Dienstbierova "důvěřivost" a Zemanovo "mafiánství"

17. 1. 2013 / Aleš Uhlíř

Místopředseda ČSSD a neúspěšný kandidát této politické strany na prezidenta Jiří Dienstbier bezprostředně poté, co byly vyhlášeny výsledky prvního kola voleb, ve svém vyjádření, neskrývaje zklamání, odmítl ve druhém kole podporovat Miloše Zemana. Vzhledem k tomu, že jako kandidát ČSSD se svými 16,12 % hlasů z prvního kola nepostoupil do kola druhého a na vítěze mu chybělo něco málo přes 8 % hlasů, se to v tu chvíli dalo vykládat jako něco, co bylo vyřčeno jen v tomto okamžiku zklamání a co dlouhé trvání mít nebude.

S odstupem několika dnů se ale ukazuje, že to Jiří Dienstbier myslí vážně. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach to přičítá tomu, že pravice zneužila Dienstbierovu důvěřivost. Lze ale takovému vysvětlení věřit? Samotnému Dienstbierovi vadí mafiánské vztahy kolem Zemana a to, že Zeman na Hradě by poškozoval ČSSD.

Umístění kandidáta ČSSD v prvním kole až za Janem Fischerem, byť šlo jen o desetinky procenta, ukazuje na to, jak česká veřejnost ČSSD vnímá. 16,12 % hlasů pro kandidáta ČSSD je sice více než šestinásobek toho, co získal kandidát ODS, ale na vstup do druhého kola to nestačilo. Padají-li slova jako mafiánské vztahy, korupce apod., nemá žádná z těch dvou stran čistý štít.

Česká politika se za dvě desetiletí proměnila v doménu lidí bez odpovědnosti a bez cti. Je to žumpa, aréna pro otrlé, všeho schopné lidi bez jakýchkoli zábran. Nyní se hledá spása v šlechtici, člověku ducha, vedle kterého jsou ti ostatní pouhými zbabělými potomky nevolníků, jak nám vysvětlil režisér Jiří Menzel. Omezenci jako on si myslí, že jinde vládne v politice slušnost, že se tam o politickou moc soutěží férově atd. a pokud tomu u nás tak není, pak potřebujeme "šlechtice", člověka "ducha" a ne ty zbabělé "potomky nevolníků".

O politickou moc se ale tvrdě bojuje i v jiných zemích, i jinde než u nás je korupce a další nám z našeho života známé nepravosti. Rozdíl je v celkové kultuře a účinnosti různých mechanismů, které nám scházejí, nebo které u nás nedovedeme využívat. To, co jinde dokáží udržet v únosných mezích, u nás narůstá do obludných rozměrů.

V Česku prostě vše, co jinde slušně funguje, nabývá znetvořených podob a zvráceností, ať to jsou české exekuce s exekutory -- veřejnými činiteli se způsoby katových pohůnků, české prezidentské volby s kandidáty bez špetky soudnosti, amnestie po česku atd.

Nebýt členství v EU, byla by to pro Česko pohroma. Už bychom dávno měli vězení pro dlužníky (v minulém roce jsem takové úvahy, jak by to bylo prospěšné atd. v českém tisku zaregistroval) a možná i trest smrti.

Ale zpět k postoji Jiřího Dienstbiera. Má morální právo ze své pozice místopředsedy ČSSD mluvit o jakýchsi mafiánských vazbách? Jaká je v Česku politická reprezentace "nahoře", taková je přece i "dole", na té nejnižší politické rovině v regionální politice. Dienstbier neví, jak to v ČSSD na regionální úrovni vypadá?

Počátkem minulého roku se zatýkalo na radnici ve Frýdku-Místku, kde v koalici má hlavní slovo ČSSD. Ve vazbě skončil ředitel městské policie, proti dalším lidem z radnice, včetně náměstka primátora, bylo zahájeno trestní stíhání. Primátor (ČSSD) se uchýlil do psychiatrické léčebny a měsíce byl v domácím léčení. Když se na radnici koncem roku 2012 vrátil, prohodil si místo s jedním ze svých náměstků (ČSSD). V lednu 2013 policie v souvislosti s agendou dopravních přestupků zahájila trestní stíhání dalších osob z magistrátu a jedním z obviněných se stal i nový primátor.

Samozřejmě trestní stíhání ještě nic neznamená, je docela možné, že soud lidi z radnice shledá nevinnými. Zarážející však je, že nikdo z těch, kteří jsou na radnici ve vysokých funkcích, z radnice neodešel. Už od minulého primátora, který za své spolupracovníky a zaměstnance nese odpovědnost, se to dalo očekávat. Ti lidé se drží svých korýtek zuby nehty. Čest a politická odpovědnost jim mohou být ukradené. Pravda, jejich pracovní zkušenosti jsou většinou omezeny na činnost stranických sekretariátů a schůze, to ale není důvod pro jakousi politickou "definitivu", jak si to asi představují.

Primátor statutárního města, jeho náměstek a další vedoucí pracovníci radnice jsou přece funkce, o jejichž vykonatelích by neměl být ani stín pochybnosti. Čestné je v takové situaci odejít a ne v městských novinách publikovat traktáty o své nevině. Důstojné pro politika je přijmout tyto věci jaké jsou a obhajovat se v trestním řízení. Jako každý jiný.

Je neslušné zneužívat prostor v městském zpravodaji k vlastní obhajobě. Nelze donekonečna a beztrestně považovat lidi za blbce. Neochota přijmout politickou odpovědnost až k personálním změnám je pro každou politickou stranu zničující a lidé jako Jiří Menzel pak mohou mluvit o zbabělých potomcích nevolníků, lidech bez ducha.

Z výsledků prvního kola prezidentských voleb ve Frýdku-Místku (volební účast 54,84%): 1. Zeman (28,59%), 2. Dienstbier (18,79%), 3. Schwarzenberg (15,95%), 4. Fischer (15,83%), 5. Franz (7,38%), 6. Roithová (5,32%), 7. Fischerová (3,96%), 8. Bobošíková (2,47 %), 9. Sobotka (1,66 %). Kandidát ČSSD se tak v porovnání s Karlem Schwarzenbergem a Janem Fischerem oproti nim moc výrazně neprosadil. Bylo by zajímavé zjistit, jak se na těchto volbách ve Frýdku-Místku a okolním regionu projevila korupční aféra a trestní stíhání osob z městského magistrátu. Bez vlivu jistě nezůstala. Kdoví, zda se nad takovými věcmi dokáže vedení ČSSD, třeba Jiří Dienstbier, zamyslet.

0
Vytisknout
7237

Diskuse

Obsah vydání | 18. 1. 2013