18. 8. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 8. 2005

Zabrání svět americké okupaci Íránu?

Existuje velmi mnoho důvodných pochybností, jestli USA mohly zabránit útokům z 11. září nebo jestli se rozhodly jim nezabránit, aby si tím otevřely cestu k útoku na Irák.

Například v průběhu útoků z 11.9.2001 ředitelství americké Správy civilního letectví neinformovalo vojenské letectvo ani o jednom z unesených letadel, jak bylo jeho povinností, a v případě útoku na Pentagon dokonce vyslalo bostonským leteckým kontrolorům, kteří byli v reakci na útoky nejpohotovější a nejaktivnější, klamnou informaci, která způsobila, že vojenská letadla vystartovala opačným směrem než odkud letělo letadlo směřující k Pentagonu (viz zpráva "Národní komise o teroristických útocích na Spojené státy", ZDE ).

Ředitelství FBI zase zabránilo prohledání věcí Zachariase Moussaouiho, které mohlo vést k odhalení celého teroristického plánu, CIA tajila před FBI rok a půl, až do konce srpna 2001, pobyt dvou aktivních teroristů Al Kajdy na území USA a ředitelství FBI pak zabránilo agentům z New Yorku v tom, aby je našli ZDE.

Minulý týden jsme se dozvěděli, že už v létě 2000 vedení americké armádní zpravodajské služby nevyhovělo doporučení svých podřízených, aby předalo FBI informaci, že Mohamed Atta a další 3 únosci z 11. září tvoří v USA buňku Al Kajdy. Při podrobném studiu materiálů amerických vyšetřovacích komisí se vždycky ukáže, že odhalení plánovaných útoků i jejich realizaci bránily špičky amerických vládních organizací proti úsilí svých podřízených. Díky kampani ve sdělovacích prostředcích potom, v době útoku na Irák, přes 50% Američanů věřilo, že Irák se podílel na teroristických útocích z 11.9.2001.

Z globálního hlediska má americká politika v Perském zálivu jasný cíl: dobýt největší světové zásoby ropy ještě předtím než dojde ke světové ropné krizi a uchránit tak před ní americkou ekonomiku. Podle různých amerických politických dokumentů je po okupaci Iráku druhým v pořadí Irán. Proč? Tak jako pod Irákem i pod Iránem leží téměř 10% světových zásob ropy a Irán je dlouhodobě politickým nepřítelem USA. Další jednu desetinu zásob má Kuwait, kde už americká armáda je a další jednu desetinu mají Spojené arabské emiráty. Irán je si vědom, že je příštím americkým cílem a ví, že vlastnictví jaderné zbraně by USA mohlo od útoku odstrašit. Tomu, že by Irán zaútočil na USA jadernou zbraní jako první, nemůže uvěřit žádný logicky myslící člověk, protože to by byla sebevražda. Na druhé straně vývoj iránské jaderné zbraně by mohl "omluvit" americký útok na Irán.

Jaké jsou šance Iránu ubránit se americkému útoku bez vlastnictví jaderné zbraně? Čína, která má jen 2 setiny světových zásob ropy bude riskovat zastavení vývoje své ekonomiky, připustí-li americké ovládnutí další desetiny světových zásob, ale nemohla by si dovolit přímou konfrontaci s americkou armádou. Dá se předpokládat, že by Iránu dodávala zbraně, ale není jisté, jestli by byly dostatečně účinné. Ani Rusko s pěti setinami světových zásob ropy nemůže nadlouho spoléhat na vlastní zásoby a navíc se mu těžko může líbit představa, že se americká armáda octne na jeho hranicích. Dalo by se tedy předpokládat, že dodá Iránu zbraně, které budou relativně účinné. I tak by ale Irán ve válce s USA musel očekávat velké ztráty na lidských životech a nejistý výsledek. Vlastnictví atomové zbraně by rozhodně bylo větší zárukou bezpečnosti. Německo v těchto dnech zaujalo neutrální postoj a nic lepšího by se asi nedalo čekat ani od zbytku Evropské unie, které nedostatečná integrovanost brání zaujímat jednotné postoje. Aby Evropská unie mohla začít dodávat zbraně Iránu ve válce s USA, musela by vystoupit z NATO.

Americkou strategii v Perském zálivu je ale možné domyslet i za dobytí Iránu. Pokud by si totiž USA okupací Iráku a Iránu zajistily dostatečné dodávky ropy, měly by otevřenou cestu k dobytí Saudské Arábie. Na tu do dnešní doby nezaútočily jedině proto, že dodávky ropy ze Saudské Arabie stabilizují zásobování americké ekonomiky ropou a případný útok na Saudskou Arábii, který by nepochybně alespoň na začátku vedl k zastavení saudských dodávek by tak v USA vyvolal ekonomickou krizi. Se zajištěnými dodávkami ropy z Iráku a Iránu by si USA mohly dovolit odtajnit dosud utajené části zprávy Společné vyšetřovací komise výborů pro špionáž sněmovny reprezentantů a senátu o útocích z 11.9.2001 o podílu Saudské Arábie na těchto útocích (ZDE) a to by bylo i v očích mezinárodní veřejnosti dostatečným ospravedlněním americké okupace Saudské Arábie. USA by tím měly pod kontrolou své armády (včetně Kuvajtu, Iránu a Iráku) více než 50% světových zásob ropy a bylo by v jejich moci výrazně zpomalit ekonomický vývoj zbytku světa nebo spokojeně přihlížet tomu, jak se zbytek světa topí v ekonomické krizi. Určitou námitkou proti tomuto scénáři je fakt, že není problém konvertovat benzinové motory na plynový pohon, čímž by se například v Evropě energetická krize mohla oddálit o desítky let. Pak by ale Evropská Unie byla závislá spíše na dodávkách ruského zemního plynu než na tom, kolik ropy jí přenechají USA a musela by uvažovat o užším politickém propojení s Ruskou federací, která má největší zásoby zemního plynu na světě. Evropští politici se, doufejme, nad těmito otázkami hluboce zamýšlejí.

Pro Evropskou unii každopádně vzniká znovu otázka, jestli chce USA podporovat v politice dobývání Perského zálivu nebo je od ní odradit. Chce-li si zachovat nezávislost na Rusku, měla by je odradit. Bude stačit, když Evropská unie obnoví svou pohrůžku, že začne dodávat zbraně Číně, kterou USA považují v současném světě za jediného mocenského rivala? Nebo by teď už musela pohrozit vystoupením z NATO? Nebo se státy, které se nesmířily se současnou americkou politikou rozhodnou dodávat zbraně Iránu a riskovat tak, že budou vyloučeny z NATO?

Pokud se svět dostatečnou silou postaví proti americkému záměru okupovat Irán, může se na americké politické scéně odehrát i jiná překvapivá proměna. Mohlo by dojít k odtajnění dokumentů, jejichž publikace by musela vést k obžalobě prezidenta Bushe před americkým kongresem a k jeho následnému odvolání z funkce. V USA totiž dosud nebyl publikován fakt, že se důstojník FBI, přidělený do Iráku, dotazoval v dopise ředitelství FBI, zpřístupněném americké veřejnosti, ale nepublikovaném v tisku, jestli má hlásit i praktiky výslechu vězňů, které sice odporují mezinárodnímu právu, ale nařídil je prezident Bush. V dopise se zmiňoval o používání psů, svazování do nepohodlných poloh, spánkové deprivaci, navlékání kapucí ke smyslové deprivaci, používání stroboskopických světel a hlasité hudby a z dopisu vyplývalo, že prezident Bush nařídil, i to, aby bylo používáno svlékání vězňů do naha (ZDE) . Na veřejnost by se nejspíš mohly dostat i další informace zpochybňující zájem současné americké vlády zabránit teroristickým útokům z 11.9.2001. Desátého září 2002 řekl podpředseda vyšetřovacího výboru amerického kongresu pro útoky z 11. září, Richard Shelby deníku New York Times: "Myslím, že většina informací, které byl náš personál schopen získat a které mají opravdový význam, musela být dobývána kousek po kousku…Myslím, že tam jsou ještě další bomby… vím to." ZDE. Mohlo by se také konečně zjistit, kdo rozesílal antraxové dopisy před zasedáními amerického kongresu, na kterých se hlasovalo o přijetí tzv. Vlasteneckého zákona, který omezil právo amerických občanů na soukromí.

Podle jedné z posledních zpráv, která se o vyšetřování této věci objevila v BBC 14.3.2002, řekla Barbara Rosenbergerová z Federace amerických vědců, že antraxové dopisy mohly být rozesílány CIA ZDE. Barbara Rosenbergerová BBC také řekla, že vyšetřování FBI se zadrhlo na tom, že FBI nechce uvést do rozpaků americké vládní úřady. V každém případě vyšetřování zatím nedospělo k žádnému závěru a spíše bylo zastaveno.

Kdyby se situace v USA vyvinula podle posledně uvedeného scénáře, mohl by si svět oddechnout a věnovat se nadále jiným metodám odvracení nebo řešení blížící se energetické krize než jsou války.

                 
Obsah vydání       18. 8. 2005
18. 8. 2005 Šéf londýnské policie se snažil zabránit nezávislému vyšetřování tohoto incidentu
18. 8. 2005 Constantin Plesky: "Strašně mě to mrzí..." Martin "Juki" Jyrkinen
18. 8. 2005 CzechTek 2005: Kolik bylo uděleno pokut za přestupky ? Jan  Wagner
18. 8. 2005 LexTek Ondřej  Slačálek
18. 8. 2005 Vláda si přeje Štěpán  Kotrba
18. 8. 2005 Vláda bere na vědomí a ukládá
18. 8. 2005 Pendrekový zákon Made in Bublan: Důvodová zpráva
18. 8. 2005 Triky Cyrila Svobody proti komunistům: zneužití státních peněz Štěpán  Kotrba
18. 8. 2005 Překvapivé paměti Čestmíra Císaře Jan  Čulík
18. 8. 2005 O jiné knize Čestmíra Císaře na Radiu Hortus
18. 8. 2005 Rozkvetlý smutek Karel  Hlaváček
18. 8. 2005 Zabrání svět americké okupaci Íránu? Mojmír  Babáček
18. 8. 2005 Bush vyhrožuje Íránu ukončením jaderného program silou. Izraelské, pakistánské a indické atomové bomby mu nevadí? Karel  Vaníček
18. 8. 2005 I kojenci podléhají americkému vládnímu seznamu, který zakazuje lety podezřelým lidem Miloš  Kaláb
18. 8. 2005 Evolucionisté versus kreacionisté
18. 8. 2005 A New Book about Czechs and Slovaks in America
17. 8. 2005 CzechTek 2005: Kdo už nechce slyšet opakovanou lež Štěpán  Kotrba
18. 8. 2005 O právním státě a demokracii Marian  Kechlibar
17. 8. 2005 Velmi nepodařené Otázky Václava Moravce o neparlamentních stranách Petr  Šafařík
17. 8. 2005 Woodstock 1969 a dnešek: Zpátky dopředu, anebo úplně jinam? Lubomír  Brožek
16. 8. 2005 Evoluce nebo kreacionismus?
16. 8. 2005 Naše noční teroristické můry Jan  Čulík
17. 8. 2005 CzechTek 2005: Chucpe aneb malé věci řežte ruky mávnutím Ivo  Železný
16. 8. 2005 Globalizace podle Ulricha Becka Martin  Škabraha
16. 8. 2005 Dvojí metr v exekučním řízení u českých soudů Aleš  Uhlíř
22. 11. 2003 Adresy redakce
4. 7. 2005 Hospodaření OSBL za červen 2005

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
18. 8. 2005 Zabrání svět americké okupaci Íránu? Mojmír  Babáček
11. 8. 2005 Evropa nesmí připustit americké ovládnutí vesmíru Mojmír  Babáček
27. 6. 2005 Spojené státy vyjednávají s iráckými povstalci   
21. 6. 2005 Bombardování Iráku dlouho před válkou bylo porušením mezinárodního práva   
13. 6. 2005 "Američané nemají řádné plány pro Irák po invazi"   
21. 5. 2005 Fotky Saddáma ve spodkách vyvolaly kontroverzi   
17. 5. 2005 Spojené státy "podporovaly ilegální prodej Saddámovy ropy"   
16. 5. 2005 Britská rozvědka varovala Blaira, že Bush bude chtít zaútočit na Irák   
29. 4. 2005 Zveřejněn kompletní dokument generálního prokurátora, varující před právními důsledky útoku na Irák   
29. 4. 2005 Matka britského vojáka zabitého v Iráku podává podnět k trestnímu stíhání Tonyho Blaira   
29. 4. 2005 Šest závažných otázek ohledně Blairova rozhodnutí zaútočit na Irák   
12. 4. 2005 Proč v Česku neumíme pořádat polemické diskuse? Petr  Šafařík
5. 3. 2005 Američané stříleli na italskou novinářku   
1. 3. 2005 Více než 100 osob usmrceno atentátem v Iráku   
18. 2. 2005 Vojáci týrali vězně i v Afghánistánu