Z díry u Bedřichovic

14. 7. 2014 / Jan Lipšanský

Milý pane Čulíku,

píšu vám z malé moravské vesnice kousek od Bedřichovic, abych udržel jakési status quo, a čtu si vaši recenzi filmu Díra u Hanušovic, jenž jsem neměl to nepotěšení vidět, a asi si jej i odpustím.

Píšu hlavně proto, že mne popis děje a prostředí filmu velmi pobavil. Zrovna včera jsem si prošel dvě ze tří místních hospod, kde v jedné čepují Holbu a Maestro, a v té druhé se zahrádkou pak pelhřimovského Poutníka, vynikající pivo. Což mne příjemně překvapilo, neb v pražských Modřanech, kde bydlím, všech zhruba dvanáct hospod v našem okolí čepuje jen nesvatou trojici Gambáč-Kozel-Plzeň, o jejichž kvalitách raději nebudu diskutovat.

Dnes se otevřela kousek od návsi nová kavárna s cukrárnou, příjemné prostředí, střízlivý interiér, káva z jedné domácí brněnské pražírny, a na rozdíl od pražských kaváren zde vědí, že piccolo neexistuje, ale nabízejí na jídelním lístku espresso, lungo, doppio apod. K espressu mi dají i vodu. V Modřanech jsem se s něčím podobným setkal jen na benzínce OMV, kde však zase neznají espresso a dělají "piccolo".

V kavárně se k nám chovali příjemně, i když už mám žel pražský přízvuk, byli k nám milí a zdvořilí, stejně jako včera na mne nikdo nekoukal skrz prsty ve zmíněných hospodách. Frustrovaný byl jen jeden kluk, protože mu na dovolenou jeho holka odjela s rodiči k moři.

S dětmi jsme se prošli po vesnici a obdivovali nově omítnuté baráky, domečky obrostlé břečťanem, nové fotbalové hřiště pro mládež s trávníkem, dětská hřiště i sportovní halu. Na dříve prázdném pozemku se staví nová školka.

Byl jsem na návštěvě u kamaráda, mají statek, chovají prasata, z pražského intelektuálního pohledu tedy buran. Udělal mi espresso v přístroji Hausbrandt s dokonalou cremou, a ještě se omlouval, že zrnkovou kávu mlel už předevčírem. Jinak se doma stará o nemohoucí matku s Alzheimerem, pokud jde o jeho morální profil, jak je myslím v Díře u Hanušovic také rozebírají.

Chápu, že oproti pražské intelektuální smetánce jsem jen obyčejný nýmand, který možná tvůrcům závidí jejich úspěchy a možnost být celebritou na karlovarském festivalu (taky jsem jednou byl). Ale tohle jsem viděl na vlastní oči.

Večer si zajdu opět na Poutníka a zítra na espresso, abych si to užil. V Praze se s ničím podobným nemusím hned tak potkat.

S pozdravem,

Jan Lipšanský

0
Vytisknout
5940

Diskuse

Obsah vydání | 14. 7. 2014