9. 9. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
9. 9. 2005

Publicista, který neví, co se nedělá

Komentátor Práva Pavel Verner na sebe v polemice s Čulíkovým odsudkem mediálního rasismu při povodních v New Orleansu prozradil víc, než chtěl. Chtělo by se říci, že se za svého působení pod ministrem-psychiatrem Davidem nenaučil nic. Freudovsky čitelná výpověď... U Vernera pravidlo.

Bývalý místopředseda českého PEN klubu dnes otevřeně a písemně zpochybňuje nepřijatelnost mediálního konstatování, že "rabování se dopouštěli téměř výhradně černoši". Prstem ukazuje na televizi, neboť mu potvrdila, že "všichni černoši kradou". Protože na zveřejněných záběrech bílí nejsou.

Protože nejspíš utekli dávno před tím, než se neworleánská nížina naplnila vodou. Černí neměli kam utéci, a tak sestali svědky konce amerického snu. Elitářského, většinově bílého českého maloměšťáka svým posměváčkovstvím Verner potěší, Čulíkovi jeho britsky suché, multikulturně romantické novinářské způsoby nevymluví... Mezi českými xenofoby získá komentátor Práva jednoduše manipulovatelné a vděčné duše. Možná ho za to v redakci pochválí. Své xenofobní výroky budou čeští rasisté odůvodňovat Vernerovými bonmoty...

Pavel Verner ale ve filipice proti Čulíkovi zapomněl konstatovat podstatný fakt. Černoši, žijící v ghetu bohatého amerického města, nejspíše nevlastnili auta, kreditní karty. Neměli přátele s chalupami v horách. Neměli kam utéci jako všichni bílí z New Orleansu. Veškerý jejich majetek, celá jejich životní jistota byly čtyři oprýskané zdi na předměstí a místní komunita rodičů, dětí, strýců, tet a známých. Rap, někdy drogy a někdy a volejbal. Kecy o NBA. Mnohdy nesledovali média a neměli dostatek informací o síle hurikánu. Mnohdy nerozuměli anglicky. Mnohdy třebas neuměli ani číst nebo neměli na noviny. Nekomunikovali s úřady a vůči policistům a státu byli naladěni nepřátelsky - stejně jako policisté a stát vůči nim. Kazili totiž mýtus o šťastné, bohaté a svobodné Americe. Protože byli chudí, černí a špinaví. Protože tomu mýtu o supervelmoci uvěřili.

Zůstali opuštěni většinově bílou společností i jí organizovaným státem ještě dříve, než k ničivé bouři došlo. Nejspíše ne všichni vlastní vinou. V padesátých letech minulého století až vlna brutálního násilí ne nepodobné občanské válce, která se po vraždě mladého černocha bílými policisty přelila Chicagem a nechala za sebou vypálené město a stovky mrtvých postřílených Národní gardou, přiměla Ameriku přehodnotit rasovou segregaci. Přiměla kolébku demokracie k pozitivní diskriminaci menšin. 40 000 černých v chicagských ulicích vzalo tehdy "spravedlnost" do svých rukou. Kanystry benzínu, pistole a pušky. Desítky let nahromaděná nenávist a pokoření. Nulová perspektiva. Nulová tolerance s bílou arogancí. Přesto se Amerika i později nevyhla excesům, jakými bylo doživotní uvěznění indiána Leonarda Peltiera za zločin, který nespáchal. Navahové také nezapomněli.

Verner by možná taky raboval supermarket, kdyby podělané kalné vody bylo po krk a prezident by si v klidu užíval na ranči v Texasu. Kdyby vlastní děti neměli co jíst. Kdyby se mu utopila omsdesátiletá matka a policajt ho, jako smradlavýho a černýho, nevzal do policejního člunu. Kdyby většinová slušná společnost, která mu nerada, ale přece dávala nuznou obživu, zděšena neujela ve svých bourácích po výpadovce. Zachraň se jak umíš, člověče, uprostřed urbánní džungle. Uprostřed znásilněné přírody americkým snem. Pomož si nejdříve sám a třeba pak ti Bůh - nebo Bush - pomůže. Tvoji politici na tebe kašlou. Jen před volbami je jim dobrý tvůj hlas. Pak zmizí do Washingtonu. I to si mohl říkat každý hladový a otrhaný (ne nutně černý) po několika dnech uprostřed vedra na střeše. Pod ním tiše smrděly dva metry kalného bahna a mrtvoly jeho známých. Všude, kam se podíval... Uprostřed vody na rozpálené střeše a nikde nic k jídlu ani k pití. Nikde vyhlídky, nikde záchrana. Ani kazatel, ani policajt, ani novinář. Sto kilometrů daleko. Zapomněli na nás, matko...

Verner ve svém populistickém posměváčkovství zapomíná na Troubky, které byly v Čechách první či další bezejmenné vesnice, o které se nikdo nepostaral. Mohu mu ukázat stovky fotografií, neboť jsem tam byl. On ne. Chlap, kterýmu voda strhla průčelí dvoupatrového domu tak, že mu bylo vidět do bytu jak do domečku pro panenky, musel pojišťovákovi dokazovat, že ta stěna před povodní stála... Jinak by nedostal nic. V povodních 2002 se obyvatelé té vesnice, kam dorazila Česká televize a její "mediálně zpravodajsko humanitární" organizace Člověk v tísni, také dopouštěli jednání, ve slušné společnosti nepřijatelného.

Emocionální propagandou zmítaní Češi i cizinci poskytovali pomoc, byť někdy nepotřebnou. Jenom proto, aby ulevili jednou za několik let svému měšťáctví. A příjemci se chovali někdy i jako paraziti. Dětskými plenami tepelně odizolovaná střecha baráku či kšeft s nahamouněnou pomocí ještě měsíce poté - to byly malé české poměry zdánlivě velké katastrofy. Podvodné pokladničky humanitární sbírky, prodej povodní "zmizelých" potravin či nábytku nebo pojišťovací podvody všeho druhu byly ukázkou většinou bílého češství. Asi máme štěstí, že nemáme na Litoměřicku své černochy. Jinak by měl tehdy Verner o čem psát.

Ale máme - a nejen v Praze - své rasisty a jejich mediální zásobovače. Jedním z nich je i bývalý místopředseda českého PEN klubu, komentátor levicového deníku Právo, spisovatel a dramatik Pavel Verner. Publicista, který stále ještě neví, co se nedělá. V politice i v médiích.

                 
Obsah vydání       9. 9. 2005
9. 9. 2005 200 vězňů v zálivu Guantánamo drží pátým týdnem hladovku
10. 9. 2005 Zlatého lva v Benátkách získal film Brokeback Mountain
8. 9. 2005 Civilizace je zatraceně tenký nátěr
9. 9. 2005 Šok: Amerika není všemocná
11. 9. 2005 Praha jako evropské hlavní město opilců a prostituce?
9. 9. 2005 Lidé by měli být opatrní při hledání práce
9. 9. 2005 Milena Hübschmannová zemřela
9. 9. 2005 Kde jinde než v škole a kdo jiný než učitel Michal  Giboda
9. 9. 2005 Jak se prosazuje pražský volební lídr ČSSD Oldřich  Průša
31. 10. 2005
9. 9. 2005 Pěkná potměšilost, šířící otevřený rasismus Pavel  Verner
9. 9. 2005 Večerní strofa Vít  Kremlička
9. 9. 2005 Publicista, který neví, co se nedělá Štěpán  Kotrba
9. 9. 2005 Po kom máme střílet? Ondřej  Slačálek
9. 9. 2005 Rasismus a neznalost i u komentátora deníku Právo... Jan  Čulík
27. 9. 2005
9. 9. 2005 Nesmíme šířit neférové stereotypy
9. 9. 2005 Pavel Verner a Robert Kilroy-Silk Jan  Čulík
9. 9. 2005 V ČR bourají na silnicích v naprosté většině Češi
9. 9. 2005 Proč je neetické říkat pravdu?
9. 9. 2005 Afrika miluje mobily Marek  Kuchařík
9. 9. 2005 Zlatá éra ABC rokem 1972 nezačala, ale skončila Jan  Paul
9. 9. 2005 Férova citace Lessinga je rozhodně na místě Karel  Dolejší
9. 9. 2005 E-portál je dítě české pravice Josef  Vít
9. 9. 2005 CzechTek v rovině zneužití práva Miroslav  Polreich
8. 9. 2005 Odpůrci zásahu: Vláda chybně interpretuje zásah policie na Tachovsku
9. 9. 2005 Bionafta - řešení? NE Petr  Dvořák
9. 9. 2005 Bionafta nemůže být pro ČR jediným řešením Michal  Mašín
9. 9. 2005 Plán archivovat telekomunikační data v EU odmítnut
9. 9. 2005 Bush vyhlásil den modliteb za oběti Katriny
9. 9. 2005 Ukrajina: Juščenko odvolal celou svou vládu
9. 9. 2005 V obraně pedofilů a transgeneračních vztahů Filip  Sklenář
9. 9. 2005 Toxický "Dárek do života" novorozencům Miroslav  Šuta
9. 9. 2005 Kázání o naší době a době konce Stanislav  Heczko
9. 9. 2005 Křesťanství, židovství a islám, mají něco společného? Karel  Sýkora
8. 9. 2005 Bylo by zavedení rovné daně politickou sebevraždou?
9. 9. 2005 Tak jak je tomu s dioxiny Ivan  Brezina
8. 9. 2005 Zkusme to! Alex  Koenigsmark
8. 9. 2005 Schraňování údajů o telekomunikačním provozu občanů EU není řešení!
8. 9. 2005 Nenápadní pravicoví sprosťáci Ondřej  Fér
8. 9. 2005 Nacističtí vrahové v tajných službách Pavel  Barák
7. 9. 2005 Britské listy: 110 000 individuálních čtenářů v srpnu 2005
5. 9. 2005 Osm rozvojových cílů tisíciletí
8. 9. 2005 Dveře a přednosti Alex  Koenigsmark
8. 9. 2005 Všechno, o čem sníte... Bohumil  Kartous
3. 9. 2005 Hospodaření OSBL za srpen 2005

Rasismus RSS 2.0      Historie >
9. 9. 2005 Pěkná potměšilost, šířící otevřený rasismus Pavel  Verner
9. 9. 2005 Publicista, který neví, co se nedělá Štěpán  Kotrba
9. 9. 2005 Nesmíme šířit neférové stereotypy   
9. 9. 2005 Rasismus a neznalost i u komentátora deníku Právo... Jan  Čulík
9. 9. 2005 V ČR bourají na silnicích v naprosté většině Češi   
9. 9. 2005 Proč je neetické říkat pravdu?   
9. 9. 2005 Po kom máme střílet? Ondřej  Slačálek
9. 9. 2005 Pavel Verner a Robert Kilroy-Silk Jan  Čulík
6. 9. 2005 Romové v Británii - jako ryby ve vodě Blanka  Rambousková
5. 9. 2005 My jsme ta nová generace. My jsme Národní Socialisté! Ondřej  Slačálek
4. 9. 2005 Krize v Americe a rasismus v Lidových novinách Jan  Čulík
30. 8. 2005 V Číně jedí psy a v Česku Číňany Ján  Simkanič
4. 8. 2005 Británie šokována rasistickou vraždou studenta   
3. 8. 2005 Demokracie nejsou tolerantní vůči teroristům   
27. 7. 2005 Sudetoněmecká otázka Radomír  Luža