneční soustavy se dynamicky mění a k setkání s okolními hvězdami dochází celkem často.

Pokud unikneme katastrofě z důvodu přiblížení hvězdy Hip 85605, skutečnou hvězdou smrti se může stát oranžový trpaslík GL 710. Ten se přiblíží ke Slunci za 1,3 milionu let.

Přibližně za 3,8 milionu let nás čeká setkání s nejjasnější hvězdou promítající se do severního souhvězdí Mikroskop (mezi souhvězdími Kozoroha a Střelce), která je 2,5x hmotnější než Slunce. Větší hvězdy budou Sluneční soustavu také ohrožovat svým zářením.

Největší smůlou by bylo, kdyby poblíž vybuchla supernova, ale to není pravděpodobné, ačkoli někteří spojují obavy s hvězdou Éta Carinae, jednou z nejjasnějších a největších hvězd v naší galaxii, promítající se do souhvězdí Lodního kýlu pozorovatelného na jižní obloze. Ta je ovšem v dost bezpečné vzdálenosti 7 500 světelných let, i když nedokážeme předvídat všechny důsledky její případné exploze.

Do nejbližšího setkání s cizí hvězdou nám tedy zbývá 250 000 let. Přibližně tak dlouho trval vývoj druhu Homo sapiens, vznik civilizace a nástrojů, díky kterým jsme dokázali odhalit hrozbu. Lze jen doufat, že ve zbývajícím čase (pokud bude lidstvo vůbec tak dlouho existovat - pozn. KD) dojde k nalezení prostředků k obraně před hrozícími kometami.

Podrobnosti v polštině: ZDE

0
Vytisknout
6207

Diskuse

Obsah vydání | 2. 1. 2015