Je to scénář, jehož se vědci obávali: jde o dosažení bodu nenávratnosti, od něhož se začne teplota na Zemi nezadržitelně zvyšovat.

Objev učinil Sergej Kirpotin ze státní univerzity v Tomsku na západní Sibiři a Judith Marqandová v Oxford University. Jejich článek vychází ve čtvrtek v časopise New Scientist.

Vědci zjistili, že oblast, která byla donedávna pustinou zmrzlé rašeliny se mění v krajinu bláta a jezer. Některá z nichž mají v průměru více než kilometr.

Kirpotin sdělil časopisu New Scientist, že jde o "ekologickou lavinu, která je asi nezastavitelná a bezpochyby má souvislost s globálním oteplováním". Dodal, že tání zřejmě začalo během posledních tří až čtyř let.

Klimatologové reagovali na toto zjištění tento týden se znepokojením a varovali, že předpovědi ohledně budoucího stoupání teploty na Zemi budou muset být revidovány směrem nahoru.

"Je to velmi vážné, protože jakmile permafrost roztaje, nebude možno ho znovu vytvořit. Způsobila to lidská činnost a povede to k vzrůstu teplot na Zemi více než naše emise," konstatoval David Viner, vědec, který pracuje na klimatologickém oddělení University of East Anglia.

Při poslední významné zprávě z roku 2001 předpověděl mezivládní panel o podnebných změnách v letech 1990 - 2100 vzrůst globálních teplot v rozmezí 1,4 - 5,8 stupňů Celsia, avšak tento odhad bere v úvahu pouze globální oteplování způsobované emisemi skleníkových plynů.

"Tehdy se nevědělo, že dojde k reakcím s určitými pozemními oblastmi," uvedl dr. Viner.

Západní Sibiř se otepluje rychleji než jiné části světa. Za posledních 40 let tam došlo k zvýšení teploty asi o tři stupně. Vědci jsou zejména znepokojeni táním permafrostu, protože jak taje, objevuje se holá půda, která se zahřívá rychleji než led a sníh, takže dochází ke zrychlení tání dalšího permafrostu.

Sibiřské bažiny emitují metan u od dob svého vzniku koncem minulé doby ledové, ale většina tohoto plynu je zachycena v permafrostu. Podle Larryho Smithe, hydrologa na University of California v Los Angeles, rašeliniště na západní Sibiři obsahují asi 70 miliard tun metanu, což je čtvrtina veškerého metanu uloženého na celém světě.

Permafrost prý bude tát po dobu mnoha desetiletí, takže nebude metan, který je v něm obsažený, uvolněn do ovzduší najednou, vysvětlil Stephen Sitch, klimatolog z britského meterologického střediska v Hadley v Exeteru. Avšak Sitch a jeho kolegové vypočítali, že i kdyby metan unikal z sibiřského permafrostu po dobu celých nadcházejících 100 let, bude to znamenat, že do ovzduší každoročně unikne asi 700 milionů tun uhlíku, což je přibližně tolik jako je množství, které ročně uniká do atmosféry ze světových bažin a ze zemědělství. Zdvojnásobí to koncentraci kysličníku uhličitého v atmosféře a povede to k 10 - 25 procentnímu zvýšení globálního oteplování, uvedl.

Podrobnosti v angličtině ZDE