Marinaleda

Marinaleda, rudá oáza vzdorující krizi

14. 9. 2012

Andaluská obec Marinaleda nezná nezaměstnanost, prosperuje pod ochranou svého zemědělského družstva, a je spravovaná Colectivo Unidad de los Trabajadores- Bloque Andaluz de Izquierdas od roku 1979. V době, kdy Španělsko plně ovládla politika úsporných opatření, se starosta města Juan Manuel Sánchez Gordillo postavil do čela lidového hnutí odporu.

Juan Manuel Sánchez Gordillo se dostal na titulní stránky novin poté, co v několika supermarketech provedl po boku svých kolegů z odborového svazu SAT (Sindicato Andaluz de Trabajadores) "vyvlastnění" potravin v supermarketech, které pak rozdával potřebným. To svědčí o tom, že se jedná o skutečně výjimečného představitele na španělské politické scéně.

S jeho věčným společníkem za boj dělníků, Diegem Cañamerem, je Sánchez Gordillo zasloužilým členem vedení zemědělských odborů SOC (Sindicato de Obreros del Campo), který je páteří současné odborové skupiny SAT. Vedle toho zastává od roku 1979 funkci starosty obce Marinaleda [zhruba 3 000 obyvatel] v sevillském regionu. Tam za spoluúčasti a podpory místního obyvatelstva zahájil originální politicko-ekonomický experiment, díky němuž se z vesnice stal jakýsi socialistický ostrůvek uprostřed andaluského venkova.

Věčný nepřítel pronajímatelů a práva, rudá Marinaleda prošla historií Španělska od přechodu z frankistického systému, přes vstup do Evropy až po konec komunismu a pád Sovětského svazu, do dvacátého prvního století. Nakonec přišla hospodářská krize, a andaluské město mělo možnost vyzkoušet, zda jeho zvláštní utopie na ploše 25 km2 je opravdu životaschopným řešením, které obstojí vůči trhům. Jeho aktuální míra nezaměstnanosti je 0%.

Práce

Valnou část obyvatel zaměstnává zemědělské družstvo Cooperativa Humar – Marinaleda, které si po letech bojů založili sami zemědělci. Ti dlouhou dobu hospodařili na pozemcích v El Humoso [ve vlastnictví jednoho aristokrata], z nichž je pokaždé vyhnala Civilní garda. „Půda je těch, kdo ji obdělávají,“ bouří se zemědělci. V roce 1992 dosáhli svého cíle a získali pozemky do vlastnictví. "Cílem není soukromé zisk, ale vytváření nových pracovních míst tím, že prodáváme zeleninu zdravou a kvalitní."

Pěstují fazole, artyčoky, papriky a vyrábějí extra panenský olivový olej. Zemědělci sami kontrolují všechny výrobní fáze, půda patří „celému družstvu“. Nachází se zde konzervárna, mlýn na zpracování oleje, skleníky, chovatelská zařízení, obchod. Zaměstnanci si bez ohledu na to, jaký zastávají post, vydělají denně 47 eur. Pracují šest dní v týdnu, a při 35hodinovém pracovním týdnu činí jejich měsíční příjem 1 128 eur [minimální mzda je 641 eur].

V sezóně zaměstnává družstvo kolem 400 lidí, minimálně tak kolem stovky. Jednotlivá pracovní místa ale nejsou přidělována tomu či onomu obyvateli: pracovníci se na postech střídají, aby si všichni vydělali. „Pracovat méně, aby měli práci všichni,“ tak zní pravidlo. Někteří pak mimo to obdělávají své soukromé pozemky. Zbytek ekonomického života obce připadá na obchody, základní služby a sportovní aktivity. Prakticky všichni obyvatelé ve městě si účtují stejně jako nádeník, asi 1200 eur měsíčně.  

V rozhovoru, který poskytl minulý měsíc deníku Público, hovoří Gordillo o projevech krize v Marinaledě: „Obecně postihla krize méně zemědělství a potravinářství,“ zdůrazňuje. „Lidé, kteří z venkova odešli za prací do stavebnictví, se nyní vracejí a hledají zaměstnání. Výsledkem je, že je třeba nejen zachovat stávající pracovní místa, ale vytvářet další, přičemž ekologické zemědělství vytváří větší počet míst než zemědělství tradiční.“

Bydlení

Stavebnictví ve Španělsku, jež se stalo obětí „realitního boomu“, ovládla v posledních desetiletích spekulace. Marinaleda se rozhodla jít rezolutně proti tomuto trendu. Slušný dům o 90 metrech čtverečních s terasou si tu lze pronajmout za 15 eur měsíčně. Pod jednou podmínkou: každý tu musí podle horizontální filozofie, která vládne všem aktivitám v obci, přiložit při stavbě svého domu ruku k dílu. Obec získala pozemky kombinací nákupů a vyvlastňování. Díky tomu může nabízet parcely a poskytovat materiál na stavbu domů. Stavební práce provádějí obyvatelé svépomocí nebo si na ně mohou někoho najmout. Radnice zaměstnává i profesionální zedníky, kteří lidem radí a provádějí nejsložitější úkony. Budoucí nájemníci navíc předem nevědí, který dům jim bude přidělen, což přispívá ke vzájemné pomoci.

„Každý, kdo pracuje na stavbě domu, dostává 800 eur měsíčně,“ říká jeden z obyvatel Marinaledy Juan José Sancho. „Polovina platu slouží ke splátce bydlení.“ Ve svých 21 letech je tento mladý muž již členem „operační skupiny“ zřízené obecním úřadem, která prostřednictvím veřejného shromáždění občanů spravuje běžné záležitosti radnice. Toto opatření bylo podle jeho slov přijato proto, „aby se zabránilo spekulacím s nemovitostmi“.

Vzdělání

Dříve uměla valná část zemědělců sotva psát. Dnes mají k dispozici mateřskou a základní školu spolu s prvním stupněm střední školy [do 15 let věku]. Obědy ve školní jídelně stojí 15 eur měsíčně. Jak nicméně podotýká Sancho, „studijní neúspěšnost je poměrně vysoká. Lidé mají zajištěné bydlení a práci do té míry, že často nevidí důvod, proč by měli studovat. To je jedna z věcí, kterou musíme zlepšit.“

Politické uvědomění mezi obyvateli Marinaleda je vyšší než v jakémkoliv jiné městě v oblasti, a "je také něčím, co je velmi rozšířené mezi mladými lidmi," říká Sancho. "Tady všichni mladí lidé mají politické názory. "

Politická participace

Pilíře, na kterých spočívá ekonomický model Marinaledy, jsou rovnost a spoluúčast lidí. A tyto principy jsou rozšířeny ve všech oblastech života, i v politice.

V Marinaledě není policie a politická rozhodnutí přijímá shromáždění, kterého se smějí účastnit všichni obyvatelé obce. „Pracovní skupina“ pak „řeší veškeré naléhavé otázky, které se zrovna objeví,“ vysvětluje Sancho. „Není to skupina volených zástupců, jsou to lidé, kteří společně rozhodují o rozdělení úkolů, které je třeba v zájmu obce splnit.“

Co se daní týče, „jsou velice nízké, nejnižší v celém regionu,“ tvrdí Sancho. O rozpočtu rozhoduje shromáždění na plenárním zasedání, na němž schvaluje jednotlivé položky. Poté se postupuje po jednotlivých čtvrtích, protože každá z nich má své vlastní shromáždění občanů. Na této úrovni se pak rozhoduje, kam bude investováno každé euro položky, kterou radnice stanovila.  Nicméně existuje jednu věc, kterou mají společnou všichni a všichni se na ní podílejí. Všichni patří do "hnutí" Marinaleda, "strana (IU), odborová unie (SAT) a město jsou součástí stejné celku. Shromáždění rozhodne, strana a odbory se přidají a uplatňují toto rozhodnutí ve městě ".

Životní prostředí

Vzhledem k zásadám mezinárodní koordinace Via Campesina, které jsou integrovány do SAT, práce na půdě musí respektovat životní prostředí, splňovat 100% ekologické zemědělství".

"Družstvo se vždy snažilo podporovat manuál šetrného zemědělství, chtělo-li vytvořit více pracovních míst a být více ekologicky šetrné, " tvrdí Sancho. Také proto "odstranilo všechny skládky a používá recyklačních zařízení." Rada obce nyní hodlá zavést v obci vlastní Green Dot program.

Překlad Lenka Grafnetterová pro PressEurop, ŠOK . Původně vyšlo v deníku Público

Luis Giménez San MIiguel,Público: La economía según Sánchez Gordillo ZDE

0
Vytisknout
3723

Diskuse

Obsah vydání | 14. 9. 2012