REDAKČNÍ KOMENTÁŘ

Co si dnes přečtete v Britských listech

19. 8. 2021

čas čtení 4 minuty

Spektakulární porážka Spojených států v Afghánistánu je symptomem upadajícího amerického impéria. Celé afghánské tažení bylo od začátku do konce poznamenáno lžemi vysokých amerických představitelů, jak ukazují interní dokumenty. Pokud ale celé americké angažmá v Afghánistánu charakterizuje zmatek a absence realistických cílů, není divu, že tak vypadá i odchod Američanů. Zdá se, že skutečným vítězem války jsou zbrojařské koncerny a jejich akcionáři. Více se dozvíte v komentáři Daniela Veselého.


Práva afghánských žen. Snad nejčastěji skloňované téma v souvislosti s obavami z vítězného tažení Tálibánu. Britská feministka Nandini Archer varuje před intervencionistickými apely na „záchranu“ afghánských žen. Existují totiž jiné způsoby, jak pomoci afghánským ženám a dalším osobám ohroženým táliby.

Otázkám souvisejícím s trpkou afghánskou zkušeností se ve svém názorovém textu věnuje také Jiří Hlavenka. Mezitím skotská premiérka požaduje, aby Británie přijala víc afghánských uprchlíků. Povede stažení západních jednotek z Afghánistánu ke strašlivé válce, jak se domnívají britští toryové?

Ve středu se konala v londýnské Dolní sněmovně mimořádná debata o Afghánistánu. Svým projevem ohromil předseda zahraničněpolitického výboru Tom Tugendhat.

Poslanci, včetně jedenácti bývalých ministrů ostře kritizovali Johnsonovu vládu za indolenci a diletantismus. Zejména zaujala bývalá premiérka Theresa Mayová: Skutečně byly naše výzvědné informace tak špatné, anebo jsme prostě rozhodli dělat totéž, co Američani, a doufat, že to snad nakonec dopadne dobře? Tohle je ta 'globální Británie', o níž mluvíte po brexitu? 

Rozhovor Britských listů 416. Proč tolik lidí v ČR věří v politické spasitele?

17. 8. 2021

čas čtení < 1 minuta



Pomalu se blíží podzimní volby. Jaká je dnes v ČR politická situace a kdo vyhraje? O tom hovoří s politologem Jiřím Pehem Jan Čulík. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 17. srpna 2021.


 17286

Pár zcela zbytečných a nevyžádaných poznámek k Afghánistánu

19. 8. 2021 / Jiří Hlavenka

čas čtení 4 minuty

1. Způsob reagování vlády (tj. Babiše) byl nepřekvapivý a opakoval posté stejný vzorec. V situaci, kdy Babiš není jistý co má dle kritérií politického marketingu udělat (jiná kritéria pochopitelně nemá) otálí s jasnou odpovědí a strká před sebe další lidi, ať to vezmou na sebe. Tak to bylo s poskytnutím útočiště spolupracovníkům našich vojáků - nevěděl, jestli to jeho voličstvo vezme jako import džihádistů nebo jako hanebnou zradu na těch, kteří nám pomáhali, a nereagoval. Až přišla silná reakce veřejnosti, nechal si zmapovat hlas na sociálních sítí včetně toho, že "principiální" Okamurův postoj nebyl tentokrát oceněn dokonce ani jeho příznivci (!), okamžitě otočil korouhvičku a začal tam posílat jedno letadlo za druhým.

 17610

Hádka o Afghánistánu ve studiu televize BBC

19. 8. 2021

čas čtení 2 minuty

Foto: Bývalý britský ministr pro mezinárodní rozvor Rory Stewart, který prošel pěšky celým Afghánistánem
Bývalý britský ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart, který prošel celý Afghánistán pěšky, a známý americký televizní komentátor Mehdi Hassan se tvrdě střetli v diskusním pořadu televize BBC Question Time ohledně Afghánistánu. Hassan obvinil západní vlády ze "lhaní" světu poté, co během války v Afghánistánu přišly o život tisíce lidí. Argumentoval, že by se neměla v regionu vést "nekonečná válka". Řekl, že podporuje, aby západní jednotky nakonec odešly, avšak ne tímto "děsivým způsobem", jak se to provádí v posledních několika letech. Rory Stewart řekl, že nerozumí tomu, co Hassan říká o Afghánistánu, protože situace v zemi byla daleko klidnější, než jak o tom hovoří Mehdi Hassan.

30679

Afghánský debakl je symptomem úpadku amerického impéria

19. 8. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 7 minut

Ponižující porážka Spojených států a jejich spojenců včetně České republiky v Afghánistánu je varovným znamením těm, kdo by se v budoucnu snažili jakýkoliv problém či krizi řešit hrubou vojenskou silou bez přihlédnutí ke komplikované mnohovrstevnaté skutečnosti. Veškeré americké intervence a invaze byly na rozdíl od velkohubých frází o „západních hodnotách“ realizovány z úplně jiných pohnutek, nemluvě o destrukci, chaosu a nezměrném utrpení, které způsobily a stále způsobují. Spojené státy jsou v současnosti chřadnoucím hegemonem vysíleným nekonečným válčením, přičemž afghánský debakl je toho jasným důkazem.

 17432

Proč afghánské jednotky tak rychle složily zbraně

19. 8. 2021

čas čtení 4 minuty

- Afghánská společnost je jako "permanentní dialog". Spojenectví se mění a lidé, rodiny a kmeny racionálně kalkulují na základě rizika, kterému čelí.

- "Dohody" - kdy se znepřátelené frakce domluví, že nebudou bojovat, nebo si dokonce vymění vojáky výměnou za bezpečný průchod - jsou rozhodující pro pochopení toho, proč se afghánská armáda dnes tak rychle (a z velké části bez násilí) rozpadla.

Odchod západních jednotek z Afghánistánu teď tam povede k strašlivé válce

19. 8. 2021

čas čtení 4 minuty

Šéf obranného výboru Dolní sněmovny: Nechápu zahraniční politiku britské vlády

Tobias Ellwood, konzervativní předseda britského parlamentního výboru pro otázky obrany:  Tento ústup, tento strategický ústup z Afghánistánu je zjevně chybný manévr. Nikdo nerozumí tomu, proč děláme totéž, co Amerika. A já jsem se snažil podrobněji hovořit o některých mýtech, které se opakovaně šíří. Víte, ten počet těch jednotek, které tam byly, byl minimální. Na americkém velvyslanectví tady  je více personálu, než kolik bylo v Afghánistánu Američanů. Ale ono to přesně stačilo, aby to umožnilo afghánským bezpečnostním jednotkám fungovat, což udržovalo Táliban v defenzívě a umožňovalo to afghánské vládě fungovat. Odstraňte tu podporu a hned vidíte, co se stalo. A co je opravdu smutné, je, že naše zahraniční politika se v důsledku tohohle úplně rozpadla. Nechápu, co se to teď snažíme dělat v jižním Tichomoří a v Asii. Protože Čína dala Tálibanu 60 miliard. Čína nyní vytvoři spojnici v systému Jeden pás, jedna cesta, z Číny až po Karáčí, záměrně, aby měli zadní přístup do své vlastní země, pokud by byl Tchajwan v následujících dvou desetiletích obklíčen. Tento odchod je obrovská chyba. Samozřejmě je to humanitární katastrofa, která nám vzniká přímo před očima.  

Tom Tugendhat: Viděl jsem, jak dobří muži končí v hlíně

18. 8. 2021

čas čtení 6 minut

V londýnské Dolní sněmovně se konala ve čtvrtek bouřlivá mimořádná schůze ohledně Afghánistánu. Poslanci vyjadřovali ostrou kritiku vůči katastrofálnímu rozhodnutí přenechat Afghánistán Tálibanu. Ostře kritizovali Borise Johnsona i Joea Bidena.

Konzervativní poslanec Tom Tugendhat je předseda zahraničněpolitického výboru Dolní sněmovny. Bojoval jako voják v Iráku a v Afghánistánu a pracoval v civilní funkci pro britské ministerstvo zahraničí v Afghánistánu a pomáhal založit Národní radu bezpečnosti v Afghánistánu a vládu provincie Helmand.

Tom Tugendhat: Jako u mnoha veteránů, tento minulý týden byl svědkem toho, jak zápolím skrze hněv, smutek a zuřivost, skrze pocit, že jsme byli opuštěni, nejenom jako země, ale i jako oběť, kterou učinili mí přátelé.

Byl jsem na pohřbech od města Poole k městu Dunblane. Viděl jsem, jak dobří muži končí v zemi. Vzali s sebou část mě samotného. A část nás všech.

A tento týden znovu rozerval některé tyto rány. Jsou zase otevřené, bolestivé. Všechny nás to bolí.

A já vím, že to nejsou jen vojáci. Znám humanitární pracovníky a diplomaty, kteří cítí totéž.

Znám novináře, kteří byli svědky hrdinského úsilí naší země lidi zachraňovat před tím nejděsivějším osudem.

Vím, že s tím všichni zápolíme.

A jestliže tento týden dokázal něco, dovolte, abych vám řekl, pane předsedo, že jedné věci už dosáhl.

Mluvil jsem s ministrem zdravotnictví. Ten už přislíbil, že udělá víc pro duševní zdraví veteránů.

Tohle ale není jen o nás. Mise v Afghánistánu nebyla britská mise, byla to mise NATO. Bylo to uznání, že globalizace změnila nás všechny. Telefonáty, které já stále ještě přijímám, esemesky, na které odpovídám, když čekám, propojuju lidi s našimi lidmi v Afghánistánu.

To nám připomíná, že jsme propojeni. Jsme propojeni i dnes. Afghánistán není daleká země, o níž víme jen málo.

Tato vazba nás také propojuje s našimi evropskými partnery. S našimi evropskými sousedy a s našimi zahraničními přáteli.

A tak je to s velkým smutkem, že já teď kritizuju jednoho z nich. Protože jsem nebyl nikdy víc hrdý, než když jsem byl vyznamenán 82. leteckou divizí. Bylo to obrovské privilegium, obrovské privilegium, být uznán v boji tak vynikající jednotkou. Avšak být svědkem toho, že jejich vrchní velitel zpochybňuje odvahu mužů, jimž po boku jsem bojoval. Tvrdit, že utekli. Je to ostudné.

Ti, kdo nikdy nebojovali za vlajku, kterou vztyčují, by si měli dávat pozor, zda kritizovat ty, kdo bojovali.

Protože to, co jsme my udělali, za těchto posledních několik dní, prokázali jsme, že to nejsou armády, které vítězí ve válkách. Armády dokáží dosáhnout taktického vítězství, operačního vítězství, držet linii. Armády jsou víceméně schopné vytvořit prostor pro mír. Vytvořit prostor pro lidi, jako jsme my. Abychom jednali, abychom uzavírali kompromisy. Abychom naslouchali.

Jsou to národy, které vedou války. Národy trpí, národy mobilizují, národy nacházejí odvahu, národy rozhodují. A mají trpělivost.

A tady jsme bohužel prokázali, že my, Západ, Spojené království, ji nemáme.

A tohle je tvrdá lekce. Pro všechny z nás.

A jestliže si nebudeme dávat pozor, mohla by to být velmi tvrdá lekce pro naše spojence. Ale nemusí to tak být. Můžeme vytvořit vizi, jasně artikulovanou, pro energické oživení spolupráce s našimi evropskými partnery v NATO, a zajistit tak, abychom nebyli závislí na jediném spojenci. Na rozhodnutí jediného vedoucího politika. Ale že můžeme pracovat společně s Japonskem a Austrálií, s Francií a s Německem, s partnery velkými i malými, a zajistíme, že jsme společně schopni udržet tu frontovou linii. Společně.

Protože my víme, že vítězí trpělivost. Víme to, protože jsme toho dosáhli. Víme to, protože jsme to udělali. Studenou válku jsme vyhráli trpělivostí. Na Kypru je mír. V důsledku trpělivosti. Jižní Korea, s více než desetinásobkem počtu vojáků, kolik jich Amerika měla v Afghánistánu, prosperuje. V důsledku trpělivosti. Takže přestaňme hovořit o válkách, které jsou nekonečné.

Uznejme, že nekonečný mír se nedá koupit levně. Získává se tvrdě, rozhodností a vůlí vytrvat.

A že tragédie Afghánistánu je, že vyměňujeme ty úspěchy dosažené trpělivostí za druhý oheň a druhou válku.

Teď musíme obrátit svou pozornost vůči těm, kdo zoufale potřebují pomoc. Podpořit UNHCR, Světový potravinový program a mnoho dalších organizací, které toho mohou pro lidi v této oblasti udělat tolik.

Ano, podpořit uprchlíky, samozřejmě, že podporuju uprchlíky. Nepřidám se tady k politické aukci o číslech. My prostě musíme lidi odtamtud dostat ven.

Takže já končím jednou scénou.

V těch letech, kdy jsem měl tu výsadu, že jsem byl poradcem vlády v Helmandu, otevřeli jsme školy pro dívky. A tu radost, kterou to poskytlo rodičům, když viděli, jak jejich holčičky jdou do školy, to bylo neuvěřitelné a já jsem tomu nerozuměl, dokud jsem neodvedl svou vlastní dceru do školy. Asi před rokem. Hodně se plakalo, když šla poprvé. Ale já jsem to překonal. (Smích) Bylo to v pořádku. A rád bych viděl, aby to pokračovalo.

Ale existuje druhá scéna, kterou vám tu nechám. A ta je těžší. Obávám se ale, že je to scéna, kterou si musíme pamatovat všichni. Ta druhá scéna je scénou, která v té trvalé válce, která právě vznikla, by mohla znovu nastat.

Je to scéna, v  níž muž, jehož jméno jsem nikdy nepoznal, nese dítě, které o několik hodin předtím zemřelo. Nese toto dítě. Na naši základnu. A prosí zoufale o pomoc. Nebylo nic, jak bychom mu mohli pomoci. Bylo po všem.

Pane předsedo, a takhle vypadá porážka. Když už nemáte volbu. Jak pomoci.

Tohle dnes nemusí být porážka. Avšak v této chvíli, to zatraceně jako porážka vypadá.

Mnozí britští konzervativci říkají o zradě Afghánistánu trpkou pravdu - jenže nejsou ve vládě!

18. 8. 2021

čas čtení 8 minut

Je to zvláštní zkušenost zjišťovat neustále, že souhlasím s konzervativními politiky, jak zaplňují rozhlasové a televizní vysílání svými názory na tragedii probíhající v Afghánistánu, píše bývalý tiskový mluvčí Tonyho Blaira Alastair Campbell. Problém je, že nikdo z nich není ve vládě a ani to není pravděpodobné, že by v ní byli, vzhledem k rozhodnutí Borise Johnsona nechat se obklopovat jen lidmi druhého řádu, jmenovanými do funkcí jen proto, že jsou ochotni opakovat jeho brexitérské lži, anebo protože jsou tak nemožní, že ho nikdy nemohou ohrozit.

Rory Stewart, bývalý ministr zahraničního rozvoje, požaduje razantnější akci na řešení rostoucí humanitární krize - a panebože, uvidíme teď, jak pošetilé bylo, že Johnson ministerstvo pro zahraniční rozvoj zrušil? Johny Mercer, bývalý voják, bývalý náměstek ministra obrany a stále ještě konzervativní poslanec, ostře kritizuje britskou vládu za to, že "se vzdala", že porušily sliby dané afghánskému lidu a že dělá příliš málo na pomoc těm Afgháncům, kteří pomáhali britským vojákům, Tom Tugendhat, bývalý voják a předseda zahraničněpolitického výboru, který se zjevně stydí za naše ponížení a za naši zradu afghánského lidu.

 16510

"Katastrofa." Toryové ostře zkritizovali Borise Johnsona za zradu Afghánistánu

18. 8. 2021

čas čtení 6 minut

 

Boris Johnson čelil ve středu vlně zuřivosti ze všech křídel britské Konzervativní strany ohledně toho, jak se Británie zachovala v Afghánistánu. Jedenáct bývalých ministrů britské vlády a desítky poslanců z Dolní i z Horní sněmovny vyjadřovalo svůj hněv a frustraci nad selháním britských výzvědných služeb i přípravy.

Během zuřivé debaty v britské Dolní sněmovně drtivá většina konzervativních poslanců, kteří vystoupili, odsoudila selhální Británie v tom smyslu, že se britské vládě nepodařilo předvídat, že Táliban rychle ovládne Kábul. Hovořili také o ponížení Británie na světovém jevišti. Více než třicet konzervativních poslanců hovořilo proti vládě, jen hrstka ji podpořila.

Skotská premiérka požaduje, aby Británie přijala víc afghánských uprchlíků

19. 8. 2021

čas čtení < 1 minuta

Nicola Sturgeon: V zásadě vítám příslib londýnské vlády zahájit program přijímání afghánských uprchlíků, je to opravdu důležité. Avšak co se týče podrobností, myslím, že ten program je zoufale nedostatečný a nejde dostatečně daleko. Příslib je přijmout dlouhodobě  20 000 afghánských uprchlíků a my ani nevíme, co znamená to slovo "dlouhodobě", je nedostatečný, ale příslib pro letošek je jen 5000 lidí. A vzhledem k rozsahu hrůzy, která vzniká v Afghánistánu, vzhledem k odpovědnosti, kterou za to nese Británie, stejně jako další země, myslím, že existuje humanitární nutnost, aby Británie udělala daleko víc a já budu dál apelovat na pana premiéra, aby to udělal.

 



 17286

Nepoužívejte dívky jako ospravedlnění pro opětovné bombardování Afghánistánu

19. 8. 2021

čas čtení 5 minut

- Někteří lidé na sociálních sítích volají po vojenském zásahu na záchranu afghánských žen a dívek

- Západní představitelé v roce 2001 využili těžké situace afghánských žen a dívek pod vládou Tálibánu, aby ospravedlnili okupaci země

- Realizace uprchlických programů a zaplacení reparací Afghánistánu dávají na rozdíl od vojenské okupace smysl
 

30372

Dvacáté první dožínky

19. 8. 2021 / David Marenčák

čas čtení 4 minuty

Privilegovaní žvanílci s nadbytkem volného času nejen ve virtuálním online světě hoří pro nepřetržitou štaci kulturních válek, zatímco jedna horká, okupační skončila, prostý člověk je oprávněně opruzen.

Pivo levnější nebude, chleba také ne. Naopak je úplně všechno dražší, od stavebního materiálu po bydlení, energie, potraviny, dojíždění do práce, co si jen vzpomenete. Inflace reálná i počítaná ukrajuje z již tak tragicky hubených mezd. Co je nám do nějakých cudzích kolaborantů, říkají. Takový je život, nedá se nic dělat, reprodukují čisté lži na toto téma, opakované v psychohygienicky sebezáchovných monolozích lidé za současného předstírání, že s někým komunikují.

 16637

Na cestě k evropské strategii pro řešení koronavirové pandemie

19. 8. 2021

čas čtení 5 minut

- Existují dvě protichůdné strategie, jak na evropském kontinentu postupovat proti pandemii. Jedna počítá s rychlým rušení restrikcí, zatímco druhá vyžaduje rušení omezení v závislosti na tempu vakcinace

- Obě strategie mohou účinně fungovat pouze tehdy, pokud se evropské země přestanou chovat tak, jako by mohly s pandemií bojovat samy

30777

Lidská činnost "tlačí planetu k bodu zvratu", tvrdí většina obyvatel žijících v zemích G20

19. 8. 2021

čas čtení 4 minuty

- Podle celosvětového průzkumu chce 74% respondentů upřednostnit boj s klimatickou krizí a ochranu přírody před zaměstnaností a ziskem

- Čtyři z pěti respondentů uvedli, že jsou ochotni udělat více pro obnovu globálních statků

- Tato zjištění by měla vedoucím představitelům skupiny G20 dodat důvěru k rychlejšímu postupu při zavádění ambicióznější politické agendy na ochranu a obnovu planety

Třicet let po moskevském puči trpí demokracie krizí sebevědomí

19. 8. 2021

čas čtení 6 minut

 
19. srpna 1991 se probudili občané Sovětského svazu ke zprávě, že Michail Gorbačov, generální tajemník komunistické strany, ze zdravotních důvodů odstupuje z funkce. Byla to lež: do ulic Moskvy vyjely tanky. Byl to pokus o puč jestřábů v politbyru, kteří se rozhodli zastavit Gorbačovovův experiment s demokracií. Neuspěli. Puč se za dva dny rozložil. O pět měsíců později přestal Sovětský svaz existovat.

Západ usoudil, že pád sovětského režimu byl nevyhnutelný. Rozklad supervelmoci, vybudované k tomu, aby naplnila Marxovo proroctví, měl sloužit jako varování proti všem tvrzením, že někdo zná pravidla historie a dokáže ji předpovídat do budoucnosti. Avšak ne. Převládla módní představa, že liberální demokracie je konečnou etapou historie, píše Raphael Behr.

29549

Přečetli jsme

Nestlé karma aneb Jak se korporace schovávají za drobné farmáře

19. 8. 2021 / Kateřina Paříková

čas čtení 5 minut

Nadnárodní korporace Nestlé se sídlem ve Švýcarsku čelila v minulosti několika skandálům ohledně používání neudržitelně produkovaného palmového oleje. V roce 2018 jí bylo dokonce pozastaveno členství v certifikačním systému palmového oleje The Roundtable on Sustainable Palm Oil - Kulatý stůl pro udržitelnou výrobu palmového oleje (RSPO) z důvodu porušení pravidel organizace.

Firma si samozřejmě potřebuje napravit reputaci a “očistit” svůj palmový olej, který nakupuje v řádu tisíců tun.

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Rozhovor Britských listů 415. Jak je Česko zaseklé v osmdesátkách

13. 8. 2021

čas čtení 1 minuta


Po revoluci r. 1989 převzala v Československu moc skupina třicátníků, které formovala zkušenost husákovského socialismu z osmdesátých let. Tito lidé dodneška, dnes jsou to šedesátníci, určují politický a ekonomický směr dnešní České republiky. Politika a ekonomika jsou v ČR provázány, respektive politikové dělají, co chtějí oligarchové. Je to dobře nebo špatně? O tom mluví dnešním Rozhovoru Britských listů Jan Čulík s Albínem Syberou. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 13. srpna 2021.



Rozhovor Britských listů 414. Jak se změnila revoluce z roku 1989 tak, aby to vyhovovalo politice

10. 8. 2021

čas čtení < 1 minuta



Historička Muriel Blaive byla svědkem toho, jak v roce 1990 hovořila Monika Pajerová, že během listopadové revoluce r. 1989 byla v ní jen velmi podružnou osobou, prostě jen překladatelkou. Minuly roky a v nynější interpretaci je Monika Pajerová ústřední hrdinkou listopadové revoluce. Jak se to děje a co je příčinou těchto změn interpretace historických událostí? O tom hovoří v dnešním Rozhovoru Britských listů s Muriel Blaive Jan Čulík. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 10. srpna 2021.

Rozhovor Britských listů 413. V ČR jsou konspirační teorie normalizovány jako přijatelné

6. 8. 2021

čas čtení 1 minuta



Nadační fond nezávislé žurnalistiky vydal zprávu o studii digitálního zpravodajství v roce 2020, ze kterého vyplývá, jaký dopad mají dezinformace o covidu, o protikoronavirových opatřeních a o očkování na českou veřejnost. Bohumil Kartous o tom hovoří s Josefem Šlerkou donedávna ředitelem tohoto Nadačního fondu. "Máme v ČR asi 15 procent lidí, kteří věří těm opravdu takovým echt konspiračním teoriím, říká Josef Šlerka." Co to znamená pro politiku v České republice? Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 6. srpna 2021.




 17432

Západní intervence v Afghánistánu, v Iráku, v Libyi, v "islámském státě" jsou katalogem selhání

18. 8. 2021

čas čtení 5 minut

 

Nynější vítězství Tálibanu v Afghánistánu se stalo inspirací extremistům po celém světě

Už v polovině roku 2002 přesunuly Spojené státy, Británie a další svůj zájem od Afghánistánu jinam, čímž vytvořily nebezpečné bezpečnostní vakuum, které v Afghánistánu vyplnil navracející se Talibán, v mnoha venkovských oblastech. Tím se daly do pohybu věci, které vyvrcholily v těchto dnech, píše Paul Rogers.

Rozhovor Britských listů 412. Jak si Čína dělá z Česka kolonii a českým úřadům je to jedno

3. 8. 2021

čas čtení < 1 minuta



Hegemonie Číny proniká do celé řady zemí světa a Česká republika je zvlášť zranitelná. O tom mluví v tomto rozhovoru Britských listů Bohumil Kartous se sinoložkou Kateřinou Procházkovou, novinářkou a analytičkou spolupracující s projektem Synopsis. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 3. srpna 2021.

Tisková zpráva:

Vycházejí vzpomínky romské ženy, ketrá přežila holocaust

18. 8. 2021

čas čtení 6 minut

Přehlížený, opomíjený, neuznávaný… Přívlastky, kterými je charakterizován holokaust Romů, jejichž utrpení za druhé světové války si v srpnu připomínáme. V České republice se ročně vytiskne kolem 15 tisíc nejrůznějších titulů, ale jen jednotky z nich se týkají právě romského holokaustu. Mezi ně se nově řadí i první české vydání autobiografie romské přeživší Philomeny Franz pod titulem Žít bez hořkosti: Příběh německé Sintky, která přežila holokaust, jež po šestatřiceti letech vychází díky nakladatelství romské literatury KHER.

Rozhovor Britských listů 411. Volené politiky je za záměrně šířené lži nutno kritizovat

30. 7. 2021

čas čtení < 1 minuta



Měli bychom kritizovat Zemanova mluvčího Ovčáčka za nesmysly, které zveřejňuje na Twitteru? Zajímavá analýza publikovaná v britském rozhlase varuje, že když lidé přetvítovávají materiály, které kritizují, přestože s nimi nesouhlasí, vede to k jejich virálnímu šíření. Co s tím? O tom uvažují v tomto Rozhovoru Britských listů Jan Čulík a Bohumil Kartous.



 17604

„Američané nás opustili jako krysy utíkající z potápějící se lodi“ a „Němci místo našich lidí odvážejí letecky pivo, chovají se holt jak Evropané ...“, říká mladý Afghánec

17. 8. 2021 / Fabiano Golgo

čas čtení 5 minut

 
Ehsanullah (foto) se narodil 2 roky poté, co americké jednotky ovládly Afghánistán. Žije v Kábulu se svými rodiči, 2 sestrami a babičkou. Snil o tom, že se stane fotbalistou, a cvičil s velšským trenérem, který minulý měsíc opustil zemi, protože se bál invaze Tálibanu. Ehsanullah nosí západní oblečení, poslouchá západní hudbu, rád sleduje Netflix a zveřejňuje své každodenní fotografie na Instagramu. V pátek ho otec přiměl vymazat všechny jeho obrázky z této aplikace, aby ho noví vládci nepotrestali za to, že vedl „západní život“. Jeho sestra minulý týden opustila školu, stejně jako se učitelé sami vzdali výuky dívek - aby nečelili pronásledování podle zákona šaría, který se jim po 2 desetiletích vrátí do života.

Rozhovor Britských listů 410. Češi si jsou vědomi klimatické krize, ale nevědí co dělat

26. 7. 2021

čas čtení < 1 minuta



Katedra environmentálních studií Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s iniciativou Green Dock vypracovala průzkum veřejného mínění ohledně toho, jaký mají dnes Češi postoj vůči klimatické krizi. Dotazovali se osob starších 15 let. O výsledcích tohoto průzkumu mluví Jan Čulík s Janem Krajhanzlem z Masarykovy univerzity, hlavním autorem tohoto projektu, který se zabývá názory lidí na klimatickou krizi už 18 let.

 16478

Země Potěmkinových vesnic

17. 8. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Samozřejmě sleduji s velkým zájmem, co se nyní děje v Afghánistánu. A všímám si toho, jak zase nové linie rozdělují českou společnost v této věci. U některých to není překvapivé: že krajní pravice a zřejmě i komunisti budou jásat nad zhroucením západní moci a hrdosti na to, že „v Afghánistánu se bojuje za Prahu“ (nikdy jsem tohle heslo neměl rád, i když jsem zcela prozápadní a mám rád NATO atd.), je jasné.

 17605

Hrůzostrašné prázdninové čtení o tom, jak příbramská pošta znemožnila důchodci odeslání balíku

17. 8. 2021

čas čtení 5 minut

 

Zábavné příběhy se špatným koncem plné traumatizujících zážitků jaksi patří k prázdninovému koloritu, proto předkládám milým čtenářům jeden příběh o trpké zkušenost zaskočeného důchodce aneb otřesný zážitek s angličtinou z příbramské pošty.

Od konce minulého tisíciletí posílám do Irska balíky s dárky. Protože je poštovné v poměru k důchodu značně vysoké, tak proto jen občas, považuji to za určitou formu luxusu. Vypočítal jsem si na internetové kalkulačce České pošty cenu za balík do 7 kg do Irska, uškudlil z důchodu potřebný obolus, zabalil balík, napsal na něj adresy a vyrazil jsem s ním na poštu jako obvykle, píše Antonín Švec.  

Hospodaření OSBL za květen 2021

8. 6. 2021

čas čtení 1 minuta

V květnu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 53 422.16 výdaje byly  jako obvykle 61 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 84 819.22  Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci květnu 2021.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Privatizace po česku | Sociální vědy aplikované do života | Rozhovor Britských listů | Rasismus | Saúdská Arábie | Hospodaření Občanského sdružení Britské listy | Drogy | Hacking, hackeři a bezpečnost sítí | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Umění | Demokratická revoluce? Utajená historie devadesátých let | Ruská zahraniční politika | Kuba | Druhá světová válka | Jan Hus a husitství | Řádění exekutorů v České republice | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Globalizace | Práva homosexuálů | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Korupce | Očkování a racionalita | Ukrajina | Nový Zéland | Maďarsko | Venezuela | Donald Trump | Socialistická politika a ekonomika | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Budoucnost médií | Svoboda slova | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Afrika | Genderová nerovnost ve společnosti | Brexit | Životní prostředí | Barack Obama a jeho politika | Energetické úspory | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Extremismus | Povodně a změna klimatu | Evropská unie | Sdělovací prostředky | O českých tajných službách | Ekonomika | 17. listopad | Bělorusko | Severní Korea | Sýrie | Írán | Irsko | Německo dnes | Doprava | Popkultura a společnost | Katolická církev | Španělsko | Turecko | Čína | Francie | Spam a šíření dezinformací na internetu | Imigrace do Evropy | Rozhovory Britských listů | USA | Česká politická scéna | Babiš | Lidská práva | Sociální inovace | Polsko | Joe Biden | Budoucnost NATO a OSN | Ekologie | Globální oteplování | Koronavirus | Lidské zdraví | Identita | Britské listy | Česká republika | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Velká Británie - politika a společnost | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Rusko za Vladimíra Putina | Demokratický proces se zasekl
21786