Anketa Romano hangos:

Měl by být znovu jmenován vládní zmocněnec pro romské záležitosti?

9. 7. 2012 / Pavel Pečínka

Robert Sutorý
Pracovník městského úřadu, Hranice.
Dle mého názoru je velmi důležité, abychom měli romského zmocněnce pro naše záležitosti. Dokázal bych si na tomto místě představit člověka jako je Ing. Karel Holomek nebo Mgr. Czeslaw Walek. V dnešní době cestu k řešení ale vidím hlavně v mladých Romech. Proto je velmi podstatné, aby byli vzdělaní a uplatnili se na trhu práce. Romové prožívají velmi těžké období, myslím si dokonce, že bude hůř. Určitě není jednoduché najít způsob, jak všechny ty věci vyřešit, už to trvá příliš dlouho.

Drahoslava Pawlitová
Členka Rady vlády pro národnostní menšiny, Ostrava.
Ano, zmocněnec pro "romské záležitosti" by měl být jmenován, ale neměl by působit jako ten dosavadní! Když už, tak jedině Michael Kocáb.

Kamil Kadre
Dělník provozovny Moduslink, Brno-Slatina.
Určitě by měl být jmenován znovu nějaký zmocněnec pro romské záležitosti. A určitě by pomohl zmírnit rasismus proti Romům, dokázal by ovlivnit i to, aby Romové mohli chodit do práce. Romové si zatím většinou nedokáží najít dobře placenou a stálou práci, ale často jen proto, že jsou Romové a ty totiž nikde moc nechtějí. Ale vždyť oni jsou to taky lidé jako všichni ostatní, nezáleží na barvě pleti, ale na tom, jak se člověk chová.

Myslím, že s pomocí zmocněnce by se to dalo určitě nějak řešit a zlepšit všechny tyhle situace. Myslím, že by ten zmocněnec měl být určitě Rom, který už něčím takovým prošel, takže by věděl, co a jak řešit.

Felix Černoch
Pedagog, Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů, Praha.
K anketě se vyjadřuji tak, že se přikláním k iniciativě romské komunity. Jednak proto, že si zaslouží soustředěnou pozornost, ale i pro výhrady vůči stávající zmocněnkyni vlády pro lidská práva. Protože jsem tam byl za vedení Petra Uhla i Jana Jařaba angažován, stejně jako v Radě vlády pro integraci Romů do společnosti, mohu srovnávat. Oba jmenovaní nechť jsou prototypem pro výběr, ale spíše bych doporučoval vyhlášení souběhu (konkurzu) na případně systemizované místo v novém orgánu, na který premiér dosud zcela neslyší. Při vlastním výběru by se pak měl upřednostnit příslušník předmětného etnika, možná i personál aparátu. Posílilo by to samosprávné prvky, které mohou být spolehlivější zárukou pozitivního řešení svízelné situace, jež hrozí eskalací napětí mezi touto minoritou a majoritním občanstvem.

Dušan Kotlár
Ředitel sdružení Romský život, Liberec.
Pokud se nezmění nemorální chování politiků v této zemi, pokud se v souvislosti s obsazením místa vládního zmocněnce nezmění celková koncepce, považuji osobu dosazenou na toto místo jen za dalšího "kata cigánů". Dosud tady máme řadu let nejrůznější romské poradce, odborníky, krajské koordinátory, kteří fakticky pouze hodnotí ty, kteří ve prospěch Romů a společnosti něco dělají. Od stolu se vyjadřují především tak, aby jim zůstalo teplé místo na úřadech, měli love, postavení a moc.

Miroslav Patrik
Předseda ekologického sdružení Děti Země, Brno.
Obecně mám k vládním zmocněncům osobně negativní postoj, neboť jejich (téměř) nulový smysl a výsledek činnosti, jejich zbytečnou obrovskou "finanční trafiku" znám ze situací při jmenování několika takových zmocněnců (z ODS) pro výstavbu silnic a dálnic. Současná vláda je naštěstí zrušila. Co se týče úvahy vytvořit znovu vládního zmocněnce pro romské záležitosti, pak se obávám, že půjde o další státní instituci, k níž se budou s velkými a marnými nadějemi upínat mnozí, ačkoliv její reálný vliv bude malý. Nelze prostě řešit všechny problémy založením nějaké instituce, pokud zájem není v samotných lidech, resp. v politické reprezentaci a v úřednících. Neziskový sektor pak může dělat, co chce, ale stačit to nebude! Spíše bych jako řešení viděl ve vzniku třeba ministerstva pro národnostní a jiné menšiny, které by mělo stejnou váhu, vliv a aparát jako jiná ministerstva, včetně srovnatelného rozpočtu. Navíc dá ČR najevo, že tato věc -- různorodých menšin -- je opravdu hodná podpory a aktivního řešení.

Milan Elvis Gábor
Zpěvák přerovské skupiny Imperio.
Nový vládní zmocněnec pro romské záležitosti by určitě měl být jmenován. Hlavně proto, že takového člověka potřebujeme. Jde jen o to, kdo by to měl být. Myslím, že by to určitě měl být Rom, tedy člověk, který vidí do romské otázky víc než někdo, kdo o ní jen slyší. Měla by to být autorita, která má uznání i od většiny. Například pan Holomek by se mi na takovém místě líbil.

Arnošt Goldflam
Dramaturg, scénárista, Brno.
Rozhodně by měl být jmenován a měl by to být někdo, kdo bude i smysluplně fungovat. A nejenom to. Takoví menší zmocněnci i s pravomocemi by měli být ve všech ohrožených lokalitách, např. v Brně (Cejl), kde to znám, ale ovšem i jinde.

Tereza Cajthamlová
Studentka Fakulty sociálních studií MU a dobrovolnice v občanském sdružení IQ Roma servis.
Veškeré problémy Romů od diskriminace a rasismu přes nerovný přístup ke vzdělání až po neutěšenou situaci v romských ghettech řeší česká společnost stylem "o nich bez nich". Ačkoliv je jasné, že tahle cesta k úspěchu nevede, stejné chyby opakuje bezmyšlenkovitě každá vláda. Ta současná navíc obecně nepřikládá problémům menšin velkou váhu. Jak jinak si vykládat skutečnost, že ministerský post s touto agendou nebyl zřízen vůbec a na zmocněnkyni pro lidská práva jsme čekali sedm měsíců?

Zmocněnec pro romské záležitosti, ač si o jeho případné reálné moci nedělám velké iluze, by byl v každém případě krokem kupředu. Konečně by tu byl někdo, komu by politici z titulu jeho funkce museli naslouchat, a Romové by mohli získat autoritu, která se o jejich problémy skutečně zajímá.

A kdo by to mohl být? Určitě někdo, kdo má u Čechů i Romů respekt, kdo umí komunikovat, nebojí se upozorňovat na pravou příčinu problémů a je dobrý manažer. Jeho úkolem by totiž možná bylo nejen zastupovat zájmy Romů, ale byl by nejspíš také zodpovědný za efektivní čerpání evropských peněz nebo za fungování programů pomoci v sociálně vyloučených romských lokalitách. Konkrétně si v takové funkci umím představit například advokátku Kláru Samkovou nebo předsedu Společenství Romů na Moravě Karla Holomka.

Klára Samková
Advokátka, publicistka, Praha.
Jsem přesvědčena, že by měl být jmenován ministr pro romské záležitosti. Že je to pozitivní diskriminace?

A když se účelově zřídilo ministerstvo pro privatizaci, tak to taky byla "pozitivní diskriminace"? A co ministerstvo informatiky? A co dokonce vicepremiérský post pro boj s korupcí, který stojí 26 milionů ročně (alespoň oficiálně, kdo ví, co to stojí ve skutečnosti), výstupy má nulové a všichni vědí, že ve skutečnosti vznikl jenom proto, aby se uspokojily personální požadavky Věcí veřejných, které se stejně následně rozpadly a přetavily se do nové, do Parlamentu nevolené a nezvolené politické strany Lidem.

Naproti tomu podle všech výzkumů je "romský problém" vnímán jako jeden z nejpalčivějších v naší zemi. Přesto mu není dávána příslušná vážnost a fakticky se vůbec neřeší.

Řešením není ani "vládní zmocněnec", protože i to by byl pouhý úředník, který by se musel doprošovat spolupráce u vyšších státních úředníků. Ministři by se na něj vylhostejnili už předem -- nebyl by pro ně partnerem a o spolupráci s jednotlivými řediteli odborů různých ministerstev si nedělám sebemenší iluzi.

Zájmy těchto lidí jsou totiž zcela protichůdné k předáním jejich vlastních kompetencí nějakému zmocněnci. Suma sumárum by tedy zmocněnec byl jednoznačně další pouze formální figurka.

Jedinou možnou alternativou bych možná viděla nepolitického ředitele zvláštního úřadu, který by byl na úrovni Úřadu průmyslového vlastnictví, Úřadu na ochranu osobních údajů, Statistického úřadu apod. Jednalo by se o odborné těleso státní správy, vedené nepolitickým odborníkem, který by zajišťoval dlouhodobou kontinuitu koncepce.

Stejně jako u jmenovaných úřadů by předseda tohoto úřadu měl být jmenován vládou a jeho jmenovací období by mělo přesahovat volební období Poslanecké sněmovny.

V každém případě je na místě diskutovat, co by mělo být náplní práce tohoto úřadu /ministerstva. Osobně bych viděla tuto posloupnost kroků:

1) provést audit všech pro-romských programů a problematik. (Absolutní odpor všech dotčených ministerstev si dovedu představit.) Bylo by to zejména:
a) ministerstvo práce a sociálních věcí -- zde ve spolupráci s ním -- audit veškerých sociálních dávek, audit veškerých grantových programů a projektů, audit veškerých pro-zaměstnanostních politik.
b) ministerstvo školství: otázka zvláštních /praktických škol, otázka integrace romských žáků, realizace důsledků vyplývajících z rozsudku ESLP ve věci Holubová a spol. proti ČR do praxe. Audit veškerých grantových aktivit.
c) ministerstvo zdravotnictví -- stažení veškerých zpráv o zdravotním stavu Romů, pokud ovšem vůbec jsou.
d) ministerstvo pro místní rozvoj -- otázka bydlení.
e) ministerstvo spravedlnosti -- problematika tzv. romské kriminality -- audit věznic a poměrů v nich, analýza trestných činů páchaných Romy.
f) ministerstvo kultury -- audit veškerých pro-romských aktivit a podpor.
g) ministerstvo vnitra -- převzetí programů prevence kriminality tam, kde se to týká Romů. Důraz na protidrogovou prevenci, zejména pervitin a tvrdé drogy.
h) ministerstvo vnitra -- spolupráce s policií ve věci bezpečnosti.
i) ministerstvo zahraničních věcí -- audit veškerých mezinárodních organizací, které se týkají a zabývají se romskou otázkou, zejména Rada Evropy a Evropská unie.
j) audit dosavadní účasti vojáků romské národnosti v profesionální armádě ČR.
k) zabezpečení přímého vstupu do Rady po rozhlasové a televizní vysílání s promítnutím potřeb okamžité potřeby komunikace romské komunity prostřednictvím veřejnoprávních médií.
l) audit romských duchovních a studentů teologie všech církví, šířeji než na ekumenickém základě (od Svědků Jehovových po římsko-katolickou církev).
2) maximální stažení všech těchto aktivit na jedno místo (do úřadu), koncentrace veškerých finančních prostředků, které jdou na romskou otázku přes různé orgány státní správy do jednoho rozpočtu.
3) zrušit Radu vlády pro záležitosti romské menšiny.
4) legislativně připravit a zajistit volbu samostatných místních romských samospráv coby lokálních partnerů řešení romské otázky. Zabezpečit funkčnost těchto místních romských samospráv na poloprofesionální úrovni, včetně pravidelných schůzek delegátů samospráv s představiteli úřadu -- zavádění demokratických principů participace romské komunity na řešení romské otázky (předpokládám pravidelné schůzky každý měsíc).
5) k těmto lokálním místním romským samosprávám vytvořit strukturu romských místních poradců po vzoru dříve fungující sítě okresních romských poradců, coby místních pracovníků úřadů a zároveň "rychlých spojek" mezi místními komunitami a úřadem. K tomu využít i dosavadních FUNKČNÍCH romských organizací. Maximální důraz na zapojení Romů, nikoliv pro-romských odborníků.
6) vypracování koncepce komunikace s romskými komunitami, vycházejícími z tradičních způsobů romské komunikace (tzv. romské pošty) a její podpory moderními médii.
7) vypracování koncepce zaměstnanosti Romů:
a) ve fúzi se vzděláváním romských dětí. Zavedení romských asistentů -- Romů -- do základních a zvláštních /praktických škol s povinností distančního vzdělávání se asistentů ve stupních "první pedagogická pomoc", "vyučený pedagog", "střední pedagogická škola", "vysoká škola pedagogická -- zaměření na vzdělávání romských dětí". Zavedení romštiny do výuky dětí. Aplikace systémů waldorfského vzdělávání a montessori principů, to vše podle hesla "vzděláváme se navzájem".
b) ve fúzi s bezpečnostními složkami zavedení a legalizaci dobrovolných občanských hlídek v exponovaných místech romských komunit, spolupráce těchto hlídek s městskou i státní policií, personální prostupnost občanských hlídek a profesionálních sborů, to vše podle hesla "učíme se zodpovědnosti za sebe samé".
c) ve fúzi s ministerstvem obrany vypracovat koncept pro vojenskou profesionální službu Romů.
d) ve fúzi s ministerstvem zdravotnictví vypracovat systém zdravotnických asistentů v romských komunitách, zejména pro ženy a děti.
e) navázat na tradici a úspěchy "přidružené výroby" a zejména ve spolupráci se Svazem výrobních družstev podpořit zaměstnanost Romů.
8) ve spolupráci s romskými duchovními a studenty teologie vypracovat koncepci romské duchovní obrody, zavést pravidelnou službu romské duchovní obrody ve věznicích, případně dětských domovech.
9) vytvořit systém psychologických vzájemně podpůrných skupin pracujících na principech skupinové psychoterapie.
10) přepracovat systém sociálních dávek na bydlení tak, aby bylo možno navázat přímý vztah s majitelem /pronajímatelem formou adresné osobní dávky, tímto způsobem, totiž zabezpečením přímých plateb pronajímatelům podporovat rozpuštění ghett.
11) okamžité započetí televizního vysílání pro Romy, minimálně 2×30 min. a 1×60 min. týdně.

TIMING:
pokud nevyplývá z výše uvedeného jinak:
audit: -- 6 měsíců
ustanovení romských místních komunit -- 6 měsíců
příprava legislativních návrhů 6 + 3 měsíce
připomínkové řízení a přijetí zákonů 6 + 3 + 3 měsíce (neflákáme se, děláme...)
příprava školských asistentů: 6 měsíců
příprava zdravotnických asistentů: 3 měsíce
příprava občanských hlídek: 3 měsíce
všechny ostatní body mohou být splněny do jednoho roku od ustanovení úřadu / ministerstva, včetně jeho vybudování.

ROZPOČET:
Záleží na míře profesionalizace a zaměstnanosti místních poradců a členů místní komunity. Předpoklad je 150 komunit s jedním zaměstnancem dosazeným Úřadem a s jedním zaměstnancem zvoleným místní komunitou. Průměrný plat: 20 000 hrubého. úřad / ministerstvo -- okolo 50 osob v trvalém pracovním poměru, při zapojení dalších odborných asistentů a jejich řízení okolo 100 lidí.

A neříkejte mi, že to nejde a že nejsou lidi: jde to a lidi jsou.

Vychází v Romano hangos ZDE

0
Vytisknout
2557

Diskuse

Obsah vydání | 12. 7. 2012