Uprchlické děti a nemluvňata jsou nuceny spát v severní Francii v lesích

10. 7. 2017

Nemluvňata a batolata spí v lesích pod širým nebem v severní Francii. Desítky rodin uprchlíků bez přístřeší se vrátily do oblasti po likvidaci tábora "Džungle" v loňském roce.
 
Na fotografiích, které listu Independent poskytly charitativní organizace, spí a lezou po zemi v lesích nedaleko Dunkirku nemluvňata mladší jednoho roku. V táboře je asi 20 velmi malých dětí. Celkem je tam asi 300 - 500 osob, včetně těhotných matek a prarodičů.

Neoficiální tábor likviduje francouzská policie každý týden. Je to proces, při němž dochází k zraňování dětí, svědčí dobrovolníci.
 
V jednom případě mělo tříleté dítě na obličeji modřinu od rány obuškem, jindy matka řekla policistům, že ve stanu jí spí dítě, a tak policie do stanu nastříkala pepřový sprej.

Podle dobrovolníků je v táboře 40 až 50 dětí. Nejsou v něm záchody a tábor závisí na podpoře dobrovolníků, kteří dodávají stany, potraviny a šatstvo.

Děti jsou situací vážně ohroženy.
 
Podrobnosti v angličtině ZDE

Rozhovor Britských listů 117: Strach plus frustrace rovná se nenávist

7. 7. 2017

Na karlovarském filmovém festivalu hovoří Jan Čulík s dokumentaristou Vítem Klusákem o jeho novém celovečerním filmu o "naivním neonacistovi" z Prostějova Svět podle Daliborka. Film jde do celostátní distribuce dne 13. července 2017. Stojí za zhlédnutí a za úvahu, jak, myslíme, dokazuje i tento rozhovor.
 Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 7. července 2017.

K tomu:

Jan Čulík, "Klusák a Remunda: Svět podle Daliborka"
Klusákův "něžný neonacista" se hájí: "Hrál jsem v hraném filmu"
Vít Klusák, Marianna Stránská: Dalibor K. věděl, že natáčíme jeho dokumentární portrét

Soud rozhodl, že britský vývoz zbraní do Saúdské Arábie je legální a může pokračovat

10. 7. 2017

Organizace Campaign Against the Arms Trade (CAAT) neuspěla se svou žalobou na britskou vládu ve věci britského exportu zbraní do Saúdské Arábie. Aktivisté argumentovali, že britské zbraně používá saúdská vláda k vraždění civilistů v Jemenu.  Soud projednával případ v otevřené soudní síni i za zavřenými dveřmi, kdy britská vláda předložila utajované informace, a rozhodl, že britský vývoz zbraní do Saúdské Arábie je legální

Británie za poslední dva roky vyvezla do Saúdské Arábie zbraně v hodnotě více než 3 miliardy liber.

Je Visegrádská skupina mrtvá a bude nahrazena "Slavkovskou skupinou"?

10. 7. 2017

Antiorbánovská bloggerka Eva Balogh v neděli upozornila, že Visegrádská skupina prý čelí rozkolu v důsledku vzniku Slavkovského trojúhelníku, což je jednací formát, jehož součástí jsou Rakousko, Česko a Slovensko. Vznikl a naposledy se sešel roku 2015.

Rakouský kancléř Christian Kern totiž poskytl rozhovor deníku Handelsblatt, v němž bagatelizuje význam Visegrádské skupiny s tím, že Polsko a Maďarsko mají nyní v Evropské komisi špatnou pověst. Péter Szijjártó, maďarský ministr zahraničí na to reagoval slovy, že "Visegrádská skupina je nejtěsnější a nejefektivnější aliance v Evropské unii."

Struktura ekonomiky České republiky nahrává automatizaci

10. 7. 2017

ČR patří mezi několik zemí, v nichž struktura hospodářství nejvíc nahrává nahrazení lidí automaty (u nás do roku 2055 více než 50% míst) https://t.co/SRf8DJdYpV

— Jiří Pehe (@JiriPehe) July 9, 2017

Nearly half of jobs could be automated in the future. Here's what the researchers are saying https://t.co/vr5JOQeDp9 #technology pic.twitter.com/CuGra4bGdw

— World Economic Forum (@wef) July 9, 2017

Podle nové zprávy, kterou vypracoval McKinsey Global Institute, téměř polovina práce, kterou děláme, bude do roku 2055 zautomatizována. Avšak celá řada faktorů, včetně politických skutečností a včetně postojů veřejnosti vůči technologii, může způsobit odklad automatizace až o deset let.

Autor zprávy, Michael Chui, zdůrazňuje, že nejzávažnějším problémem dneška je problém masového přesunu zaměstnanců do jiných zaměstnání. "Jak zajistit, aby lidé mohli pracovat vedle strojů, do budoucnosti?"

Jak funguje propaganda

10. 7. 2017 / Tomasz Oryński

Upřímně řečeno, stojím tady před dilematem: Mám se přímo zabývat těmito nesmysly a vyvolat více zájmu o servery pravicové propagandy, anebo to mám ignorovat? Rozhodl jsem se, že občas budu odhalovat podstatu nesmyslů, které takovéto servery publikují. Samozřejmě nejsem tak naivní, abych si myslel, že jejich čtenáři a stoupenci přestanou těmto nesmyslům věřit, neboť hadi mají nohy, a vždycky je budou mít. Avšak myslím si, že stojí za to ukázat na konkrétních příkladech, jak funguje propaganda.

Tady je klip z YouTube, který se občas objevuje na mých sociálních sítích. Zdá se, že je v Británii i v Polsku docela populární. Přináší jeden z těch argumentů, které tvrdí, že existuje jakési spiknutí, anebo v nejlepším případě nerovnováha, která povede k tomu, že bílý muž bude vyhnán z Evropy a nahrazen muslimy. V tomto případě klip tvrdí, že na britském trhu nemovitostí jsou nemuslimové diskriminováni:

Irácký premiér vyhlásil vítězství nad Islámským státem v městě Mosul

10. 7. 2017

Irácký premiér Haider al-Abadi vyhlásil vítězství nad jednotkami Islámského státu v Mosulu, po téměř devíti měsících těžkých bojů ve snaze vyhnat tuto extremistickou organizaci z města, kde vyhlásila svůj "chalífát".

Tisíce lidí zemřely, milion obyvatel uprchlo a velké části města Mosul byly proměněny v trosky, včetně starobylé mešity al-Nuri a minaretu.

Muslimský primátor Londýna: Naše město bude vždy městem inkluzivity, tolerance a diverzity

10. 7. 2017

"V Londýně si může každý být, kým chce, a sdružovat se či žít, s kým chce."

London will always be a beacon of inclusiveness, acceptance and diversity. A look back at yesterday's #PrideInLondon #LoveHappensHere pic.twitter.com/n3rk6XVty2

— Sadiq Khan (@SadiqKhan) July 9, 2017

Díky, německá výkonnosti!

10. 7. 2017

Televize Al  Jazeera obdivuje, jak rychle Němci dokázali v ulicích Hamburku obnovit pořádek:

Thank you, German efficiency. pic.twitter.com/o48DHcuGHE

— Al Jazeera English (@AJEnglish) July 9, 2017

Pokud chcete zastavit imigranty, postavte v Berlíně zeď!

10. 7. 2017

"If you want to stop the immigrants, build a wall in Berlin." pic.twitter.com/sVuxfgscxq

— James Melville (@JamesMelville) July 9, 2017

Vít Klusák, Marianna Stránská: Dalibor K. věděl, že natáčíme jeho dokumentární portrét

7. 7. 2017

 
Vyjádření Víta Klusáka a Marianny Stránské, autorů filmu „Svět podle Daliborka“, k výpovědi Dalibora K., kterou zveřejnila některá média (Britské listy, Parlamentní listy), aniž by autorům poskytla příležitost na řadu Daliborových obvinění spojených se vznikem filmového dokumentu reagovat.

Hlavní protagonista filmu Dalibor K. zveřejnil stanovisko, podle kterého vznikly jeho výpovědi ve filmu na popud režiséra, jsou hrané a nevyjadřují jeho názory. Chápeme obavy Dalibora K. plynoucí z toho, že některé jeho výroky ve filmu jsou možná na hraně trestního práva, přesto se však musíme důrazně ohradit proti nepravdám a obviněním, jež nyní Dalibor K. i jeho matka šíří o okolnostech vzniku našeho filmu.

Další filmy o neporozumění jinakosti v Karlových Varech

7. 7. 2017 / Jan Čulík

Zkusil jsem zajít na česko-slovenský film Terezie Nvotové Špína (2017) o mladé dívce středoškolačce, kterou v jejím vlastním domácím pokoji při doučování matematice znásilní její středoškolský učitel, dívka se pokusí o sebevraždu podřezáním žil, a skončí tak v psychiatrické léčebně, avšak nikomu, ani rodičům, ani vrstevníkům v léčebně, ani psychiatrickému personálu nedokáže v důsledku traumatu ze znásilnění říci, že se stala obětí sexuálního útoku. Odstrašující je i případ její kamarádky v léčebně, která si stěžuje, že ji po smrti její maminky pravidelně znásilňoval otec, ovšem personál psychiatrické léčebny ji nevěří. Platným argumentem tvůrců filmu je, že výpověď oběti, tedy sexuálně znásilněných žen,  by měla být prioritní, a v traumatizovaném stavu se oběti nedokáží bránit nedůvěře, ponižování nebo dokonce nenávisti a jejich ztraumatizovaných stav se tím ještě zhorší. K psychickému stavu znásilněné dívky v psychiatrické léčebně nepřispívá, že je tam terčem relativně brutálních sexualizovaných vtipů od ostatním pacientů - vrstevníků.

Hamburk: Když antiglobalisté demonstrují proti antiglobalistům

7. 7. 2017 / Karel Dolejší

Životní úroveň britských domácností klesá nejrychleji za šest let

7. 7. 2017

Životní standard britských domácností zřejmě klesá nejrychleji od roku 2011, když zemi po referendu o brexitu zasáhla inflace. Ukazují to údaje Office for National Statistics (ONS), britského statistického úřadu.

Bij kurvy a zloděje! A také lesbičky, opozici, Švédy a UNESCO!

7. 7. 2017 / Tomasz Oryński

Špatné zprávy pro všechny, kteří chtějí jet do Polska za neslušnou zábavou. Jak informuje jeden z internetových portálů, mezi polskými prostitutkami existuje nový trend: ve svých online inzerátech zdůrazňují, že nechtějí sexuální vztahy s cizinci. Na takových webových stránkách je prý heslem nyní „POLSKO TEĎ“.

To by mělo udělat radost straně Právo a spravedlnost. Vlastenectví zjevně dosáhlo už i do nižších tříd polské společnosti. Nejsou jím zasaženi jen politikové a kněží, nejen někteří mladí lidé, ale i ty dámy, které prodávají své tělo, začínají chápat, že v životě jsou důležitější věci než peníze! (pouze pro starší 18 let)

Prosíme, přispějte finančně na provoz Britských listů

3. 3. 2017

Milí čtenáři,

na provoz Britských listů potřebujeme měsíčně přibližně 60 000 Kč. Velmi oceňujeme, že čtenáři podstatnou měrou přispěli na provoz našeho serveru v listopadu a v prosinci 2016. Bohužel však tuto finanční podporu potřebujeme trvale,  výdaje udržujeme na minimu, avšak  bez rozpočtu se server provozovat nedá. Prosíme, tedy, uvažte o pravidelném finančním příspěvku ve prospěch BL. Stačilo by, kdyby 300 lidí příspívalo měsíční částkou 200 Kč.

Jako občanské sdružení poskytujeme všem přispěvatelům potvrzení, na jehož základě si finanční dar můžete odečíst od základu daně. 

Přispět můžete i bankovním převodem na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat i z mobilního telefonu, informace o tom jsou níže.

Láska pálívá

7. 7. 2017 / Václav Dušek

Prohnilí intelektuálové se uskupují do nebezpečných spikleneckých cechů; oj, spřízněni strachem. Infiltrace nevypočitatelných živlů zaplavuje pohodový svět břichatých zevlounů válejících se u zlatých a diamantových koryt; živá pravda i nicotné pravdy, bez důkazů. Pouhopouhé plané řeči jsou zatraceně k ničemu. Nenecháme se sekýrovat! Roztroušený magický realismu skonal. Lumpáci se ošívají, pozdě, zvolna přichází odplata. Být kladivem – nebo kovadlinou, dobře promysli, co odpovíš.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Ševčíkův film Masaryk přehrává znovu známé české stereotypy

6. 7. 2017 / Jan Čulík

Relativně velmi dobře napsaný a finančně hojně dotovaný film režiséra Julia Ševčíka o Janu Masarykovi (český titul: Masaryk, anglický: Prominentní pacient, 2016, velký dojem dělá dobová rekonstrukce pouličních scén v Londýně a v USA koncem třicátých let dvacátého století) vyvolá v divákovi dvojí pochybnosti. Zaprvé, běžný divák není seznámen s podrobnostmi osobního života Jana Masaryka a je velmi těžko určit, do jaké míry je - jistě možná pravděpodobný - portrét Jana Masaryka jako člověka se zázemím zhýralého neschopného prominentního děcka, závislého na kokainu, založený na skutečnosti, vzniká trochu podezření, že filmaři jeho postavu  přikreslují, aby se zavděčili bulvárním choutkám veřejnosti. Je asi historickým faktem, že Masaryk byl v roce 1939 v Americe pacientem v psychiatrické léčebně, podrobnosti jeho vztahu mezi vedoucím kliniky, německým psychiatrem, který utekl před nacisty z Mnichova, a Masarykem samotným, budou nutně fikcí, kterou si vysnili autoři scénáře.

Jak ozbrojení civilisté nezachránili Chicago a Trump musí volat federální policii

6. 7. 2017 / Boris Cvek

Angličané zabili invalidního íránského uprchlíka, policie ho neochránila

5. 7. 2017

Anglická policie v kraji Avon a Somerset neochránila invalidního íránského uprchlíka Bijana Ebrahimiho před nenávistnou kampaní jeho anglických sousedů v , kteří si vymysleli, že je to pedofil, sedm let ho týrali, nakonec ho usmrtili a podpálili jeho mrtvolu. Ebrahimi v letech 2007-2013  telefonoval pětaosmdesátkrát na policii o pomoc, která jeho prosby o pomoc zcela ignorovala. V roce 2013 byl usmrcen.

Začala sedmá blokáda Bělověžského pralesa se silnou podporou českých účastníků

5. 7. 2017

Tisková zpráva

Navzdory mobilizaci lesní stráže již více než 24 hodin trvá sedmá blokáda harvestoru v Bělověžském pralese v severovýchodním Polsku. Zbylé dva páry strojů zastavily kácení. Během jednání o osudu národního parku na zasedání UNESCO v Krakově protestovali i občané v ulicích pod heslem „Naše dědictví není na prodej.“

Kde je v evropském srovnání cyklistické dopravy Česká republika?

5. 7. 2017 / František Řezáč

200 let jízdního kola – jak vypadá budoucnost? V Česku bledě...

Bavorská veřejnoprávní televize BR – Bayerischer Rundfunk vysílala v úterý 4. července půlhodinový seriálový pořad Fascinace věděním, který se kriticky zabýval možnostmi cyklistické dopravy (dále CD) v hlavním městě Bavorska Mnichově a hlavním městě Dánska Kodani. Pro Mnichov toto objektivní srovnání nedopadlo dobře.doprava

Dvě miliardy klimatických uprchlíků?

4. 7. 2017 / Daniel Veselý

Takzvaná migrační krize, jejíž nejdramatičtější fáze je prozatím za námi, představovala jakýsi test humanity pro rodilé Evropany, nicméně mnoho z nich v něm neobstálo. To, co se nejednomu z nás může jevit jako vážná krize, nebo v nejzazším případě jako invaze cizorodých kultur, jež si mají podrobit starý kontinent, ale bledne tváří v tvář chmurným prognózám, s nimiž jsme v těchto dnech konfrontováni.      

Klusákův "něžný neonacista" se hájí: Hrál jsem v hraném filmu

4. 7. 2017 / Jan Čulík

Klusákův "něžný neonacista" z jeho nového dokumentárního filmu se razantně hájí v tomto desetiminutovém audiozáznamu, zveřejněném na Facebooku jeho matky a zaslaném do Britských listů.

Daliborek argumentuje, že filmová produkce Hypermarketu s ním uzavřela smlouvu o honorář na hraný film a že veškeré neonacistické výroky, které ve filmu činí, po něm údajně chtěl režisér Vít Klusák. Všechny scény jsou prý nahrané a zosobňují Klusákův fiktivní filmový záměr, nikoliv Daliborkovy názory.

Daliborkova obrana je ZDE

Jeho obhajoba je problematická, už vzhledem k tomu, že byla zveřejněna na Facebooku jeho matky, mezi ostře rasistickými a nenávistnými statusy, zaměřenými proti příslušníkům jiných ras, imigrantům i uprchlíkům.

Potíž samozřejmě vzniká pokaždé, pokud filmová produkce nabídne postavě, která se má objevit v dokumentárním filmu, předem, že jí za to zaplatí. Nikdy pak totiž nevíme, zda honorář ovlivnil chování postavy.

Jedním z nejzajímavějších aspektů Klusákova filmu je bezpochyby vztah mezi realitou, postojem filmového štábu a protagonisty tohoto dokumentárního? snímku.

Při vzniku filmu jistě hrála obrovskou roli naivita jeho protagonistů. Vzniká zajímavá otázka, do jaké míry je záslužným tématem veřejného zájmu natáčet o nich takovéto filmy, a do jaké míry jsou v důsledku své bezbřehé nevědomosti vlastně jeho obětí.

Jenže není bezvědomé šíření nacistických a nenávistných výroků a postojů také vina? Neznalost zákonů přece neomlouvá.

Všichni jsme omylní. Musíme žít s pokorou

4. 7. 2017 / Jan Čulík

Bohdan Sláma, Bába z ledu (2017)

Toto je už pátý celovečerní film Bohdana Slámy a lze v něm znovu objevit celou řadu charakteristických slámovských motivů. Opět jsou ve filmu nejdůležitější mezilidské vztahy, které režisér klade nade všechno, opět zde máme - stejně jako především ve filmu Štěstí - dichotomii mezi odlidšťujícím snobským zbohatlictvím a atraktivní autentickou existencí samorostů, žijících nezávisle a v nepořádku. Zaujme nás dobře napsaný scénář, v jehož rámci se postavy samostatně rozvíjejí, docházejí k životnímu poučení, a narativ se pohybuje překvapivým, nepředpověditelným způsobem (film dostal cenu za nejlepší scénář na newyorském filmovém festivalu Tribeca). Opět tu máme - tak, jako tak často - galerii neschopných, nepoužitelných a nespolehlivých mužů. Oproti předchozím Slámovým filmům - a toto je myslím přednost - jsou postavy rozmazanější, méně černobílé a překvapivější.

Brexit: Kdyby se dnes referendum opakovalo, většina by zůstala v EU

4. 7. 2017

54 % Britů si přeje zůstat v Evropě, ukázal průzkum společnosti Survation. Brexit by dnes podpořilo jen 46 % voličů.

Proč Donald Trump nenávidí obyčejné muslimy?

4. 7. 2017 / Daniel Veselý

Americký prezident Donald Trump po několikaměsíčních tahanicích minulý týden dosáhl částečného úspěchu se svým kontroverzním zákonem, který výrazně komplikuje vstup obyvatelům šesti převážně islámských zemí (Írán, Libye, Sýrie, Somálsko, Súdán a Jemen) včetně uprchlíků na půdu Spojených států. Ačkoli stávající zákon není tak drakonický jako jeho původní verze, neboť restrikce se netýkají rodinných příslušníků či obchodních partnerů muslimů žijících v USA, morální a etické aspekty tohoto opatření jsou v rozporu s duchem Ústavy Spojených států. Nadto značně chaotická a bezesporu destruktivní politika Trumpova kabinetu na Blízkém východě vytváří dojem, že americký prezident obyčejné muslimy z celého srdce nenávidí.

Jedeme se pobavit do koncentráku

3. 7. 2017 / Jan Čulík

Zvláštní a poněkud děsivý byl v pondělí dokumentární film Austerlitz ruského režiséra Sereje Loznicy z koncentračního tábora v Sachsenhausenu. V souladu se známou a dlouhodobě zavedenou tradicí britského televizního pořadu Gogglebox (Bedna na čumění), při němž kamera snímá v domácím prostředí skupiny britských diváků a jejich reakce na vysílané televizní pořady, průběžně, jak se na ně dívají, učinil Loznica totéž ve svém filmu Austerlitz (pojmenovaném po stejnojmenném románu britského romanopisce Sebalda) – namířil objektiv své kamery na hordy turistů a návštěvníků, kteří po tisících přicházejí na prohlídku koncentračního tábora v Sachsenhausenu.

Film byl naprosto mrazivý. Ty tisíce turistů, které pravidelně zavalují Sachsenhausen, se totiž v tom koncentráku chovají naprosto nepatřičně. Fotografují se navzájem jako u pamětihodností – už jste se taky nechali vytotografovat před kremační pecí, kde se pálily oběti usmrcené v plynových komorách? Dnešní turisti to dělají běžně. Při průchodu koncentrákem se navzájem baví, poskakují, usmívají, jedí, užívají si. Přestože jim turističtí průvodci vyprávějí o hrůzách, které se v koncentráku dály, na ty tisíce návštěvníků to nemá vliv.

Jediný záběr, na němž výraz obličeje návštěvníků koncentráku vyjadřoval určité znepokojení,  byl natočen při zkouškách kamery. Dívali se na fotografie mrtvol. Moc to s nimi ale  stejně nehnulo.

Klusák a Remunda: Svět podle Daliborka

3. 7. 2017 / Jan Čulík

V noci z neděle na pondělí v 0.30 ráno, po skončení promítání filmu režírovaného Vítem Klusákem Svět podle Daliborka, o "něžném českém neonacistovi" tleskají oba čeští dokumentaristé a celý velký sál hotelu Thermal dvaadevadesátileté paní Liškové, která jako čtrnáctiletá přežila Osvětim a  v závěru filmu se  v Osvětimi střetla s popíračem holocaustu Daliborkem:

Nejzajímavější na tomto dlouhém filmu (105 minut!) byl přístup, který Vít Klusák a jeho filmový štáb získali k velmi jednoduchým a chudým lidem v Prostějově. Jak je to možné? Přijde mi to až nevysvětlitelné. Vy byste se opravdu nechali filmovat pro Českou televizi, když si namlouváte partnerku o níž doufáte, že se stane vaši milenkou, osaháváte ji, vrháte se na ní na dece a přemlouváte ji k sexu? Ve velmi intimních a velmi ztrapňujících scénách se ve filmu vyskytuje nejen šestatřicetiletý Daliborek a jeho potenciální partnerka Jana, ale i jeho matka Věra a její postarší nápadník, také otevřený nacista Vladimír.

Jak je možné, že Vladimír zcela otevřeně před kamerou vyzývá Daliborka k vraždění barevných lidí a vychloubá se tím, že se skupinou násilníků "lámali kosti"  obyvatelům romského ghetta? Jak je možné, že Daliborek otevřeně a jeho kamarádi otevřeně hajlují a vzývají Hitlera? Jsou skutečně tak nevědomí, že netuší, že páchají trestné činy?

Film je srdcervoucím, děsivým, pomalu se rozvíjejícím portrétem šestatřicetiletého dělníka z Prostějova, který se za plat 9500 Kč měsíčně živí v jakési dílně tím, že stříká pistolí na barvu nejrůznější součástky (zaměstnání, které do dvou tří let budou vykonávat stroje). Bída, nevzdělanost a ubohost protagonistů je zjevná. Intenzivní kouření, alkohol, nenávist k židům a barevným, vzývání nacismu a Adolfa Hitlera. Kýč v domácnosti, nesoudnost při poskytnutí přístupu pražským filmařům, jimž tito lidé v nejhlubší trapnosti odhalili všechno.

Spor o realokaci uprchlíků: Krach jednotného postoje visegrádské čtyřky?

3. 7. 2017 / Jaroslav Bílek, Iva Sojková

Diskuze o tom, zda by České republika měla, nebo neměla přijmout uprchlíky, se v posledních dvou letech stala takřka integrální součástí politického zpravodajství. Zdrženlivě odmítavý postoj České republiky poté vedl k tomu, že s námi v první polovině června zahájila Evropská komise řízení pro porušení unijní legislativy. Česká republika samozřejmě není v této situaci sama, protože se vedle ní na téže lodi ocitlo i Maďarsko a Polsko. Poslední stát visegrádské skupiny Slovensko se řízení na poslední chvíli vyhnulo, protože nabídlo několik nových míst pro rozdělování migrantů v rámci EU.

Neuvěřitelné: Trump zveřejnil video, na němž (údajně) útočí na reportéra z CNN

2. 7. 2017

#FraudNewsCNN #FNN pic.twitter.com/WYUnHjjUjg

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) July 2, 2017

Trump brilantně změnil narativ. Už se lidi neptají "Je to agent ruských rozvědek?" a ptají se: "Je to nebezpečný, násilný blázen?"

Trump has brilliantly changed the subject from “Is he a Russian intelligence asset” to “Is he a dangerously violent lunatic?"

— David Frum (@davidfrum) July 2, 2017

Brutální podnikatelský teror

2. 7. 2017 / Jan Čulík

Ostře dramatickou kritikou brutální praxe dnešních velkých firem - na Západě i na Východě je celovečerní filmový debut Nicolase Silhola Corporate (Korporátní, 2016), který se v neděli promítal v karlovarské soutěži. Ředitel velké nadnárodní firmy se sídlem v Paříži se rozhodne vyhodit deset procent zaměstnanců, avšak ve Francii, kde vládne přísná ochrana zaměstnaneckých práv, to nemůže udělat rovnou. Najme tedy jako manažerku pro "lidské zdroje" (jak hnusný výraz) svou bývalou studentku, která má za úkol vybrané zaměstnance, jichž se chce firma zbavit, systematicky terorizovat tak dlouho, až z podniku odejdou. Je to šikana nejhrubšího zrna a po ročním teroru tohoto druhu spáchá jeden zaměstnanec, vrchní účetní, v podniku sebevraždu skokem z nejvyššího patra do dvora.

Chlapi nepláčou

1. 7. 2017 / Jan Čulík

Sonda do duše českého národa: "Chci si u piva zakouřit, infarkt neinfarkt"

1. 7. 2017

"Já chci umřít na infarkt a je mi to odpíráno"

"Co mi je do Británie? Já jsem Češka a chci svobodně kouřit"


Reakce čtenářů na článek podle informací z Guardianu, založeného na renomovaných vědeckých studiích, "Od zákazu kouření ve veřejných místnostech v Anglii před deseti lety poklesl počet úmrtí na srdeční choroby o více než 20 procent ".

Kouření ve veřejných místnostech je ve většině zemí světa zakázáno nikoliv proto, že by úřady odpíraly občanům právo zničit si vlastní zdraví, ale že kuřáci způsobují rakovinu a srdeční onemocnění přítomným nekuřákům, především zaměstnancům restaurací, kaváren a hostinců.

Povšimněte si hrubých nelogičností v níže citovaných reakcích občanů. To, že nekuřáci umírali na následky druhotného kouření v zakouřených místnostech, nelze bagatelizovat nebezpečím alkoholu či skutečností, že děti pojídají příliš mnoho cukrovinek, nebo že potraviny jsou nekvalitní či lidé chudí,  atd. :)))

Ať žije inteligence níže citovaných občanů!!

(Britské listy samozřejmě "od socanů" nedostávají žádné dotace  :)))   )


Pepe Tomanek radsi chcipnu na infarkt,pivo bez cigara...na picu!!!stejnak u nas v hospode hulime furt tak nam muzete vsichni vyhulit ocasy!!!!ať žije revoluce!!!
 
Marie Hartmannová A urcite to nema co delat s pokrokem mediciny...
 
Maxwell Dejmal Harrison propaganda..
 
Marta Stránská Proč by mi měl někdo diktovat, co mám delat
 
Petr Princ Zato teď budou umírat na nepřátelské migranty, to si nevyberete..
 
Josef Moravec Chci si u piva zakourit infarkt neinfarkt

Vzdorné multikulturní gesto karlovarského festivalu: "Muslimové jsou taky lidi!"

30. 6. 2017 / Jan Čulík

Je docela pikantní a záslužné, že zahajovacím filmem letošního karlovarského filmového festivalu se stal americký film režiséra Michaela Kuwaitera The Big Sick (doslova: Strašná nemoc, film jde do českých kin od 13. července pod podbízivě bulvárním českým názvem "Pěkně blbě"). Ale určitě na něj zajděte, pobavíte se, je komedie, vlastně hodně vážná, opravdu dobře napsaná a zahraná - je to velmi dobrý film. 

Film je analýzou a důrazným přitakáním multikulturalismu, zároveň však ukazuje, jak nelehké je pro příslušníka druhé generace imigrantů žít v přijaté společnosti a přitom mít rozumné vztahy ke svým rodičům, kteří zůstávají produktem jiné kultury, z níž vzešli.

Kromě toho, že je zábavný, působí film nesmírně lidsky a autenticky, v důsledku zkušeně napsaného scénáře, na němž se velkou měrou podílel sám hlavní herec, stand-up komik Kumail Nanjiani. Do hloubky jednotlivých protagonistů film silně proniká komickým, často sebeironickým dialogem, který je silně inspirován zkušeností stand-upových komiků, kteří se na scéně běžně zmocňují skutečnosti prostřednictvím vtipů a komických paradoxů.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2017

4. 6. 2017

V květnu 2017 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 67 213.44 Kč (včetně poplatků za přístup k diskusnímu fóru ve výši 26 769,44 Kč).  Výdaje na provoz Britských listů byly 66 360.50 Kč. 

Zůstatek byl koncem května 2017 147 226.37 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.