|
17. 5. 2005
Referendum nemusí být vždy nástrojem demokracie, někdy je zbraní mociZískají domy nakonec polistopadoví zbohatlíci, kteří zasedají v městské radě?Moderní demokracie, někdy také nazývaná vyspělou demokracií, není v žádném případě převálcováním menšiny většinou. Ale právě naopak ochrana zájmu menšin. Referendum o metodě prodeje bytů v Českém Těšíně je vědomým zneužitím základního institutu přímé demokracie proti zájmům menšiny. A tedy jedním z vrcholů projevů arogance reprezentantů současné moci. Moci z řad ČSSD. Český Těšín má 25 a půl tisíce obyvatel. Až do roku 2003 bydleli přibližně v 3 100 družstevních bytech, 3 300 bytech městských a zbývající třetina ve svých rodinných domcích. Radnice pod vládou ČSSD se v roce 2003 rozhodla k privatizaci svého bytového majetku - bytů městských . Prodej byl rozdělen na tři etapy. V prvé fázi bylo prodáno 1340 bytů. V druhé fázi, jejichž pravidla byla schválena v roce 2004, pak 710 bytů. V obou fázích se prodej týkal převážně "paneláků" a dalších, kdysi činžovních domů. Prodávány byly celé domy, které se měnily na družstva, či podílové spoluvlastnictví, takže privatizace byla realizována v poměrně krátkém časovém období. |
|
Do třetí fáze radnice na rok 2005 zařadila 70 domů s 551 byty. Hlavní částí této nabídky jsou domy v centru města s byty a nebytovými prostorami a dokonce 7 domů pouze s nebytovými prostorami. Zatím co v předešlých dvou fázích byly domy prodány bydlícím, tentokrát se radnice rozhodla prodat domy včetně bytů (tedy i s nájemníky) obálkovou metodou. Tedy tomu, kdo dá nejvíc. Jelikož je radnice ovládaná ČSSD lze tento postup označit za odporující programu této údajně sociálně cítící strany. Zdůvodnění návrhu jakýmsi zajištěním nutných oprav aby střed města byl reprezentativní, ba dokonce argumentací že v centru měst vždycky bydlí movitější občané, již ani komentář nepotřebuje. Je přirozené, že tomuto způsobu privatizace se nájemníci nehodlají podřídit. Naprosto oprávněně poukazují na svou diskriminaci vůči nájemníkům z předešlých dvou privatizačních fází. Nemluvě o tom, že s ohledem na situaci v městě, kterou většina obyvatel zná, se dá předpokládat, že domy nakonec získají někteří polistopadoví zbohatlíci, kteří přímo zasedají v městské radě, nebo jsou s jejími členy "zaháčkovaní". Třeba i za pomoci nastrčených právnických či fyzických osob. Z několikaměsíčního odporu ohrožených nájemníků vyplynulo rozhodnutí, že o způsobu prodeje uvedených bytů má rozhodnout celoměstské referendum. Ať již byl návrh na referendum číkoliv, musí být každému reálně myslícímu člověku jasné, že takové referendum není výrazem demokratických postupů, ale politickým podrazem. Aby bylo referendum platné, muselo by se ho zúčastnit přes padesát procent občanů města. Samotní ohrožení nájemníci však tvoří asi pouhých 5%. V současné atmosféře nezájmu lidí o věci veřejné je tedy předem výsledek referendy dán. Připočteme--li k tomu, že radnice referendu neposkytuje žádnou propagaci, lze tento způsob využití referenda označit nejen za nedemokratický nástroj, ale dokonce za diskriminační zneužití nadvlády. Městská moc je jista, že k referendu se v žádném případě nedostaví potřebný počet občanů, takže její návrh na prodej lukrativních domů sobě podobným je zajištěn. Pro ČSSD je to velmi špatná vizitka, jelikož před ní celá léta byla radnice v rukou ODS, která nejenže neprodávala městské byty, či kotelny, ale do nich velmi účinně investovala. |
