14722

Írán omylem sestřelil ukrajinské dopravní letadlo

9. 1. 2020

Aktualizace:

Četná média informují, že Írán uvedl v provoz svůj systém raketové obrany na vlastní ochranu poté, co odpálil 22 raket proti americkým základnám v Iráku odplatou za usmrcení íránského generála Suleimaniho. Systém ale chybně identifikoval ukrajinské dopravní letadlo jako hrozbu a sestřelil ho.

Americký systém, který identifikoval odpálení raket proti ukrajinskému dopravnímu letadlu, je Space Based Infrared System, síť asi deseti satelitů, které provozuje americké vojenské letectvo od roku 2011. Systém byl vytvořen s cílem identifikovat odpálení raket, včetně testů raket v zemích, jako je Severní Korea, a používá infračerveného konce spektra. Systém umí identifikovat  odpálení strategických a krátkonosných balistických střel, určit jejich dráhu letu a identifikovat místo, které raketa zasáhne. 

Investigativní server Bellingcat určil geolokaci jednoho z četných videí, která zaznamenala možné zasažení ukrajinského letadla raketou. Bylo natočeno na teheránském předměstí západně od teheránského letiště.


Podrobnosti v angličtině ZDE
 

Ukrajinské dopravní letadlo, které ve středu havarovalo krátce po startu v Teheránu, omylem sestřelila íránská protiletadlová raketa. Je to úsudek západních bezpečnostních činitelů.

Britské zdroje sdělily deníku Guardian, že britští činitelé obdrželi důkazy, z nichž vyplývá, že ukrajinské letadlo zasáhla íránská raketa protiletadlové obrany.


Írán pozval experty z firmy Boeing, výrobce letadla, aby se připojili k vyšetřování havárie.

Kanadský premiér Justin Trudeau konstatoval, že jeho vláda "nepřestane", dokud se jí nedostane spravedlnosti. V letadle zahynulo 63 Kanaďanů.

Ve čtvrtek večer řekl britský premiér Boris Johnson: "Existuje nyní celá řada informací, že letadlo sestřelila íránská raketa země-vzduch. Pravděpodobně to bylo neúmyslné. Spolupracujeme těsně s Kanadou a se svými mezinárodními partnery a musí se nyní konat plné, transparentní vyšetřování."

Zjištění, že ukrajinské letadlo bylo zřejmě sestřeleno, povede k přehodnocení důsledků rozhodnutí Donalda Trumpa zavraždit íránského generála Qassema Suleimaniho, míní list Guardian.

Íránští činitelé ve čtvrtek odmítli závěry západních výzvědných služeb. "Vědecky je nemožné, aby to ukrajinské letadlo zasáhla raketa, a takové pověsti jsou nelogické," řekl Ali Abedzadeh, šéf íránského úřadu pro civilní letectví.

 14705

Osobní svědectví: Výlet do války s Qasemem Suleimanim

9. 1. 2020


 

 

Ajatolláh Chomejní, kterého pohostila Francie a dala mu veškerý prostor ke svržení iránského šáha Rézy Pahlavího, se během svého pobytu ve Francii sešel s kurdským vůdcem, docentem VŠE v Praze Abdulrahmanem Qasemlem. Qasemla ČSSR vyhostila, ale on našel možnost pobytu v Paříži na Sorbonně a Chomejní mu tehdy slíbil kdeco ohledně svobody menšin v Íránu. Ve stejné době jako Chomejní se i Abdulrahman Qasemlo vrátil do Íránu, aby přispěl k demokratizaci Iránu se svou Kurdskou demokratickou stranou, které předsedal. Ani ne o pár měsíců později vše bylo jinak, místo demokracie začala v Íránu nová vlna teroru a tentokrát byl ten teror islámistický, píše Yekta Uzunoglu.

Kurdové se bránili, jak jen mohli, a za to na ně Chomejní poslal svoje hrdlořezy s honosným názvem "islámští revoluční gardisté". Těm neuvěřitelně brutálním silám poslaným do Kurdistánu velel jistý mladý muž či chlapec jménem Qasem Suleimani!


 13931

Kterak Česká televize (dez)interpretuje americko-íránskou krizi

9. 1. 2020 / Daniel Veselý

Íránská odpověď na cílenou likvidaci Kásima Solejmáního přišla v podobě několika desítek balistických střel na dvě irácké základny, které hostí americké vojáky. Odveta však nebyla zničující, nýbrž symbolická a přiměřená. Íránci se podle amerických a evropských vládních zdrojů snažili při útoku vyhnout ztrátám na životech amerických vojáků; Teherán opět nejedná ukvapeně. Mezitím Trumpova vláda oznámila uvalení dalších sankcí na Írán, dokud Teherán „nezmění své chování“. Není ale pochyb o tom, že Solejmáního likvidace napětí na Blízkém východě prohloubila, třebaže prozatím panuje klid zbraní. Zatímco miliony Íránců truchlí za „padlého hrdinu“ a překypují hněvem proti Trumpově vládě, iráčtí političtí představitelé jsou pobouřeni zcela očividným porušením suverenity jejich země a převážně šíitští předáci žádají, aby americká vojska opustila Irák. Česká televize však nabízí poněkud konvenční pohled na americko-íránskou krizi a notně pokulhává za produkcí světových sdělovacích prostředků.

Rozhovor Britských listů 254. Jedná Andrej Babiš pro ČR, nebo jen pro sebe?

3. 1. 2020



Co se bude dít v české politice v roce 2020? Bude se dál populistům dařit strašit voliče neexistujícími nesmysly a odvádět pozornost od skutečných problémů, které je potřeba naléhavě řešit? O tom hovoří v tomto Rozhovoru Britských listů Jan Čulík s politologem Jiřím Pehem. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 3. ledna 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE
 
 10755

Hokej jako komunikační nástroj českého populismu

9. 1. 2020 / Albín Sybera

Na právě skončeném mistrovství světa juniorů do 20 let v ledním hokeji, konaném v Ostravě a Třinci, je zajímavé, jak moc dokáže lední hokej reflektovat společenskou debatu v ČR.

Jedna ze sportovních person, která se v souvislosti s juniorským mistrovstvím pokusila o širší společenskou bilanci, je trenér libereckých hokejistů Filip Pešán. Ten v dlouhotrvajícím medailovém půstu českých mladíků vidí „obrázek celé české společnosti, která je přejedená a bez motivace“.

 14720

Noví Johnsonovi idiotští poslanci hlasovali proti sjednocování dětských uprchlíků s jejich příbuznými v Británii

9. 1. 2020

Nová britská idiotská Dolní sněmovna také hlasováním zrušila program mezinárodní studentské výměny EU Erasmus.


Jak píše v deníku Guardian ironický komentátor John Crace, britská Dolní sněmovna se po Novém roce vrátila k práci a "nová Johnsonova parlamentní většina dala idiotům plné pravomoci, aby se zcela chovali jako idioti". 

Ve středu se to projevilo tím, že Johnsonova Dolní sněmovna hlasovala drtivou většinou 348 poslanců vůči 252 proti přijetí dětských uprchlíků, kteří mají v Británii příbuzné. Jestliže tedy někde na evropském kontinentě v lese přespává desetiletý kluk, jemuž Asad zabil v Sýrii rodiče, a má v Británii strýčka, slavní konzervativní poslanci Dolní sněmovny ho k tomu strýčkovi nepustí. Evropská unie má zákon, podle něhož členské země musejí přijmout dětské uprchlíky, kteří mají v té zemi příbuzné. Británie nyní hlasovala pro zrušení tohoto zákona.

Uvědomme si pořádně, co tohle znamená. 348 zvolených zástupců právě hlasovalo, aby děti bez doprovodu rodičů  byly ponechány v děsivé situaci, namísto toho, aby jim bylo dovoleno přičlenit se k jejich rodinám. A to máme věřit, že tahle vláda chce učinit Británii "otevřenou a tolerantní zemí"?



 12847

Filozoficky zajímavý rozdíl ve výsledcích zkoumání dvou rakovin

9. 1. 2020 / Boris Cvek

Letos jako loni, předloni a v minulých desetiletích můžeme opět očekávat, že jen v USA zemře na metastazující rakovinu prsu asi čtyřicet tisíc převážně žen. A to přesto, že tato nemoc je už desítky let předmětem intenzivního laboratorního i klinického výzkumu.

Jen k dnešnímu datu probíhá podle ClinicalTrials.gov 198 klinických studií na území USA, které přijímají nové pacienty nebo budou přijímat nové pacienty, a které jsou zároveň zaměřeny na tuto nemoc. Další stovky, tisíce klinických testů už proběhly v minulosti nebo probíhají v jiných zemích.

 13450

Norská rada pro uprchlíky: Americko-íránská eskalace ve velkém ohrožuje distribuci humanitární pomoci na Blízkém východě

9. 1. 2020

Cyklus odvet mezi Spojenými státy a Íránem ohrožuje distribuci humanitární pomoci milionům potřebným osobám, které žijí na Blízkém východě, varuje Norská rada pro uprchlíky.

„Desítky milionů osob na Blízkém východě potřebují humanitární pomoc. Většina z nich je už zničena válečným konfliktem nebo je válka vyhnala z domova,“ uvedl v prohlášení organizace Jan Egeland.

„Další konfrontace mezi mezinárodními a regionálními mocnostmi by byla smrtící ranou dodávkám humanitární pomoci, která je již beztak na hranici kolapsu,“ varoval Egeland.

„Válka se nějakým způsobem dotkla 24 milionů Jemenců. Dvanáct milionů Syřanů bylo vysídleno z domovů. Tito lidé jsou extrémně zranitelní tváří v tvář konfliktu, sankcím nebo restrikcím pohybu,“ konstatoval Egeland.

Zdroj v angličtině ZDE

 13899

Glosa

„Demokracie v Iráku“

9. 1. 2020 / Lukáš Kraus

Trump si oddechl, že v Íránu jsou o řád soudnější a inteligentnější politici a proto byla jejich reakce na provokaci pana Donalda záměrně taková, že o ní byl každý informován (jak irácká vláda, tak někteří spojenci jako Finsko) předem a nedošlo ke ztrátám na životech. Požadavek odchodu spojenců z Iráku, který vznesl irácký parlament i vláda, trvá.

 12772

Daniel Veselý v Českém rozhlasu: Zabití Solejmáního byl akt státního terorismu

9. 1. 2020

V noci z úterý na středu vyslaly íránské vojenské síly 20 balistických střel na dvě vojenské základny s vojáky západní koalice. Jde o odvetu za zabití íránského generála Kásema Solejmáního americkým dronem. Jsou obě vojenské akce důkazem eskalace napětí v oblasti?

„Rozhodně jde o eskalaci, ta ale začala vypovězením jaderné dohody, kdy Donald Trump porušil rezoluci Rady OSN. Tím, že uvalil na Írán bezprecedentní sankce,“ upozorňuje publicista Daniel Veselý. 

Novinář považuje zabití Solejmáního za akt státního terorismu. „Kdyby íránští agenti usmrtili Mikea Pence nebo Michaela Pompea,... Američani by tvrdě zaútočili... Írán ani neporušil dohodu, která byla považována za garanci mírového uspořádání na Blízkém východě. Trump to vše vyhodil do vzduchu a nasadil na Írán extrémní ekonomickou blokádu.“

Původní text včetně videa ZDE

 13666

Pokud nepřijde ke slovu diplomacie, riziko konfrontace nezmizí

9. 1. 2020

Nic moc – jestli vůbec něco – nového v Trumpově projevu. Tu nejdůležitější věc ale Trump NEŘEKL - co Spojené státy udělají: Podstoupí další vojenskou akci.

Írán ustoupil.

A Trump ustoupil.

Ale pokud se ke slovu nedostane skutečná diplomacie, riziko konfrontace jen tak nezmizí, píše na Twitteru analytik Twita Parsi.




 

Sestřelili Íránci ukrajinské dopravní letadlo omylem?

8. 1. 2020




Aktualizace: Íránští vyšetřovatelé tvrdí, že letadlo zaznamenalo technický problém a pokusilo se vrátit zpět na letiště, než bylo pohlceno v plamentech. ZDE

Poté, co ve středu havarovalo těsně po startu na letišti v Teheránu ukrajinské letadlo směřující do Kyjeva, aniž by vydalo nouzový signál, Ukrajina zakázala vstup všech svých letů do íránského vzdušného prostoru. Totéž učinily skoro všechny hlavní světové letecké společnosti.

Írán tvrdí, že letadlo havarovalo v důsledku pravděpodobného selhání jeho motoru, Ukrajina nechává otevřeny i další možnosti vysvětlení, informuje Washington Post.

Nejméně jeden americký letecký expert konstatoval, že letadlo "se rozpadlo" už předtím, než dopadlo na zem. A bývalý šéf vyšetřování leteckých nehod z americké Federální správy pro letectví Jeff Guzzetti uvedl, že havárie má "všechny charakteristiky úmyslného činu". "Já prostě vím, že letadla se sama o sobě takhle nerozpadnou," řekl Guzzetti.

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

20. 11. 2018

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří dám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy
 14705

Írán: Trump ustoupil od dalších vojenských akcí

8. 1. 2020



Donald Trump ustoupil od další vojenské konfrontace s Íránem. Konstatoval, že se zdá, že Írán po raketových útocích na dvě irácké vojenské základny, na nichž jsou rozmístěny americké a koaliční jednotky, také neplánuje další útoky. "Žádné americké ani irácké životy nebyly zmařeny, v důsledku předběžných opatření a rozptýlení sil a systému varování, který fungoval velmi dobře."

Íránská státní televize tvrdila ve středu, že nejméně "80 amerických teroristů" bylo usmrceno íránskými raketovými útoky, navzdory tomu, že USA informovaly, že íránské raketové útoky nikoho neusmrtily ani nezranily.

Írán má dlouhou historii šíření státních dezinformačních kampaní, které se snaží ovlivňovat veřejné mínění v zahraničí. Facebook pravidelně vyřazuje z provozu íránské stránky, které šíří falešné a konfliktní informace zaměřené na publikum v Británii a v USA.

Twitter suspendoval účet, který lživě předstíral, že je účtem izraelského novináře Jacka Khouryho. Na tomto účtu se tvrdilo, že při útocích byly zraněny stovky amerických vojáků a že byli tito vojáci tajně dopraveni vojenskými letadly do nemocnice v Tel Avivu. "Falešný účet, předstírající, že je můj, šířil lživé informace. Byl na Twitteru suspendován," konstatoval skutečný Jack Khoury, který pracuje pro deník Haaretz. ZDE  
 14705

Írán popisuje "13 scénářů odvety"

8. 1. 2020



Donald Trump a vedení íránského státu si vyměnili další hrozby ohledně odvetných útoků. Spojenci Ameriky začali stahovat své vojáky z bezpečnostních důvodů z Iráku


Tajemník íránské Rady národní bezpečnosti Ali Shamkhani uvedl, že Írán uvažuje o "13 možných scénářích odvety" za usmrcení Qassema Suleimaniho. I ty nejomezenější varianty "budou pro USA historickou noční můrou". "Sedmadvacet amerických základen v blízkosti íránské hranice jsou už ve stavu nejvyšší pohotovosti: vědí, že reakce bude prostřednictvím raket středního a dlouhého doletu."

Ukrajinský boeing se 176 cestujícími na palubě havaroval u Teheránu - všichni jsou mrtví

8. 1. 2020



Aktualizace: Írán nechce vydat černou skřínku havarovaného letadla firmě Boeing.  Ukrajinská vláda vymazala tweet, že havárie letadla byla nehoda. Obojí to vyvolává spekulace, že letadlo mohlo být sestřeleno Íránci, kteří ho považovali za americké vojenské letadlo.  Boeing hořel už na obloze. Íránci tvrdí,  že začal hořet motor. Velké letecké společnosti odklonily své lety z Íránu.

Dopravní letadlo Ukrajinských aerolinií se 176 osobami na palubě, směřující do Kyjeva, havarovalo několik minut po startu z mezinárodního letiště v Teheránu. Na palubě bylo 82 Íránců, 63 Kanaďanů, 11 Ukrajinců, 10 Švédů, 4 Afghánci 3 Němci a 3 Britové.

Bylo to letadlo Boeing 737-800. Katastrofa nemá nic společného s útokem Íránu proti americkým základnám.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 
 14718

Írán, země kultu osobnosti

8. 1. 2020 / Karel Dolejší

Zdeněk Mlynář se v knize "Mráz přichází z Kremlu" podělil o osobní vzpomínky na Stalinův pohřeb, jehož byl svědkem během studií v SSSR. Píše o nefalšovaném smutku některých lidí nad smrtí jednoho z největších masových vrahů historie, ke kterému se ale ihned snadno přimísilo i kdeco dalšího zvěrského - to když se v pohřební tlačenici také "kradlo a sahalo pod sukně". Divného na takové kombinaci zdánlivě vysokých citů s nejnižšími pohnutkami ovšem není nic, jak nás důkladně poučuje třeba anatomie davovosti z pera nobelisty Eliase Canettiho ("Masa a moc").
 14705

Třikrát smrt; a pokaždé zcela odlišně „rámovaná“ souvislostmi

8. 1. 2020 / Miloš Dokulil


Asi je vhodné připomenout pokaždé odlišný rámec událostí, jež v konečné fázi vypadaly docela podobně. Mrtvému v níže zmíněných případech byly pokaždé především ze strany „Západu“ připisovány zločiny ústící mnohdy ve stěží přesně evidovatelné množství jemu přičítaných smrtelných obětí, a nejednou zcela mimo jenom výchozí angažovanost v uvažovaných souvislostech.

 12984

Sulejmání nebyl antiimperialistickým hrdinou

8. 1. 2020

Okamžitě po zprávě o zabití íránského generála Kásima Sulejmáního a iráckého miličního velitele Abú Mahdího am-Muhandise některé levicové kruhy na Západě prohlásily s velkou sebedůvěrou - už zase - že 3. světová válka je za dveřmi. Předtím byla stejná varování před globální zhoubou vyvolána, když Trump nařídil poněkud bezzubé nálety na vyprázdněné vojenské instalace v Sýrii a eskaloval svou rétoriku proti severokorejskému Kim Čong-unovi, upozorňuje Malak Chabkoun.

Boris Johnson odmítl o okolnostech zabití Suleimaniho informovat šéfa britské opozice

8. 1. 2020

Robert Peston, ITV: Je naprosto normální, aby šéf opozice požádal premiéra o důvěrné informace o americkém atentátu proti iránskému generálu Qassemu Soleimanimu. Johnson tuto schůzku odmítl.

Boris Johnson nepřednesl žádné prohlášení v Dolní sněmovně ohledně usmrcení Qaseema Soleimaniho. Odmítl svolat tzv. Privy Council (Tajnou vládní radu) a informovat o okolnostech tohoto atentátu šéfa opozice, konstatuje hlavní komentátor britské komerční televize ITV Robert Peston.

Toto odmítnutí vyvolává pochybnosti nejen o legálnosti atentátu proti Soleimanimu, provedeného na Trumpův příkaz, ale i o tom, zda britské bezpečnostní služby věří tomu, že Trump měl dobré důvody považovat Soleimaniho za jasnou a bezprostřední hrozby americkému personálu.

Corbyn nemá žádnou možnost jak proti tomu, že mu Johnson odmítl poskytnout jakékoliv informace, cokoliv učinit, v důsledku toho, že Johnson má v Dolní sněmovně velkou většinu. 

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Zapojte se, je vás třeba

Zprovozňujeme diskuse na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

 13931

Uklidněte se: Po zabití Sulejmáního jsme ve větším bezpečí než dříve

8. 1. 2020

Ve čtvrtek v noci, v aktu eskalace vůči Íránu, americké bezpilotní prostředky udeřily na konvoj vysoce postavených íránských a iráckých velitelů, zabily Kásima Sulejmáního, velitele oddělení zahraničních operací mocných a ideologicky oddaných íránských ozbrojených sil. Útok představoval bezprecedentní akt agrese ze strany USA na zodpovědnost Donalda Trumpa, píše v levicovém židovském listě Forward Elizabeth Tsurkovová.
 14717

Mezitím v Absurdistánu 114:

Rok 2020 - rokem změny v Polsku? Zatím však absurdita pokračuje

7. 1. 2020 / Tomasz Oryński

Rok 2020 bude možná v Polsku rokem změny. Nejenže už jsou nyní obtěžováni kněží (jeden místní kněz z Varšavy sice požaduje, aby jeho sousedi změnili jméno své wífi sítě z Lucifera na něco přijatelného pro křesťanskou čtvrť!   - zjevně v životě neslyšel o Svatém Luciferu z Cagliari), avšak k překvapení všech oznámila úřadům těsně před Vánocemi katolická kurie v městě Świdnica, že vyšetřuje případ jednoho pedofilního kněze.   

V zemi, kde jsou všichni zvyklí na to, že katolická církev takové případy zametá pod koberec, se to dostalo do palcových titulků. Někteří vtipálci sice tvrdí, že se to stalo jen proto, protože si ten kněz dovolil obtěžovat jedno z dětí místního biskupa, ale já pevně doufám, že je to znamení změny.
 14236

Otázka svědomí

7. 1. 2020 / Marie H Kurfiřtová

 

Milana Kunderučesko-francouzského spisovatele, který byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu, není třeba představovat. Je známý jako intelektuál, který po Pražském jaru 1968 kritizoval komunistický režim ve svém rodném Československu a postavil se mu na odpor. Rozhodl se, že se usadí ve Francii. Literární kritikové ho často označovali za disidenta, což je nálepka, kterou on kategoricky odmítá. Prohlásil o sobě, že je hrdým Francouzem. Tvrdil: "Nejsem emigrant. Mým jediným domovem je nyní Francie."


K tomu:

 14236

A Matter of Conscience

7. 1. 2020 / Marie H Kurfiřtová

Karen von Kunes, Milan Kundera’s Fiction: A Critical Approach to Existential Betrayals, Lexington Books of Rowman and Littlefield, 2019 

Milan Kundera, a Franco-Czech writer and Nobel Prize nominee, needs no introduction. Known as an intellectual who, after the Prague Spring of 1968, critiqued and defied the communist regime of his native Czechoslovakia (currently the Czech Republic), Kundera chose to live in exile in France. Literary critics have often considered him a dissident, a label he categorically refused. He declared himself to be a proud Frenchman, claiming: “I am not an émigré. France is my only real homeland now.”i

 14712

Blízký východ v době postsulejmánské

6. 1. 2020 / Karel Dolejší

Přede vším ostatním se sluší napsat: Americký útok na velitele jednotek Kuds íránských Revolučních gard Kásima Sulejmáního ze čtvrtka na pátek představoval na rozdíl od vojenských akcí z konce minulého roku velikou chybu. Nálety na proíránské milice podnikající útoky proti Američanům, to ještě byla jasná a uměřená zpráva fundamentalistickému teheránskému režimu, že existují věci, které si bez trestu nemůže dovolit. Zabití ikonické figury, která pro mnohé byla symbolem režimu samotného, znamená ovšem mnohem a mnohem více. Ajatolláhové si sotva mohou politicky dovolit podobný úder spolknout.
 12428

Erdoganova rošáda

6. 1. 2020 / Karel Dolejší

Českými médii včera proběhla zpráva, že Turecko přesouvá vojenské specialisty - nutno upřesnit, že zejména klíčové specialisty na protivzdušnou obranu - do Libye ZDE ZDE ZDE ZDE. Méně nebo vůbec je zatím veřejnost informována o přesunu jednotek bývalých syrských povstalců na pomoc mezinárodně uznané libyjské vládě ZDE.
 14705

Solejmáního spektakulární mord aneb Klasické vrtěti psem?

6. 1. 2020 / Daniel Veselý

Šokující politickou popravu Kásima Solejmáního a devíti dalších lidí na dálku řízeným robotickým zabijákem lze považovat za další vysoce nezodpovědný a rizikový krok Trumpova Bílého domu, který se nikterak netají tím, že chce teheránský režim svrhnout, nehledě na možné katastrofální následky pro celý blízkovýchodní region. Írán včera odstoupil od jaderné dohody (JCPOA), což bylo ostatně dlouhodobým cílem jestřábů Trumpova kabinetu. Ti mají nyní důvod k další eskalaci konfliktu. Na první pohled se zdá, jako by Trumpův tým neměl ucelenou protiíránskou strategii a jednal zbrkle a impulzivně. Jenže Donald Trump je všemi mastmi mazaný populista umně používající všelijaké distrakce a úhybné manévry, jemuž na domácí půdě notně teče do bot. A prezidentské volby se blíží.

 5495

Marie Benešová má dobrou zprávu pro českou justici

6. 1. 2020 / Boris Cvek

Když prezident Zeman nabízel šéfovi Nejvyššího soudu Pavlu Šámalovi pozici ústavního soudce, objevily se spekulace, že prezident chce Nejvyšší soud ovládnout svým člověkem. Jmenování šéfa Nejvyššího soudu je totiž výhradně v jeho kompetenci.

Pavel Šámal nabídku dlouho zvažoval a já osobně jsem doufal, že ji nepřijme. Pod jeho vedením se konečně Nejvyšší soud začal vyvíjet příznivým směrem a pro celou českou justici je právě tato instituce ta nejdůležitější. V rukou „Zemanova člověka“ by to mohlo dopadnout tak jako za dob soudce Pavla Kučery, kdy současná ministryně spravedlnosti Benešová, tehdy ve stínové vládě ČSSD, mluvila o tzv. „justiční mafii“.

 14705

Chaos ve Washingtonu ohledně budoucnosti americké armády v Iráku

7. 1. 2020


V pondělí nebylo jasné, jaká bude budoucnost amerických jednotek v Iráku, poté, co Američany vedená koalice bojující v Iráku proti Islámskému státu v pondělí, údajně omylem, doručila dopis iráckému ministerstvu obrany, že "okamžitě bude zahájen odsun amerických vojáků z Iráku bezpečným a efektivním způsobem". Brzo poté sdělil americký ministr obrany novinářům v Pentagonu, že ten dopis neodpovídá současné situaci a že jeho odeslání byla chyba.

Odchod koalice bojující proti Islámskému státu by dramaticky oslabil boj proti ISIS. Bylo by to strategickým vítězstvím pro Írán a ranou pro Trumpovu vládu, kteá naléhala na Bagdád, aby nevyháněl americké protiteroristické jednotky.

Rakouská vláda se stala terčem "státního" kybernetického útoku

7. 1. 2020

 

Poté, co rakouský kancléř za Lidovou stranu Sebastian Kurz oznámil, že utvoří koaliční vládu se Stranou zelených a nikoliv s ultrapravičáky ze Strany svobodných, podporujícími Rusko, staly se rakouské státní úřady terčem intenzivního kybernetického útoku, zřejmě "ze státních zdrojů".




Podrobnosti v angličtině ZDE

 
 14715

Hospodaření OSBL za prosinec 2019

6. 1. 2020

V prosinci  2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 77 561.50 Kč, výdaje byly 91 481.50 Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


20317