Čtyři roky po útocích z 11. září se začínají objevovat trhliny v "oficiální" verzi událostí, píše tento týden britský časopis, prodávaný bezdomovci The Big Issue (předloha českého časopisu Patron). Sílící hnutí, které podporují respektovaní myslitelé a politické osobnosti, požaduje nezávislé vyšetřování toho, co se ve skutečnosti událo.

Posílám vám článek o vážných nejasnostech kolem 11. září, který mě stál mnoho času a námahy, píše autor. Napsal jsem ho krátce po 11. září v naivní naději, že to český tisk zaujme. Odpovědí bylo mlčení. Nakonec to vyšlo v Sedmé generaci v roce 2002 a na stránkách 4D Ivana Davida.

K tomu též: Nejčtenější článek BL (nyní více než 50 000 čtenářů):

Bushka Bryndová, "Pochybnosti o pozadí zářijových teroristických útoků proti USA sílí" ZDE

"Bylo to v devětasedmdesátém na festivalu v Dublinu. Dělali  jsme předskokany pro Status Quo... a já jsem si půjčil od kamaráda Harleye a rozhodl se, že ho použiju na naší show... policie ale řekla, že bych porušil zákon. Show začala a když se nikdo nedíval, vzal jsem Harleye a vjel s ním na pódium! Všichni fanoušci šíleli! A já jsem skončil ve vězení!"

Rob Halford, zpěvák skupiny Judas Priest

Kritiky měšťáctví bývají ošidné. Ta zatím poslední do konce dovedená přinesla svatořečení Pavky Morozova. Nenechávaje se zaslepit buržoazní morálkou, tento legendami opředený hošík udal vlastního otce stalinským úřadům. Ukázal tím údajně, jak je nové, neměšťácké pojetí morálky nadřazeno tomu dosavadnímu, plnému slabošských ohledů k druhému, respektu k buržoaznímu soukromí a ochotnému oslabit přísné a posvátné nároky kolektivu.

"Bůh opět překonal teroristy," napsal na titulní straně minulý týden americký satirický časopis The Onion a pokračoval: "Louisianská Národní garda nabízí pomoc postiženým povodněmi telefonicky z Iráku".

Důsledky hurikánu Katrina se rychle proměnily ve vážný politický problém pro George Bushe, píše britský konzervativní historik Niall Ferguson v listě Sunday Telegraph a varuje, že dojde zároveň i k trvalým hospodářským škodám.

Gasoline prices in the United Kingdom have now broken through the barrier of 1 (Kč 43/

Britská vláda připravila tajný plán pro případ demonstrací a protestů proti drahotě pohonných hmot. Tyto protesty se mají konat tento týden od středy.

Britská vláda připravuje prodej jen omezeného množství benzínu pro každého jednoho zákazníka, uzavírání benzínových stanic po určitou část dne, a plán poskytovat benzín jen pro "prioritní uživatele".

V důsledku technické chyby vyšlo původně neúplné, opraveno, čtenářlm se omlouváme.

Jan Čulík v pořadu televize ITV

Britská celostátní komerční televize ITV vysílala v pátek 9.9. ve 20 hodin v pravidelném pořadu Tonight with Trevor McDonald dokument o britských "pánských jízdách" do Prahy - o britských opilcích, kteří do Prahy jezdí za levným alkoholem a levným sexem (spíš ale hlavně kvůli pivu). Ukázala nepříliš vábnou, "turistickou" tvář českého hlavního města, včetně jeho četných "erotických" atrakcí a vytvořila dojem, že Praha přejala od Amsterodamu prvenství jako sexuální hlavní město Evropy.

7. září vysílala Česká televize film Víta Klusáka a Filipa Remundy Český sen - šlo o poněkud zmatený filmový projekt, v jehož rámci oba autoři inzerovali neexistující supermarket na okraji Prahy a přitom natočili sebe ve spolupráci s reklamní agenturou, jak projekt realizují. Film byl myšlenkově bohužel velmi nezaostřený - nevěděl, co chtěl. Jediným významem filmu Český sen byla tedy nakonec sebeprezentace obou jeho autorů - a tu zvládli dokonale. Pokračují v tom i nyní, když se dostali do konfliktu se zájmem reklamní agentury, která s nimi na projektu spolupracovala. Film se totiž - na žádost zmíněné reklamní agentury - vysílal v ČT s cenzurními zásahy. Opět zasáhl všemocný "zákon proti poškozování dobrého jména firmy". Ten se v České republice začíná stávat vážnou hrozbou svobodě projevu. Co se stalo? O záležitosti Britské listy informoval Petr Šafařík, který však nesouhlasí s jejich analýzou celé věci (viz níže).

Český sen - dílo nebo podvod? TÉMA BL

Pane Čulíku,

jste neseriózní novinář - a je to o to absurdnější, že právě vy tak rád užíváte slovo "podvodník", píše Vít Klusák a pokračuje:

Je to drahá kavárna, určená pro japonské a jiné turisty a normálně tam nechodím. Jmenuje se U Goga a Magoga, ale patří jednomu ruskému občanu jménem Aftandil Gigienišvili. Když jsem se ho zeptal, proč se tak jmenuje, chvíli přemýšlel a pak řekl, že Goga se jmenuje mnoho Gruzínců. Na původ slova Magoga jsem se už raději neptal.

Gog a Magog jsou v biblické Apokalypse posledními nepřáteli Izraele, jak se o tom hovoří v Ezekielovi 38 a 39 a ve Zjevení 20. Gog je vládce Magoga. Jsou přítomni v Malé Asii, ale představují zjevně daleko větší síly. Největším nepřátelem Izraele byla vždy Evropa. Evropa je Magog - pozn. red.

Podávají tam nejdražší fernet v okolí pěti kilometrů, ale bylo to nejblíže. Původně jsem si šel jen napravit žaludek po marném pokusu přemluvit obrovskou pojišťovnu, aby nám přispěla padesáti tisíci korun na vydání knihy o jednom skvělém předčasně zemřelém, respektive se uchlastavším českém malíři. Když ne monografii, tak předraženého panáka si zasloužil. Když odhlédneme od chlastu, byl to prima chlap a maloval skvěle.

Jeden ze čtenářů BL mě požádal, abych se pokusil zformulovat, co si myslím o problému ropného zlomu já, nehledě na názory těch autorů, které ve svých článcích cituji.

Dobrá, máte to mít, ale než se do toho dám, budu své věrné čtenáře varovat. Nečekejte ode mě nové převratné myšlenky. Všechno, co je v této souvislosti důležité, už někdo vymyslel, řekl nebo napsal a při troše zájmu a úsilí si to každý, kdo umí číst, může najít v knihách nebo na netu.

V USA zažívá v posledních letech obrovský boom chov koz. Důvodem samozřejmě není láska Američanů k těmto zvířatům, ale strmě rostoucí zájem o kozí maso.

Jen za posledních pět let stoupla spotřeba kozího masa ve Spojených státech o 64 procent. Přesto, že farmáři rozšiřují své chovy, například v Texasu, Kentucky nebo Tenessee s pomocí vládních dotací likvidují tabákové plantáže a přecházejí na chov koz, zatím množství, které by nasytilo trh nedokáží vyprodukovat a tak se kozí maso ve velkém importuje zejména z Austrálie. Nedostatku masa na pultech odpovídá i jeho cena. Jenom za poslední rok se zvýšila o plných 50 %.

Pro Britské listy shrnul M. Sauer/Vimmer

20.století se uvedlo optimistickou vírou v racionální moderní humanistickou budoucnost. Na konci století tyto modernistické sny ležely v troskách. Historie může označit 11. září 2001 za datum konce moderního světa. Toho dne antimodernističtí extremisté spáchali hrůzný útok na vrcholný symbol modernity 20. století: chladně racionální věže WTC v New York City.

V Britských listech jsem si přečetl již několik článků o možnosti nahrazení současné nafty z ropy bionaftou. Zarazila mě však následující věc: ve všech článcích byla byla uvažována jako náhrada kus za kus, bez zefektivnění jejího využití a snížení spotřeby.

Malý příklad: kolik čtenářů jezdí do práce samostatně autem? Všimli jste si už, že Vaše auto má ještě další tři sedadla, která každý den zejí prázdnotou, ptá se Libor Kosour .

Zdá se, že diskuse na téma ropa a bionafta směřuje ke svému vyvrcholení: diskutující se jednomyslně shodli, že tzv. ropný zlom je příležitostí obrátit se na správnou cestu využívání nových energetických zdrojů. Záměrně nepoužívám klasické spojení alternativní nebo dokonce obnovitelné zdroje, neboť právě ve víře v perspektivy jednotlivých alternativ se diskutující rozcházejí.

Milý osamělče (S-05 Aramis), ve své knize Můj život s ABC - Ábíčkem jsem vzpomínal na svých třicet pět let prožitých s časopisem, který se stal přítelem statisíců dětí. Už když jsem knihu psal, došel jsem k poznání, že nepostihnu ani zdaleka všechno, co bylo s Ábíčkem svázáno.

Volby a volební boj -- tedy především volební rétorika a reklamní kampaň -- tvoří výrazný opakující se rys moderní doby. A přestože již začínáme odhalovat strukturu genové informace nebo např. dokážeme udržet pohromadě po celé měsíce námi vytvořené atomy antihmoty, aniž by došlo k anihilaci, zdá se, že v chápání základních problémů moderní společnosti jsme příliš nepokročili. Anebo pokročit vědomě nechceme. Velmi úzce toto téma souvisí se zkoumáním motivace elit -- tedy přesněji řečeno s absencí této motivace. To, co trápí střední a nižší část společnosti, obvykle elity netrápí. Ale ve společnosti o důležitých věcech rozhodují elity.

Od pondělí 12. září přechází britský deník Guardian z tzv. "světového" formátu" na zmenšenou verzi, tzv. "berlínský" formát. Přidává se tak k rozhodnutí britských deníků Independent a The Times, u nichž zmenšení formátu vedlo k zvýšení prodejnosti listu. Guardian se původní zmenšení formátu bránil, protože se obával, že to znamená posun deníku směrem k bulváru - list vycházející v menším formátu je jiný, než deník "světového" formátu. Nakonec se však, zdá se, podrobil komerčním tlakům. Od pondělka má deník Guardian zcela novou grafickou úpravu a je tištěn celobarevně na hypermoderních tiskařských strojích. Má také celou řadu nových příloh.

Na české politické i mediální scéně se nedávno roztrhl pytel se stanovisky, postoji a komentáři k policejnímu zásahu proti účastníkům české teknoparty. Konečně něco, na čem můžeme tříbit demokratického ducha společnosti, mohl by si našinec v záchvatu občanského entuziasmu říci. Zarážející byly ovšem jak prapodivné tekno-politické koalice, které se kolem případu vytvořily, tak i skutečnost, že v souvislosti s touto událostí vyjádřilo svoji starost o osud práva a demokracie více politiků než tomu bylo při vojenském napadení Iráku. Přenechme konečnou analýzu akce samotné i jednotlivých postojů povolanějším a pokusme se podívat na kauzu Czechteku ze širšího úhlu pohledu.

Vě věcech náboženských existují tři okamžiky mimořádné směšnosti - když se věřící pokouší shromáždit racionální důvody ke své víře, když se nevěřící pokouší tyto pseudodůkazy vyvracet, a nakonec ten největší: když věřící dokazuje, že jen jeho stezka je ta pravá porovnáním s ostatními náboženskými naukami. Nezpochybňuji vzdělání pana Sýkory, ke kterému bych jistě měl spíš vzhlížet, ale jeho výklady (též ZDE), kterými se pokusil "dokazovat" výlučnost křesťanství mezi ostatními věroukami prostě nelze přijmout ani tenkrát, když pomineme ostudné fauly, kterých se dopustil například hozením Buddhy do jednoho pytle se Stalinem a legendárního pragmatika Konfucia s neschopným generálním tajemníkem SSSR Gorbačovem.

Není zde třeba mluvit o buddhistickém mindráku, který pronásleduje většinu moderních křesťanských myslitelů. Kdo chce vidět jeho příčinu, nepotřebuje dlouhé výklady. Buddhismus je totiž největším argumentem proti křesťanskému dojmu, že křesťanství je jediným nositelem altruismu na světě.

Jak jsem mohl přijít s takovým nadpisem? Docela jednoduše. I přes své jazykové nedostatky jsem si přečetl první verš Janova evangelia v čínském jazyce. A hned mně to došlo. Nejdříve si tento text přečteme v našem, tj. v českém jazyce.

Hurikán Katrina by pro nás měl být velkým poučením, argumentuje v deníku Guardian Timothy Garton Ash. Vůbec nejde o nekompetenci Bushovy vlády, o skandální zanedbání chudých černošských občanů v Americe, o naši nepřipravenost na velké přírodní katastrofy - velkým poučením od hurikánu Katrina je to, že slupka civilizace, po níž chodíme, je zatraceně tenká. Stačí jediný otřes a propadli jste - a zoufale bojujete o přežití jako divoký pes.

Vy si skutečně myslíte, že k rabování, k znásilňování a k ozbrojenému teroru, který vznikl v New Orleansu za pouhých několik hodin, by nikdy nedošlo v příjemné, civilizované Evropě? Tak to pozor.

Více než 200 osob, zadržovaných v táboře v zálivu Guantánamo drží už pátým týdnem hladovku, informuje deník Guardian. Vězni vydali prohlášení, která americká vláda odtajnila ve středu, podle nichž protestují hladovkou proti poměrům v táboře a proti údajnému špatnému zacházení, včetně znesvěcování Koránu. Prohlášení byla napsána dne 11. srpna 2005 a teprve nyní byla předána britskému právníku, specializujícímu se na lidská práva, Clivu Staffordu Smithovi. V prohlášeních se praví, že jsou vězni odhodláni držet hladovku až do smrti. V jednom prohlášení kosntatuje Binyam Mohammed, bývalý školák z Londýna: "Nepřestanu [s hladovkou], dokud se nám nedostane respektu, anebo dokud nezemřu."

Právník Stafford Smith, který zastupuje 40 vězňů z Guantánama, osm z nichž má právo trvalého pobytu v Británii, konstatoval, že mnoho těchto mužů drží hladovku už déle než čtyři týdny a situace začíná být zoufalá.

Dosud vládla představa, že Spojené státy jsou mocnější než jakákoliv velmoc kdy v historii, že vítězící Amerika bude šířit svou nepřemožitelnou armádou demokracii po celém světě.

Teď to najednou vypadá jinak. Amerika teď vypadá jako nějaký děsivý robot-dinosaurus, dupající po krajině, obrovská komputerizovaná hračka s blikajícími světly, uvnitř níž je však prázdnota a bezmoc, píše Poly Toynbee v deníku Guardian a pokračuje:

V srpnu 2005 přispělo celkem 109 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 14 578 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Na internetovém účtu Paypal máme nyní 746.73 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než osm tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.