Jak naservírovat francouzské dělnictvo Le Penové na stříbrném podnose

11. 5. 2016 / Karel Dolejší


Zastávám názor, že francouzský systém pracovního práva je skutečně třeba reformovat a "flexibilizovat" - s ohledem na fakt, že v současné podobě fatálně rozděluje společnost na držitele chráněných vzácných pracovních míst a masy zejména mladých, které na taková místa nikdy za celý život nedosáhnou. Pokud ale reforma neprojde řádnou a legitimní procedurou, není možno ji prosadit silou a očekávat, že se dosáhne něčeho dobrého. Naopak - prezident Hollande vážně riskuje, že vládnutím prostřednictví dekretů nažene dělnické voliče ještě masivněji do náruče ultrapravicové Národní fronty Marine Le Penové.


Protievropští a do značné míry autarkičtí ekonomové kolem Národní fronty nebudou nikdy řešit nekonkurenceschopnost francouzského systému na mezinárodním trhu. Ještě dlouho si vystačí s tím, že všechny ekonomické potíže budou svalovat na Brusel a tvrdit, že vše vyřeší odchod z EU a znovuzavedení franku, nic víc není třeba.

Frank by sice mohl některým věcem částečně pomoci, ale rozhodně ne způsobem, který by si dělnictvo představovalo. Kromě jiného by krátce po návratu k národní měně zaměstnanci zjistili, že reálný příjem je díky inflaci a nárůstu transakčních nákladů u zaměstnavatelů znatelně nižší.

Vše by se ovšem ukázalo až dlouho po prezidentských volbách v roce 2017, v nichž má Národní fronta také díky politice socialistické vlády stále větší šance na vítězství. A v okamžiku, kdy by Le Penová již seděla v Elysejském paláci, se může orientovat na úplně jiné skupiny než ty, které by jí pomohly k moci...

0
Vytisknout
1843

Diskuse

Obsah vydání | 12. 5. 2016