Prezident Obama by měl uznat stát Palestina ještě předtím, než se Donald Trump ujme úřadu

29. 12. 2016 / Daniel Veselý

čas čtení 3 minuty

Zdá se, jako by odcházející americký prezident Barack Obama chtěl pořádně zatopit Donaldu Trumpovi, který 20. ledna vkročí do Oválné pracovny. Spojené státy poprvé nevetovaly rezoluci RB OSN odsuzující výstavbu nelegálních izraelských osad, což administrativa nastupujícího prezidenta tvrdě odsoudila. Izraelští představitelé na hlasování v RB OSB reagovali výhrůžkou, že na okupovaném Západním břehu vybudují tisíce nových osadnických domů, aby tak znovu demonstrovali své pohrdání mezinárodním právem.

Ačkoli se vrcholní představitelé Spojených států nikdy netajili svým přezíravým pohledem na mezinárodní společenství, potažmo na OSN, příští americký prezident v souvislosti s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2334, jež odsuzuje výstavbu nelegálních izraelských osad, naznačil, že přehodnotí vztah USA s OSN. Trump, který na prezidenta Obamu naléhal, aby tuto rezoluci vetoval, doslova prohlásil, že po 20. lednu bude vše, co se týká OSN, jinak.

Přestože je Donald Trump proslulý svými kontradiktorními výroky, Bílý dům OSN vyhrožuje stažením finančních závazků již od 80. let minulého století. Spojené státy sice tuto klíčovou mezinárodní instituci financují z 22 procent, nicméně jejím prostřednictvím nekompromisně prosazují své zájmy po celém světě. To se nejvíce projevuje v případě izraelských vojenských operací a nezákonné okupace palestinských území, neboť Washington vetoval desítky rezolucí RB OSN odsuzujících Izrael. Washington a Tel Aviv během této doby naprosto ignorovaly vůli mezinárodního společenství, jež v duchu rezoluce RB OSN č. 142 volalo po vytvoření izraelského a palestinského státu.

Třebaže lze rezoluci RB OSN č. 2334 teoreticky vnímat jako pozitivní událost, v praxi neexistují účinné mechanismy, jak ji realizovat. Tel Aviv nikdy nerespektoval rozhodnutí RB OSN a bylo by nadmíru bláhové očekávat, že se jeho jednání změní. Za několik týdnů bude v Tel Avivu úřadovat nový americký velvyslanec David Friedman, který zastává tvrdou proosadnickou politiku a který by americké a izraelské zájmy nejraději prosazoval v Jeruzalémě. Friedman trvá na tom, aby Spojené státy přestaly předstírat snahy o vytvoření dvou států, a v podstatě tlumočí Trumpovo stanovisko, že ilegální osady nepředstavují překážku pro blízkovýchodní mírový proces.

Zatímco současná a předchozí americké vlády vnímaly židovské osady jako problém, budoucí Trumpova administrativa si s jejich existencí hlavu příliš neláme. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který se zarytě staví proti vytvoření dvou samostatných států, neskrýval radost po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, jelikož Hillary Clintonová dvoustátní řešení podporovala.

Na druhou stranu Obamova administrativa navzdory odlišným hodnocením Izraeli bezpodmínečně nadržovala: Počet nelegálních osad se během uplynulých osmi let prudce zvýšil a Tel Aviv v průběhu následujících 10 let získá od Američanů vojenskou pomoc ve výši rekordních 38 miliard dolarů. Jinými slovy, Barack Obama až do 23. prosince, kdy byla přijata rezoluce RB OSN č. 2334, dělal vše proto, aby Izrael nebyl trestán za aktivity, které jsou v rozporu s mezinárodním právem.

Ačkoli je dvoustátní řešení kvůli izraelské kolonizační politice ve stavu klinické smrti, což ostatně potvrdí letmý pohled na mapu, bezvýhradná proizraelská politika budoucího amerického prezidenta by v reálu mohla znamenat anexi palestinských teritorií.

Bývalý americký prezident Jimmy Carter letos v listopadu Baracka Obamu vyzval, aby uznal stát Palestina. Uvážíme-li, že je osud Palestinců budoucímu nájemníkovi Bílého domu ukradený, neboť Izraeli bude pravděpodobně dovoleno vše, co se mu zamane, byl by to dozajista přelomový a pro mnohé překvapivý krok.

0
Vytisknout
7037

Diskuse

Obsah vydání | 30. 12. 2016