Barroso: Nemyslím si, že je tomu tak. Máme jistě vážný problém, neměli bychom ho podceňovat. Ale je pravda, že některé země tu dohodu ratifikovaly. Dvě země, dvě velmi důležité země ji sice neratifikovaly, ale myslím si, že vedoucí politikové, kteří se sejdou 16. a 17. června v Bruselu, by měli situaci objasnit. Budou požádáni, aby objasnili situaci a přijali společný, konsensuální přístup, aby ukázali, že Evropská unie funguje a že toto není konec Evropské unie, že můžeme pokračovat a spolupracovat a dělat do, co si evropští občané přejí.

Moderátor: Avšak občané dvou velmi významných evropských zemí se jasně vyjádřili, že nechtějí, aby byla tato smlouva realizována. Vy přesto zastáváte názor, že může být realizována?

Barroso: Podívejte se, tu smlouvu podepsalo 25 vlád. A když ji těchto 25 vlád podepsalo, předvídali možnost, že některé země ji neratifikují. Rozhodly, že by se v tom případě s tím procesem mělo pokračovat a pak se rozhodnout. Velmi respektuji Francouze i Holanďany, ale oni nemohou rozhodovat jménem Britů, Portugalců nebo Dánů. Ostatní země mají také právo říci, co chtějí. Všechny členské státy by měly mít právo vyjádřit se k této ústavní smlouvě.

Moderátor: Takže vy říkáte, že by proces ratifikace měl i v jiných zemích pokračovat a že například Tony Blair by měl v Británii uspořádat referendum?

Barroso: Co udělá Tony Blair v Británii, to rozhodne britská vláda. Já zastávám názor, že Spojené království jako stát má právo vyjádřit se ohledně toho, co si Spojené království v této věci myslí. A zatím jsme zaznamenali názory jen některých zemí, devíti zemí, z nichž sedm tu smlouvu podpořilo a dvě ji nepodpořily. Je ale důležité vědět, jaký je názor všech evropských zemí. Všechny jsou relevantní. Samozřejmě, Spojené království je velmi relevantní a velmi důležitá země.

Moderátor: Jaký má smysl, aby se k této smlouvě vyjadřovaly nějaké další země, vzhledem k tomu, že nemůže být realizována, protože ji Francouzi a Holanďané odmítli?

Barroso: Podívejte, v minulosti jsme byli svědky toho, že v procesu ratifikace budou v budoucnosti další možnosti. Neočekávám ani nenavrhuji nic konkrétního, myslím, že potřebujeme čas si všechno rozmyslet. To je moudré. Bylo by špatné se rozhodovat překotně. Konec konců, tu smlouvu podepsalo 25 vlád a přijaly určitou proceduru a tu je nutno respektovat.

Moderátor: Právě. A odstavec 30 této smlouvy praví, že jestliže dva roky po podpisu této smlouvy ji 20 zemí ratifikovalo, ale jedna či více členských zemí s ní mají potíže, pak bude smlouva předložena Evropské radě. Vy tvrdíte, že by ta smlouva mohla být přesto ještě realizována?

Barroso: Říkám, že zatím nemůžeme učinit konečné rozhodnutí, protože jsme dosud nezískali názor všech členských států.

Moderátor: Promiňte. Asi mluvím jako pitomec, ale jak může být realizována smlouva, která se týká všech členských zemí EU, když dvě tyto země ji rozhodným způsobem odmítly?

Barroso: Ano. Rozumím vašemu znepokojení, ale tento problém nemáme poprvé. V předchozích situacích jsme měli země, které nějakou smlouvu neratifikovaly a posléze se rozhodly ji ratifikovat. Neříkám, že se to stane. Říkám, že si to zaslouží vážné rozvažování od členských států. Uvědomte si, že tuto smlouvu podepsalo 25 vlád. A když ji podepsaly, všichni řekli, že by se s tím procesem mělo pokračovat a jestliže na konci se ukáže, že dost členských zemí dohodu neratifikovalo, pak by se o tom mělo jednat v Evropské radě. Měli bychom tedy dodržet, co jsme dohodli. A o tom se bude jednat za týden čtrnáct dní. Doufejme, že členské země tady v Bruselu situaci vyjasní.

Moderátor: Vy to, pane Barroso, nechápete? Dvě významné země EU v lidovém hlasování rozhodly, že se jim nelíbí, co si mezi sebou členové evropské politické elity upekli. Vy tomu nerozumíte?

Barroso: Chápu, že ve Francii a v Holandsku odmítla většina lidí podpořit tu smlouvu. Naprosto tomu rozumím a respektuji to. Jsem demokrat. Respektujeme výsledek francouzského a holandského referenda. Chci ale také znát názory Portugalců a Dánů a Britů a všech ostatních zemí, které se dosud ještě nevyjádřily, buď prostřednictvím parlamentu anebo referendem. Všechny země jsou si co do důstojnosti rovny a všechny země mají právo se vyjádřit a v tom bychom jim neměli bránit. Myslím, že je to jasný názor a proti němu nemůžete nic namítat.

Moderátor: Jaký má smysl, aby se vyjadřovali k něčemu, co se nedá realizovat?

Barroso: To teď ještě říct nemůžeme.

Moderátor: Takže ta smlouva bude realizována?

Barroso: Měli jsme i v minulosti situace, kdy jsme si mysleli, že se to nedá realizovat, a nakonec jsme nalezli řešení. Žádám, aby byli politikové moudří, aby nespěchali, aby prokázali smysl pro odpovědnost a státnictví a aby kolektivně rozhodli - tak jak tu smlouvu kolektivně podepsali - co by se mělo dál dělat. To je můj názor a myslím, že je velmi rozumný.

Moderátor: A pokud to bude znamenat, že se bude ignorovat přání lidí, jak je vyjádřili v referendu 1, 2, 3, kdo ví, kolik se jich bude konat, pokud to bude znamenat, že bude nutno ignorovat vyjádřené přání lidí, vlády by to měly udělat?

Barroso: Vlády by samozřejmě měly naslouchat těm, kdo vyjádřili takový názor, ale měly by také naslouchat jiným, kdo se dosud nevyjádřili. A jsou země, které se ještě nevyjádřili. Hovořil jsem dnes s některými premiéry a ti mi řekli, že chtějí vědět, jaký má jejich země názor na tuto ústavní smlouvu. Mají právo se k tomu vyjádřit.