Izrael dělá vše pro to, aby byla jaderná dohoda s Íránem nefunkční

13. 4. 2021 / Daniel Veselý

Izraelský útok byl proveden jen několik hodin poté, co byly v Natanzu spuštěny nové centrifugy, které mohou urychlit produkci obohaceného uranu. Izraelští analytikové po zhlédnutí satelitních snímků uvedli, že tamní zařízení, včetně centrifug, bylo významně poškozeno. V izraelském vládním rozhlase s odkazem na zpravodajské zdroje zaznělo, že za úderem v Natanzu stojí Mosad. Shodou okolností v tutéž dobu Tel Aviv navštívil šéf Pentagonu Lloyd Austin. Nabízí se tedy otázka, zda byl útok proveden s vědomím, či přímo souhlasem Bílého domu.

Četní kritikové Íránu vyčítají, že klíčovou dohodu JCPOA porušuje, aniž by tytéž hlasy zdůraznily, že tomuto kroku předcházelo jednostranné odstoupení Spojených států od JCPOA. Trumpova administrativa navíc na Teherán v rozporu s mezinárodním právem uvalila bezprecedentní sankce, jež Bidenův kabinet dosud neodvolal. Bidenův Bílý dům obnovu diplomatických rozhovorů s Teheránem podmínil plným dodržováním JCPOA íránskou stranou. Naopak íránský duchovní lídr Alí Chamenií prohlásil, že jeho země tak učiní až tehdy, kdy USA zruší sankční režim.

Tento komplikovaný spor mají vyřešit nedávno zahájená diplomatická jednání ve Vídni, kde je zapotřebí dojít ke kýženému kompromisu. A to se přirozené nelíbí Izraeli, jehož představitelé dělají vše pro to, aby JCPOA zůstala nefunkční, přestože probíhající rozhovory vypadají slibně. Tel Aviv se tím ani příliš netají. V době, kdy byly započaty rozhovory ve Vídni, Izrael provedl minometný úrok na íránské plavidlo, jež mělo údajně sloužit jako vojenská základna Íránských revolučních gard. Podle blízkovýchodního analytika Juana Colea by útok v Natanzu mohl vylepšit Netanjahuovu pošramocenou image na domácí půdě, protože premiér by rád unikl vězení.

Zatímco Trumpovy USA jednostranně odstoupily od funkční – jak v roce 2019 konstatovala Mezinárodní agentura pro jadernou energii – dohody, Teherán začal nedávno obohacovat část svého uranu na 19,5 procent. Podle JCPOA smí Írán obohacovat uran maximálně na 3,64 procenta. Avšak oněch necelých 20 procent může sloužit pouze ke zdravotnickým účelům, přičemž na výrobu jaderné bomby je zapotřebí obohacovat uran na 95 procent. A kdyby režim ajatolláhů skutečně usiloval o vyrobení atomové bomby, proč by kývl na jednání ve Vídni?

Zkrátka a dobře: Donald Trump za hlasitého povzbuzování Tel Avivu roztrhal dohodu, kterou Írán dodržoval ještě rok poté. Navíc bylo celkem zjevné, že unilaterální vypovězení JCPOA i následné sankce nemohl nechat Teherán bez odpovědi. Bylo jen otázkou času, kdy začne dohodu sám porušovat.

Izrael a Írán vedou na Blízkém východě stínovou válku o dominanci v regionu, jež úzce souvisí s íránským jaderným programem: Izrael realizoval stovky vojenských úderů na íránské proxy síly v Sýrii, loni na podzim usmrtil předního íránského jaderného vědce, před 11 lety CIA ve spolupráci s Mosadem prostřednictvím počítačového viru Stuxnet významně poškodila íránský jaderný program, zatímco docházelo k vraždám dalších íránských jaderných výzkumníků, za nimiž podle západních tajných služeb podle všeho stál Izrael, apod.

Na druhou stranu Teherán v uplynulých letech dokázal posílit své pozice především v Sýrii a Iráku, kde operují na něj napojené a mnohdy brutální milice. Ať tak či onak, Írán podmínky vyplývající z JCPOA dodržoval i nějaký čas poté, co od ní USA jednostranně odstoupily. A očividná izraelská sabotáž snad nadějně probíhající jednání ve Vídni nevykolejí.