29. 7. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
30. 7. 2005

O sporné redakční politice hradišťských Filmových listů

Bylo vkusné zařadit na LFŠ výstavu Štěpána Mareše v kontextu "revolty"?

Jak zde napsal Jan Čulík, Letní filmová škola opravdu nenabízí žádné zázemí pro ty, kteří by o ní chtěli aktuálně psát. A co hůře: před lety zde zájemci z řad diváků mohli publikovat v celkem otevřených Filmových listech - osmistránkovém deníku vydávaném na LFŠ. Psali sem nejen o filmech, ale také o doprovodných akcích LFŠ , a to často kriticky a polemicky, též vůči Filmovým listům samotným. "Škole" taková forma diskuse velmi slušela. Letos jsem v tomto ohledu učinil nepěknou zkušenost: pro čtvrteční vydání jsem po předchozím ohlášení nabídl Filmovým listům svou kritiku prezentace kreslíře Štěpána Mareše ze strany LFŠ jako "rebela" (hlavním tématem letos byla vzpoura, revoluce, revolta). Po opakovaném dotazu na osud článku mi šéfredaktor časopisu Martin Pomothy e-mailem odpověděl takto: "Zdravim. Je mi lito, ale ten clanek hned z nekolika duvodu nezverejnim. Jednim z tech duvodu je, ze by mi vas bylo lito... Neberte si to prosim osobne."

Plně respektuji právo šéfredaktora odmítat příspěvky, urážlivost a arogance způsobu, jakým to zhruba dvacetiletý mládenec M. Pomothy v mém případě učinil, je ovšem zarážející. Pro úplnost dodávám, že o filmu a kultuře píši např. do Cinepuru a Filmu a doby a že jsem se redakci Filmových listů řádně představil a jednal s ní naprosto korektně, byl jsem připraven text krátit atd.

Netuším, kolik návštěvníků LFŠ dopadlo v redakci stejně, jisté je, že byly letos Filmové listy asi nejslabší za posledních zhruba šest let, co na LFŠ jezdím. Samozřejmě je jejich funkce hlavně informační (program atd.), spoustu místa ale zabírají reklamy (i celostránkové), tipy na hradišťské restaurace jsou neúměrně dlouhé oproti textům věnovaným filmu, spousta článečků se křečovitě snaží o zábavnou formu...

Svůj zmíněný článek nyní nabízím Britským listům. I když vznikal ve velkém časovém stresu, navíc ve velmi nevhodných podmínkách uherskohradišťského Informačního centra a mnohé bych tedy za standardních okolností jistě formuloval jinak, opravil jsem v něm nyní oproti verzi zaslané Filmovým listům jen omyl v křestním jméně kreslíře Mareše.

Z Uherského Hradiště

Petr Šafařík

Štěpán Mareš a Zelený Raoul na LFŠ -- poklesek dramaturgie nebo její ďábelská ironie?!

(psáno 27. 7. 05)

Na počátku poslední čtvrtiny letošní LFŠ snad už lze prohlásit, že se akce opět vydařila -- přinejmenším vzhledem k tomu, čím chce sama být. O to více ale mrzí její největší dramaturgický "úlet": prezentace kreslíře Štěpána Mareše (komiks Zelený Raoul atd.) v kontextu klíčového tématu letošní LFŠ, jímž je revolta, revoluce, boření konvencí atd. Vždyť "dílo" Mareše a spol. (tj. včetně podílu kreslířových scénáristů, hlavně pánů Baldýnského, Hrubého, Tesaře a Krumla - tato kritika tedy platí také jim i tam, kde se píše jen o Marešovi) je přímo opakem toho, co rebelství v umění znamená. A dokonce: sotva lze najít lepší příklad konformismu.

Předně: Mareš je politicky vyhroceně orientován, a to pravičácky (podtrhuji, opravdu nemíním "pouhou" pravicovost). Je to samozřejmě plné právo Š. Mareše coby člověka a občana, umění ale zpravidla vyžaduje určitý odstup, jakousi základní spravedlnost v hodnocení světa. Jak plyne i z rozhovorů, ať třeba ve Filmových listech LFŠ nebo na vernisáži jeho výstavy, kreslíři toho chybí více: podle všeho není dostatečně autonomní, vzdělaný, hluboký, moudrý, vtipný... schází mu zkrátka OSOBNOST. Pochopitelně tu ale vůbec nejde o Marešovu psychofyzickou stránku, uvádím to jen proto, že málokdy vnější autorovy projevy tak ladí s chabostí díla -- tím větší je ostuda dramaturgů LFŠ.

Podívejme se ale konečně na anatomii Marešova "humoru" - každý se o ní může sám přijít přesvědčit do Galerie Slováckého muzea. První příklad: jeden strip líčí, jak došlo na Máchově jezeře téměř k "ekologické katastrofě" - jeho velkému znečištění. A pointa? "To se zde jen po svých upocených zahraničních cestách v rámci tuzemské dovolené vykoupali manželé Paroubkovi." To je pouhá dehonestace, pracující navíc se stejným mechanismem jako antisemitské "anekdoty" ve třicátých a čtyřicátých letech. Nedejme se mást s tím, že partička "vysmátých tvůrců" svá podobná dílka prezentuje jako jakousi poetiku urážení, černou satiru apod. Rozdíl třeba od velmi ostrého seriálu Městečko South Park je v tom, že Marešova dílka většinou nejsou komická.

Komično ukazuje určitý rozpor ve skutečnosti, který není racionálně lehce zpracovatelný, který o světě vypovídá něco znepokojivého. V komickém diskursu je to, často jakoby zázračně, "kompenzováno" (osvobozujícím) smíchem. Výše zmíněný Marešův vtípek žádné takové poznání ani katarzi neskýtá. Kdyby onen strip četl nějaký mimozemšťan, který poznal naši kulturu alespoň natolik, že rozumí mechanismu jednotlivých komických žánrů (a nezná vůbec českou politickou ani komiksovou scénu), vyvodil by z něho, že si Mareš chce satiricky dobírat "špinavost manželů Paroubkových", možná by jej napadl i symbolický výklad: že ti dva dělají "totálně špinavou politiku". Nic takového ale ani o Jiřím Paroubkovi známo není, pokud se ovšem nemá tvrdit, že jsou všichni politici špinavci. Z prací Mareše a spol. tento postoj přímo čpí, nemá ale nic společného s komikou, pouze s nejhloupějším možným populismem, majícím dokonce až fašistoidní nádech.

Druhý příklad: nad nápisem "Paní Dagmar se po letech (z)vrátila do divadla" je zobrazena D. Havlová v nadživotní velikosti, jak giganticky dáví do Vinohradského divadla -- proud zvratků působí přímo potopu. Že jsou předmětem takového "humoru" především politici levicoví, případně "hradní" z éry V. Havla, netřeba zvlášť podtrhovat: stačí si vzít soubor tří nebo pěti Marešových kousků, a rozdíl v zobrazení zmíněných a třeba Václava Klause je zřejmý.

Dílko s D. Havlovou je vystavěno na stejném principu jako to z prvního příkladu -- nechce nic říct např. o mezích hereckého umění Dagmar Veškrnové-Havlové či třeba měšťáckosti repertoáru Vinohradského divadla, ale zase jen uráží. Podobné vytloukání vtípků ze "slovního humoru" je známou "poslední záchranou vtipálků", jak je možno se denodenně přesvědčit, byť v daleko mírnějších kadencích, u jiného Mareše -- Leoše. Takto je možno urážet každého a vždy (a jen duševní chudák se při tom může cítit dobře): každému přece jde nějak zkomolit jméno a lehce se dá napsat, že je někdo špinavý. Ne, že by se s pomocí třeba i takové poetiky nedal dělat humor, příklady jsou známé a slavné, Marešovi a spol. ale žalostně chybí "to něco navíc", což je vždy určitý druh poznání...

Příklad třetí: trilogie Zločinní vůdci, která vyšla v MF Dnes. Informace o Š. Marešovi na výstavě v uherskohradišťské galerii, v níž se dotyčný infantilně chlubí sebedrobnějším kontaktem s kýmkoliv slavným, politiky nevyjímaje, o tetralogii uvádí, že jde záměrně o úplně jiný žánr než Zelený Raoul, prý docela bez "vtípků". Vskutku je to podivný žánr: předkládá se tu jakási základní suma znalostí o třech extremně protizápadních arabských politicích, ovšem s příslušnou "protiteroristickou rétorikou". Příznačné je, že se o Saddámovi Hussajnovi tvrdí, že dostával zbrojní pomoc "z Francie, SSSR a dalších zemí" - o zásadní podpoře USA ani slovo -- tolik k výše zmíněné "základní spravedlnosti". Celý teroristický triptych je neuvěřitelně trapný, o humor se tam mají starat výroky zlounů typu "Tak to u nás chodí, jednou jsi dole, jednou nahoře. Ale nahoře je přece jen líp." Mareš, který se na LFŠ v rozhovorech netajil svou touhou rychle zbohatnout, by ale právě zde mohl objevit "svou parketu" a začít vytvářet podobné ideologicko-propagandistické "informativní komiksy". Spolu s tím, jak v populaci slábne funkční gramotnost, začne jistě dostávat spoustu zakázek třeba na učebnice občanské nauky ve formě komiksu, dalším objednatelem by po Mladé Frontě mohl být třeba Pentagon...

Závěrem: zařazení prací Štěpána Mareše k tématu revolty snad dramaturgie LFŠ myslela ironicky. Nejen kvůli líčení politologa a diplomata Petra Janyšky o tom, jak na vernisáži Marešovy výstavy slyšel jednoho punkera zcela vážně si pochvalovat informační obsah Marešovy protiteroristické trilogie, se obávám, že tuto ďábelskou ironii mnozí neprohlédli. "Humor" Š. Mareše a spol. je přitom opravdu skvělým tématem pro umělecké školy: výborně se na něm dá ukazovat, jak je určité pojetí satiry navzdory své vnějškové nekonvenčnosti hlubinně konformní a ideologické.

Ať už to bylo se záměrem dramatugie LFŠ jakkoliv, jsme na filmové škole, a tak končím tipem na "doporučenou literaturu": Borecký, Vladimír: Teorie komiky. 1. vyd. Dílna. Praha: Hynek; 2000, 210 s. ISBN 80-86202-65-8.

                 
Obsah vydání       29. 7. 2005
31. 7. 2005 Stručně - Czechtek a paragrafy Helena  Svatošová
31. 7. 2005 WTO: zklamání, nikoli katastrofa - nebo naopak? Ludmila  Štěrbová
30. 7. 2005 Czechtek: policie chystá rojnici
30. 7. 2005 Policie rozehnala technoparty Czechtek
31. 7. 2005 Protest proti rozehnání technoparty Czechtek
30. 7. 2005 Policisté na Czechteku
30. 7. 2005 Potrét z Czechteku
29. 7. 2005 c23chtek 2oo5 - Mlýnec - Přimda na Tachovsku
30. 7. 2005 Pomníky stavíte, prosím vás, komu? Jan  Paul
30. 7. 2005 Czechtek je jen podružná záležitost Bohumil  Kartous
29. 7. 2005 CzechTek 2005 - letos bude vše OK
29. 7. 2005 Český rozhlas: Policie varuje před CzechTekem, policie lže Štěpán  Kotrba
29. 7. 2005 Česká média vyrábějí "rebely" a "subkultury" jako na běžícím páse Josef  Provazník
30. 7. 2005 O sporné redakční politice hradišťských Filmových listů Petr  Šafařík
29. 7. 2005 Štěstí Bohdana Slámy - nejlepší český film letošní sezóny? Jan  Čulík
29. 7. 2005 Kolik nebezpečných chemikálií má v těle Vaše dítě Miroslav  Šuta
29. 7. 2005 Michael  Marčák
29. 7. 2005 Záznam noční Bohumil  Nuska
28. 7. 2005 CzechTek - zlatý důl Jan  Holík
29. 7. 2005 O racionalitě aneb jak jsme blbí Bohumil  Kartous
28. 7. 2005 My Nováci jsme dostatečně nepochopili "free kulturu"
29. 7. 2005 Právo je "stejným měřítkem na nestejné lidi a nestejné situace" Jaroslav  Štemberk
29. 7. 2005 Přehnaně optimistický sloupek Dušan  Bolek
29. 7. 2005 Dotaz byl mnohem širší Josef  Brož
29. 7. 2005 A.J. Liehm: Za Milady Horákové jsem byl vyhozen Jan  Čulík
29. 7. 2005 Když spolu Čulík s Liehmem diskutují o stavu kultury... Josef  Brož
28. 7. 2005 A. J. Liehm: Každá dobrá kultura je kritika proti Jan  Čulík
28. 7. 2005 Zpráva marťanského pozorovatele Xyxe o spisovatelských organizacích v kotlině Bohemia Alex  Koenigsmark
28. 7. 2005 Harry Potter a Mýtus věčného návratu Dominik  Lukeš
29. 7. 2005 Podivný pokus o PR irácké armády Karel  Dolejší
28. 7. 2005 Stát, který není občanům za peníze, které mu na daních platí, schopen zajistit dostatečnou ochranu před pachateli trestných činů, je stát špatně fungující Jaroslav  Štemberk
27. 7. 2005 Sudetoněmecká otázka Radomír  Luža
28. 7. 2005 Když peníze vítězí nad zdravím a ekologií Kateřina  Bayerová
4. 7. 2005 Hospodaření OSBL za červen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
31. 7. 2005 WTO: zklamání, nikoli katastrofa - nebo naopak? Ludmila  Štěrbová
30. 7. 2005 Pomníky stavíte, prosím vás, komu? Jan  Paul
30. 7. 2005 O sporné redakční politice hradišťských Filmových listů Petr  Šafařík
27. 7. 2005 Je úkolem médií posilovat děsivé stereotypy? Jan  Čulík
26. 7. 2005 Katalog omylů František  Hrdlička, Zdena Bratršovská
26. 7. 2005 Univerzity a svět: Kdo s kým válčí? Radim  Valenčík
25. 7. 2005 Jste vozíčkář, práce není   
25. 7. 2005 Tajemství smokingu Alex  Koenigsmark
25. 7. 2005 Hus -- chaot a kruťas? Jan  Novotný
25. 7. 2005 Sociální stát a problémy imigrantů Veronika  Valachová
25. 7. 2005 Ať žije bordel a nikdy jinak! Václav  Dušek
25. 7. 2005 Krev zmizelého - východoevropský western Jan  Čulík
25. 7. 2005 Postřílet Němce? Štefan  Švec
22. 7. 2005 Nebylo povinností být disidentem Jan  Čulík

Letní filmová škola, Uherské Hradiště RSS 2.0      Historie >
30. 7. 2005 O sporné redakční politice hradišťských Filmových listů Petr  Šafařík
29. 7. 2005 Štěstí Bohdana Slámy - nejlepší český film letošní sezóny? Jan  Čulík
28. 7. 2005 A. J. Liehm: Každá dobrá kultura je kritika proti Jan  Čulík
27. 7. 2005 "Nový" český film plný starých myšlenek a stereotypů Ema  Čulík
27. 7. 2005 A 'new' Czech film full of old ideas and sterotypes Ema  Čulík
26. 7. 2005 Jsem typický Michelangelo, který maluje Sixtinskou kapli Jan  Čulík
25. 7. 2005 Krev zmizelého - východoevropský western Jan  Čulík
25. 7. 2005 Letos žádné zázemí pro novináře Jan  Čulík
9. 8. 2004 LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení Ondřej  Čapek
4. 8. 2004 České klasické filmy by měl na DVD vydávat stát prostřednictvím Národního filmového archivu   
2. 8. 2004 Non Plus Ultras: další neúspěšný pokus, který se snaží být filmem Jan  Čulík
2. 8. 2004 Ohlédnutí za Letní filmovou školou 2004 Jan  Čulík
30. 7. 2004 Škoda, že v České televizi nemůže Igor Chaun odvysílat celý svůj film Jan  Čulík
30. 7. 2004 Kdo to neprožil, nemůže tomu porozumět Štěpán  Kotrba
30. 7. 2004 Monty Python Terry Jones: Tony Blair by měl být postaven před soud jako válečný zločinec Jan  Čulík