Co hodnotného zůstane po naší době?

14. 9. 2012 / Aleš Uhlíř

V polovině 80. let byla ve Frýdku-Místku na pravém břehu Ostravice dokončena unikátní stavba podle projektu architekta Oskara Chmiela, známá jako víceúčelová sportovní hala. Její konstrukce připomíná rogalo nebo motýla. Stavba, kterou je vidět i z vrcholu Lysé hory, se stala symbolem města, jeho ikonou. Svého času se zde hrálo mistrovství světa hokejistů do 20 let, jinak pravidelně muzikály, koncerty a jiné kulturní akce.

Vlastník haly -- město Frýdek-Místek již nehodlá do údržby a oprav investovat, chce objekt zbořit a postavit zde jakési multifunkční centrum "krabicového" vzhledu, jak to dnes bývá u podobných staveb obvyklé. To by mělo mít i novou sportovní halu Polárku (mimochodem s poloviční kapacitou oproti té stávající). Za vším, jak jinak, jsou peníze. Oprava stavby by prý byla finančně náročnější než nová stavba. Ale může tomu být i jinak -- větší investice do nového komplexu staveb a zapojení různých investorů mohou poskytovat i větší "prostor" pro ty, kteří o tom budou ve svých funkcích rozhodovat.

Plány města však narazily na odpor obyvatel, kteří vlastníkovi vytýkají, že se o obecní majetek léta nestaral a zbytečně tak stavbu nechal zchátrat. Podepisovala se zde i petice proti zbourání haly.

"Hala má tu smůlu, že stojí na výhodném místě, jinak by se určitě nebourala," prohlásil architekt Kamil Zezula a zřejmě tomu tak bude, neboť jde o místo v sousedství komunikace procházející středem města, a to se jako staveniště zamlouvá majitelům společnosti, která zamýšlí víceúčelovou sportovní halu po postavení nové sportovní haly zbořit a na jejím místě postavit obchody. Jde o lukrativní místo s vynikajícím napojením na komunikace a k vlakovému i k autobusovému nádraží je to odsud jak se říká pár kroků.

Podle stanoviska České komory architektů by se tato stavba, která v sobě uchovává řadu hodnot spojených s neoavantgardními tendencemi 60. let a tvaroslovím 70. a 80. let 20. století měla rekonstruovat a promyšleně napojit na okolí. Martin Strakoš z Národního památkového ústavu v Ostravě k tomu uvedl: "Před vydáním nezvratného rozhodnutí (bořit/nebořit) je třeba bezodkladně vyhodnotit dopady tohoto rozhodnutí na urbanismus, na sportovní infrastrukturu města, na řešení dané lokality a současně i to, jak případný zánik důležitého architektonického symbolu Frýdku-Místku zasáhne dané sídlo a také jakou architektonickou kvalitou či nekvalitou hodlá město uvedenou ztrátu kompenzovat."

Česká komora architektů trvá na tom, že hala ve Frýdku-Místku navržená Oskarem Chmielem na počátku 70. let se řadí mezi nejvýznamnější sportovní stavby v regionu a je důležitým symbolem města. "Její nahrazení multifunkčním centrem pravděpodobně nebude adekvátní náhradou za ztrátu kvalitní architektury," uvedla mluvčí České komory architektů Markéta Pražanová.

Ministerstvo kultury se však v tomto případě s názory architektů a památkářů neztotožnilo a žádosti o zařazení víceúčelové sportovní haly do seznamu kulturních památek nebylo vyhověno. Zatím je věc stále otevřena, avšak jak se věci mají, dobře to s halou nejspíše nedopadne. Ostatně i jiné obdobné stavby na Ostravsku nebyly v nedávné době do seznamu kulturních památek zapsány. Například výpravna nádraží v Ostravě -- Vítkovicích (žalostně zchátralá) a nádražní hala v Havířově. Přitom obě nádražní budovy z 60. let jsou typickými příklady bruselského stylu v architektuře (podle EXPO 1958 v Bruselu, kde byl československý pavilón oceněn jako nejlepší pavilón výstavy). Hala nádraží v Havířově se údajně bude v brzké době bořit.

Nikoho, kdo má moc rozhodnout o zachování této jistě jedinečné stavby ve Frýdku-Místku názory odborné veřejnosti příliš nezajímají. Bez významu jsou i názory lidí, kteří zde žijí. Co na tom, že ocelová konstrukce (dílo Hutních montáží) je dle názoru památkářů v dobrém stavu (30 let přece není zas až tak dlouho) a hodnotnou architekturu se vyplatí rekonstruovat a zanechat tak i dalším generacím.

Je to věru smutná doba. Nic nového, architektonicky hodnotného se nenabízí a unikátní stavby se likvidují. Kde jsou ta architektonická díla, která po naší době zůstanou pro budoucnost? Budou to ty placaté domky v satelitech s karikaturami zahrad nebo krabice "multifunkčních center"?

0
Vytisknout
7105

Diskuse

Obsah vydání | 14. 9. 2012