ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
25.7.2016
V Německu se vyhodil do povětří sedmadvacetiletý Syřan

Aktualizace: Útočník z Ansbachu měl na svém mobilním telefonu vlastní "příslib" předáku Islámskému státu, že proti Německu provede "odvetný" útok. Německá policie také nalezla na jeho pevných discích videa se "salafistickým" obsahem.

Tisková kancelář Islámského státu v pondělí uvedla, že útočník byl "voják Islámského státu, který reagoval na výzvu bojovat proti státům, které se spojily ve vojenské koalici proti ISIS." ZDE


V Německu se vyhodil do povětří na pokraji hudebního festivalu v německém městě Ansbach sedmadvacetiletý Syřan. Zranil při tom patnáct lidí. Před rokem mu německé úřady odmítly azyl. Muž měl historii sebvražedných pokusů. Tři osoby byly zraněny vážně.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann se domnívá, že šlo o islamistický útok.

V davu bylo více než 2000 lidí. Ansbach je malé město čítající 40 000 obyvatel. Leží jihozápadně od Norimberku a je tam také americká vojenská základna.

Podle Herrmana si muž přinesl k festivalu asi ve 22 hodin v neděli ruksak, avšak do festivalového areálu ho nevpustili, protože neměl vstupenku. V ruksaku byly kovové předměty "používané při výrobě dřeva" a mohly usmrtit mnoho lidí, řekl Herrmann.

Mluvčí prokuratury v Ansbachu předtím uvedl, že útočníkovy motivy jsou nejasné.

Herrman dodal, že mužova žádost o azyl byla před rokem odmítnuta, avšak bylo mu dovoleno setrvat v Německu v důsledku vážné situace v Sýrii.

Zdá se, že situace je kumulativní. Každý další násilný útok povzbuzuje nestabilní, případně šílené jedince, aby udělali totéž. Daří se tak realizovat strategii Islámského státu, který chce destabilizovat Evropu a vyvolat v ní všeobecnou nenávist vůči muslimům, aby vznikla to, co Islámský stát považuje za "totální válku", poznamenává Jan Čulík.

Podrobnosti v angličtině ZDE

"Sebevražedný atentátník z Ansbachu byl po dvou pokusech o sebevraždu léčen na psychiatrii. Mělo se udělat víc?"

28.3.2016
Počet teroristických útoků v Evropě v poslední době výrazně poklesl

Zdroj: ZDE

25.7.2016

Okolnosti masakru v Mnichově, jehož se dopustil Němec mající íránské kořeny, který zjevně neměl s muslimskou komunitou žádné styky ZDE, ukazují, že nešlo o útok džihádisty, ale psychicky narušeného člověka. Mnozí mohou být překvapeni tím, že i lidé, o kterých se domníváme, že vyznávají islám, mohou trpět depresemi, aniž by nutně vraždili z náboženských pohnutek. Totéž se týká i skutečnosti, že střelec v Mnichově byl inspirován extrémně pravicovým teroristou Andreasem Breivikem ZDE. To, že perverzní ideologie Daeš, jež má k islámu asi tak blízko jako křesťanství k teroru Armády Božího odporu v Ugandě, „motivuje“ tyto jedince k výkřiku „Alláh Akbar“, není rozhodně určující aspekt, jímž bychom se měli při hodnocení těchto zločinů řídit.

Přestože se útočník z Mnichova Ali David Sonboly narodil v Německu a měl íránské kořeny, řada okolnosti naznačuje, že pravděpodobně ani nebyl muslimem ZDE . Na základě některých indicií (David není typické jméno pro muslima) lze usoudit, že Sonboly dokonce konvertoval ke křesťanství ZDE . Tento fakt může také spoustu z nás překvapit, neboť se všeobecně tvrdí, že lidé pocházející z většinově islámských zemí, musí být nutně muslimy, děj se co děj. Muslimové, žijící především na Západě, přirozeně mohou svou víru opustit, aniž by se obávali věčného zatracení.

Sonbolyho masová vražda také postrádá typický podpis Daeše. Íránci coby lidé vyznávající šíitskou verzi islámu se často stávají terči vražedných útoků Daeše, nelze proto očekávat, že by Íránci byli přitahováni jeho šílenou ideologií. Odborník na islám Juan Cole se dokonce domnívá, že Sonboly byl motivován nenávistí k muslimům, a proto je možné jeho zločin označit za islamofobní.

Hysterie a strach v Německu, potažmo v Evropě, zesílily poté, co v bavorském městě Ansbach odpálil bombu Syřan, jemuž byla před rokem zamítnuta žádost o azyl. Při incidentu útočník zahynul a 12 osob bylo zraněno. Tento muž přicestoval do Německa před dvěma lety, trpěl sebevražednými tendencemi, strávil nějaký čas v psychiatrické léčebně, a opakovaně se dostal do křížku se zákonem ZDE. Vyšetřovatelé teprve zkoumají motiv pachatele, ale vzhledem k tomu, že pachatel měl u sebe ruksak s výbušným materiálem a domáhal se vstupu na hudební festival, není možné vyloučit islamistický útok. Jestliže se tento syrský žadatel o azyl opakovaně dopouštěl trestné činnosti související s drogovými delikty, měly se o něj adekvátním způsobem zajímat orgány činné v trestním řízení. Pokud měl navíc sebevražedné sklony, měl být v hledáčku bezpečnostních služeb. Opět není na místě vinit údajně velkorysý azylový systém v Německu (či snad migraci), jehož činnost kritizují lidskoprávní a církevní organizace ZDE a ZDE, ale jeho dílčí selhání, stejně tak jako selhání bezpečnostních složek včetně tajných služeb. Případné vyhoštění Syřana zpátky do země rozervané válkou kvůli kriminální činnosti by bylo v rozporu s lidskými právy. Problém se tedy měl řešit na německé půdě.

V malém německém městě nedaleko Stuttgartu došlo k dalšímu incidentu, při kterém syrský uprchlík mačetou (ve skutečnosti šlo o kráječ na kebab) usmrtil jednu ženu a další dvě osoby zranil ZDE. Podle výpovědi očitého svědka se 21letý Syřan s 20letou ženou pocházející z Polska před osudným útokem hádal s tím, že se do ní zamiloval v době, kdy začala pracovat v jedné z místních restaurací. Tento svědek také vypověděl, že pachatel přicestoval do Německa ze Sýrie sám před 18 měsíci. Přestože motiv činu je zatím neznámý, policie soudí, že neexistuje žádný důkaz o tom, že by šlo o teroristický čin.

Patrně jde o zločin z nenaplněné lásky, jichž se „kupodivu“ dopouštějí i váleční uprchlíci.

Svalovat kolektivní vinu na muslimy či islám obecně rovněž není přípustné; svalovala se snad vina na katolíky za stovky atentátů IRA, při nichž přišlo o život 1800 lidí ZDE , nebo na Basky za další stovky útoků ETA, během kterých zahynulo víc než 800 osob ZDE?

V době, kdy Evropa trne strachy kvůli zločinům jednotlivých migrantů a muslimů, se stal Kábul, kde tisíce šíitů protestovalo proti diskriminaci, terčem teroristického úderu. Útok nepřežilo 80 osob a bryskně se němu přihlásil Daeš. Reportér Robert Fisk, který je podrobně seznámen se situací na Blízkém východě, ovšem na základě poznatků afghánských aktivistů uvádí, že masakr mohla zorganizovat sunnitská afghánská vláda ZDE.

Masivní teroristický útok v Kábulu opět ukazuje, že primárními obětmi těchto zvěrstev jsou obyčejní muslimové. Evropa nyní zažívá jen nepatrný zlomek hrůz, jež jsou celé dekády „doma“ na Blízkém východě; hrůz, za nimiž zhusta stojí západní vměšování a intervence, a proto není záhodno propadat panice, ale je nutné zohledňovat jednotlivé trestné činy, jejichž motivy mívají více vrstev.

22.7.2016
Rozhovor Britských listů 67:
Zahájilo referendum o brexitu novou éru iracionální politiky?


Se sociologem Danielem Prokopem hovoří v tomto Rozhovoru Britských listů Jan Čulík o tom, co motivovalo Brity k hlasování pro brexit, zda jsou postoje českých občanů obdobné a co to bude znamenat pro evropskou politiku. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 22. července 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

25.7.2016
EU uvažuje, že by Británii dovolila mimořádně zakázat vstup Evropanům na své území na sedm let

Evropské vlády uvažují o tom, že by Evropská unie mohla Británii poskytnout výjimku ze zásady EU o volném pohybu obyvatel na dobu sedmi let a umožnit Británii přístup na jednotný evropský trh.

Takový plán bude považován za velmi kontroverzní v mnoha členských zemích, včetně Francie, Polska a mnoha středoevropských zemích, avšak omezil by šok evropské ekonomice vyloučením Británie z evropského trhu a omezil by politické škody Evropské unii, které by byly důsledkem úplného rozvodu.

Británie by však musela dál platit podstatné finanční částky do rozpočtu Evropské unie a neměla by možnost v EU o ničem vyjednávat, protože by nebyla plným členem Evropské unie.

Naproti tomu autor Joris Luyendijk argumentuje v týdeníku Observer, že vstřícný postoj vůči pobrexitovské Británii od EU by byl "velmi nebezpečný": naopak je prý nutné se vůči Británii postavit přísně, aby se zamezilo dalšímu neodpovědnému odchodu nějaké země z EU na základě lží. Británie má podle Luyendijka dlouhou historii sabotování Evropské unie a vyškemrávání se neustálých výjimek. Mnohokrát v poslední době Británie v době krize vrazila EU nůž do zad.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

25.7.2016
Na Floridě byly v nočním klubu zastřeleny dvě osoby a 16 dalších bylo zraněno

V nočním klubu ve Fort Myers na Floridě se konala party pro teenagery. Policie zatkla střelce, který střelbou usmrtil dva lidi a 16 dalších zraněn. S incidentem jsou podle BBC spojeny dvě další scény.

Zdroj v angličtině ZDE

25.7.2016
Amnesty International: Osoby vězněné v Turecku po pokusu o puč jsou mučeny

Organizace Amnesty International shromáždila důvěryhodné informace, že osoby, zadržené v Turecku po nedávném pokusu o puč jsou v oficiálních i neoficiálních vazebních střediscích po celé zemi bity, mučeny a znásilňovány. AI požaduje, aby měli do vazebních a vyšetřovacích středisek povolený vstup nezávislí kontroloři. Více než 10 000 lidí bylo po pokusu o puč zatčeno.

Amnesty International má důvěryhodné zprávy, že turecká policie v Ankaře a v Istanbulu drží vězně ve stresových pozicích po déle než 48 hodin, odpírá jim potraviny, vodu a lékařské ošetření a verbálně je týrá a vyhrožuje jim. V nejhorších případech jsou oběti podrobovány vážnému bití a mučení, včetně znásilňování.

Podrobnosti v angličtině ZDE

25.7.2016
Pokusilo se Rusko ovlivnit americké volby ve prospěch Donalda Trumpa?

Debbie Wasserman Schultz, předsedkyně Národního výboru Demokratické strany, oznámila v neděli, že závěrem stranického sjezdu amerických Demokratů odstoupí ze své funkce. Z hackerského průniku do emailů Demokratické strany totiž vyplynulo, že Schultzová a další vysocí straničtí činitelé aktivně bojovali proti pokusu senátora Bernieho Sanderse stát se prezidentským kandidátem.

V pátek totiž zveřejnily WikiLeaks desetitisíce emailů odeslaných členy ústředí Demokratické strany, z nichž vyplynulo, že Demokratická strana v podstatě vedla kampaň na podporu kandidatury Hillary Clintonové a bojovala proti Sandersově kandidatuře.

Z jednoho emailu například vyplývá, že se činitelé Demokratické strany domlouvali, že je nutno v silně nábožensky založených státech Kentucky a West Virginia dát do novin články o tom, že Sanders je ateista, aby ho tamější občané nenominovali v prezidentských primárkách.

Vysoký činitel kampaně Hillary Clintonové v neděli obvinil ruskou vládu, že zorganizovala zveřejnění těchto kompromitujících emailů ve snaze podpořit prezidentskou kampaň Donalda Trumpa. Někteří odborníci na internetovou bezpečnost v USA i v zahraničí s tím souhlasí, píše Washington Post.

Pokud je to pravda, bylo by to poprvé, kdy se Rusko pokusilo tímto způsobem aktivně zasáhnout do amerických prezidentských voleb, konstatují analytikové.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

Glen Greenwald upozorňuje, že si lidé pletou dvě různé věci a že se do centra Demokratické strany mohli dostat nejen Rusové:

24.7.2016

Ali Sonboly, osmnáctiletý střelec, který v pátek usmrtil v Mnichově, strávil déle než rok plánováním útoku a koupil si zbraň na temném webu, uvádějí němečtí vyšetřovatelé.

Bavorský vyšetřovatel Robert Heimberger informoval, že Ali Sonboly navštívil scénu předchozího školního masakru v německém městě Winneden a vyfotografoval si místo činu. Vyšetřovatelé také našli na jeho počítači fotografie Anderse Breivika. Sonboly spáchal svůj útok v den pátého výročí Breivikova masakru a použil podobnou pistoli Glock 17.

Úřady také potvrdily, že střelec napsal před útokem manifest, ale nezveřejnily jeho obsah.

Heimberger uvedl, že je pravděpodobné, že Sonboly si koupil zbraň na temném internetu. Úřady potvrdily, že šlo o úředně znehodnocenou verzi pro používání v divadlech, která byla posléze reaktivována. Podobně úředně znehodnocené a pak znovu aktivované zbraně byly použity v lednu 2015 v Paříži při atentátu na redakci časopisu Charlie Hebdo.

Vyšetřovatelé potvrdili, že zbraň, kterou Sonboly použil v pátek v Mnichově, má tormentační značku ze Slovenska z roku 2014. Tormentační značka se přidává na hlaveň zbraně po stresové zkoušce, že zbraň dokáže střílet bez poškození hlavně.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herman potvrdil, že zbraň stála "několik stovek euro" a úřady se snaží zjistit, zda si ji Sonboly mohl pořídit z peněz ušetřených z platu za rozvážku novin, což byl jeho jediný příjem.

Hanz Scholzen, německý zbrojní expert, vysvětlil, že podobně úředně znehodnocení zbraně lze legálně koupit za 200 eur. "Avšak zbraň oficiálně deaktivovaná v Německu nemůže být zpětně reaktivována, aniž by to zbraň nezničilo," řekl. "Proto musela být zbraň úředně znehodnocena nepořádně a v zemi, která deaktivaci řádně nekontroluje."

Thomas Steinkraus-Koch, mluvčí mnichovské prokuratury, uvedl, že stále nebyly nalezeny žádné důkazy pro politickou motivaci zločinu, ani to, že by se střelec zaměřil na specifické oběti. Policejní mluvčí také potvrdil, že střelec byl loni dva měsíce hospitalizován na psychiatrické klinice. Po propuštění z kliniky byl dále ambulantně léčen na sociální úzkost a deprese, a dostával na to léky.

Podrobnosti v angličtině ZDE

24.7.2016

Nad bezpečností EU je jistě třeba bdít na úrovni tajných služeb, policie a justice – měli jsme děsivé teroristické útoky džihádistů před více než deseti lety v Madridě (2004) a v Londýně (2005), dávno před tzv. uprchlickou krizí, a došlo k nim i nedávno v Paříži a Bruselu.

Dnes je ale v Evropě jiná nálada a obávám se, že i když EU útoky z let 2004 a 2005 přežila celkem bez úhony, dnes ji může vážně poškodit vlna hysterické reakce médií, veřejnosti a politiků, která, zdá se, rozpoutává spirálu „drobných“ útoků různých psychopatů, zejména mladých lidí, a se stoupající intenzitou slouží euroskeptické a krajně pravicové agendě. Breivikové mohou nakonec být Evropě osudnější než džihádisté a to nikoli kvůli své vlastní síle, síle šíleného jednotlivce, ale kvůli mediální hysterii a politické agendě uskupení, která chtějí dosáhnout na prebendy veřejných peněz a moc, např. na europoslanecké platy, právě agendou xenofobní hysterie.

Hysterie se hodí i médiím, neboť stoupá jejich sledovanost, vytváří se dojem, že se děje něco nesmírně důležitého, co hýbe celým státem a zaslouží si pozornost občanů. Ve skutečnosti žádný z těchto útoků, dokonce ani útoky rozsahu londýnského nebo pařížského útoku, nemůže pohnout celým státem a nějak výrazně mu uškodit, pokud reakce na útoky je odborná a účinná, tedy z větší části neveřejná, a pokud neslouží k účelové mediální a politické agendě.

Ve střetu s džihádisty zjevně čelíme jejich pokusu o destabilizaci Západu pomocí šíření nenávisti a strachu. Ironií dějin by bylo, kdyby se jim tato agenda začala dařit ani na tak v důsledku jejich vlastních útoků, ale v důsledku mediální a politické hysterie, která si z celého moře psychopatů napříč Evropou začne vyrábět vlastní peklo. Tzv. Islámský stát pak už nebude mít žádné náklady s rozkladem Západu, neboť panika se rozběhne naplno a z Breivika a jemu podobných se v hlavách většiny nakonec stane islamistický fanatik, který ospravedlňuje nástup krajní pravice, jejíž ideologický základ byl ve skutečnosti příčinou, proč a koho Breivik vraždil.

25.7.2016

Ve srovnání s jinými částmi světa je západní Evropa nesmírně pokojná a mírová oblast a každým rokem je bezpečnější. Počet vražd v Británii, ve Francii a v Německu patří k nejnižším na světě, počet vražd v mnoha severských zemích je ještě nižší. Jedním z hlavních důvodů, proč se lidé z daleko nebezpečnějších částí světa snaží dostat do západní Evropy je právě ten důvod, že západoevropské státy jsou tak stabilní. Tato pověst je solidní a trvalá. V letech po roce 2000 mělo Norsko pravidelně každoročně asi 30 vražd ročně (Spojené státy asi 15 000). Pak v roce 2011 zavraždil Anders Breivik 77 lidí, avšak v letech od té doby zase poklesl počet vražd v Norsku na asi 30 ročně.

Kontext ovšem není žádnou útěchou obětem útoků na civilisty v západní Evropě, v důsledku nichž se západní Evropa stala více obávaným místem. Všechny nedávné útoky proti civilistům jsou navzájem odlišné. Vrah z Mnichova byl zjevně šikanovaný introvert, jehož fascinoval případ Breivik, který plánoval svůj útok a vychloubal se svým obětem, že je Němec. Naproti tomu útočník ve Würzburgu vzýval Allaha a údajně ho k útoku inspiroval Islámský stát. Útočník z Nice, jak nyní vyšlo najevo, zřejmě měl komplice a provedl útok, k němuž se přihlásil Islámský stát. Avšak i útočník z Nice měl psychiatrické problémy. Není divu, že úřady nedokáží rozhodnout, zda byly tyto útoky motivovány politicky nebo nábožensky, anebo zda se spíše podobají narcistním školním útokům, které tak dobře známe z USA: Ve všech případech se kromě toho fakta mění, jak vyšetřování odhaluje nové skutečnosti.

Avšak všechny tyto útoky mají společný a kumulativní efekt. Všechny vyvolávají autentický strach o širší osobní bezpečnosti lidí. Všechny vyvolávají alarmističtější veřejnou náladu a debatu. Částečně proto, že jsou tak náhodné, nikdy nevyprovokované obětmi, leda v psychóze útočníka. Částečně je tomu, protože často mají vazby na radikální islamistické organizace, nebo aspoň ozvěny na ně, i když nikoliv v mnichovském případě, který zase posiluje strach z imigrantů.

Avšak odlišnosti vznikají i z toho, že země, v nichž k útokům dochází, mají tak odlišné tradice a tak odlišnou atmosféru. Francie, jíž vládne politicky slabý prezident, bojuje s dědictvím svého impéria, se světským republikánským étosem a s nedávnými vojenskými intervencemi v Africe. Francie také utrpěla celou sérii teroristických útoků. Německo naproti tomu má kancléřku, jíž občané všeobecně důvěřují, Německo se neúčastnilo vojenských intervencí, má tradici snášenlivosti, i když nikoliv dobrou historii integrace a na vrcholu syrské krize provádělo vůči uprchlíkům politiku otevřených dveří. Také až do poslední doby netrpělo násilnými útoky.

Avšak lidé tu hrozbu vnímají jako společnou, a v mnoha ohledech právem. Miliony lidí v Evropě se dívají na střelbu v nákupním středisku, na náhlý útok ve vlaku či na vražedný útok kamionem a představují si, že se takové věci mohou stát i v jejich komunitách. Proto musejí vlády podniknout preventivní kroky.

Avšak tytéž miliony lidí si také lehce dovedou představit zápornou reakci proti cizincům a imigrantům. Evropské populistické a protiimigrantské strany už sílí v důsledku hospodářské stagnace. Náhodné akty násilí jen takovýto strach posílí. Avšak vlády, stejně jako my všichni, nesmějí ztratit nervy a už tak špatnou situaci nesmějí zhoršit.

Kompletní článek v angličtině ZDE

24.7.2016
Letos přišlo do Evropy více uprchlíků než loni, daleko více než loni jich zahynulo ve Středozemním moři

Uprchlická krize zdaleka neskončila. Roku 2015 se ve Středozemním moři utopilo 3770 lidí. Letos umírají především lidé ze subsaharské Afriky na cestě z Libye do Itálie.

Dosud přišlo letos do Evropy 240 884 imigrantů a 2954 se jich ve Středozemním moři utopilo.

Smrt 9 lidí v Mnichově je jistě strašná, ale co smrt 2954 lidí ve Středozemním moři, která nikoho nezajímá?

Za totéž období v roce 2015 přišlo do Evropy 220 054 imigrantů a utopilo se jich ve Středozemním moři 1917.

Po pokusu o puč v Turecku vládnou obavy, že se dohoda o uprchlících uzavřená mezi EU a Tureckem rozloží.

24.7.2016
9 mrtvých v Mnichově, ale 80 mrtvých v Kábulu

Neměla by Eiffelovka být osvětlena afghánskou vlajkou, a ne německou?

19.7.2016
Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

25.7.2016


Německá koaliční vláda slíbila, že přijme jakékoliv legální prostředky nezbytné k prevenci další masové vraždy střelnou zbraní. Ale pokud byla zbraň získána ilegálně, přísnější kontrola nabývání zbraní nemusí představovat řešení problému.


Německé úřady již v neděli zahájily přípravu pro zavedení přísnější kontroly držení zbraní. Obě vládní strany, středopravicová CDU kancléřky Merkelové a středolevicová SPD, se dohodly na zpřísnění zákona o zbraních.

V Německu sice připadá na hlavu čtvrtý nejvyšší počet zbraní na světě, ale držení zbraně je považováno za privilegium, nikoliv právo. Povolení k držení zbraní jsou vydávána jen po splnění mnoha přísných kritérií, včetně expertních znalostí (zpravidla získaných během měsíčního kursu) a prokázání potřebnosti - přičemž deklarace, že zájemce potřebuje zbraň k sebeobraně, nepředstavuje dostatečný důvod.

Německá právní úprava má tři úrovně týkající se sportovní střelby, lovu a expertů či sběratelů, jejichž nákupy procházejí individuálním povolovacím řízením.

Vyšetřovatelé zjistili, že osmnáctiletý pachatel mnichovského útoku trpěl depresí a na videu publikovaném ve službě YouTube připustil, že se podrobuje psychiatrické léčbě. To znamená, že by nesplnil psychologické testy a požadavek na "osobní způsobilost" pro legální nabytí zbraně.

Policie potvrdila, že pachatel neměl zbrojní pas a zbraň si pořídil ilegálně, i když jak, to dosud zůstává záhadou. To také znamená, že jakákoliv legální úprava by se měla týkat černého trhu, což však chystaná akce německé vlády nedělá.

Někteří analytici tvrdí, že volný pohyb osob v Schengenském prostoru umožnil snadnější nákup zbraní ve Východní Evropě, ať už v EU nebo mimo ni. To znamená, že problému by se mělo nejlépe čelit na celoevropské úrovni.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

25.7.2016


Mnichovský zabiják kombinující předstíraný německý nativismus, stížnosti na "diskriminaci" v Německu, nenávist vůči Turkům, vášeň pro počítačové "střílečky" a obdiv k masovým vrahům, spáchal svůj čin samonabíjecí pistolí Glock 17 rakouské výroby, na níž prý vyšetřovatelé objevili slovenskou tormentační značku. Výrobní čísla byla vypilována a tak se zjevně jedná o ilegální zbraň.


Kusé zprávy z vyšetřování uvádějí, že prý mělo jít o zbraň úředně znehodnocenou, která však byla později upravena a plně funkční. Podrobnosti o údajných nedostatečných úpravách zbraně ovšem nejsou jasné nebo úplně chybějí - a protože není snadné bez výrobních čísel zjistit, o kterou konkrétní zbraň se jedná, nebo zda případně nejde třeba o sestavu součástí pocházejících z různých exemplářů velmi rozšířené pistole, pátrání bude dlouhé a závěry per analogiam jsou předčasné. Verze podle níž pachatel koupil zbraň přes tzv. darknet představuje jen jednu z řady možností. Živil se rozvážením tiskovin, tedy v nějaké míře cestoval a měl přitom možnost osobního kontaktu s podsvětím, nejspíše nejen mnichovským. I za tuhého "komunismu", při mnohem větší kontrole ze strany bezpečnostních orgánů, se v ČSSR daly nakoupit ilegální zbraně. Obvyklým místem pro takový podnik bývala klenotnictví a starožitnictví. Zpravidla se jednalo o zbraně pocházející z dřívějších ozbrojených konfliktů na českém či slovenském území, odcizené bezpečnostním složkám, soukromým držitelům nebo sběratelům. Nikdy - nikdy - neexistoval stav, v němž by odhodlaný zločinec nesehnal ilegální zbraň.

Slovensko v souvislosti s kauzou Charlie Hebdo neblaze proslulo nevyhovujícími procedurami úředního znehodnocování zbraní. To usnadnilo útočníkům na redakci jejich snahu vyzbrojit se. Zda i v mnichovském případě opravdu došlo k témuž, to dosud nelze s jistotou tvrdit. Velká část toho, o čem média píší, představuje spíše aktuální vyšetřovací verze než vysvětlení založená na nepochybných faktech.

Česká republika nemá tak bídnou úpravu úředního znehodnocování zbraní, jakou donedávna využívalo Slovensko. Tím méně to lze říci o Německu. Hysterická snaha za každou cenu dále přitáhnout šrouby a omezit veřejnosti co nejvíce přístup k legálně drženým zbraním se ovšem v konečném důsledku může pořádně vymstít. Platná česká právní úprava držení zbraní soukromými osobami vyžaduje maximálně dílčí úpravy v podobě přesnější definice vojenských zbraní nebo zlepšených psychologických testů budoucích držitelů. Žádné hurá akce nejsou vůbec třeba. A v Německu už vůbec. Přitom ale nic co lze podniknout v rámci úprav legislativy nikdy plně nevyloučí možnost získání ilegální zbraně.

Země které dlouho tolerovaly silné zbraňové lobby a přitom teď bez ohledu na ně podnikají přepjaté kroky v oblasti kontroly držení zbraní pravděpodobně vyvolají jeden podstatný vedlejší efekt: Paranoia systematicky šířená lobbisty začne vypadat pro veřejnost mnohem věrohodněji než kdykoliv předtím - a z práva na ozbrojování se stane plnotučný politický program, nejpravděpodobněji včleněný do rámce ultrapravicového populismu, podobně jako v USA.

V ČR již existují známky propojování některých prodejců zbraní s proruskými polovojenskými skupinami v rámci "vlastenecké" mobilizace. Zatím šlo zřejmě u většiny takových prodejců především o marketingový tah, když adaptovali proruskou "vlasteneckou" propagandu. Nic takovému vývoji ovšem nemůže více napomoci a nic nepředstavuje takový dar z nebes jako vypjaté reakce na zahraniční teroristické incidenty, které dávají vzniknout apelativním textům hemžícím se zkomolenou a nepochopenou odbornou terminologií a vyzývající k drastickému omezení dostupnosti legálních zbraní.

Pachatel útoku v Nice před pár dny zabil za volantem přes 80 lidí, kdežto vrah z Mnichova vybavený ilegální pistolí "jen" 9. Už jste někde četli návrh na absolutní zákaz pronájmu těžkých kamionů? Ne?

Možná jen proto, že běžní kritici automobilismu prostě nejsou tak hloupí jako někteří fanatičtí odpůrci zbraní.

25.7.2016


Mnichovská policie oznámila, že zatkla šestnáctiletého Afghánce, přítele Davida Aliho Sonbolyho, který v mnichovském nákupním centru v pátek zastřelil devět osob.


Mladík je vyšetřován kvůli tomu, že nenahlásil útočníkovy plány a mohl být jeho spolupachatelem. Policie předtím oznámila, že osmnáctiletý Sonboli plánoval útok celý rok.

Prohlášení na Facebooku tvrdí, že Afghánec se přihlásil policii hned po páteční střelbě a byl vyslýchán coby osoba s vazbou na pachatele. Ale během vyšetřování zjistili v jeho výpovědích nesrovnalosti. Nyní je v podezření, že o plánovaném zločinu věděl a nenahlásil ho.

Vyšetřovatelé budou muset zjistit, do jaké míry byl Afghánec zapojen do pozvánky publikované na Facebooku, která se týkala schůzky v kině nedaleko hlavního vlakového nádraží v Mnichově.

Útočník pověsil na falešný facebookový účet pozvánku do restaurace, kde později začala palba.

Sedm z devíti zabitých v nákupním centru Olympia tvořili dospívající - dva Turci, dva Němci, Maďar, Řek a Kosovský Albánec.

Dalších 35 lidí bylo zraněno, ale jen 4 mají střelná poranění - mnozí se zranili při útěku. Podle dosavadních zjištění byly oběti náhodně vybrány a nešlo o spolužáky střelce.

Šéf bavorské kriminální policie Robert Heimberger prohlásil, že střelec plánoval útok od loňské návštěvy městečka Winnenden, kde v roce 2009 došlo k masakru ve škole, a kde si pachatel pořídil fotografie.

Podle policie si pachatel pistoli Glock patrně pořídil na síti dark net, na kterou lze proniknout pouze prostřednictvím speciálního softwaru. Podle tvrzení vyšetřovatelů se jedná o bývalou divadelní rekvizitu znova uvedenou do provozu.

Policie nenalezla v Sonbolyho bytě manifest norského vraha Anderse Behringa Breivika. Jedna z prvních verzí předpokládala, že vrah čin záměrně naplánoval na pětileté výročí Breivikova činu.

Střelec strávil v roce 2015 dva měsíce na psychiatrické klinice a poté se léčil ambulantně.

"Podezřelý měl strach z kontaktu s druhými" a také depresi. Neexistují důkazy o politické motivaci.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

25.7.2016


Německá politika je tikající skříňka před výbuchem. Berlín dal najevo úlevu nad tím, že zabiják z Mnichova nebyl napojen na islamistické teroristy. Ale ať už byly jeho motivy jakékoliv, kvůli imigrační a uprchlické politice se sbírá k politické bouři, napsala v euroskeptickém a antiimigrantském deníku  Telegraph Nina Schick.


Hluboký kolektivní strach se zmocnil Německa od té doby, co se Angela Merkelová vloni v létě rozhodla otevřít hranice více než milionu uprchlíků. Nadšený optimismus hnutí "Uprchlíci, vítejte" mezitím dávno vyvanul a lidé se teď bojí.

Ačkoliv němečtí politici poukážou na to, že v Mnichově šlo o útok "osamělého vlka", který nemá nic společného s ISIS, stále to podpoří vznikající narativ, podle nějž milovaná Mutti udělala chybu a ohrozila bezpečnost státu. Problémem je, že kancléřka je tvrdohlavá a nedokáže připustit chybu. Zaplatí za to politickou cenu, doma i v EU.

Ačkoliv Německo zůstalo džihádistickým terorismem poměrně nezasaženo, sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem na Nový rok kombinované s hrůzami v Paříži, Bruselu a Nice vedly ke vzniku neblahé předtuchy. Podle výzkumu televize ZDF z minulého týdne více než tři čtvrtiny Němců věřily, že teroristický útok je na spadnutí.

A dává to smysl. Rozsah změn v Německu je bezpříkladný a nikdo ve skutečnosti neví, jak o tom mluvit. Celková migrace se v roce 2015 zvýšila o 49 % na více než dva miliony. Poprvé v německých dějinách většinu nově příchozích netvoří Evropané - zhruba polovina uprchlíků přišla z oblastí mimo kontinent. Legitimní obavy ohledně integrace, sociální soudržnosti a samotného tempa změn byly zameteny pod koberec.

Německé politiky ale teprve čeká rozumná debata o tom, co to pro jejich zemi a lid znamená.

Německé zpravodajské služby opakovaně varovaly, že teroristé se vydávají za uprchlíky, aby infiltrovali Evropu.

Emocionální Merkelová se proslavila loňskou obranou své uprchlické politiky, při níž řekla: "Zvládneme to". Ale to už nestačí.

Bavorský spojenec její CDU, CSU, vloni hrozila stažením ministrů z kabinetu, pokud Merkelová svou politiku nezmění.

Horst Seehofer, lídr CSU, označil postoj Merkelové za "vládu nespravedlnosti" - což je politicky zatížená fráze normálně užívaná pro diktatury nebo utlačitelské režimy jako NDR.

Mezitím vzkříšená krajní pravice vydělává na politice otevřených dveří. AfD, kdysi strana profesorů oponujících německé politice vůči eurozóně, byla loni v létě ovládnuta členy protiimigrantského křídla. Od té doby AfD spojená s protiislámským hnutím Pegida opakovaně končí v průzkumech jako třetí nejsilnější strana a zřejmě v roce 2017 překoná 5 % hranici pro vstup do Bundestagu.

Už vyvolala zemětřesení v zemských volbách, když v březnu dosáhla dramatických zisků. V Sasku-Anhaltsku získala 24,4 % hlasů a stala se druhou nejsilnější za CDU. Její předsedkyně Frauke Petryová, která vyzvala policii, ať střílí ilegální přistěhovalce na německé hranici, v noci napsala na sociální síť Twitter: "Pokud tohle je "normální rok 2016", pak už nikdy nechci být normální! Volte AfD!"

Pak je tu cena, kterou Merkelová zaplatí zbytku Evropy. Nepřipustí, že by se vloni v létě masivně přepočítala, a od té doby prosazuje "evropské řešení", ale mezitím ztratila obrovské množství dobré vůle.

Její postavení zvlášť utrpělo trváním Berlína na povinných kvótách pro přerozdělení uprchlíků v Evropě.

Kvóty byly protlačeny Evropskou radou hlasováním, při němž rozhodla kvalifikovaná většina - což postavilo Merkelovou proti většině EU. Středoevropské a východoevropské státy nejen že jí neodpustily, ale prostě se odmítly podřídit.

Merkelová je také hlavní architektkou kontroverzní dohody EU s Tureckem. Vzhledem k nedávným událostem v této zemi se zdá, že dohoda se blíží kolapsu a mezi německou veřejností je velmi nepopulární.

Merkelová teď bude bojovat o politické přežití. Ale pokud se nevyrovná s německým lidem a nezačne o imigraci hovořit poctivě, je nepravděpodobné, že by přežila, domnívá se britská komentátorka.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

25.7.2016


Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump prohlásil, že Francie, Německo a další státy stižené teroristickými útoky z toho mohou vinit jen samy sebe, "protože dovolily lidem přijít na jejich území".


Trump byl požádán v nedělním rozhovoru pro program NBC "Meet the Press", aby rozvedl návrh zastavit migraci ze zemí, jež označuje za "zkompromitované terorismem", dokud nebudou zavedeny mechanismy pro prověřování příchozích.

Moderátor Chuck Todd se výslovně dotázal, zda návrh omezí přistěhovalectví z Francie, když řekl: "Byli zkompromitováni terorismem".

"Totálně", odpověděl Trump. "A víte proč? Je to jejich vlastní chyba. Protože dovolili lidem přicházet na jejich území."

Kandidát opakovaně vyzval k "extrémnímu prověřování" u lidí z takových zemí, které by mělo zabránit riziku útoku v USA.

Trump zároveň popřel, že by šlo o ústupek od předchozí výzvy k dočasnému zákazu muslimské imigrace.

"Skutečně si nemyslím, že to je ústupek. Fakticky bych řekl, že jde o rozšíření. Nyní se dívám na území," řekl Trump.

"Lidé byli tak nespokojeni, když jsem použil výrazu muslim. Nemůžete použít slovo muslim. Pamatujte na to. A já jsem spokojen, protože hovořím o území místo o muslimech," dodal Trump.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

24.7.2016
Muž usmrtil ženu mačetou v jižním Německu

Jednadvacetiletý muž usmrtil mačetou ženu a zranil další dvě osoby v jihoněmeckém městě Reutlingen. Byl to syrský žadatel o azyl a podílel se na předchozích incidentech, kdy způsobil zranění jiným lidem, uvedl policejní mluvčí. Motiv útoku byl nejasný, ale zřejmě nešlo o teroristický útok. Muž se s ženou pohádal a zaútočil na ni asi v 16.30 v neděli.

Podrobnosti v angličtině ZDE

24.7.2016

Bez ohledu na to, co bylo motivem k násilným útokům, k nimž došlo v Evropě za posledních necelých čtrnáct dní, rychle rostoucí populistické a protiimigrantské evropské politické strany, které už tak využívají úzkosti obyvatelstva, vyvolané dlouhodobou ekonomickou stagnací, vlnou uprchlíků a migrantů a masakry v Paříži a v Bruselu, vidí v těchto útocích velký volební potenciál, píše v týdeníku Observer Jon Henley.

Marine Le Pen, šéfka francouzské ultrapravicové Front National, reagovala na masakr v Nice obviněním Hollandeovy socialistické vlády z toho, že prý "neudělala nic, vůbec nic" na ochranu francouzských občanů. Požadovala, aby vláda "vyhlásila válku" extremistům a zajistila "naprosté vyhlazení" fundamentalismu.

Jen několik hodin po střelbě v Mnichově zveřejnil Christian Lüth, mluvčí německé populistické strany Alternative für Deutschland, na Twitteru výzvu, kterou posléze vymazal: "Volte AfD! Výstřely v nákupním středisku Olympia: lidé mrtví v Mnichově. Policie říká, že vznikla akutní teroristická situace".

Z průzkumu veřejného mínění, provedeného minulý týden, vyplynulo, že britské hlasování pro brexit posílilo podporu Evropanů pro Evropskou unii, alespoň v krátkodobé perspektivě. Avšak nejistota důsledků referenda ohledně budoucnosti Evropské unie a jejího směřování posílila všeobecný pocit nejistoty.

Evropa se obrací stále více jen do sebe. Průzkum washingtonského Pew Research Centre z minulého měsíce zjistil, že v průměru 56 procent respondentů a většina v sedmi z deseti zkoumaných zemí, včetně Itálie, Španělska, Francie, Německa, Švédska, Holandska a Británie, zastává názor, že jejich země by měly "řešit své vlastní problémy", než budou pomáhat jiným.

Z jiného průzkumu tento měsíc vyplývá, že více než 50 procent respondentů v osmi z těchto deseti zemích má pocit, že "uprchlíci zvyšují riziko terorismu". V pěti zemích si jasná většina myslí, že "uprchlíci by nám odebrali zaměstnání a sociální benefity". Nejméně 25 procent obyvatelstva ve zkoumaných zemí má záporný postoj vůči muslimům.

V nadcházejících 12 měsících se mají konat volby a referenda v Rakousku, v Holandsku, v Německu a ve Francii. Nedůvěra, deziluze a často stoprocentní odmítnutí politického establishmentu, které se prohlubuje s každým dalším násilným aktem - by mohly ohrozit politické základy evropského kontinentu.

Všude po Evropě jsou tradiční mainstreamové politické strany na ústupu. Začátkem října se budou opakovat prezidentské volby v Rakousku. V tomtéž měsíci bude italský centristický premiér Matteo Renzi riskovat svou politickou budoucnost v referendu o způsobu vlády a ústavních reformách, vzhledem k nedávným volebním úspěchům euroskeptického pětihvězdičkového hnutí a klesající Renziho popularitě, která v červnu 2014 byla 74 procent a nyní je sotva 40 procent.

V říjnu se také bude konat referendum v Maďarsku, jehož cílem je odmítnout povinné kvóty pro uprchlíky, které požaduje Brusel jako součást zoufalých pokusů Evropské unie zvládnout migrační krizi. V Holandsku bude zřejmě nejúspěšnější politickou stranou protiislámská a protiimigrační Strana svobody Geerta Wilderse. Ve Francii se očekává, že Marine Le Penová porazí mainstreamového kandidáta a dostane se příští rok v květnu do druhého kola prezidentských voleb.

I v Německu by strana Alternative für Deutschland, která tvrdí, že islám není slučitelný s německou ústavou a která má nyní podporu 14-15 procent obyvatelstva, mohla ukončit politickou stabilitu dvou hlavních politických stran, která existovala od ukončení druhé světové války.

Podrobnosti v angličtině ZDE

23.7.2016

Německo má znepokojující historii vraždění ve školách



Osmnáctiletý Němec, který v pátek večer usmrtil v mnichovském nákupním středisku devět lidí, byl posedlý masovým vražděním, vlastnil knihu o masakrech v amerických školách a hrál počítačové střílečky.

Většina jeho obětí byli také teenageři, pět z nich bylo mladších šestnácti let. Útočník se jmenoval Ali Sonboly a byl to syn íránských uprchlíků, kteří přišli do Německa v devadesátých letech. Sousedé svědčili, že byl ostýchavý a uzavřený do sebe a neprojevoval žádné známky násilí. Při policejní prohlídce v bytě jeho rodičů, kde Ali žil, v bloku sociálního bydlení v prosperující čtvrti Maxvorstadt, byly nalezeny novinové výstřižky a knihy týkající se masového vraždění.

"Mladík byl posedlý masovými masakry," řekl šéf mnichovské policie Hubertus Andrae. Zajímal se o ultrapravicového teroristu Anderse Breivika, který zavraždil 77 většinou mladých lidí v Oslo a na ostrovním táboře. K mnichovskému útoku došlo v den pátého výročí Breivikova útoku. Sonboly používal Breivikovu tvář jako svou profilovou fotografii na aplikaci WhatsApp.

Úřady stojí před otázkou, zda Sonboly záměrně zabíjel mladé lidi. Sonboly zavraždil sedm teenagerů, dvacetiletou dívku a pětačtyřicetiletou ženu.

Německo má deprimující historii útoků na mladé lidi. Dva teenageři se v posledních patnácti letech vrátili do svých škol a způsobili tam masakry, jednou v roce 2002 a podruhé v roce 2009.

Tisková kancelář DPA zjistila, že pro Sonbolyho byl idolem Tim Kretschmer, který v roce 2009 usmrtil 15 lidí v městě Winnenden, poté, co se vrátil do své někdejší školy. V roce 2002 zabil devatenáctiletý mladík v Erfurtu ve své bývalé škole 11 učitelů, dva další zaměstnance školy, dva studenty a policistu.

Mnichovská policie uvedla, že není dosud známo, co vyvolalo mnichovský útok, ale že neexistovala žádná jasná politická motivace. Prohlídky neobjevily žádné vazby na teroristické organizace a útok zřejmě neměl zcela nic společného s islamistickým terorismem.

Mezi mrtvými byly tři děti z Turecka, tři etničtí Albánci z Kosova a nejméně jeden řecký teenager. Pocty mrtvým přicházejí z celé Evropy a vlajky jsou po celém Německu na půl žerdi.

Bezpečnostní jednotky se snaží identifikovat poloautomatickou pistoli Glock, kterou Sonboly použil. Zřejmě jí zakoupil na černém trhu. Neměl na ni licenci a zbraň měla odstraněné sériové číslo a zřejmě byla kdysi deaktivována.

Podrobnosti v angličtině ZDE

22.7.2016


Ostřelovač, který se zřejmě podílel na pátečním atentátu v mnichovském nákupním středisku Olympia, sdělil občanům: "Jsem Němec!"

Ve videozáznamu zveřejněném na Twitter muž nesoucí pušku uráží "Turky" a křičí na lidi, kteří ho filmují z balkónu.

Spekuluje se o tom, že útok v Mnichově možná byl ultrapravicový atentát.

Došlo k němu v dne výročí masové vraždy, kterou v Norsku spáchal pravicový extremista Anders Breivik.

Zde je přepis rozhovoru mezi střelcem a občanem na balkóně:

Takto vypadá muž na balkóně, který nadával mnichovskému střelci:

Muž na balkóně: "Ty zasranej debile, ty..."

Střelec: "Kvůli vám já jsem..." (nesrozumitelné)

Muž na balkóně: "Ty blbe, ty! Seš kretén."

Střelec: "....a teď si musím koupit pistoli a zastřelit tě."

Muž na balkóně: "Di do prdele! Co to máš v hlavě?"

Střelec a muž na balkóně na sebe křičí.

Muž na balkóně k druhým lidem, kteří filmují: "Má tam zbraň, ten chlap má zbraň."

Střelec: "Zasraný Turci!"

Muž na balkóně: "Zasraný cizinci!"

Muž na balkóně k někomu jinému: "Pozor. On má zbraň. Nabil ji. Zavolejte policajty."

Střelec: "Já jsem Němec."

Muž na balkóně: "Ty seš hovno, to seš."

Střelec: "Přestaň filmovat!"

Muž na balkóně: "Seš hovno, to seš. Co to do prdele děláš?"

Střelec: "No a co, já jsem se tady narodil."

Muž na balkóně: "No a co do prdele jako děláš?"

Střelec: "Vyrost sem tady s formulářem pro podporu v nezaměstnanosti."

Muž na balkóně a střelec mluví přes sebe, nesrozumitelné.

Střelec říká něco o tom, jak se k němu chovali.

Muž na balkóně: "Měl by ses léčit."

Střelec: "Sem tady nic neudělal pro (nesrozumitelné). Drž svou zasranou hubu, člověče."

Muž na balkóně: "Ty zasranej sráči!"

Muž na balkóně: Pozor! Je tady na horním patře (nesrozumitelné)."

Filmující muž se kryje, střelec začne střílet.

Muž na balkóně mu zase začne nadávat.

(...)

Zdroj v angličtině ZDE

23.7.2016
Mnichovský vrah byl pravděpodobně křesťan

Střelec byl léčen psychiatry a zdravotníky.

Šéf mnichovské policie Hubertus Andrae: "Neexistovala absolutně žádná vazba na Islámský stát. Útok byl "klasickým činem šílence".

Německý ministr vnitra: Existují určité důkazy, že střelec konvertoval na křesťanství, ale nebylo to potvrzeno.

- Vrah se narodil v Mnichově. Jeho rodiče přišli do Německa koncem devadesátých let. Spolužáci ho identifikovali jako Aliho Sonbolyho. Byl také známý pod jménem David.

- Střelec neměl vazby na mezinárodní terorismus:

- Německý ministr vnitra de Thomas de Maizière potvrdil, že střelec pocházel z muslimského, šiitského zázemí. Je možné, že konvertoval na křesťanství, ale nebyl nábožensky založený, uvedli jeho rodiče.

- Kancléřka Merkelová se vyjádřila, že je Německo ve stavu hlubokého truchlení. Uvedla, že chápe, že si lidé nyní uvažují o tom, zda jsou na veřejnosti v bezpečí, když jsou přítomni jiní lidé. Ujistila ale občany, že jsou bezpeční a pochválila "fenomenální" úsilí německých bezpečnostních služeb, které v pátek večer pracovaly vysoce profesionálně. Úřady podle Merkelové zjistí, co vedlo k útoku:

- Tři turečtí občané byli mezi devíti usmrcenými obětmi páteční střelby v mnichovském nákupním středisku, uvedl turecký ministr zahraničí. Byli to dva teenageři a žena.

- Střelec z Mnichova si před útokem nastudoval knihu amerického akademika Petera Langmana v anglické i v německé verzi: Amok v hlavě: proč školáci vraždí:

Autor knihy Peter Langman uvedl, že školní vrazi často studují případy jiných školních vrahů. Napadá je, že to chtějí udělat, a chtějí si přečíst o jiných lidech, kteří to udělali. Někdy může být částečnou motivací touha po slávě. Nejvýznamnějšími faktory jsou však duševní problémy, disciplína ve škole, nefunkční domácí život nebo odmítnutí od dívky. Langman rozdělil vrahy mezi teenagery na tři kategorie na psychopaty, na psychotiky a na ztraumatizované jedince. ZDE

V důsledku své posedlosti střelci a masakry pracuje mnichovská policie na základě předpokladu, že střelec chtěl napodobit v den pátého výroči masakru v Utøyi Breivikův čin.

- Střelec zřejmě hacknul jeden Facebookový účet a snažil se nalákat veřejnost do McDonalda na "jídlo zadarmo".

- Střelec neměl žádné vazby na Isis, konstatoval mnichovský policejní šéf.

- Střelec byl léčen psychiatry a zdravotníky. Není dosud známo, zda byl pod vlivem drog či alkoholu. Vlastnil poloautomatickou zbraň Glock-17, pro niž neměl licenci.

- Střelcovi rodiče nejsou v psychickém stavu, v němž by byli schopni svědčit.

- Všechny oběti byli místní, žádní turisté nebyli usmrceni.

- Střelec neměl žádnou politickou motivaci, uvedl šéf mnichovské policie.

- Policisté na něho stříleli, ale nezasáhli ho. Usmrtil se jedinou ranou do hlavy.

- 10 osob je mrtvých, 27 zraněných, 10 z nich vážně.

- Podle bavorského rozhlasu jsou mezi mrtvými dvě ženy a osm muží, ve věku od 14 do 21 let. Usmrcena byla také pětačtyřicetiletá žena. 16 osob je v mnichovských nemocnicích. Dvě osoby jsou velmi vážně zraněny.

- Podle lidí, kteří ho v místě znali, byl mnichovský útočník líný, uzavřený a obtloustlý teenager, který, když rozvážel výtisky místních novin, vydávaných zadarmo, jich házel celé balíky do popelnice, aniž by je roznesl jednotlivým partajím. Prý neměl žádné kamarády. Jeho rodina byla zcela normální. Podle jiného místního svědka byl střelec "opravdu velmi zdvořilý. Nemohu o něm říct nic špatného". Útočník bydlel s rodiči v bloku asi deseti sociálních bytů v rychle bohatnoucí čtvrti. ZDE

Podrobnosti v angličtině ZDE

23.7.2016
Mnichovský atentát: Útočník byl německo-íránský teenager, který jednal sám

Policie: Motiv střelce, který usmrtil devět lidí, než se zastřelil, je "nejasný"

Osmnáctiletý muž s německým a íránským občanstvím zastřelil v nákupním středisku v Mnichově devět lidí a zranil více než 15. Jde o třetí útok na civilisty v Evropě za osm dní.

Teenager žil v Mnichově přibližně dva roky a podle zpráv během pátečního útoku vykřikoval "Jsem Němec!"

Jeho motiv byl "naprosto nejasný", sdělil šéf mnichovské policie Hubertus Andrae, a je příliš brzo určit, zda to byl teroristický útok. Policie nenašla žádné důkazy o islamistickém motivu.

Policie uvedla, že se střelec, který měl na zádech červený ruksak, sám zastřelil.

V ranních sobotních hodinách provedla policie razii do útočníkova bytu, ale nenašla žádné podrobnosti o jeho totožnosti a nebyl znám policii.

Američtí výzvědní činitelé uvedli, že z prvních zpráv německé výzvědné služby vyplývá, že ostřelovač neměl žádné vazby na Islámský stát či jiné extremistické organizace.

Mezi mrtvými byla patnáctiletá dívka a nejméně 16 osob, včetně několika dětí, je v nemocnici. Tři jsou v kritickém stavu.

Mrtvola střelce byla nalezena ve vedlejší ulici nedaleko nákupního střediska. Policie použila dálkově ovládaného robota, jímž prohledala místo kvůli možným výbušninám.

Podrobnosti v angličtině ZDE

22.7.2016
Počet mrtvých v Mnichově stoupl na devět

Svědek Luan Zequiri byl na scéně, když začala střelba nedaleko McDonaldu. Řekl v německé televizi, že útočník zařval nadávku proti cizincům a "pak se ozval opravdu hlasitý výkřik". Viděl jen jediného útočníka, který měl vysoké boty a ruksak. Zequiri řekl: "Podíval jsem se jeho směrem a on vystřelil na dva lidi na schodech." Zequiri se pak schoval a utekl, když to bylo bezpečné.

Místní média uvádějí, že zraněno bylo asi 20 lidí, mnozí z nich velmi vážně.

Policie Mnichov: Smutná zpráva. Počet mrtvých stoupl na 8. Devátým mrtvým je jeden z útočníků, který spáchal sebevraždu.

Telefonní číslo pro lidi, kteří chtějí vědět, zda jejich příbuzní jsou v pořádku: Shrnutí dosavadních informací:

- v 17.52 se začalo střílet v McDonaldu nedaleko nákupního střediska Olympia. Bylo usmrceno osm osob a nezjištěný počet lidí byl zraněn.

- na jednom videu je střelec na střeše parkoviště nákupního střediska

- probíhá velká policejní operace. Policie hledá nejméně tři podezřelé osoby, ozbrojené střelnými zbraněmi. Nikdo nebyl zatím zatčen a policie netuší, kde útočníci jsou.

- Všichni zákazníci byli už evakuováni z nákupního střediska

- Obyvatelé Mnichova byli varováni prostřednictvím chytrých telefonů, aby nevycházeli do ulic, zůstali doma a sledovali rozhlas a televizi.

- Hlavní mnichovské železniční nádraži a metro jsou uzavřeny. Motoristé na dálnicích do Mnichova byli požádáni, aby dálnici uvolnili policii a záchranným vozidlům.

- Nemocnice v Mnichově jsou v pohotovostním stavu

- Policie nemůže potvrdit předchozí zprávy, že došlo k střelbě i na dalších dvou místech ve městě.

- Nikdo se nepřihlásil k odpovědnosti za útok a nejsou známy motivy útočníků

- Není jasné, kolik útočníků se podílelo na útoku a zda šlo o koordinovaný a plánovaný útok.

Mnichovská policie konstatovala, že útok neměl islamistickou motivaci.

Místní média uvádějí, že jeden střelec se zastřelil do hlavy:

Střelec mluvil německy bez přízvuku. Je možné, že je to ultrapravicový extremista.

Občané křičí na střelce na střeše:

První zprávy přišly v 18 hodin. Střelba údajně začala v McDonaldu v jednom nákupním středisku, uvádí mnichovská policie. V nákupním středisku jsou stále ještě lidé, policie se snaží je odtamtud dostat.

Německé ministerstvo vnitra potvrdilo tři mrtvé. Mnichovská policie uvádí, že dostala zprávy o třech střelcích v oblasti kolem nákupního střediska Olympia. Zatím nebyl nikdo zatčen.

Střelba začala těsně před osmnáctou hodinou, kdy muž začal střílet v restauraci McDonald vedle nákupního střediska Olympia, uvedla policie. Na videu natočeném před restaurací utíkají v hrůze chodci a muž s pistolí chladně střílí kolem sebe.

Policie a sanitky byly na místě útoku hned kolem 18. hodiny. Nejméně jeden útočník prý uprchl z nákupního střediska a směřoval směrem k blízké stanici metra.

Svědkové slyšeli výstřely v obchodním středisku i před ním. "Nakupoval jsem, když jsem slyšel tři výstřely, pak jsme vyběhli ven a asi o 40 sekund později jsme slyšeli pět výstřelů venku," řekl Florian Horn, 33.

Zaměstnanci obchodního střediska se skrývali ještě hodinu po útoku.

Mnichovské úřady vyhlásily mimořádný stav prostřednictvím městského systému varování na chytrých telefonech. Obyvatelé byli varováni, aby neopouštěli domovy. "Pro svou vlastní bezpečnost vyhýbejte se náměstím a ulicím: pachatelé jsou na útěku. Veřejná doprava byla zastavena. Zapněte rozhlas a televizi."

Lidé používají hashtag #offentür k nabídnutí přístřeší lidem, kteří uvízli na ulicích.

Německá policie neví, kde jsou střelci a radí občanům, aby se vyhýbali veřejným prostorám:

Policie požádala veřejnost, aby nezveřejňovala na Twitteru videa či fotografie policejní operace.

22.7.2016
Britská ekonomika od hlasování pro brexit vážně oslabuje

Po hlasování pro brexit dne 23. června se britská ekonomika začala zmenšovat největší rychlostí od vrcholu finanční krize před sedmi lety. Vyplývá to z průzkumu podnikatelské důvěry. Zvlášť vážně byl postižen sektor služeb. Výroba klesla na nejnižší úroveň od února 2013 a z průzkumu vyplývá, že v třetím čtvrtletí roku 2016 poklesne britský HDP o 0,4 procenta. Zvlášť drasticky, nejvíce od roku 2009, poklesl index PMI, tedy index manažerů nákupu:

V Evropské unii naopak index PMI vzrostl: Chris Williamson, hlavní ekonom instituce Markit, která zveřejnila tato data, uvedl: "V červenci jsme zaznamenali dramatické zhoršení hospodářské situace. Podnikatelská aktivita poklesla nejrychleji od vrcholu finanční krize začátkem roku 2009." Libra okamžitě poklesla vůči dolaru o 1 procento na 1,31 dolaru. Investoři očekávají, že Anglická banka bude v srpnu nucena dále snížit úrokové míry, což dále oslabí libru.

Nový britský ministr financí Hammond je mezitím v Číně, kde se britská vláda nyní bude lísat do přízně čínským komunistům, ve snaze nahradit ztracené podnikatelské vazby na demokratickou Evropu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

22.7.2016

Konzervativní poslankyně britské Horní sněmovny upozorňuje, že konfliktní taktika aktivistů za brexit umožnila extremistickým postojům vstoupit do mainstreamu

Politikové dovolili, aby xenofobie, islamofobie a antisemitismus vstoupily do politického mainstreamu. Je to důsledkem jejich toxického a konfliktního přístupu v předvolební kampani, která předcházela referendu o brexitu, varuje baronka Warsi.

Konstatovala, že je hluboce znepokojena současným politickým klimatem. Tvrdí, že vlna "normalizovaného rasismu" podporuje vzestup ultrapravice.

"Připadalo mi to sice i tehdy odporné, ale pro mě byl rasismus sedmdesátých a osmdesátých let, který byl otevřený a násilnický, vlastně přijatelnější než nynější nová forma 'bezúhonné, vážené' xenofobie, která se šíří v politických kruzích, v novinářských kruzích a na univerzitách," zdůraznila.

Warsiová argumentuje, že kampaň před britským referendem o brexitu a předvolební kampaň před volbou londýnského primátora napomohly vytvoření společenské atmosféry, v níž mají lidé pocit, že je přijatelné říkat britským komunitám, které žijí v zemi desítky let, "je načase, abyste se vrátili domů".

Warsiová zdůraznila, že kampaň za brexit začala z britské společnosti vylučovat určité společenské skupiny - Východoevropany, Turky, uprchlíky - jako cizince, "představitele jinakosti".

Warsiová si v minulých dnech ostře stěžovala na bývalého šéfredaktora bulvárního deníku Sun, Kelvina Mackenzieho, který kritizoval Channel Four News, že o masakru v Nice informovala ve vysílání této televize známá reportérka v hidžábu.

"Jakou to tady vytváříme Británii? Lidi říkali: Proč by ta ženská měla mít šátek? A co bude dál? začnou lidi říkat: Proč má ten člověk židovskou čepici? Proč má ten člověk turban? A jako ženy, my jsme nepřekonaly padesátá léta, kdy nám bělošští muži středních let diktovali, co smíme a co nesmíme nosit? Doufala jsem, že už nežijeme v éře, kdy se lidé vyjadřují k tomu, jak dlouhou máme mít sukni."

Podle Warsiové začala být politika daleko toxičtější. "Když politikové odsuzují hate crime, žádám je, podívejte se velmi tvrdě a dlouze nejprve na sebe samotné. Co že to děláme, že to signalizuje zelenou lidem, kteří zastávají rasistické, islamofobní, antisemitské, xenofobní názory, že je OK tyto věci říkat na veřejnosti."

Warsiová apelovala na premiérku Mayovou a na další čelné politiky, aby takové taktiky z příštích politických kampaní vyloučili. "Tenhle pojem vnitřního nepřítele a páté kolony, který vytvořili lidé ze strany UKIP, se nyní prosadil do mainstreamové politiky."

Zároveň se konala nadstranická parlamentní konference, která požaduje odpovědnější politické vedení po "toxické" kampani za referendum o brexitu. Policie a náboženské organizace vyjádřily znepokojení nad nárůstem trestných činů, motivovaných xenofobií a rasistických incidentů.

Warsiová apelovala na komunity, aby vytvářely společenskou soudržnost. Dodala: "Každá komunita má právo být ochraňována." Dodala, že Britové, a to především bělošští muži dělnického původu, se nyní stále častěji ptají, zda jsou marginalizováni a zda vůbec někam patří.

Podrobnosti v angličtině ZDE

22.7.2016

Stojí zato zastavit se nad společnými rysy kampaně Donalda Trumpa, kampaně za brexit a rysy některých dalších populistických hnutí v Evropě, píše ve skotském deníku The National poslanec za Stranu zelených Patrick Harvie. Jsme svědky trendu, kdy bohatí, mocní, privilegovaní jedinci se dokáží prezentovat veřejnosti jako antiestablishmentoví vzbouřenci a zneužít antipolitickou náladu lidového odcizení.

Tato taktika šíření lží je tak zjevná, že o tom hovoří každý. Jak je možné, že lživé tvrzení stoupenců brexitu, že "Británie posílá do EU 350 milionů liber týdně, které by se mohly investovat do britského zdravotnictví", všude šířené na plakátech a na tom předvolebním autobusu, nebylo hřebíkem do rakve brexitu? Vím z doby, kdy jsem se účastnil kampaně za nezávislost Skotska, že kdybych já nebo kdokoliv jiný v této kampani systematicky používali údaj, o kterém by bylo jasné, že je nepravdivý, riskovalo by to zničení této kampaně.

Namísto toho získala kampaň za brexit z šíření této lži jen větší pozornost, nikoliv pohrdání veřejnosti, které si zasloužila. Jejich heslo "Převezměme znovu kontrolu nad Británií" bylo stejnou lží, neboť předstíralo, že Británie si může zachovat přístup na evropský trh bez volného pohybu obyvatelstva a bez finančního přispívání do EU. Trumpova kampaň má podobné vlastnosti - Trump získává notorickou známost tím, že hovoří nesmysly a všechny uráží.

Takže ať jde o heslo "Převezměme zpět kontrolu nad Británií" nebo "Učiňme znovu Ameriku velkou", tyto kampaně dokáží dosáhnout síly navzdory tomu, že jsou založeny na naprostých lžích. Jsou příznakem intenzivního využívání marketingu v politice, kdy některým politikům a politickým stranám jde jen o to, jak jejich strategie zneužívá strachu veřejnosti a všeobecně rozšířené neinformovanosti, a ignorují objektivní fakta.

V Rakousku málem letos zvolili ultrapravicového xenofoba prezidentem. Norbert Hofer má všechny charakteristické rysy nové ultrapravice, snaží se předstírat, že je atraktivní, přestože má jeho strana nacistické kořeny. Totéž dělá ve Francii Marine Le Penová, která zakázala prominentním členům Front National nosit kožené bundy a otevřeně kritizuje svého otce, když ten nostalgicky vzpomíná, jak to bylo krásné za nacistické okupace Francie.

V Británii prezentovali Farage a UKIP referendum jako "jednoduchou volbu" "lidu proti establishmentu". Jejich antiestablishmentová rétorika je naprosto prázdná - jsou to většinou stejní lidé, kteří během referendum o nezávislosti Skotska v roce 2014 plně podporovali westminsterský establishment.

V americké politické historii vítězí v prezidentské kampani vždycky ta, která je nejsilněji financována. Hněv, resentiment a odcizení lidí, jichž tito politikové zneužívají, jsou pochopitelné a často plně ospravedlnitelné. Tragedií je, že po selhání dnešního ekonomického mainstreamu, který neplní potřeby většiny lidí, a ani řádně nefunguje podle svých vlastních pravidel, existuje naléhavá potřeba jiné politiky, která nabídne smysluplnou změnu a přesune moc pryč od mafiánských zájmů. Avšak realizaci takové politiky neočekávejte od anglických absolventů soukromé školy v Etonu ani od násilnického, rasistického amerického miliardáře.

Skotsko má příležitost usilovat o takovou transformační politiku. Máme také odpovědnost založit ji na pravdě a nikdy neopakovat používání manipulativních taktik, které vidíme kolem sebe.

Kompletní článek v angličtině ZDE

22.7.2016
Hollande varoval Mayovou: Bez volného pohybu obyvatel nebude mít Británie přístup na evropský trh

Francouzský prezident François Hollande varoval novou britskou premiérku Theresu Mayovou, že Británie nemůže očekávat přístup na evropský trh, pokud chce omezit imigraci evropských občanů. Hollande dal jasně najevo, že britská premiérka má volbu: buď přijme volný pohyb obyvatelstva, anebo nebude mít Británie přístup na evropský trh.

Matt Qvortrup v deníku Guardian varuje, že obdobně tvrdý postoj vůči Británii zaujme i německá kancléřka Angela Merkelová. Británie nebude mít přístup na evropský trh, pokud nedodrží princip volného pohybu obyvatelstva a pokud nebude finančně přispívat do EU jako dosud.

ZDE

22.7.2016

I mírné pití alkoholu je riziko

Alkohol způsobuje sedm druhů rakoviny a i lidé, kteří pijí jen občas, jsou ohroženi, uvádí se v nové analýze. Zdravotní odborníci doporučují, aby vlády zahájily více vzdělávacích kampaní v této věci, protože veřejnost netuší, jak těsně jsou provázány alkohol a rakovina. Balení alkoholu by mělo obsahovat varování.

Z důkazů, shromážděných v posledních letech, vyplývá, že alkohol způsobuje rakovinu prsu, tlustého střeva, jater a dalších částí těla.

"Existují přesvědčivé důkazy, že alkohol způsobuje rakovinu na sedmi místech těla a pravděpodobně i na dalších. Z epidemiologických důkazů vyplývá, že alkohol zpsobuje rakovinu hltanu, hrtanu, jícnu, jater, tlustého střeva, konečníku a prsu. Alkohol také pravděpodobně je spojen s rakovinou kůže, prostaty a slinivky břišní. Růst rizika je přímo úměrný míře konzumace alkoholu. Nejvyšší riziko je spojeno s vysokou konzumací alkoholu, ale podstatné riziko hrozí i pijákům s nízkou či střední spotřebou alkoholu," uvedla Jennie Connorová z Otago University na Novém Zélandě.

Letos v únoru vyvolala pozdvižení profesorka Sally Daviesová, hlavní vládní zdravotnice pro Anglii, když varovala ženy, že pití alkoholu způsobuje rakovinu prsu. Řekla při parlamentním slyšení: "Dělejte to, co já, když se rozhoduju, jestli si dám skleničku vína. Uvažujte: chci si dát tuhle skleničku vína a chci tak zvýšit riziko, že dostanu rakovinu prsu? Rozhoduju se tak pokaždé, když si dám skleničku."

Daviesová hrála podstatnou roli při přijetí nových vládních doporučení ohledně bezpečných hranic konzumace alkoholu, které doporučují, aby muži nekonzumovali více než 7 půllitrů piva týdně.

Dr. Jana Witt, činitelka organizace Cancer Research UK uvedla: "Víme, že devět z deseti lidí netuší, že mezi alkoholem a rakovinou je silná vazba." Alan Boobis, profesor biochemické farmakologie na Imperial College v Londýně, konstatoval, že vědci mají přesvědčivé důkazy, že alkohol způsobuje rakovinu. "Hlavním problémem je to efektivně komunikovat veřejnosti," řekl.

Studie Connorové také zjistila, že lidé, kteří zároveň kouří a pijí alkohol, jsou ohroženi rizikem rakoviny ještě daleko více.

Podrobnosti v angličtině ZDE

22.7.2016

Odkládám to po celou řadu dní, protože je mi nesmírně trapné o té věci psát. Co se ale dá dělat, napsat se to musí, je to veřejná služba.

Karlovarský filmový festival měl až donedávna vynikající tradici sebeironických filmových znělek, které se promítají před každým prezentovaným snímkem. Z těch znělek vyplývá, jak dobře si je festival vědom marginálního povědomí o České republice i o Karlových Varech ve světě, a zejména ve znělkách, které se uvolily natočit mezinárodní filmové celebrity, je ironicky zpochybňován význam ceny, kterou daná mezinárodní celebrita v Karlových Varech obdržela. Pěkná je například znělka s anglickým hercem Judem Lawem. V ní herec vyjde jednoho dne před dům a zjistí, že někdo mu ukradl z jeho před domem parkujícího Rolls Royce (vlastní Jude Law ve skutečnosti opravdu Rolls Royce? Ironie zaměřená na stereotypní obraz celebrity je zjevná i v tomto) sošku z chladiče. Telefonuje opravářské firmě, ale zjistí, že oprava by byla příliš nákladná. Telefon zavěsí ("Fuck that!") a má nápad: V garáži vyhledá odloženou, zaprášenou cenu z Karlových Varů, několikrát jí praští o ponk, aby z ní odstranil skleněnou kouli, upraví sošku z Karlových Varů pilkou na železo a instaluje ji na svůj Rolls Royce namísto ukradené sošky. Jen se na ten trailer podívejte, bude se vám líbit:

Co do sledovanosti, alespoň na YouTube, je nejpopulárnější trailer s Johnem Malkovichem.

Sedí v americkém taxíku na zadním sedadle a vedle sebe má v pouzdře cenu z Karlových Varů. Indický taxíkář s nenapodobitelným přízvukem se s ním dává do řeči "You are back from Cannes?" (Vracíte se z CanneS? - vyslovuje to s tím "s") - "Ne, z Karlových Varů, v České republice," odpovídá znuděně Malkovich. "A dostal jste cenu za nejlepšího herce? Nejlepší režii?" - "Lifetime achievement" (Cenu za celoživotní práci), odpoví znuděně Malkovich. Taxíkář: "Aha." - Na což Malkovich reaguje podrážděně: "A co jako má znamenat to vaše 'Aha?' Vaše zatracená kariéra skončila?" - Indický taxikář je šokován: "Nic zlého jsem tím nemyslel, lifetime achievement znamená, že jste toho v životě dosáhl hodně. Taxíkářům se nedávají žádné ceny. Byl bych moc rád, kdyby se dávaly, ale nic takového není." Scénka zábavně zaznamenává vnitřní nejistotu celebrity, která se vydala na obskurní festival v neznámé zemi:

Moc pěkná je znělka s Andym Garciou, který dorazí z Karlových Varů přímo do Los Angeles k domu svých známých, ale nemá klíče, tak použije ceny z Karlových Varů jako bucharu, jímž vyvrátí zámek - jenže vloupání sleduje policista:

Jemně ironizuje nepraktičnost režisérky i znělka o Věře Chytilové, jíž cena z Karlových Varů upadla, skleněná koule se rozbila a Chytilová se ji marně snaží slepit lepidlem Superglue - jenže "to neteče", tak střepy nakonec slepí izolepou:

Znělky o českých filmových režisérech - mužích, jsou jiné. Ve všech je hlavním tématem stárnutí, jenže motiv má sestupný vývoj - a v případě letošní znělky o Zdeňkovi Svěrákovi věc zdegenerovala v opravdu trapnou obscénnost.

Ve znělce o Miloši Formanovi je zatím ironizováno jen to stáří: V jeho americkém domově, s americkou vlajkou na zahradě (není Miloš Forman snad Čech? není to s tou vlajkou trochu přehnané? že by právě proto, že Forman není "pravý Američan", tak má na zahradě americkou vlajku?) o Miloše Formana k stáru pečuje zdravotní sestra. Ta mu kvečeru připraví koktejl pilulek, které Forman musí konzumovat. Použije cenu z Karlových Varů jako bucharu jímž pilulky rozdrtí na prach, než jej shrne do dlaně, spolkne a zapije: "Fujtajbl!" Stáří je hnusná věc:

U znělky s Jiřím Menzelem se motiv neodvratného, nezadržitelného stárnutí, který se objevil ve znělce o Formanovi, objevuje spolu s touhou - nyní pravděpodobně nepříliš splnitelnou, a proto ironizovanou - po sexu s mladými partnerkami. Zajímavé je, že tato "slizkost" - jak ji charakterizoval filmový kritik Kamil Fila - se objevuje jen v karlovarských znělkách o českých "celebritách" - představa, že by se takové téma mohlo objevit ve znělce s Johnem Malkovichem či Andym Garcíou je absurdní - zcela jistě by americké celebrity na české tvůrce v takovém případě jen vytřeštily oči.

To obsedantní téma posedlosti mužů těsně před senilitou možností sexu s mladými dívkami je obzvlášť ponižující, nejen pro ty dívky, ale i pro ty muže. Přitom je známo, že příroda je relativně milostivá a sedmdesátiletý režisér bude jen velmi nepravděpodobně mít takovou potřebu intenzivního sexu jako když byl pětadvacetiletý kluk. Je tedy s podivem, že se tento motiv vůbec v souvislosti se starci tematizuje. Je to snad jakási úlitba dnešní české veřejné sféře, kde je údajně všechno podřízeno komerci?

Zde je nutno podotknout, že některé karlovarské znělky obsahují docela složité intertextové vazby na nejvýznamnější díla tvůrců, jimž je znělka věnována. Nejinak je to i v případě znělky věnované Jiřímu Menzelovi, která se víceméně nese ve znamení pocty Ostře sledovaným vlakům - což bylo hrabalovské dílo, koneckonců posedlé skrznaskrz sexem. Kromě toho je objektifikace mladého ženského těla v této znělce ještě víceméně mírná a je ironizována - stejně tak jako Menzelova posedlá sexuální touha, za niž je po zásluze potrestán.

Ve znělce poklízí v Menzelově bytě mladá uklízečka. Menzel ji sleduje zpoza svého psacího stolu, a žádá ji, aby se natáhla nahoru nad knihovnu: "Eliško, ještě je tam taková pavučinka, nahoře, na těch hodinách". Eliška má krátkou sukénku a Jiří Menzel plánuje si zvětšovacím sklem skleněného glóbusu ceny z Karlových Varů podrobně prohlédnout její zadek, který si představuje jen ve spodních kalhotkách. Trest následuje okamžitě, protože se Menzel - stejně jako výpravčí Hubička v Ostře sledovaných vlacích - naklání na židli tak daleko, že za zvuků hudby z Ostře sledovaných vlaků spadne a natluče si. Lehká ironie dílka způsobuje, že posedlost "starobním sexem" není v tomto traileru tak odporná jako v letošní Svěrákově znělce:

Opravdu mi vrtá hlavou, jak je možné, že Zdeněk Svěrák a Daniela Kolářová neprojevili jedinou známku soudnosti a neuvědomili si, že hrají v opravdu trapné pornografii.

Letošní znělka o Zdeňku Svěrákovi vychází z filmu jeho syna Jana Svěráka Vratné lahve (2007), o problémech soužití dvojice stárnoucích manželů. Poloautobiografická postava učitele češtiny Josefa Tkalouna může Zdeňka Svěráka   do určité míry připomínat: je to nepřizpůsobivý, konzervativní, vzdělaný a senilnějící muž, který nedokáže přijmout odporné změny, které přinesl vznik komerční postkomunistické mafiánské éry: Namísto zrušené knihovny je na jejím místě dnes služba bělení zubů. Tkaloun demonstrativně odejde do důchodu - přestává učit, když ho ředitelka nutí, aby se omluvil zbohatlickému otci grázla žáka, protože žákův otec je mocný a financuje školní zařízení.

Jak říká komentář Martina Růžka v Jasného Všech dobrých rodácích - "tahle doba už není jeho" - určitě není Tkalounova. Manželka Eliška ho sleduje s obavami, protože kromě vzdoru vůči nové mafiánské společnosti její manžel také senilní - projeví se to například tím, že v bytě umístí elektrickou konvici na čaj na plynový sporák a zapálí pod ní hořák.

Karlovarská znělka o Zdeňku Svěrákovi převzala z Vratných lahví nejen manželku Elišku (kterou zosobňuje i zde Daniela Kolářová), ale i obsedantní posedlnost starého Josefa Tkalouna nemanželským sexem. Domluví si na odpoledne s přítelkyní rande v jejím bytě. Přijde však ve špatný den, protože si v senilitě už nedokáže řádně pamatovat datum. Chce používat viagru, ale jeho zeť lékař ho po vyšetření varuje, že to nemůže, protože má špatné srdce.

Tak Tkalounovi a Svěrákovi nakonec jeho syn režisér Jan Svěrák povolí v závěru filmu, po smíření s manželkou Eliškou, nerealistickou sexuální fantazii. Stárnoucí Tkaloun je uzavřen ve vlakovém kupé s mladými jako prostitutky vypadajícími konduktérkami v době "kdy vlak nebude dlouho zastavovat".

Ten motiv obsedantní, poslední stařecké touhy po sexu se v pornograficky explicitní podobě objevil ve znělce věnované letos v Karlových Varech Zdeňku Svěrákovi.

Karlovarská znělka o Svěrákovi silně využívá Vratných lahví. Ustaraná "manželka" Daniela Kolářová pracuje na zahradě, zalévá z hadice keře, a každou druhou minutu kontroluje svého senilnějícího manžela: "Co tam děláš? Ty nepíšeš?"

Manžel dětinsky používá ohnisko slunečních paprsků, spojených lupou skleněného glóbusu karlovarské ceny, k pokusu podpálit obálku sešitu nadepsaného Mé nápady. "Ono to funguje," říká překvapeně Svěrák, když sešit začne doutnat. Má to být metafora Svěrákovy nejen sexuální, ale i tvůrčí impotence? Proč se takhle ponižovat?

Manželka ze zahrady Svěráka nabádá, aby uklízel, luxoval a utíral prach. "Cídím," odpovídá Svěrák a věnuje se, aspoň v myšlenkách, tak jako Tkaloun ve Vratných lahvích, mimomanželskému sexu. Vlastní manželka je otravná. Tentokrát je to ale opravdu ubohé, protože obětí objektifikace mladého těla je už jen kovová soška ženské postavy v ceně z Karlových Var. Na nic jiného Tkaloun/Svěrák už nemá. Mačká ji hadrem prsa a pak - a to je nejtrapnější scéna z celé znělky - jí strká zezadu do rozkroku vatičku na špejli. Tu pak vystaví slunečním paprskům a vatička na špejli chytne plamenem - metafora!! Svěrák je potěšen, že - mimořádně -  dostal erekci! "Už mi to začíná pálit."

Nejvíce deprimující bylo, že se část publika této znělce při promítání v Karlových Varech smála a tleskala. Je pro ně slizkost novou kulturní normou?

Dovedete si představit, že by v něčem tak hnusném zahrál třeba Jude Law?

22.7.2016
Masakr z Nice je novou formou terorismu, kterou nedokážeme definovat

Islámský stát zavedl novou metodu: obrátil polaritu odpovědnosti. Povzbuzuje lidi, aby páchali násilné činy, které pak příjímá jako krvavou poctu hozenou k jeho nohám. Abu Muhammad al-Adnani v roce 2014 apeloval na veřejnost, aby páchala náhodné útoky kdekoliv, jakýmikoliv nástroji, i automobily, píše Peter Beaumont.

Islámský stát si je vědom skutečnosti, že stačí, aby poskytl pro útoky, ať se dějí jakkoliv a kdekoliv, svůj vražedný kontext - vytvořit užitečné řešení pro rozhněvané a odcizené lidi.

Důležité je, a to mnoha lidem nedochází, že nemusí existovat žádná konkrétní vazba mezi pachatelem a Islámským státem. Islámskému státu je jedno, zda jsou pachatelé motivováni ideologicky, anebo jsou to psychicky narušené osoby. Důležitý je útok sám a jeho schopnost děsit, rozdělovat a destabilizovat - a pak se řekne, že útok byl inspirován ISIS.

Izraelci zjistili na okupovaných územích, že lidé, kteří páchají útoky nožem, jsou často jednotlivci s velkými osobními problémy, jimž akt násilí zpětně poskytuje význam jejich smrti.

Nebezpečným je zjevně nestabilní jednotlivec, podléhající grandiózním, smrtícím a narcistním představám, který si vypůjčí formy a myšlenky masového vraždění, protože jsou známé.

Tragickou realitou a výhodou pro ISIS je, že na motivaci nezáleží. Zmizel rozdíl mezi "izolovaným útočníkem" a "organizovaným terorem". Jde o násilí, jehož forma začíná být nepředpověditelná.

Podrobnosti v angličtině ZDE

22.7.2016


Před týdnem by otázka, zda USA mají dál skladovat jaderné zbraně v Turecku, zajímala jen špetku expertů na národní bezpečnost a zastánců nešíření zbraní hromadného ničení. Po jednom neúspěšném puči se diskuse rozšířila na CNN, do New Yorkeru, na New York Times, do Washington Postu a všelikam. Kdo v této debatě vítězí?, ptá se Tobin Harshaw.


USA mají v bunkrech na letecké základně Incirlik v jižním Turecku neznámý počet taktických jaderných bomb B61 - patrně kolem padesáti. Americké letectvo po léta operuje z této základny, v nedávné době v boji proti IS vedeném přes hranici sousední Sýrie a v Iráku.

B61 je zařízení s měnitelnou ráží, síla jaderné exploze může být seřízena na 0,3 kilotuny klasické výbušniny, ale také až na 340 kilotun. (Bomba svržená na Hirošimu v roce 1945 měla ráži 15 kilotun.) Tato proměnná kapacita je pro americkou strategii odstrašení cenná, protože pro potenciálního protivníka zůstává přinejmenším teoreticky myslitelné, že by USA bombu v omezené jaderné válce skutečně použily. (Nikdo si ani ve snách nepředstavuje, že by USA použily masivní hlavici na mezikontinentální balistické raketě v jiném případě, než v existenciálním boji proti velmoci jako Rusko.)

USA skladují několik stovek (podle nejčastěji uváděného údaje asi 200 - KD) dalších B61 na základnách v Evropě, na území spojenců jako Belgie, Nizozemsko a Itálie. V těchto zařízeních se nacházejí letouny členských zemí NATO vybavené k nesení taktických jaderných zbraní. Je podivné, že na Incirliku nebo ve výzbroji tureckého letectva takové letouny nejsou, což znamená, že po puči v Turecku by nový režim nebyl bezprostředně schopen tyto zbraně nasadit.

Ale nebylo by bezpečnější držet jaderné zbraně zcela mimo dosah Turecka? Proč vlastně ponechávat B61 na Incirliku?

Nejproslulejším argumentem proti zbraním je ten, s nímž přišel autor a režisér Eric Schlosser, známý hlavně odhaleními z oblasti průmyslu rychlého občerstvení. Schlosser má v tématu solidní zázemí, jeho kniha z roku 1980 o jaderném incidentu v Arkansasu se dostala do finále Pulitzerovy ceny - ale jeho komentář v New Yorkeru je úspěšnější ve strašení než v odhalování. Za prvé se vyhýbá obtížím, které by jak darebácký turecký režim, tak teroristé měli s překonáváním bezpečnostních opatření nutným pro odpálení bomby, nebo i jen k její proměně ve "špinavou bombu".

Schlosser také přehání několik případů, kdy evropští odpůrci jaderných zbraní pronikli na základny. Ale NATO trvá na tom, že se nikdy nedostali do bunkrů s těmito zbraněmi. V každém případě bomby na Incirliku nejsou hlídány místními jednotkami, ale americkým personálem, a v nedávných letech Pentagon vynaložil miliony dolarů na zvýšení bezpečnosti.

Přesvědčivější argument proti umístění přinesl web Foreign Policy a pochází od Jeffreyho Lewise z Middlesbury Institute of International Studies. Na základě historie se zvlášť neznepokojuje nad možností, že by se pučisté dostali k jaderným zbraním. Jeho hlavní teze zní, že Turecko tak jako tak není rozumnou základnou pro jaderné odstrašování.

I když na základně nejsou letouny schopné bomby nést, někteří američtí představitelé mají pocit, že jaderné zbraně umístěné mimo Evropu a na prahu Íránu napomáhá odstrašení Íránu od použití jakékoliv jaderné zbraně, kterou by mohl získat, a tudíž ujišťují americké spojence a partnery na Blízkém východě o amerických závazcích.

Dohoda s Íránem teoreticky zvládla problém íránské bomby. V praxi nicméně Washington jasně pociťuje potřebu ujišťovat spojence a partnery, kteří jsou více znepokojeni faktem vzniku diplomatické dohody s Íránem než byli neomezeným íránským jaderným programem. Ačkoliv tuto argumentaci považuji za bizarní (protože íránský vojenský jaderný program může být kdykoliv obnoven, aniž by bylo možno stejně rychle obnovit předchozí režim mezinárodních sankcí, není k tomu žádný důvod - KD), připouštím, že stažení jaderných zbraní do Německa nebo Británie by mohlo některé partnery na Blízkém východě zneklidnit. Ale po událostech minulého víkendu vypadá nápad ponechat zbraně v Turecku opravdu hrozně.

Lewisem navržené řešení vypadá rozumně: Shromáždit naše taktické jaderné zbraně umístěné v zahraničí v Evropě a hlídat je co nejlépe, zatímco udržíme kapacitu zaútočit odsud na Írán.

To by znamenalo přesvědčit spojence v NATO, zejména odmítavé Německo, že svět po studené válce stále vyžaduje rozmístění jaderných zbraní na jeho území.

Nicméně zisk z tokové operace by byl významný: Zbraně by byly bezpečnější s vynaložením nižších nákladů a vysílaly by varování nejpravděpodobnější jaderné hrozbě, které Západ čelí - Rusku Vladimira Putina.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

22.7.2016


Brazilská policie zatkla deset osob podezřelých z plánování útoku na Olympijské hry v Rio de Janeiro, které začínají v srpnu. Další dva lidé byli předvoláni k výslechu.


Ministr spravedlnosti Alexandre de Moraes označil skupinu za "absolutně amatérskou buňku", která byla "dezorganizovaná". Někteří z členů podle něj učinili "formální" deklaraci o příslušnosti k "islámskému státu", ale žádný na ni nebyl přímo napojen.

Ministr dodal, že buňku tvořili brazilští občané organizovaní prostřednictvím internetových služeb jako WhatsApp a Telegram.

K zatýkáním a prohlídkám došlo po celé zemi.

Minulý týden po útoku nákladního vozu ve francouzském městě Nice Brazílie prohlásila, že vystupňuje bezpečnostní opatření v souvislosti s olympiádou, která začíná 5. srpna.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

22.7.2016


Turecko v rámci výjimečného stavu pozastaví dodržování částí Evropské úmluvy o lidských právech, oznámil vicepremiér Numan Kurtulmus. Vládní opatření podpořili zákonodárci.


Ti také přiznali prezidentu Erdoganovi nové pravomoci, které mu umožňují rozšířit potlačování opozice po neúspěšném převratu z minulého víkendu. Pětisetpadesátičlenný parlament vyhověl žádosti o zavedení tříměsíčního výjimečného stavu, přičemž většinu křesel zde drží vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Vicepremiér Numan Kurtulmus oznámil, že výjimečný stav bude doprovázen pozastavením platnosti částí Evropské úmluvy o lidských právech, a přirovnal situaci k výjimečnému stavu ve Francii po útocích z 13. listopadu.

Podle turecké ústavy výjimečná opatření umožňují vládě pozastavit "výkon základních práv a svobod", pokud to neporušuje mezinárodněprávní závazky. Zákonodárci mohou schválit výjimečná opatření na dobu až šesti měsíců. Kurtulmus ale dodal, že mohou trvat jen 45 dní.

"Chceme ukončit výjimečný stav co nejdříve to bude možné," citovala Kurtulma televize NTV.

"Pokud se podmínky vrátí k normálu, myslíme, že si vyžádá maximálně období jednoho a půl měsíce. Doufám, že nebude třeba dalšího prodloužení."

Před oznámením výjimečných opatření vláda již zahájila kampaň masového zatýkání, vyhazovů, nucených rezignací a uzavřela stovky škol. Takřka 70 000 vládních a armádních zaměstnanců bylo postiženo čistkami, včetně 10 000 zatčených.

Opatření takového rozsahu nebyla v celonárodním měřítku nikdy uplatněna, ačkoliv na jihovýchodě v letech 1987 - 2002 během opakovaných střetů s kurdskou PKK výjimečný stav existoval.

Válečný stav platil po tři roky po úspěšném vojenském puči v roce 1980, kdy byly zavedeny striktní kontroly pohybu osob.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

22.7.2016


Pachatel útoku v Nice Mohamed Lahouaiej-Bouhlel nebyl sám, jak se policie původně domnívala, ale působil ve větším týmu starostlivě plánujícím vražedný útok. Tímto zjištěním padla verze, podle které se jednalo o "osamělého vlka" - případ, kdy bývá pravidelně obtížné zjistit skutečný motiv činu.


Mohamed Lahouaiej-Bouhlel nebyl veden na žádném seznamu tajných služeb kvůli podezření z kontaktu s teroristy. Měl však na svém kontě drobné trestné činy, majetkové a také násilné povahy, včetně napadání bývalé manželky. A v tomto bodě začíná být jeho případ zajímavý.

Zejména za minulého francouzského prezidenta Sarkozyho, který se velmi snažil sbírat body na krajní pravici coby "vynutitel pořádku", dosti přitvrdila praxe vůči cizincům žijícím dlouhodobě ve Francii. A pachatel z Nice neměl francouzské občanství, zůstal Tunisanem, jen ve Francii dlouhodobě žil. Přestože ale měl policejní (i když ne trestní) škraloup, a ne úplně banální, deportován nebyl. Co to indikuje?

Může to samozřejmě indikovat policejní laxnost na uvolněnějším francouzském jihu, takovou variantu nelze předem vylučovat.

Anebo je případ poněkud složitější, než se na první pohled jeví. Francouzské tajné služby totiž poměrně zhusta využívají kriminálníků coby informátorů nasazených do džihádistického prostředí. Úřady mhouří oko výměnou za zprávy o radikálních islamistech, k nimž se řadový Francouz ovšem jen stěží může dostat, protože v příslušném prostředí automaticky vyvolá podezření.

Pokud by Mohamed Lahouaiej-Bouhlel nepatřil do skupiny "náhle radikalizovaných", ale ukázalo se, že měl původně tichou dohodu s francouzskými zpravodajci a nemusel se proto obávat vyhoštění, ani když se choval vcelku zvlčile, případ by byl mnohem závažnější, než jak vypadal, i když vezmeme v úvahu enormní počet obětí. Znamenal by, že se džihádistům povedlo informátora získat na svou stranu a přesvědčit jej k provedení útoku na veřejné shromáždění.

Pak by samozřejmě další logická otázka zněla, kolik dalších takových DGSI "neznámých" ve Francii ještě může žít.

22.7.2016

Islámskému státu trvalo méně než 48 hodin, než převzal odpovědnost za strašlivý masakr v Nice. Tento týden ISIS také okamžitě "přijal odpovědnost" za pondělní útok sekyrou ve vlaku v Německu. Je možné, že tvrzení Islámského státu je pouhý oportunismus, avšak charakteristické rysy obou útoků naznačují, že oba pachatelé byli radikalizováni, nebo alespoň "inspirováni" Islámským státem.

Islámský stát je si velmi dobře vědom, jak velký mediální dopad má každá krvavá akce. Jde o psychologickou válku, která se vyvíjí jako charakteristický rys strategie extremistů od té doby, kdy Abu Bakr Naji, ideolog al Kajdy, zveřejnil r. 2004 na internetu svou esej "Management divošství".

Naji nastiňuje bitvu, v níž ta strana, která bude schopna páchat nejhroznější zvěrstva, dokáže vyvoláváním hrůzy porazit svého nepřítele. To není nic nového: během středověkých křižáckých výprav, například, obě strany také používaly "zveřejňování hrůz" - křesťané například stříleli z katapultů useknuté hlavy muslimů přes zdi obléhaných měst. Japonští vojáci za druhé světové války byli záměrně podrobováni takovému výcviku, aby necítili hrůzu ze zvěrstv a aby byli schopni nepřátelům usekávat hlavu. Jeden takový voják, který se posléze stal lékařem, napsal: "Je strašné, že jsem se dokázal proměnit ve zvíře a dělat takové věci."

Součástí tohoto procesu vytvořit si představu, že oběti nejsou lidi. Americký voják Steven Green, který v roce 2006 se čtyřmi kolegy hromadně znásilnil a pak zavraždil čtrnáctiletou Abeer Qassim al-Janabi před jejími rodiči a sourozenic (kteří byli potom také zavražděni) řekl u soudu: "Nepovažoval jsem Iráčany za lidi."

V Německu se hovoří o tom, že teenager, který zaútočil na cestující ve vlaku sekyrou, mohl být ovlivněn zprávou, že byl usmrcen jeho přítel doma. Lahouaiej-Bouhlel byl zřejmě také psychicky nestabilní nebo nemocný. Právě v důsledku duševní choroby byl zřejmě susceptibilní vůči metodám onlinových verbířů z Islámského státu, kteří často využívají pocitů odcizení a nespravedlnosti, které často mají ožebračené imigrantské komunity. Psychiatr, jehož Lahouaiej-Bouhlel r. 2004 navštívil, sdělil tisku, že muž byl diagnostikován s počínající psychózou.

Islámský stát ztrácí své državy v Sýrii, v Iráku a v Libyi v asymetrické válce, kterou podporují a vyzbrojují západní země. Reakcí na tyto ztráty jsou teroristické útoky na západní cíle, za účelem destabilizace zemí, které Islámský stát považuje za své nepřátele. Velmi často jsou nyní tyto útoky páchány znraitelnými lidmi, kteří trpí duševními chorobami, anebo zlodějíčky, jimž na internetu slíbili extremističtí duchovní rozhřešení.

Islamofobie a posilování ultrapravice v Evropě paradoxně dělají práci extremistů, kteří se snaží do Evropy přinést neshody, které by se časem mohly vyvinout v otevřené občanské konflikty, jakých jsme svědky ve státech, které selhaly na Blízkém východě a v severní Africe.

Je velmi obtížné, jak by Západ měl bojovat proti tomuto eskalujícímu problému. Největší chybou by bylo podceňovat Islámský stát a domnívat se, že bude možné ho zlikvidovat bombardováním. Islámský stát nyní přichází o skoro všechno své území, a tak se stane ideologickým státem, jehož cílem bude ničení, napájené nesmiřitelnou nenávistí a touhou po pomstě a jemuž bude napomáhat kdokoliv, koho, jakkoliv nepřímo, dokáže Islámský stát naverbovat. V nadcházejících týdnech a měsících můžeme očekávat další zvěrstva.

Podrobnosti v angličtině ZDE

22.7.2016


Mohamed Lahouaiej-Bouhlel, který za volantem kamiónu spáchal vražedný útok v Nice, měl logistickou podporu při přípravě útoku provedeného v den oslavy útoku na Bastillu. Pomáhalo mu pět podezřelých, kteří jsou nyní ve vězení, oznámil pařížský prokurátor Francois Molins.


"Vyšetřování probíhající od noci 14. července pokročilo a nejen že potvrdilo vražednou promyšlenou povahu činu Mohameda Lahouaieje-Bouhlela, ale také zjistilo, že profitoval z podpory a spolupachatelů," sdělil Molins na tiskové konferenci v Paříži.

Do přípravy a plánování činu byli zapojeni čtyři muži a jedna žena. Útok zabil 84 osob a zranil více než 300 dalších.

Podle prokurátora jsou mezi podezřelými občané Francie, Tuniska a Albánie.

Zkoumání telefonních záznamů a počítače odhalilo spojení se zadrženými, včetně plánů na získání nákladního vozu, který byl použit k přejetí davu při oslavách, a zbraně, kterou měl útočník u sebe.

Jeden ze zatčených, Tunisan Mohamed Oualid G., natáčel místo činu den po útoku, když se zde pohyboval spolu s zdravotnickým personálem a novináři.

Podezřelí byli ve čtvrtek předvedeni před protiteroristické soudce a Molins prohlásil, že prokurátoři navrhují obvinění ze spiknutí za účelem terorismu, mezi jiným.

Nikdo z podezřelých nebyl bezpečnostním službám znám. Jen jeden z nich, dvaadvacetiletý Tunisan Ramzi A. narozený v Nice, měl trestní záznam pro loupež a obchodování s drogami.

Úřady původně uvažovaly o možnosti rapidní radikalizace pachatele (jev známý původně pod kontroverzním termínem konzervativce Daniela Pipese jako "Sudden Jihad Syndrome" - KD), když několik členů rodiny a přátel vypovědělo, že nejevil známky náboženského zaujetí.

Nejnovější zjištění přicházejí spolu s oznámením vlády, že nařizuje vyšetřování selhání bezpečnostních opatření, která pachateli umožnila útok provést.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

22.7.2016


Zatímco jeho armáda anektovala Krym, Vladimir Putin přišel do televizního studia a s úsměškem sdělil světu, že na Ukrajině nejsou žádní ruští vojáci. Ani tolik nelhal, protože na tom, zda říkáte pravdu, už nezáleží. A když Donald Trump vytváří po libosti vlastní "fakta", tvrdí třeba, že viděl tisíce muslimů v New Jersey oslavovat pád newyorských Dvojčat, nebo že mexická vláda záměrně posílá do USA "špatné" emigranty, zatímco ověřovací agentury označují 78 % jeho tvrzení za nepravdivých, ale on se přesto stane prezidentským kandidátem - pak se zdá, že že na faktech už v zemi svobody nesejde. Když kampaň za brexit oznámí "Vynaložme na zdravotní péči 350 milionů liber, které nám každý týden bere EU" a po vítězství v referendu je tvrzení jedním lídrem odvoláno jako "omyl", zatímco druhý je vysvětluje jako "aspiraci", pak je jasné, že žijeme v "postfaktickém" světě, nebo ve světě "postpravdivém". Nejen ve světě, kde politici a média lžou - vždycky lhali - ale v takovém, kde už se ani nestarají o to, zda říkají pravdu nebo ne, napsal Peter Pomerantsev.


Jak jsme se dostali do tohoto bodu? Je to technologií? Ekonomickou globalizací? Kulminací dějin filozofie? V odvržení tíhy faktů je jakási pubertální úleva - zbavit se těchto těžkých symbolů vzdělání a autority, připomínek našeho místa ve světě a našich omezení - ale proč ke vzpouře dochází právě teď?

Mnozí obviňují technologii. Místo aby zahájil novou éru pravdomluvnosti, umožnil informační věk šíření lží prostřednictvím toho, čemu experti říkají "digitální požáry". V okamžiku, kdy člověk ověřující fakta odhalí lež, již byly vytvořeny tisíce dalších - a samotný rozsah "kaskád dezinformací" učinil nerealitu nezastavitelnou. Vše na čem záleží je, že lži dosáhnete pouhým rozkliknutím, a rozhoduje, jak zapadá do existujících předsudků. Algoritmy vyvinuté společnostmi jako Google a Facebook jsou založeny na vašich předchozích hledáních a kliknutích, takže s každým dalším hledáním a kliknutím si potvrzujete vlastní zkreslení. Sociální média, nyní primární zdroj zpráv většiny Američanů, nás zavírají do bublin s lidmi podobného smýšlení a krmí nás pouze věcmi, jež nám umožňují cítit se lépe, ať už jsou pravdivé nebo ne.

Také technologie mohla mít subtilnější vliv na náš vztah k pravdě. Nová média s desetitisíci obrazovek a živých vysílání činí realitu tak fragmentovanou, že přestává být dosažitelná. Zatlačuje nás nebo nám umožňuje utíkat do virtuální reality a fantazií. Fragmentace kombinovaná s dezorientací z globalizace způsobuje, že lidé teskní po bezpečnější minulosti, živí nostalgii. "Jednadvacáté století není charakterizováno hledáním nového", napsala zesnulá ruskoamerická filoložka Světlana Boym, "ale šířením nostalgií... nostalgičtí nacionalisté a nostalgičtí kosmopolité, nostalgičtí environmentalisté a nostalgičtí milovníci měst si v blogosféře vyměňují pixelovanou palbu". Takže Putinovy armády internetových trollů prodávají sny o obnoveném ruském impériu a Sovětském svazu; Trump tweetuje o tom, že "Obnoví americkou velikost"; brexitéři teskní na Facebooku po ztracené Anglii; a virální filmy IS oslavují mýtický chalífát. "Posilující nostalgie", tvrdila Boym, se snaží obnovit ztracenou domovinu s "odhodláním paranoika" a považuje se za "pravdu a tradici". Je posedlá velkými symboly a "nahrazuje kritické myšlení emocionální vazbou... V extrémních případech může vytvořit fantomatickou domovinu, v jejímž jménu je připravena zemřít nebo zabít. Nereflexivní nostalgie může probudit příšery".

Podrobnosti v angličtině: ZDE

22.7.2016


Od roku 1980 se podíl nezákonností spáchaných ženami zdvojnásobil z 10 na 20 %, informovala investigativní jednotka dánské veřejnoprávní televize DR. V hrubých číslech se počet pachatelek zvýšil ze zhruba 5 000 v roce 1980 na více než 9 000 v roce 2015.


Mnohé ze spáchaných činů jsou násilné povahy. Vloni poprvé bylo z neúmyslného zabití nebo ublížení na zdraví usvědčeno stejné množství žen jako mužů. Počet žen usvědčených z násilných činů se zvýšil ze 186 v roce 1980 na loňských 1 106.

Kriminologistka na penzi Annika Snare sdělila DR, že tyto údaje představují "temnou stranu osvobození žen".

"Ženy jsou mnohem častěji mimo dům než dříve. Účastní se nočního života, jsou aktivnější. Současně v posledních dvaceti letech drasticky poklesl počet trestných činů spáchaných mladými muži. Hoši sedí doma a hrají si na počítačích," dodala Snare.

Výzkumnice Britta Kyvsgaard z ministerstva spravedlnosti má jiný názor. Podle ní se rozdíly mezi pohlavími stírají kvůli "drastickému poklesu případů zahrnujících muže, nikoliv nárůstu počtu případů zahrnujících ženy". Tvrdí také, že lidé možná jen ztratili ostych hlásit násilí spáchané ženami.

Ačkoliv ženy nyní páchají více násilných trestných činů než před 35 lety, trend se nevztahuje na zabití a vraždu (mezi nimiž dánské trestní právo nerozlišuje). Vloni bylo z tohoto zločinu usvědčeno 34 mužů, ale jen 5 žen.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

17.7.2016
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

V červnu 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 61 938,25 Kč.   Příjem z reklamy byl 8263  Kč.

Zůstatek byl koncem června 2016 132 482,29 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Hospodaření OSBL za červen 2016

Zůstatek k dispozici Britským listům k 31.5.  2016 :..............130 685,59 Kč

Příjmy:

Od sponzorů ............................................................. 61 938,25  Kč
úrok.....................................................................................1.17 Kč

příjem z reklamy........................................................... 8263 Kč 

Výdaje:

bankovní poplatky........................................................265,22 Kč
připojení k internetu: ...................................................2190.50 Kč
honorář (KD) ............................................................20 000.00 Kč
honorář (DV) ............................................................11 500.00 Kč
honorář (BK) .............................................................11 500.00 Kč
programování a správa serveru (MP) ...................6000.00 Kč
Kamera a střih Rozhovorů BL (AK) ...................... 7000.00 Kč

daňový odvod  za IŠ .................................................9950.00 Kč




Zůstatek k 30.6. 2016: 132 482.29 Kč

Daňová přiznání Občanského sdružení Britské listy z let 2003-2014

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

2010 2011 2012 2013 2014
17. listopad       Historie >
6. 6. 2016 O ukradené československé revoluci z roku 1989 Jan  Čulík
23. 11. 2015 Rozeštvat, rozdělit, zbavit smyslu Karel  Dolejší
18. 11. 2015 Kde je ten správný duch 17. listopadu? Kryštof  Kozák
18. 11. 2015 Není možné   
18. 11. 2015 Kritický okamžik pro českou společnost nastal Bohumil  Kartous
18. 11. 2015 Studentům vstup zakázán, Miloš Zeman má dostaveníčko s lůzou...   
17. 11. 2015 "Síla skupiny", aneb Proč podléháme zlu Karel  Dolejší
16. 12. 2014 Svět obyčejného člověka a Vánoce Josef  Mrázek
27. 11. 2014 Dají se spontánně přes noc vyrobit unifikované červené kartičky? Jan  Lipšanský
22. 11. 2014 Sovětské rady z Washingtonu

Festival dokumentárního filmu Jihlava       Historie >
5. 11. 2014 Třikrát hurá pro FAMU Sam Graeme Beaton
5. 11. 2014 Three Cheers for FAMU Sam Graeme Beaton
1. 11. 2014 Česká pivní válka Sam Graeme Beaton
1. 11. 2014 The Czech Beer War Sam Graeme Beaton
31. 10. 2014 Venku v přírodě - František svého druhu a Lovu zdar! Sam Graeme Beaton
31. 10. 2014 Out in the Open - František svého druhu and Lovu zdar! Sam Graeme Beaton
30. 10. 2014 Závěrečná ceremonie jihlavského festivalu: Jeho význam roste Sam Graeme Beaton
30. 10. 2014 Jihlava Closing Ceremony -- A Festival in Ascendance Sam Graeme Beaton
28. 10. 2014 Filmy o rasismu v České republice Sam Graeme Beaton
28. 10. 2014 Films about racism in the Czech Republic

Předčasné volby 2013       Historie >
21. 2. 2014 Skutečně přišla změna?   
16. 2. 2014 Proč neočekávám žádných hysterických změn k lepšímu Karel  Dolejší
31. 1. 2014 Místo škrtů šetření Boris  Cvek
10. 1. 2014 Jedna ruka netleská Lubomír  Brožek
1. 1. 2014 Chodíval k nám, chodíval... Petr  Lachnit
27. 12. 2013 Bilance roku 2013: Česká republika v zajetí minulosti Boris  Cvek
25. 11. 2013 ČSSD, korupce a dvojí metr antikomunistické pravice Jan  Májíček
20. 11. 2013 Babišův a Sobotkův plán 10% škrtů hrubého národního štěstí Štěpán  Kotrba
18. 11. 2013 Zemanovci na odchodu z politické scény? Michael  Kroh
11. 11. 2013 Nejde o pouhou solidaritu předsedů stran...

Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice       Historie >
28. 4. 2016 Zpověď „šmejda“ Ivo  Barteček
30. 12. 2015 Vidina tří set (korun) Štěpán  Steiger
1. 1. 2014 Kotrba k roku 2013: S Babišem klidně, s křesťany nikdy, se zpravodajstvím ČT do pekla Štěpán  Kotrba
1. 10. 2013 Interpretace o důchodcích paní Šporkové není úplně přesná Jiří  Baťa
30. 9. 2013 Důchodci -- trochu jiný pohled Sylva  Šporková
30. 9. 2013 Manuálně pracující mívali vysoké důchody Alice  Valkarová
29. 9. 2013 Důchodci by se měli probudit   
24. 9. 2013 Šedá síla mlčící, spící Ivan  David
20. 9. 2013 Zapomenutí - a co dál? Jan  Sláma
20. 9. 2013 Kdo nevolí ČSSD a KSČM, je blbec

Tykadlový řidič Roman Smetana       Historie >
29. 10. 2013 Dobrý řidič Smetana Sam Graeme Beaton
29. 10. 2013 Dobrý řidič Smetana Sam Graeme Beaton
15. 3. 2013 Krajský soud potvrdil podmíněný trest pro Romana Smetanu Milan  Daniel
15. 1. 2013 IDnes napsala o protestu 15 lidí proti komunismu :) o demonstraci 150 osob na podporu Romana Smetany neinformovala Milan  Daniel
15. 1. 2013 Roman Smetana dostal za vyhýbání se vězení podmíněný trest Jan  Čulík
15. 1. 2013 Smetana nedostal trest, který by mohl mařit Milan  Daniel
7. 1. 2013 Zdravím Vás z 23. století Oldřich  Kříž
5. 1. 2013 Poněkud nevěrohodný "nestraník" Cikrt Jiří  Baťa
4. 1. 2013 Proč lžete, pane Doležale? Roman  Smetana
3. 1. 2013 Tykadla

Koutek reklamní tuposti       Historie >
12. 2. 2014 Vyjádření bývalého generálního tajemníka MOV ke komercializaci olympijské myšlenky + humoreska navíc Tomáš  Koloc
10. 2. 2014 Detaily nebo medaili!, aneb obchod s olympijským masem Tomáš  Koloc
31. 1. 2014 Máte rádi Sochi? aneb Makaronské hry 2014 Tomáš  Koloc
29. 1. 2014 "...na všech sloupích" Tomáš  Koloc
28. 1. 2014 Špičková Česká televize Bohumil  Kartous
27. 1. 2014 Ještě češtějá, ještě lépějá, pane hrábě! Karel  Dolejší
17. 1. 2014 "Ultimátní" konec českého překladatelství Tomáš  Koloc
15. 1. 2014 Antisemit revival Tomáš  Koloc
31. 12. 2013 Silvestr třicátého Tomáš  Koloc
13. 12. 2013 Slaďte (ne)zdravě?

Copyright © 1996-2014 Občanské sdružení Britské listy | Kopírování obsahu možné pouze po předchozím písemném souhlasu redakce