Merkelová prosadí povinné kvóty uprchlíků pro EU, kteří se budou vozit přímo z Blízkého východu

24. 10. 2015

Německá kancléřka požaduje, aby Evropská unie přivezla statisíce uprchlíků přímo z Blízkého východu, aby mohla EU zvládnout jejich počet a aby uprchlíci nemuseli podnikat nebezpečnou cestu

Německo hodlá prosadit ambicioznější a rozsáhlejší společnou politiku Evropské unie k řešení uprchlické krize. Prosazuje zavedení povinných a trvalých kvót pro rozdělování pravděpodobně až statisíců lidí, kteří budou dopravováni přímo z Blízkého východu.

Berlín také chce vytvořit nové evropské pravomoci, které nahradí některé národní pohraniční pravomoci, a zamýšlí také zavést mimořádnou celoevropskou daň k financování pomoci uprchlíkům.

Plány, které připravují Berlín a Brusel, zřejmě vyvolají ostrý odpor a konflikty v rámci EU. Berlín podporuje Evropskou komisi, která chce navrhovaný projekt učinit "trvalým a závazným". Ale až 15 z 28 členských zemí se proti tomu staví.

Jenže Merkelová je rozhodnuta projekt protlačit. Řeší krizi, která velmi pravděpodobně bude definovat její veškeré politické dědictví. Německá kancléřka je prý silně rozhněvána na vlády středovýchodní Evropy, které odmítají přijímat uprchlíky. Silně jí irituje, že středo a východoevropské země žádají o pomoc a "solidaritu" proti hrozbě Ruska a Vladimíra Putina, avšak odmítají sdílet břemeno uprchlické krize.

Je jasné, že Merkelová je připravena prosadit nová opatření prostřednictvím většinového hlasování. Odpůrci uprchlických kvót tvrdili minulý měsíc, že šlo jen o jednorázové opatření. Merkelová však chce nyní zajít o hodně dál. Požaduje, aby členské země EU hromadně přijímaly uprchlíky rovnou z jiných zemí, zejména z Turecka, kde živoří více než 2 miliony Syřanů.

Podle návrhů z Berlína uzavře Evropská unie dohody s třetími zeměmi, jako je Turecko, a přijme velké nespecifikované počty uprchlíků rovnou odtamtud přímo do Evropy.

Oplátkou za to budou muset třetí země souhlasit s tím, že Evropa určí jisté početní limity. Třetí země se budou muset zavázat, že se postarají o ostatní uprchlíky a poskytnou jim humánní ubytování. To znamená, že Evropa bude financovat velké uprchlické tábiry v třetích zemích, které budou muset také převzít zpět ty uprchlíky, kteří nedostanou v Evropě azyl.

Merkelová také plánuje "europeanizaci" kontroly externích hranic EU. To znamená, že národní vlády se budou muset vzdát určité míry pravomocí ohledně kontroly hranic a budou je muset předat institucím EU, jako je Frontex, které budou spravovat přijímají uprchlíků a jejich případnou deportaci.

Vysocí diplomaté v Bruselu namítají, že jde o narušení suverenity národních států. Berlín si je toho vědom, ale bude toto opatření prosazovat prostřednictvím postupných kroků.

Berlín zastává názor, že uprchlická krize je z definice celoevropskou krizí, kterou lze zvládnout jen prostřednictvím koordinované celoevropské politiky. Nové návrhy budou také nákladné.

Merkelová uznává, jak citlivá je to záležitost a bude pravděpodobně postupovat diplomaticky a opatrně, s postupnými kroky. Je přesvědčena, že se uprchlická krize bude od nynějška stále zhoršovat a že zhoršování situace přiměje její odpůrce, aby přijali její argumenty.

Návrh Německa dopravovat uprchlíky přímo z Blízkého východu do Evropy povede k likvidaci pašeráckých gangů a k omezení počtu lidí, kteří riskují nebezpečnou smrtící cestu přes moře. Není ovšem jasné, zda země na Blízkém východě budou souhlasit s omezeným počtem uprchlíků, které bude Evropa ochotna přijmout.

Berlín argumentuje, že nový balík těchto politických strategií musí zahrnovat celoevropské řešení a nikoliv chaos dílčích národních strategií. Řešení uprchlické krize musí být také financováno na celoevropské úrovni, pravděpodobně zvláštní daní, protože potřebné miliardy by udělaly díru do rozpočtu EU i do rozpočtů národních států.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4900

Diskuse

Obsah vydání | 26. 10. 2015