Rusko si nemůže dovolit dělat, co se mu zamane

2. 3. 2014 / Daniel Veselý

Nesouhlasím s pár tvrzeními Karla Dolejšího, která se objevila v jeho textu s názvem "С фашистской силой тёмною...". Mám na mysli i tuto větu: "To Rusko, ne USA, je teď v mocenské pozici, z níž si dělá doslova, cokoliv se mu zachce."

Karel Dolejší ve svém článku píše: "Tehdy jsem ještě nevěděl, že táž osoba již pět let vyučuje geopolitiku na Akademii ruského generálního štábu, ani že se příštím ruským prezidentem stane kágébák Putin, jemuž bude právě Dugin dělat geopolitického poradce a připravovat podklady týkající se zahraniční a vojenské politiky."

Podle mínění znalců ruské politiky Veroniky Sušové-Salminen a Jiřího Justa má zmíněný Alexandr Dugin svá nejlepší léta už za sebou a dnes tak vlivnou osobností, jež by se zabývala zahraniční politikou Ruska, není. Sušová-Salminen k tomu píše: "Nikde nemůžu najít, že by Dugin byl "poradce Putina", jak Dolejší tvrdí. Je poradcem šéfa Dumy (od 2012 a už předtím), působil ve strukturách Edinoj Rossiji a jeho spojení na Kreml existovalo vždycky nepřímo - přes další osoby, např. Gleba Pavlovského (kterého se Putin zbavil) - čímž se o něm vždy spekulovalo. Já bych mluvila o člověku "z okruhu Kremlu". Vliv mít bude, jaký a jak není konkrétně jasné, zdaleka ne tak, že by se dalo říci, že přímo "radí Putinovi". Např. Andreas Umland mluví o podstatných rozdílech mezi Putinovou koncepcí euroasianismu a Duginem - a považuje pro Putina Dugina za intelektuální verzi Žirinovského (pikantní je že Dugin Žirinovského nesnáší).

Just obrázek Dugina doplňuje: "Dugin byl velmi populární v druhé polovině 90. let a na přelomu tisíciletí. Poté móda na jeho euroasijství opadla. Předpokládám ale, že i nadále je napojen na některé lidi z úřadu ruského prezidenta, ale pochybuji, že by byl přímo Putinův poradce."

Sám bych chtěl reagovat na tuto Dolejšího větu, s níž ani v nejmenším nesouhlasím: "To Rusko, ne USA, je teď v mocenské pozici, z níž si dělá doslova, cokoliv se mu zachce." Operuje snad Rusko vojensky ve 134 zemích světa ZDE?

Má Rusko v řadě zemí světa stovky vojenských základen, kde působí tisíce vojáků, včetně zemí, kde v současnosti probíhají masové protesty proti existenci těchto vojenských instalací a přítomnosti cizích vojáků?

Vede snad Rusko beztrestně globální teroristickou kampaň bezpilotních letadel, jež paralyzuje celé regiony a udržuje tamní obyvatelstvo v neustálém strachu o život? Považuje snad téměř 25 procent respondentů mezinárodního průzkumu veřejného mínění pod záštitou BBC Rusko za největší hrozbu pro světový mír ZDE?

Nikoliv. Rusko si totiž nemůže dovolit dělat, co se mu zamane. Moskva si zatím dává velký pozor na to, aby nevypuklo krveprolití, jak tomu býváme svědky třeba při agresivních izraelských operacích v Gaze a jinde. Obdobný scénář jsme mohli sledovat při rusko-gruzínské válce, kdy na obou stranách šly oběti maximálně "jen" do stovek.

I když příliš nesouhlasím s postupem Moskvy na Krymu -- neboť došlo k zjevnému porušení Budapešťského memoranda, kde se Rusko zavázalo, že bude respektovat územní celistvost Ukrajiny, a zároveň nedošlo k porušení smlouvy o pronájmu základny válečné Černomořské flotily v Sevastopolu, jsme opět svědky jednostranného očerňování oblíbeného fackovacího panáka v Moskvě a ignorace snadno dostupných fakt.

0
Vytisknout
3764

Diskuse

Obsah vydání | 4. 3. 2014