Šafrán zachraňuje španělský venkov před krizí

9. 12. 2016


Na suchá a větrné pláni centrálního Španělska pěstitelé šafránu sklízejí výhody návratu k oblibě koření zavedeného ve středověku Araby.


Spotřebitelé po poklesu zájmu začali upřednostňovat kvalitu před nízkou cenou.

U tří dlouhých stolů společnosti Molineta v Minayi, vesnici s 1 600 obyvateli 200 km jihovýchodně od Madridu, seniorky oddělují jasně červené pestíky z fialových šafránových květů, které budou poté usušeny a prodány.

Během podzimní sklizně si osmasedmdesátiletá Segunda Gascon pokaždé začerní prsty při odtrhávání okvětních lístků, což se opakuje stále znova od roku 1964, kdy dostala malé balení semen ke svatbě.

Patří do skupiny asi 50 lidí, mnohých v důchodu, kteří jsou placeni za výpomoc při sklizni šafránu v regionu Castilla-La Mancha.

Pokles cen potravin v 60. a 70. letech způsobil, že ceny šafránu pro spotřebitele opticky narostly a poptávka klesla. Produkt je závislý na rozsáhlé ruční práci a zůstal drahý.

Na počátku 20. století Španělsko sklidilo více než 100 tun, ale produkce klesla až na 1,9 tuny v roce 2014.

Například Írán, kde je práce levnější a odstraňování pestíků ne tak důkladné, tvrdí, že 93 % světové produkce v roce 2015 zajistil právě on.

O zbytek se dělí Španělsko, Maroko a Kašmír. "V 80. letech byl šafrán zničující," říká zakladatel Molinety Juan Antonio Ortiz, šestašedesátiletý farmář.

Stojí vedle pole a pozoruje dělníky z Bulharska, Senegalu a Mali s košíky, kteří na úsvitu sbírají dosud uzavřené květy a dostanou za kilo 5,20 euro.

Na rozdíl od jiných se Ortiz rozhodl, že vzácné koření neopustí. Nakonec se mu to vyplatilo.

Jeho deset hektarů šafránu nyní vynáší jeho rodině "kolem 500 eur za kilo", což znamená asi 50 000 eur ročně.

"Udržel jsem se, protože jsem to vždycky rád pěstoval," říká Ortiz. "Sotva jsem chodil a už jsem byl na šafránových záhonech s matkou, která trhala květy."

Na zlomu století Ortiz a jeho žena Maria Angeles vsadili na kvalitu a rozšířili produkci, která se nyní prodává s ochrannou značkou EU. Prodávají distributorům ze Španělska, USA, evropských zemí a dokonce Spojených arabských emirátů.

Španělský šafrán je "mezi nejlepšími ze všech", říká Pat Heslop-Harrison, profesor zemědělské biologie na Leicester University. Roli prý hrají složení půdy, klima i způsob sklizně a sušení.

Španělští kuchaři si toho velmi dobře všimli.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2067

Diskuse

Obsah vydání | 9. 12. 2016