8. 1. 2024
Klíčovým obchodním partnerem Ruska je Čína, jejíž podíl na obchodním obratu se v prvních 10 měsících odhaduje na 32 %: 41 % v dovozu a 26 % v exportu, podle Alexandra Knobela, vedoucího Laboratoře mezinárodního obchodu Gajdarova institutu, a Alexandra Firančuka, vedoucího výzkumného pracovníka Centra pro studium mezinárodního obchodu Ruské prezidentské akademie národního hospodářství a veřejné správy, na základě údajů čínských celních úřadů (ruské statistiky jsou nyní uzavřeny). Obchodní obrat mezi Ruskem a Čínou letos přesáhne 200 miliard dolarů, radoval se nedávno ruský prezident Vladimir Putin. Je-li to grandiózní úspěch pro Rusko, pak pro Čínu je to úspěch lokální.
Jejími hlavními obchodními partnery zůstávají země, které jsou vůči Rusku "nepřátelské", a Rusko, navzdory své reorientaci na Čínu, není ani mezi jeho pěti největšími obchodními partnery, poznamenávají Knobel a Firančuk. Vedoucí pozice v obchodním obratu Číny pevně zaujímají EU (13,2 %), Spojené státy (11,2 %), Japonsko (5,4 %), Jižní Korea (5,2 %), Tchaj-wan (4,5 %) a Austrálie (3,9 %). Podíl Ruska je stejný jako podíl Austrálie (3,9 % v lednu až listopadu): ruské zboží představovalo 5,1 % čínského dovozu a ruský trh představoval 3,3 % čínského vývozu. Pro Čínu je Rusko méně významným partnerem, pokud jde o obchodní obrat, uzavírají odborníci.
To znamená, že v případě sekundárních sankcí zůstává riziko omezení obchodu, varují. Pokud Západ postaví Čínu před volbu on nebo Rusko, odpověď nebude ve prospěch Ruska.
Rusko je důležitým dodavatelem surovin do Číny: Je dominantní položkou ruského vývozu (70 %) a téměř 20 % pohonných hmot nakupovaných Čínou (18,4 % za 10 měsíců, podle Knobela a Firančuka). Na konci roku je podíl Číny na vývozu ropy a ropných produktů z Ruska 50 %, uvedl místopředseda vlády Alexander Novak.
Komodity jsou však substitutivnější než průmyslové komodity, poznamenávají Knobel a Firančuk. Vezmeme-li tedy v úvahu podíly zemí na vzájemném obchodu, "lze říci, že závislost Číny na dodávkách průmyslového zboží z nepřátelských zemí výrazně převyšuje její závislost na dovozu ruských surovin," uzavírají odborníci.
To zvyšuje možnost použití sekundárních sankcí k omezení vzájemného obchodu mezi Čínou a Ruskem, zejména v případě sankcí proti jednotlivým společnostem.
Rusko naopak z Číny dováží především stroje, zařízení a vozidla, které (bez klasifikovaných skupin výrobků) představují více než polovinu dovozu z Číny (61 %). Zvláštní místo zaujímají automobily, kde Číňané nahradili značky z jiných zemí, které opustily ruský trh. Podle výsledků za 10 měsíců podíl čínského vývozu osobních automobilů do Ruska dosáhl 32 % a nákladních automobilů 45 % (o dva roky dříve to bylo 10 %). Pro Rusko je to hlavní zdroj: Do konce roku tvořily čínské značky více než 12 % prodejů nových automobilů v Rusku. A pokud jde o další rozšířené skupiny výrobků, podíl Ruska na čínském exportu nepřesahuje 5 %, poznamenávají Knobel a Firančuk.
Ekonomické vztahy mezi oběma zeměmi "jsou charakterizovány spíše jednostrannou závislostí Ruska na Číně než širší vzájemnou závislostí, s výjimkou některých jednotlivých produktů, jako je ropa," uvedla v roce 2016 Finská centrální banka. Iikka Korhonen, šéf Institutu pro transformující se ekonomiky při Finské centrální bance, nyní označuje Rusko za "ne-li nejzávislejší na Číně, tak druhou zemi po Severní Koreji", pokud jde o dovoz.
Zdroj v ruštině: ZDE
Diskuse