Co se ve skutečnosti děje, když se ve Středozemním moři potopí člun s uprchlíky? Tohle se děje

26. 5. 2016

čas čtení 4 minuty

Moderátor Matt Frei: Ve Středozemním moři zuří migrační krize. Došlo tam už k tolika tragediím a dochází tam stále k tak obrovským ztrátám na životech. Dnes přišla zpráva, že se utopilo nejméně dalších dvacet lidí poté, co se převrhl další člun s uprchlíky. Je to už třetí smrtelný incident za poslední tři dny.

Italské námořnictvo potvrdilo, že ve středu zachránilo 562 lidí z rybářské lodi, která se překotila. To dramatické překocení bylo zachyceno na kameru:

Co se ve skutečnosti děje, když se ve Středozemním moři potopí člun s uprchlíky? Tohle se děje. Zachyceno v děsivém tichu průmyslovou televizí umístěnou na lodi italského námořnictva. Ironicky, tragicky a až příliš často, potopení lodi vyvolal příslib záchrany. Loď italského námořnictva vyslala malý předvojový člun. Ten odvezl několik lidí na palubě uprchlické lodi. O deset minut později, s vyhlídkou záchrany pro všechny, se cestující na palubě začali pohybovat. Nejprve na jednu stranu, pak na druhou. To je jejich osudová chyba. Toto se děje až příliš často. Během několika málo vteřin se tato rybářská loď, na níž je nejméně 570 lidí, se nadzvedne - a obrátí se dnem vzhůru. To, co by měla být záchrana, se proměňuje v katastrofu a tragédii. Nejméně sedm lidí se utopilo. Ale nikdo neví, kolik dalších lidí utonulo v podpalubí. A nikdo neví, kolik z nich umí plavat.

Ve Středozemním moři se ve čtvrtek utopily další desítky lidí

26. 5. 2016

čas čtení < 1 minuta

Další desítky lidí se utopily ve čtvrtek v jižním Středozemním moři, když se potopil další člun s uprchlíky. 20-30 lidí se utopilo 35 námořních mil severně od libyjského pašeráckého střediska Zuwara, když se tam potopil rybářský člun, předělaný pro uprchlíky. Na fotografiích z výzkumného letadla EU jsou vidět skupiny lidí, zoufale mávající z polopotopeného modrého člunu.

K incidentu došlo po jiné tragédii ve středu, když se překotil jiný člun a utopilo se 5 lidí, italské námořictvo ve středu zachránilo více než 550 osob.

. Oběti byli Syřané. Zdá se tedy, že se lidé znovu pokoušejí dostat se ze Sýrie do Evropy po uzavření balkánské cesty přes Libyi.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Rozhovor Britských listů 58:

Jsou dnes tradiční média zajatci sociálních sítí?

20. 5. 2016

čas čtení < 1 minuta





S Tomášem Trampotou, sociologem médii z pražské Karlovy univerzity, hovoří v tomto rozhovoru Britských listů Bohumil Kartous o tom, jak výrazně se dostávají tradiční média do vleku pitomostí šířených na sociálních sítích a jak se to může v budoucnu změnit. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 20. května 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Trump dosáhl ve čtvrtek dostatečného počtu delegátů k nominaci za Republikánskou stranu

26. 5. 2016

čas čtení < 1 minuta

Ve čtvrtek získal Donald Trump svého 1238. republikánského delegáta, takže může být nominován pro prezidentské volby. Potřeboval většinu 1237 delegátů, aby získal prezidentskou nominaci před celostátním kongresem Republikánů, který se bude konat v červenci v Clevelandu. Ve čtvrtek se Trumpa rozhodla podpořit skupina dosud neangažovaných delegátů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pro Miloše Zemana: Proč lidé utíkají z Eritreje

26. 5. 2016

čas čtení 3 minuty



Protože už Adam neměl otce ani starší bratry, kteří by se mohli starat o jeho mladší sourozence, přestal chodit do školy, protože musel začít pracovat na rodinných polích. Jakmile přestal chodit do školy, přišel o oficiální povolení vycházet na ulici. Vzhledem k tomu, že neměl povolení vycházet na ulici, jakmile vyšel ven z domu, byl okamžitě zatčen.

Miloš Zeman tvrdí, že 90 procent uprchlíků přichází do Evropy z "ekonomických důvodů". Na opakovaný dotaz Human Rights Watch, na jakých odborných podkladech a statistikách je to založeno, Zeman ani Ovčáček neodpověděli, přesto Zeman tento blud opakuje.

Podle OSN pochází 84 procent uprchlíků, připlouvajících do Evropy přes Středozemní moře, z 10 zemí, kteří produkují největší počet imigrantů. Nejvíce uprchlíků pochází ze zemí, kde jsou velmi dobré důvody proč prchat, píše ve své nové, globálně významné knize Patrick Kingsley.

Příklad: Eritrea je největším zdrojem uprchlíků z Afriky. Podle OSN utíká z Eritreje každý měsíc 5000 lidí a asi 9 procent ze 6 milionů obyvatel této země už uprchlo.

Pro novináře je velmi obtížné se do této země dostat a zjistit, co se tam děje. Vrátíme se zde k příběhu patnáctiletého eritrejského mladíka Adama, píše Kingsley.

Adam se ve čtrnácti letech stal nejstarším mužským členem své rodiny, který ještě žil doma. Ostatní byli povoláni k nekonečné vojenské službě.

Copak se ukrývá v analogovém stínu nad minulostí "spravedlivých"...

Narodit se později, byl bych usvědčený rasista

26. 5. 2016 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty

Vzpomínám si na to velmi dobře. Snad ve druhém nebo třetím ročníku na gymnáziu, tedy na začátku 90. let, jsme měli jet na školní výlet. Seděli jsme na nádraží a z "dvojčete" nahlas přehrávali kazetu kapely Orlík. Kdo zná, ví, kdo ne, upřesním, že jde o kapelu dnešního "národního umělce" Daniela Landy, která otevřeně sympatizovala se skinheadským hnutím a produkovala otevřeně rasistické texty o nadřazenosti bílé rasy. "Bílej jezdec, bílá zář, bílej den a bílá tvář...". Byl to tehdy mezi teenagery dost silný trend, v čerstvě posttotalitní společnosti naprosto nereflektovaný. Měli jsme přece demokracii a ani zbla nechápali, co to vlastně znamená. Bylo nám 15 nebo 16 let, vyrostli jsme v prostředí naprosté tabuizace a o některých tématech nás nikdo neučil přemýšlet. S prolomením totalitního ticha se najednou zdálo být zcela "demokratické" svobodně projevit své dojmy. Nikomu to tehdy nevadilo, učitelé i rodiče byli stejně naivní, jako my... 

Naši demokracii si rozvracet nedáme, aneb spojíme se i s ďáblem

26. 5. 2016 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

"Okolnosti, jež je nutí opustit jejich domovy, jsou mnohdy neúnosné. Nikdo soudný přece nevyčítá obětem železné opony, že nalezly smrt v elektrických drátech, ač neutíkaly z válkou či ekologickými katastrofami zničené země."

Jsme svědky nového fenoménu. Někteří z kritiků údajně „vítačské“ Evropské unie, kteří se hlásí k levici, namátkou Jan Keller a Štěpán Kotrba, a kteří se projevují na webech metajících xenofobní stereotypy, neváhají svůj argumentační arzenál zacílit na představitele takzvané nové levice. Čert ví, kde se dělení na starou a novou levici dnes vzalo; jedno je však jisté. Tito sveřepí bojovníci proti hydře kapitalismu neváhají opustit základní humánní aspekty levice, jako jsou úcta ke každému lidskému životu a solidarita s trpícími, a zaštiťují se pofidérním vlastenectvím, skutečnými i toužebnými zdmi, jež nás mají ochraňovat před náporem bezskrupulózních individuí vyznávajících nehumánní věrouku.

Kniha, která musí vyjít česky

25. 5. 2016

čas čtení 8 minut



Takže vaši příbuzní budou muset dát dohromady 1600 dolarů retrospektivní platby za cestu přes poušť. A jestliže vaši příbuzní nemají peníze, pašeráci vás budou mučit, zatímco vaše rodina to bude poslouchat v telefonu. Jednoho somálského uprchlíka takto bili holí a pažbou pušky každý den měsíc. Adam čekal šest měsíců a za trest byl donucen stát v horkém libyjském slunci na jedné noze dvanáct hodin denně. V této chvíli v našem rozhovoru na Sicílii se Adamův úsměv promění v grimasu. Přestane se dívat na mě a na mého tlumočníka, Abdelfataha, a začne civět do země. Po krátkém pokusu to udržet vevnitř se začne třást a pak vzlykat.

Pochopit skutečnou hrůzu Sahary, musíte jít po východní trase, která vede ze Súdánu. Poté,co opustili Agadez, lidé jsou často unášeni a mučeni pašeráky. /...) A pak jsou tam bandité, ozbrojené bojůvky a pohraniční stráže. Adam, eritrejský teenager, se setkal s nimi všemi, když cestoval přes poušť ve věku patnácti let. Setkal jsem se s Adamem na Sicílii, několik dní poté, co ho zachránili ve Středozemním moři. Má sebevědomý úsměv a mluví jasným, plynulým způsobem, který skrývá hrůzuy, které popisuje, i překvapivě mladý věk, v němž je zažil. Je vysoký sotva 150 centimetrů, je to spíš dítě než teenager, a během své pouštní cesty z Eritreje zažil více traumat, než většina z nás zažije za celý život.

Cesta, kterou se vydal, vede blízko bodu, kde se setkává hranice Súdánu, Libye a Egypta. Jak se jeho konvoj třinácti toyot blížíl k Egyptu, egyptská policie na něj začala střílet. Sjeli tedy z cesty, aby se vyhnuli Egypťanům a ztratili se. Několik Adamových přátel zemřelo žízní. Dál na severu, v Libyi, narazili na džihádistické bojůvky, jimž nedali pašeráci úplatek - a ty okamžiotě začali na ně také střílet. Zemřeli další uprchlíci - a jeden pašerák.

Italské námořnictvo zachránilo 500 uprchlíků, převrhl se pašerácký člun

25. 5. 2016

čas čtení 1 minuta

Ve středu uniklo o vlásek ve Středozemním moři více než 500 lidí utopení, poté, co se převrátil pašerácký člun. Scéna byla zachycena v sérii dramatických fotografií.

Jak se přibližovaly lodi italského námořnictva s cílem zachránit uprchlíky, loď se převrátila a shodila osoby na přeplněné palubě do vody. Při tom se nejméně pět lidí utopilo.

Avšak námořníkům se podařilo zachránit asi 550 životů, způsobem, který experti na migraci charakterizovali jako "zázračný".

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

18. 10. 2016

čas čtení 2 minuty

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Proč ruská propaganda ve Švédsku nefunguje?

26. 5. 2016 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty


Švédský parlament poměrem hlasů 291:21 schválil dohodu, která usnadňuje NATO přístup na švédské území za účelem společných cvičení nebo v případě války ZDE. Menšinová středolevicová vláda zastává vůči Moskvě relativně umírněné stanovisko i přes nedávné otevřené vyhrožování vojenskou akcí ze strany ministra zahraničí Lavrova. Pravicová opozice se vyslovuje pro členství země v NATO a podle průzkumů ji v tomto bodě podporuje stále více lidí.

Inspektor amerického ministerstva zahraničí: Clintonová pochybila, když používala soukromý emailový účet

26. 5. 2016

čas čtení 1 minuta

Hillary Clintonová porušila předpisy amerického ministerstva zahraničí, když ve funkci šéfky této instituce používala soukromý emailový účet. To je rozhodnutí nezávislého inspektora, který pro americké ministerstvo zahraničí tuto záležitost vyšetřoval.

Vyšetřování zjistilo, že Clintonová nikdy nežádala o svolení používat soukromý emailový účet a kdyby o ně požádala, tak by ho nedostala.

Inspekce také kritizovala způsob, jímž ministerstvo zahraničí zachází se svými elektronickými archivy a elektronickou komunikací. Poukázalo na dlouhodobou, systémovou slabost bezpečnostního zajištění elektronické komunikace na ministerstvu, která trvá bez ohledu na to, kdo je ministrem zahraničí.

Clintonová ve funkci ministryně zahraničí převzala praxi předchozích ministrů, kteří také používali pro komunikaci soukromé emailové účty. Naopak Clintonová více než předchozí ministři zahraničí daleko systematičtěji než oni emailovou korespondenci archivovala a zpřístupňovala.

Donald Trump zneužil této kontroverze k tomu, aby hovořil o "podvodnici Hillary". Clintonovou v této věci také vyšetřuje FBI a američtí republikáni okamžitě začali využívat inspektorské zprávy k útokům na Clintonovou. Argumentují, že je to nedůvěryhodná osoba.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Podpořte finančně Švankmajerův poslední celovečerní film

26. 5. 2016

čas čtení < 1 minuta

Jan Švankmajer (81) a jeho producent Jaromír Kallista (77) se obrátili prostřednictvím crowdfundingu na světovou veřejnost s prosbou o financování jejich posledního celovečerního filmu. Hovoří o tom v tomto videu:

Film můžete finančně podpořit ZDE

Nový film Michaela Moorea: Where to Invade Next

26. 5. 2016

čas čtení < 1 minuta

10. června bude mít světovou premiéru nový film Michaela Moorea "Where to Invade Next" (Do které další země teď provést invazi). Moore ve filmu cestuje především po Evropě a ukazuje Američanům, že existují civilizované země, které mají praxi, o níž se jim v USA nikdy ani nesnilo - jako například rozumné zdravotnictví za všeobecné pojištění anebo univerzitní vzdělání zadarmo.

Jak blízko má česká kultura té americké

Patriotismus v plechovce

26. 5. 2016

čas čtení < 1 minuta

Stačilo by změnit obsazení a "americké" vyměnit" z "české". Budweiser může zůstat.)


Stanovisko Britských listů: Odmítnutím protikuřáckého zákona se ČR staví na úroveň třetích zemí

Na cestě do civilizačního pravěku

26. 5. 2016

čas čtení 1 minuta

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ve včerejším hlasování odmítla přijmout tzv. protikuřácký zákon, který zpřísňoval zákaz kouření ve veřejných prostorech, mimo jiné v pohostinství. Zákon předložený koaliční vládou se nepodařilo prohlasovat kvůli nejednotnosti poslanců hnutí ANO a kvůli odmítavému postoji větší části opozice. Jednotně pro přijetí zákona hlasovali přítomní poslanci ČSSD a KDU - ČSL. Jednotně proti bylo 15 přítomných poslanců ODS. Poslanci ostatních stran nebyli jednotní, přičemž většina poslanců TOP09, KSČM a strany Úsvit hlasovala proti.

Česká republika zařadila rozhodnutím svých zákonodárců zpětný civilizační chod. Ze souhrnných informací o omezování kouření vyplývá, že v Evropě patří ČR mezi země s minimální regulací, navíc s podezřením na korupci zákonodárců a ignoranci vysokého výskytu rakoviny způsobené kouřením. Evropské země na mapě, které zdánlivě patří do stejné kategorie jako ČR (Rakousko, Slovensko, Belgie) uzákonily mnohem přísnější omezení, případně se chystají k úplnému zákazu (Rakousko od roku 2018). Srovnatelnými zeměmi tak zůstávají Portugalsko, některé balkánské země a země třetího světa.

Můžeme jít cestou zakazování služeb, jako jsou Airbnb nebo Uber?

Evoluční bumerang

26. 5. 2016 / Ivo Barteček

čas čtení 6 minut

Fanklub Gutenbergova knihtisku se nechal slyšet - zrušte tiskárny, obzvláště ty domácí - a bude to mít nedozírné a hlavně pozitivní důsledky pro ekonomiku i pro politiku. Jeden knihtisk bude obsluhovat minimálně šest lidí. To znamená, že šest lidí získá práci. Práci, kterou může stát zdanit. Dostaneme se tak z ekonomických problémů. Vyřešíme nezaměstnanost. Vytisknout nějaký dokument bude trvat v řádu několika dní. V rámci zmodernizování práce a služby jsme do každého knihtisku přidělali USB port, ale je s knihtiskem nekompatibilní. Na toto prohlášení odpověděl fanklub klínového písma, který se tvrdě dožadoval znovuzavedení záznamu písemností na mramorové desky. Na jednom dokumentu o deseti stranách by tak mohlo dělat deset lidí po celé dva týdny. Co zaměstnaných by díky tomu přibylo. Darmo mluvit. Pokud společnost zavede psaní klínovým písmem na kamenné desky, vyřeší se ekonomické problémy celého světa. Kdepak knihtisk - hezky majzlík a kladívko. Půl národa se může pachtit s přepisy evropských zákonů a norem a doporučení a to na plný úvazek po celý rok i o svátcích.

Technologie nelze zastavit, je třeba přepsat společenskou smlouvu a její závazky

Dvě strany nezhodnocené mince "sharing economy"

26. 5. 2016 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty

Novodobý luddismus v podobě snahy zakazovat průnik moderních technologií do ekonomie v podobě sdílení statků je o to vtipnější, že má svůj předobraz  v nedávné historii. Předobraz, kterému se dokážeme dosyta vynasmát, abychom pak přihlíželi tomu, kterak se podobný boj děje v poněkud jiné konstelaci před našima očima. Najednou máme problém s tím se k tomu nějak postavit. Stejně jako stroje přinesly v konečném důsledku přepsání společenské smlouvy, stejně tak k tomu nevyhnutelně směřuje tlak současných technologií. Jednostranné nadšení - či děs - by měla co nejrychleji nahradit racionální úvaha, jak společenskou smlouvu přepsat...

Bodláky Václava Duška

Vize za korunu padesát (pro vyvolené)

26. 5. 2016 / Václav Dušek

čas čtení 4 minuty

Evropa a Evropa - staré pořádky a mimořádky, uvažování krále klacka. My eurokomisařům říkáme v severním regionu staří chřestýši. Vylosovanému pak alte klapperschlange, aby to měl z první ruky, z domova. Mladí, bez zátěží od zkušených ještěrů i varanů, musí odhodit ideologická balení v bohaté denní nabídce. V našem kapitalistickém ráji Evropa nehraje prim, protože dělá chyby, nebude-li je nadále vytvářet, naši úředníci už další nové vymyslí. Obstrukce blbce nebolí, takže být jim je velkou nadějí. U nás doma máme důležité osobnosti - vypínají se do oblak. Máme výběrová řízení i na hajzlbáby, metaře, vrátné, uklizečky - požadavek světový jazyk a značná empatie. Sociální odpor nehrozí. Ředitelé tvarůžkových dolů se pomnožili - konečně, kdo ještě nebyl v parlamentu, senátu, nevykonával funkci asistenta, bude na řadě. Musí počkat, až rodinní asistenti vymřou. V tomhle oboru silná přemnoženost.

Svoboda a veřejný zájem

25. 5. 2016 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Kolem přijímání protikuřáckého zákona se opět otevřely v České republice velmi obvyklé spory o tom, co je svoboda a její omezování. Jakožto člověk, který se hlásí k liberalismu, vysoce oceňuji osvobození člověka od poručnictví státu. Stát tu má být pro člověka a nikoli člověk pro stát. Problém ovšem nastává v okamžiku, kdy jeden člověk má respektovat svobodu jiného.

Dopis Jesse Hughesovi: Neurážej hrdiny a přestaň s rasistickými nesmysly

25. 5. 2016

čas čtení 4 minuty



Jesse Hughes ze skupiny Eagles of Death Metal si v rozhovoru vymyslel, že na pařížském útoku v divadle Bataclan, k němuž došlo 13. listopadu 2015, se podíleli i jeho muslimští zaměstnanci. Říkal to už dříve, posléze se omluvil, že to byl blud způsobený traumatickým zážitkem. Nyní už se neomlouvá. Správa divadla jeho tvrzení ostře odmítla.

Deník Guardian publikoval otevřený dopis Jesse Hughesovi od Araba Ismael El Irakiho, nadšence pro rockovou hudbu, který při inkriminovaném představení byl a přežil. Dopis byl původně zveřejněn na Facebooku.

Tvrdíš, Jesse, že bezpečnostní zaměstnanci v divadle Bataclan o útocích předem věděli a varovali před nimi všechny Araby, které uviděli.

Jsem na fotografii, pořízené těsně před útokem, a vypadám jako typický Arab. Nikdo nevypadá více muslimsky než já. Avšak to tvoje velké zlé muslimské spiknutí mě jaksi minulo. Sakra, oni mě zapomněli varovat. Také zapomněli varovat Džamilu a všechny ostatní Araby, kteří v tom divadle byli té noci povražděni. Zapomněli varovat mého marockého spoluobčana Amina, který byl také zastřelen. A o několik týdnů později zapomněli varovat Leilu, dalšího Marokánce,. který byl usmrcen při útokovu Ouagadougou. Je to tedy neschopné muslimské mezinárodní spiknutí. Nikoho nedokáží varovat efektivně.

Setkání v Edinburku po třiceti letech

25. 5. 2016 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty



Vlevo Daniela a Tomáš Bísek na sředeční akci v Edinburku. Akcí provázel John Miller, bývalý moderátor všeobecného shromáždění Church of Scotland a dávný Bískův spolužák z USA

Ve středu se v Augustinově středisku na George IV Bridge v Edinburku konal křest anglického vydání knihy českého evangelického faráře a disidenta Tomáše Bíska, který se za normalizace stal terčem pronásledování české tajné policie a jako signatář Charty 77 byl s celou rodinou v roce 1985 nucen vystěhovat se do Skotska.

Žili zpočátku v novém městě nedaleko Glasgowa jménem Cumbernauld, kde se Bíska ujala skotská protestanská církev Church of Scotland a zaměstnala ho jako faráře. Ke konci svého pobytu ve Skotsku pracovali Bískovi v Iona Community, na ostrůvku Iona v severozápadním Skotsku, kam do Británie přišlo ve středověku prostřednictvím svatého Columby křesťanství.

Daniela i Tomáš Bískovi byli před odjezdem z Československa do Británie zbaveni československého občanství. Jejich čtyři děti ale ne, a ty i ze Skotska po emigraci pravidelně jezdili - bez rodičů - na celé léto na prázdniny do Čech. Jak na edinburském setkání svědčila jedna z Bískových dcer, "vůbec jsme netušili, že nás taky zpátky do Skotska za rodiči nemusejí československé úřady pustit".

Pro Bískovy děti i pro Danielu a Tomáše Bískovi nebyl příchod do Skotska zrovna lehký. Dětem se stýskalo po českých kamarádech, rodina zápolila s cizím jazykem. Přesto se jich skotská církev Church of Scotland neuvěřitelným způsobem ujala a poskytla jim domov i útočiště. Jak to vyjádřila jedna skotská přítomná: "Když Bískovi měli v tom pětaosmdesátém roce přijet, starali jsme se o to, jak jim můžeme pomoci a co asi všechno budou potřebovat. Neuvědomili jsme si, jak nesmírně obohatí život nás všech."

Edinburské setkání nad anglickým vydáním Bískovy knihy (která r. 2012 vyšla i česky, v nakladatelství Kalich, pod názve  Ohledávání, doma, ve Skotsku a zase doma) bylo nesmírně dojemné. Vyplynulo z něho, jak obtížné je to pro jakéhokoliv emigranta či uprchlíka přijít do jiné země. Všichni přítomní si to uvědomovali.

Zajímavé je, že všechny čtyři děti Bískových i jejich vnoučata však dnes žijí v Británii. Jak řekla jedna dcera: "Skotsko je pro mě dnes víc domovem než Česká republika." Jeden syn Tomáše Bíska otci poděkoval, že se v sedmdesátých a osmdesátých letech zachoval správně a čestně. To, že byla rodina vyhoštěna z Československa, bylo tehdy traumatické, ale v důsledku toho, že otec jednal správně, se jeho dětem dnes vede v Británii dobře. Syn za to otci poděkoval.

Na pražském Jižním městě se Bískovi snažili vést centrum pro chudé lidi a bezdomovce. Rozhodnutím činitelů městské správy v Praze 11 z ODS, pánů Mlejnského a Janečka bylo centrum zrušeno. Nebylo prý záhodno, aby střediska měli možnost využívat Romové.

Eurozóna v noci poskytla Řecku půjčku 10,3 miliard euro

25. 5. 2016

čas čtení 1 minuta

Činitelé EU schválili rozhodnutí poskytnout Řecku 10,3 miliard euro v dalším záchranném balíčku. Mezinárodní měnový fond však musel podstatnou měrou ustoupit od svého požadavku, aby Řecku byl poskytnut odpis dluhů. Německo to odmítlo povolit.

MMF varoval, že Řecko bude zatíženo stále rostoucími poplatky za své půjčky. Německo však odmítlo odpis řeckých dluhů předem a prosadilo, že se o něm bude jednat až před koncem nynějšího "záchranného" programu, v polovině roku 2018.

Několik ministrů financí eurozóny souhlasilo, že Řecko udělalo dost na to, aby mohlo dostat další záchranný šek. Vláda strany Syriza, kterou vede Alexis Tsipras, prosadila v parlamentě opatření k zvýšení státních příjmů, včetně zvýšení daní za kávu, tabák, používání internetu a vyšší DPH. Provedla také nepopulární důchodovou reformu a založila privatizační fond k odprodeji státního kapitálu, který se má stát jistinou za půjčky.

MMF však před schůzkou vydal ostré prohlášení, v němž varoval, že Řecko bez odpisu dluhů nedokáže splnit podmínky současného záchranného balíčku. Podle předpovědi MMF bude Řecko v roce 2050 zatíženo dluhy ve výši 250 procent svého HDP, pokud dluhy nebudou podstatnou měrou "restrukturalizovány". To znamená, že by za ně Řecko mělo platit nižší úrok a mělo by dojít k restrukturalizaci splátek.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Helle Thorning-Schmidt: "Není možné, aby ženy a děti a staří lidé dlouhodobě spali na polích. Evropa musí jednat"

25. 5. 2016

čas čtení 5 minut

Zoe Gilchrist, britská studentka, strávila v Idomeni jako pomocník posledních pět měsíců. Toto řekla v rozhlase BBC:

"Nedá se tam absolutně nic dělat, kromě toho, že stojíte ve frontách. Na jídlo, na čisté spodní prádlo nebo čekáte, než se dostanete ke kohoutku s vodou, protože tady prostě není dostatečná infrastruktura a je nedostatek všeho. Řecko nemá kapacitu na to, aby si poradilo s 52 000 uprchlíky, kteří tam nyní uvízli. Takže pro lidi v Idomeni je život teď jen nuda a stání ve frontách.

Mnoho místních vesničanů otevřelo své příbytky uprchlíkům, aby se tam mohli u nich osprchovat. V médiích jsou záběry útoků slzným plynem a záběry absolutního zoufalství, takže lidi vědí, jak to tu vypadá, a s uprchlíky široce sympatizují.

Není to jejich volba. Nikdo z nich nechce být v Řecku.

Ten den toho útoku slzným plynem byl šílený. Lítala jsem prostě jen kolem. Nutila jsem lidi, aby vdechovali citrón, aby přestali plakat. A snažila jsem je zachránit, než omdlí."

Moderátorka: Tlak na Řecko vyvolává otázky, jakým způsobem se stále staví k uprchlické krizi Evropská unie. Loni přislíbily členské země EU, že přijmou na své území 860 000 uprchlíků z Řecka a z Itálie, avšak do dneška 23 zemí, které se na přijímání uprchlíků podílejí, daly k dispozici jen 7700 míst.

Helle Thorning-Schmidt byla dánskou premiérkou. Nyní je generální ředitelkou charitativní organizace Save the Children International:



Helle Thorning-Schmidt, bývalá dánská premiérka, nynější ředitelka humanitární organizace Save the Children International

Řecká policie likviduje Idomeni

24. 5. 2016

čas čtení < 1 minuta

Policie likviduje největší neoficiální uprchlický tábor v Evropě, kde setrvávalo více než 8000 lidí. Tisíce uprchlíků a migrantů uvízly v provizorním táboře v Idomeni poté, co Makedonie v březnu uzavřela hranice. Autobusy dopravují uprchlíky do nedostavěných táborů nedaleko Soluně.

Armádní tábory nejsou pro uprchlíky z Idomeni připraveny

24. 5. 2016

čas čtení 2 minuty

Armádní tábory, které byly otevřeny v posledních deseti dnech a kam Řekové plánují uprchlíky z Idomeni přemístit, jsou dle dobrovolníků i UNHCR v nepřijatelném stavu. Podmínky pro život v nich jsou výrazně horší než v provizorním kempu Idomeni, jak potvrzují čeští koordinátoři Pomáháme lidem na útěku, kteří nové kempy navštívili.

V táboře Sindos, kde je již nyní přibližně 500 uprchlíků, není zavedena pitná voda. Do budov, kde mají uprchlíci bydlet, na několika místech zatéká, kolem budov jsou nebezpečné hromady kovového šrotu. Přístup k lékařské péči v těchto nových táborech je naprosto minimální, pouze několik hodin týdně. Navíc strava, poskytovaná armádou, se skládá z jednoho, stále stejného a  navíc velmi nekvalitního pokrmu,” říká koordinátorka Marcela Janáčková ze spolku Pomáháme lidem na útěku.

Bodláky Václava Duška

Tluče bubeníček - vrata zavřena

25. 5. 2016 / Václav Dušek

čas čtení 4 minuty

Bubeníček s malým bé, prosím, aby nedošlo k mejlce s hejtmanem Bubeníčkem. My budujeme kapitalistický chodník - Praha - Brusel - Prčice! Divnodějů přehršel, kasuáří krasavci se natřásají v ohradnících postavených voličstvem, jak jinak, než z lásky, před krasavci praskají broušená benátská zrcadla, plachtění harpyjí nad kořistí jest nezapomenutelným divadlem; komanda slizounů obráží terén - ještě lze cosi pěkného šlohnout, právně zašantročit, polehoučku zpeněžit, obstarat milenou rodinku i rozvernou milenku - a volič s otevřenou papulou nevěří vlastním očím - hle, bývalý správný chlap, nyní ventra kradoucí z bývalého společného koláče. Podobá se údajně prezidentskému kandidátu s vlasy ve tvaru topinky.

O vzestupu národního socialismu - nebo xenofobního populismu?

24. 5. 2016

čas čtení 2 minuty

Nemělo by se tomuto novému politickému jevu spíše říkat "xenofobní populismus", ptá se Andrew Stroehlein:

Skutečnost, že v Rakousku téměř vyhrál prezidentské volby ultrapravicový kandidát Manfred Hofer, dokazuje, že vzestup ultrapravice je vážný, argumentuje v deníku Washington Post Anne Applebaum. Poukazuje však na nový jev: ultrapravičáci v dnešních Evropě, jejichž popularita roste, jsou zároveň socialisté a etatisté: požadují silnou roli státu. To se týká jak Hofera, který hovoří nostalgicky o "všeněmecké kultuře", ale i např. Viktora Orbána v Maďarsku a Marine Le Penové ve Francii. Hofer odmítá neoliberální hospodářský konsensus a kritizuje zlo mezinárodního kapitalismu.

Vzniká nový, velmi populární směr národního socialismu - nacionalismus založený na přesvědčení, že stát by měl silně zasahovat do ekonomiky a zřejmě i do dalších sfér života společnosti.

Všechny tyto strany, ať jde o Polsko, Francii, Rakousko, Dánsko či Velkou Británii, se samozřejmě stavějí velmi nepřátelsky vůči uprchlíkům. V důsledku emocionálních protiuprchlických nálad začínají tyto ultrapravicové strany také získávat podporu voličů, které už nudí propodnikatelské postoje středolevicového socialismu i pragmatismus centristické pravice.

Centralizace, nacionalizace a uzavření hranic a ochranářství - to všechno se pro lidem, kteří si nepamatují, že už tady tohle všechno bylo, zdá nové a zajímavé. Málokdo si pamatuje, jakou to vyvolalo chudobu a jak obrovskou míru korupce.

Ještě méně lidí si pamatuje na to, co se stalo naposledy, když se sloučily mocné nacionalistické ideologie se státní kontrolou nad ekonomikou. Varování nefunguje a po tolika desetiletích se minulost stala jen otřepanou frází. Teď, v současnosti, lidé chtějí od politiky emocionální uspokojení, nikoliv rozumnou správu hospodářských záležitostí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Novinky publikovaly neuvěřitelný titulek a la Árijský boj

24. 5. 2016

čas čtení 1 minuta

Toto je fašizující titulek  serveru Novinky o zásahu řecké policie proti uprchlickému táboru v Idomeni. Dokumentuje, že se veřejný diskurs v České republice, pokud ho tedy Novinky představují, opravdu nebezpečně posunuje k ultrapravici. Titulek připomíná Árijský boj. V článku není ani slova o tom, že Evropská unie porušila mezinárodní právo tím, že uprchlíky nechává uvíznout v Řecku. Zkusme si zaměnit - ponižující - slovo imigrant (Novinky zřejmě záměrně nepoužívají slovo "uprchlík") slovem žid:

Uprchlíci v Idomeni žijí dlouhé měsíce v otřesných podmínkách. Vážně tam onemocněly četné těhotné ženy, jimž v důsledku hrůzných podmínek v těle zemřel nenarozený plod.

Zřejmě nastane už brzo doba, kdy budou Novinky publikovat titulky typu:

"Zřízenci nutí židy k vstupu do plynových komor, avšak židům se tam nechce..."

Není třeba dodávat, že svým podtextem otřesně nenávistný článek, jaký Novinky pod tímto titulkem publikují, dále prohlubuje nesnášenlivou a xenofobní atmosféru v České republice. Což časem skutečně může vést k vzniku koncentračních táborů. Ten, kdo podporuje ultrapravicové tendence a normalizuje je, dává prostor budoucímu vítězství autoritářských ultrapravicových stran.

Dvě mezinárodní publikace, které stojí za pozornost

25. 5. 2016

čas čtení 1 minuta



V Británii právě vyšly dvě knížní publikace, na nichž se do určité míry podílel šéfredaktor Britských listů. Na žádost známého britského novináře, nositele novinářských cen, Richarda Askwithe z deníku Independent, Jan Čulík přehlédl jeho rukopis pozoruhodné knihy o Emilu Zátopkovi Every Day we Die a Little (Každý den trochu umíráme), Yellow Jersey Press, Londýn, 2016. Dále vyšla vysoce oceňovaná kniha globálně uznávaného světového novináře, také držitelé významných cen, Patricka Kingsleyho, reportéra deníku Guardian pro uprchlickou krizi, nazvaná The New Odyssey: The Story of Europe's Refugee Crisis (Nová Odysea: Příběh evropské uprchlické krize), Guardian Books a Faber and Faber, Londýn, 2016. Ta cituje článek Jana Čulíka "Meet Miloš Zeman – the Czech Republic’s answer to Donald Trump (Seznamte se s Milošem Zemanem - Donaldem Trumpem České republiky)", který vyšel na serveru The Conversation dne 9. prosince 2015.

Frustrace v Evropě vede k nesmírně nebezpečné situaci

24. 5. 2016

čas čtení 2 minuty

Skutečnost, že Van der Bellen zvítězil v rakouských prezidentských volbách jen o minimální počet hlasů, znamená, že pro něho nebude vůbec lehké reprezentovat v následujících šesti letech Rakousko. Bude muset čelit hlubokým rozporům ve společnosti, v níž, jak se zdá, za posledních několika měsíců úplně zmizela středová politika, a došlo tak k nejvíce polarizovaným volbám v nedávné historii.

Od druhé světové války dominovaly v Rakousku v politice dvě hlavní politické strany - sociální demokraté a křesťanští konzervativci, píše rakouská komentátorka Julia Ebner.

Evropa nesplnila slib, že přijme uprchlíky z Idomeni. Řecká policie se snaží tábor zrušit

24. 5. 2016

čas čtení 2 minuty

Podle dohody z loňského léta měli být uprchlíci z Idomeni přijati do jednotlivých členských zemí EU, tento příslib však EU nesplnila.

Řecká pořádková policie se pokouší vyprázdnit největší evropský neformální uprchlický tábor v Idomeni, kde na makedonsko-řecké hranici uvízly už dlouhé měsíce tisíce uprchlíků.

Novinářům a aktivistům byl do tábora zakázán přístup, avšak svědci hovoří o tom, že za úsvitu v úterý vstoupilo do tábora asi 400 pořádkových policistů a ti nařídili 8000 uprchlíků, aby odešli. Mnoho odjelo dobrovolně vládními autobusy a do osmi hodin ráno nepřišly zprávy o žádném násilí.

Idomeni byl přechod, kudy v roce 2015 přešly statisíce uprchlíků do Makedonie. Uprchlíci začali tábořit v Idomeni, když loni v listopadu makedonské úřady začaly bránit vstupu do země některým národnostem. V březnu Makedonie hranici uzavřela úplně. Idomeni se stal uprchlickým táborem a symbolem neschopnosti Evropy vyřešit uprchlickou krizi.

Řecké úřady se snaží už týdny přesunout lidi z Idomeni do oficiálních táborů v bývalých vojenských základnách. Mnoho uprchlíků však nechtělo odejít, protože doufali, že se hranice otevře, jiní doufali v pomoc pašeráků a mnozí se obávají věznění ve vládních uprchlických střediscích.

Kdo v Rakousku podporuje Hofera

24. 5. 2016

čas čtení < 1 minuta

Od minuty 1.55  této reportáže Channel Four News o výsledcích druhého kola prezidentských voleb v Rakousku uvidíte zajímavou sérii záběrů lidí, jací v Rakousku podporují Norberta Hofera ze Strany svobodných:

O potřebě mezináboženského dialogu

24. 5. 2016 / Kateřina Duchoňová

čas čtení 7 minut

Ve vyhrocené společenské náladě, která ostře vystupuje proti příslušníkům jiných kultur či jiných náboženství, se čím dál více objevuje potřeba mezikulturního a mezináboženského dialogu. Informovanost o kulturních specifikách a zvláště o náboženských otázkách je většinou poměrně mizivá, a to potom odpovídá úrovni argumentace.

Zároveň status quo také přispívá k šíření dezinformací, strachu a násilí. Otázkou potom stále zůstává, kdo všechno má na tomto stavu zájem. V médiích se neustále objevují výroky kardinála Duky, prezidenta Zemana, členů Úsvitu přímé demokracie nebo Bloku proti islámu, na zpravodajských portálech je povětšinou možné se dočíst pouze o údajných negativech spojených s uprchlickou vlnou, o dalších útocích na ženy v Německu, o psychoterapeutovi ze Saúdské Arábie, který jako terapeutickou metodu doporučuje bití manželky zubním kartáčkem, o nespokojenosti iráckých křesťanů, kterým byl v České republice udělen azyl, o radikalizaci mladých lidí v západní Evropě a mnoho dalšího.

Samozřejmě soužití různých kultur přináší mnohá úskalí, nelze je zastírat, ale proč se stále generalizuje a neobjevuje se více informací například o aktivitách Sdružení pro integraci cizinců, které pravidelně pořádá interkulturní setkání.

Zemana nepůjde porazit bez voličů

23. 5. 2016 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Předpokládal bych, že pokud někdo bude chtít, aby byl současný prezident Miloš Zeman v příští přímé volbě prezidenta skutečně poražen nějakým umírněnějším kandidátem, bude pečlivě analyzovat myšlení voličů.

Nikdo jiný než voliči nemůže totiž prezidenta zvolit. Nemohou ho zvolit ani argumenty, ani morálka představitelů současného nebo minulého disentu. Demokracie totiž není nějak automaticky vláda těch dobrých a správných, naopak ti dobří a správní musí proměňovat společnost, pokud chtějí vládnout, a musí to udělat tak, aby to společnost přijala dobrovolně. Tedy musí pracovat se společenskou realitou.

Pět tisíc let čínských dějin – anebo ne tak docela?

23. 5. 2016 / Lukáš Zádrapa

čas čtení 13 minut

Spojení „pětitisícileté čínské dějiny“, „předlouhá pětitisíciletá čínská kultura“ a další drobné variace na toto téma se v posledních letech staly bez nadsázky zaklínadly čínského vládnoucího režimu. Tato mantra nezaznívá pouze v ČLR při nejrozmanitějších příležitostech a neprostupuje jen textovou produkci domácí, nýbrž je cílena i na zahraniční obecenstvo, a to snad ještě důsledněji, protože tomu se ČLR zpravidla snaží vlastní dějiny představit a zprostředkovat určitý obraz sebe sama. Dříve to bývalo spíše čtyři tisíce let, v současnosti se zase někdy setkáme už i s šesti tisíci lety. Působí to impozantně, dokud si ovšem neuvědomíme, že jsme v prvé řadě obětí propagačního triku.

Je třeba říci, že i kdyby se Číňané chlubili skutečnou délkou svých dějin, která je dost kratší, než jak praví heslo, a starobylostí své kultury, mohli bychom jim s uznáním poklepávat na ramena. Těžko může někdo zpochybnit, že se jedná o jednu z velkých civilizací, která už ve starověku předvedla pozoruhodné kulturní výkony a dosáhla řady úctyhodných výsledků. O to více tedy upoutává křečovitá snaha dnešního režimu posouvat počáteční bod stále do vzdálenější minulosti a čínské dějiny v oficiálním diskurzu prodlužovat. Čím to je, proč to dělá a jak je to vlastně s těmi tisíci let?

Další indicie, jež napovídá, že by Trumpova zahraniční politika byla zhoubou

23. 5. 2016 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Někteří levicoví komentátoři, příkladně John Pilger, mají za to, že Donald Trump by byl přijatelnější hlavou Spojených států než Hillary Clintonová, která už v praxi názorně předvedla, jak destruktivní by byla její zahraničněpolitická agenda, kdyby se stala prezidentkou USA ZDE . Avšak kontroverzní byznysman, jenž byl zprvu vůči americkému angažmá ve světě zdrženlivý, pro představu odmítl vyloučit nasazení jaderné bomby na Blízkém východě a v Evropě ZDE s tím, že si chce ponechat všechny karty na stole. Nyní se objevila další indicie, jež vnáší více světla do Trumpových vizí týkajících se role Washingtonu ve světě.

Turecko zadržuje vysoce kvalifikované syrské uprchlíky

24. 5. 2016

čas čtení < 1 minuta

Německá média informují, že Ankara zakazuje univerzitním učitelům mezi syrskými uprchlíky, aby odcestovali do Evropy. Turecko už pohrozilo zrušením dohody o uprchlících, uzavřenou s EU v důsledku pokračující kontroverze ohledně návrhu bezvízových cest do EU pro turecké občany.

Lucemburský zástupce v EU si stěžoval, že Turecko posílá do Evropy jen "vážné zdravotnické případy uprchlíků jen s minimálním vzděláním". Na totéž si stěžuje Německo.

Podle informací z Německa, z Holandska a z Lucemburska odebírají turecké úřady cestovní povolení těm uprchlíkům, o nichž bylo zjištěno, že jsou to kvalifikovaní inženýři, lékaři či jiní pracovníci s vysokou kvalifikací.

Turecko oficiálně sdělilo Úřadu pro uprchlíky OSN, že podle dohody s EU už nebude dovoleno syrským univerzitním učitelům odcestovat do Evropy.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Britský tisk je tvrdě zaujatý ve prospěch odchodu Anglie z EU

23. 5. 2016 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

Ukazuje se, že v nestabilní a nebezpečné situaci se stávají neetická, bulvární a populistická média vážnou hrozbou stabilitě a bezpečnosti země. Někteří čeští občané nemají absolutně soudnost, aby jim došlo, že spoluprací s rasistickými servery, specializujícími se na šíření iracionálních, emocionálních poplašných zpráv, si zadělávají na zničení demokracie ve své zemi, na což sami doplatí.

Podobně jako drtivá většina českých médií šíří rasistické a xenofobní nesmysly a poplašné neexistující zprávy o uprchlícich z Blízkého východu, britský především bulvární tisk je tvrdě zaujatý ve prospěch odchodu Anglie z EU.

Zjistila to v pondělí zveřejněná studie z Reuters Institute for the Study of Journalism. Zjistila, že 48 procent ze 928 zkoumaných článků o nadcházejícím britském referendu podporovalo odchod Anglie z EU a jen 27 procent podporovalo setrvání Anglie v EU.

Bylo také zjištěno, že tisk daleko častěji cituje konzervatívní než labouristické politiky. Konzervativní politiky citoval ve zkoumaných článcích v 69 procentech případů, labouristy ve 14 procentech.

Před nedávném obvinil britský tisk Alistair Campbell, bývalý tiskový mluvčí bývalého premiéra Tonyho Blaira, že šíří v Británii k vážné škodě země na příkaz tiskových oligarchů naprosté nesmysly, které hrozí zemi na desítky let poškodit.

Paralela s Českou republikou je absolutní.

Ukazuje se, že v nestabilní a nebezpečné situaci se stávají neetická, bulvární a populistická média vážnou hrozbou stabilitě a bezpečnosti země.

Výmluvným odstrašujícím příkladem jsou v České republice Parlamentní listy, v nichž z komerčních důvodů manipuluje nesmysly hloupější část české veřejnosti oligarcha vydělávající na hazardu. Někteří čeští občané nemají absolutně soudnost, aby jim došlo, že spoluprací s rasistickými servery, specializujícími se na šíření iracionálních, emocionálních poplašných zpráv, si zadělávají na zničení demokracie ve své zemi, na což sami doplatí.

Kdo ví, kdo z nich za pár málo let skončí v koncentráku.

V Británii zuří válka o to, zda budou vládnout mediální oligarchové anebo demokraticky zvolená vláda ZDE

Podrobnosti o britském průzkumu v angličtině ZDE

RASISMUS VE VELKÉ BRITÁNII:

Stoupenci odchodu EU z Velké Británie se uchýlili k zoufalým rasistickým pomluvám

21. 5. 2016

čas čtení 3 minuty



Oficiální kampaň za odchod Velké Británie z EU se stala terčem obvinění, že "rozdmychává oheň předsudků". Začala totiž šířit obvinění, že pokračující členství Británie v Evropské unii by britské občany ohrozilo "vyšší mírou kriminality z Turecka".

V předvečer fotbalového západu Anglie-Turecko v Manchesteru vydal euroskeptický konzervativní ministr spravedlnosti Michael Gove a kampaň "Vote Leave (Hlasujte pro odchod)" varování, v němž tvrdí, nejenže Turecko v nejbližší době vstoupí do EU, ale že turečtí občané zosobňují jako celek hrozbu britské bezpečnosti.

Brexitoví aktivisté hovoří o "vyšší míře kriminality" v Turecku a o rozšířeném vlastnictví zbraní v té zemi. Dodávají: "Vzhledem k tomu, že je porodnost v Turecku tak vysoká, dá se očekávat, že jen z Turecka v nadcházejících osmi letech přijde do Británie milion osob."

Praha je pro anglické opilce nejlevnější v Evropě

21. 5. 2016

čas čtení 1 minuta

Z 16 populárních evropských destinací pro dovolenou se Praha octla na prvním místě co do láce alkoholických nápojů pro turisty.

Britská turistická instituce Post Office Travel Money zjistila, že soubor dvanácti alkoholických nápojů stojí Brity v Praze jen 29 liber. Jedno pivo je tam stojí 1,26 liber, sklenice vína 1,57 liber a jedna tequila 1,73 liber (Libra je v současnosti cca 34 Kč. V Británii stojí jedno pivo většinou více než 3 libry, v zemích jako Francie či Švédsko až 7 či 9 euro. Alkoholické nápoje jsou v západních zemích ze sociálních důvodů těžce zdaňovány.)

Těchže dvanáct drinků stojí ve španělském pobřežním letovisku 72 liber.

Na druhém místě co do láce alkoholu se octl Budapešť (30 liber), na třetím místě Krakov (34 liber), na čtvrtém místě byla Riga (50 liber) a na pátém Tallinn (53 liber).

Podrobnosti v angličtině ZDE

Antisemitská prohlášení dívky, jejíž selfie před xenofobní demonstrací obletělo sociální sítě

23. 5. 2016

čas čtení 1 minuta

Zakia Belkhiri, dívka, jejíž selfie před protimuslimskou demonstrací krajně pravicového belgického hnutí Vlaams Belang  se stalo před pár dny hitem sociálních sítí, odůvodnila svůj čin tím, že chce sdílet "radost a mír". Ikonický snímek byl masivně šířen na sociálních sítích a dostal se do mnoha světových médií.

BBC se následně ptala autorky fotografie na její pohnutky. Kromě již zmíněného sdílení radosti a míru Belkhiri e-mailem odpověděla, že chtěla dát najevo, že "věci mohou být jinak, že můžeme žít spolu, nikoliv vedle sebe". 

Následně však vyšlo najevo, že dnes dvaadvacetiletá dívka před  časem publikovala na svých digitálních profilech nepřijatelné antisemitské výroky. V jednom z tweetů, z listopadu 2012, píše: 

"Hitler nezabil všechny židy, nějaké nechal. To proto, abychom věděli, proč je zabíjel."

V jiném postu na Facebooku z března 2014, když jí bylo dvacet, nejprve použila pro židy sprosté slovo a pak dodala: "Jak já je nenávidím". 

Než Zakia Belkhiri vymazala svůj účet na Twitteru, pokusila se obhajovat se:



"To byl můj názor před mnoha lety a týkal se tehdy jen sionistů, kteří šíří nenávist a ne lásku, takže všem ostatním židům: pokoj nechť je s vámi." Zároveň Zakia Belkhiri také znovu zveřejnila už podruhé na Twitteru video z YouTube, na němž dva přátelé, oblečení jako ortodoxní žid a jako muslim v arabském oděvu procházejí New Yorkem a zkoumají tak reakce veřejnosti:

Jenže výše zmíněný "opravný" výrok na Twitteru lidi ještě více rozzuřil. Ptali se "Máš na mysli, že tedy židé sionisté zaslouží smrt"?

Na další dotazy BBC Zakia Belkhiri doposud nereagovala.

Kompletní text v angličtině ZDE

Internetový deník Echo 24 primitivně manipuluje článkem BBC

Zlý sen o mediální negramotnosti, digitálních stopách a unáhlených interpretacích

23. 5. 2016 / Bohumil Kartous

čas čtení 3 minuty

Nejprve se z ní stala hvězda internetu, když se s hidžábem na hlavě vyfotila s pozadím tvořeným transparenty protimuslimské demonstrace vlámských xenofobů. Jen pár dnů na to je globálně opovrhována za své antisemitské výroky, které ve svém teenagerském věku zveřejnila na sociálních sítích. Z oslavy "radosti a míru" se mrknutím digitálního oka stal další "skálopevný" důkaz pro ty, kdo by místo Židů raději vyhladili muslimy. Že to celé vzniklo jako mediální "hype", zbytečně a oboustranně přehnanými, významově nadopovanými interpretacemi zkreslené simulakrum, si už nikdo neuvědomuje.

Co vede tolik Čechů, že se chovají jako svině?

23. 5. 2016 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

Určitá část českého národa se zjevně záměrně a samovolně vylučuje z civilizovaného světa. Děsivé ale je, že netolerantní a xenofobní hysterii zcela plánovitě a systematicky českou společností šíří domácí česká média, a to většinou na základě zkreslených nebo zcela vymyšlených informací. Tak se to stalo i v tomto případě, kdy server Echo 24 zmanipuloval zprávu o antisemitském výroku jedné dívky.

Je ohromující a ostudné, s jakou nenávistnou škodolibostí přinášejí české servery informaci o tom, že vyšlo najevo, že dvaadvacetiletá muslimská dívka, která se vyfotografovala "ve jménu pokoje a lásky" před xenofobní demonstrací ultrapravicových nenávistníků, před časerm jako teenagerka zveřejnila na Twitteru rasistické výroky, jímiž vyjádřila svou nenávist k židům.

Češi jsou do sebe zahledění pitomci?

23. 5. 2016

čas čtení 4 minuty

Pamatuju si, jak na mě nejvíc mocně zapůsobil Berlín a Londýn, kde mě (odpůrci ať přestanou číst) naprosto a od první chvíle fascinoval multikulturalismus, to jak různé rasy, národy, etnika a náboženské skupiny dokážou žít vedle sebe. Nic takového jsem u nás nezažil a neviděl, o to byly prožitky silnější a o to víc si je živě pamatuji. Úžasný a pozitivní pocit ze světa bez zábran a bez předsudků.

Dobrý den pane Čulíku, v článku "Co vede tolik Čechů že se chovají jako svině?" pokládáte otázku zda-li může někdo vysvětlit, co vede tolik Čechů aby se chovali jako svině?

Já osobně si myslím, že odpověď je nasnadě, píše Michal Dajč. I když to dnes už tolik nevypadá, tak stále je pravda, že většina Čechů nikam nejezdí, nejdál na Slovensko či maximálně těsně do příhraničních oblastí nakupovat. Nemyslím teď že by nejezdili na dovolenou, v tom jsou určitě Češi mistři, vytelit se pár metrů za hotelem na pláži v Itálii, Turecku, Řecku to umí každý idiot. Problém je v tom, že většinu Čechů nezajímá žádný přesah, chtějí jet na dovolenou, tam si "užívat", utrácet našetřené nebo půjčené peníze, aby se mohli cítit jako boháči nebo něco víc? Nevím. Nikoho ale nezajímá a nenapadne jak doopravdy žijí v té které zemi obyčejní lidé jako jsou oni sami. To je ta cesta pochopení mezi národy, názory, mentalitami a i náboženstvími.

Tikající časovaná bomba: Pětatřicetimiliardový africký dluh

23. 5. 2016

čas čtení 3 minuty


Ekonomická krize z roku 2008 je nejdůležitějším z faktorů, které vedly rozvojové země k hledání alternativních zdrojů financování pro sociální a rozvojovou infrastrukturu. Byl to výsledek vysychání dvoustranných půjček a grantů od evropských a asijských zemí, napsal Trevor Hambayi.

Saúdská Arábie svou extremistickou ideologií destabilizuje Kosovo a celý svět

22. 5. 2016

čas čtení < 1 minuta

Extremističtí duchovní a tajné organizace proměnili Kosovo, kdysi tolerantní společnost, v ohnisko extremismu. Umírnění islámští duchovní proti saúdskoarabským penězům bojují neúspěšně. Vláda Saúdské Arábie investuje do Kosova obrovské finanční částky pro šíření wahhabismu - své extremistické ideologie. 314 lidí odešlo za poslední dva roku z Kosova k islámskému státu - je to největší počet na jednoho obyvatele v Evropě.

Ze saúdských diplomatických depeší, prozrazených r. 2015 serverem Wikileaks, vyplývá, že vláda Saúdské Arábie má tajný složitý systém financování mešit, islamistických středisek a saúdských islamistických ideologů, kteří šíří wahhabismus do Asie, do Evropy i do Afriky. Jen v New Delhi platí saúdská vláda 140 extremistických kazatelů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Udělá Sanders Trumpa prezidentem?

23. 5. 2016

čas čtení 1 minuta


Nejoddanější příznivci amerického prezidentského kandidáta Bernieho Sanderse ho vyzývají, aby se o funkci ucházel jako třetí nestranický kandidát, pokud nezíská nominaci Demokratické strany. V takovém případě by volby zřejmě vyhrál Donald Trump.

Bodláky Václava Duška

Milujte ženy - nebudete litovat aneb Jourová na Hrad

23. 5. 2016 / Václav Dušek

čas čtení 3 minuty

Mít v čele státu prezidentku, úleva! V politickém kompostu stěží nalezneme kandidáta vhodného usednout do pražského hradu, dotýkat se prackama vzácných klenotů z doby našeho slavného panovníka Karla IV., onoho politického orla, milovníka chutného božího vína, rozkvetlých dívek a žen, ostrých mužných soubojů, obdivuhodného stavitele, bystrého buditele, úžasného myslitele, tvrdého uchvatitele, císaře římského a krále českého - od mládí žil opěvovaný rek v tvrdých podmínkách, pražádné rozmazlování, naopak.

Ken Loach ohromil Cannes

23. 5. 2016

čas čtení 1 minuta



Slavný britský režisér Ken Loach (79) ohromil letošní filmový festival v Cannes tím, že vyhrál hlavní cenu, Zlatou palmu, za svůj sociálně realistický film Já, Daniel Blake. Je to sociální drama o invalidním tesaři, který těžce bojuje s byrokracií sociálního systému. Loachovi bude příští měsíc osmdesát let, ale vrátil se zpět k práci z důchodu, aby natočil tento film. Ve festivalovém paláci v Cannes promluvil k publiku.

"Tento festival je pro budoucnost kinematografie nesmírně důležitý," zdůraznil Ken Loach a apeloval na přítomné, aby "zůstali silní".

"Když vládne zoufalství, využívají toho lidé z extremní pravice," řekl Loach. "Musíme říkat, že jiný svět je možný a nutný."

Dodal, že je "velmi podivné," že dostal cenu v Cannes v tak luxusním, celebritálním prostředí, vzhledem k tomu, za jak strašlivých podmínek musejí žít lidé, kteří inspirovali jeho film.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Celorepubliková iniciativa Peloton chce promluvit do prezidentské volby

22. 5. 2016

čas čtení 1 minuta

Kroměřížská výzva - tisková zpráva

V sobotu 21.5. 2016 se v Kroměříži uskutečnilo celostátní setkání občanů ze všech krajů České republiky a vytvořili iniciativu s názvem Peloton.

Prvním dokumentem Pelotonu je Kroměřížská výzva, která popisuje jak východiska, která k ustanovení iniciativy vedla, tak strategii, kterou Peloton zvolil pro prezidentskou volbu v roce 2018.

Strategie si klade za cíl propojit po celém území republiky síť aktivních občanů a iniciativ, která bude podporovat demokratické kandidáty v příštích prezidentských volbách a která pomůže zvolit důstojnou a odpovědnou hlavu našeho státu.

Filmový festival v Cannes přivítal syrského uprchlíka - globální mediální hvězdu

19. 5. 2016

čas čtení 1 minuta

Po dlouhé cestě z Aleppa je na filmovém festivalu v Cannes oslavován Mahmoud Bitar, syrský uprchlík a komik, který má statisíce fanoušků.

Mamoud Bitar před rokem připlul na pláž v Řecku jako syrský uprchlík. Letos je hostem na francouzské Riviéře na filmovém festivalu v Cannes. Pro tuto syrskou hvězdu sociálních sítí to byla neuvěřitelná cesta.

Bitar používá komiky v boji proti steretypům o uprchlících. Tím, že zaznamenával svou cestu z Turecka do Řecka a nakonec do Švédska, si vybudoval obrovské množství diváků a stoupenců.

"To, co lidem říkám: Přišli jsme žít v míru. Nepřišli jsme ani pro peníze, ani pro jídlo. Hledáme bezpečné místo, kde bychom mohli pracovat. Můžeme pracovat a platit daně jako kdokoliv jiný, kdo tu žije."

Jeho videa, některá z nichž zhlédlo až půl milionu diváků, také informují jiné uprchlíky, že realita života ve Švédsku a v dalších evropských zemích se bude odlišovat od jejich očekávání.

"Vzhledem k tomu, že se na jeho videa dívá tolik lidí a má tolik mladých následovníků, může jim pomoci říci: ´Tohle taky umím. Mohu i já zdokumentovat svou cestu.' A je to zajímavé a je to důležité," konstatovala Li Skarin, produkční pracovník švédské výrobní společnosti Massa Media.

Zdroj v angličtině ZDE

Co mohlo být, kdyby se Češi nechovali jako blázni... Syrští uprchlíci vytvořili nový život pro upadající švédské město Malmö

21. 5. 2016

čas čtení 5 minut

Uprchlíci, utíkající před válkou na Blízkém východě, přinesli do třetího největšího švédského města dynamickou kulturu a oživili tam podnikání



Když loni touto dobou vystoupil Fisal Abo Karaa z vlaku na hlavním nádraží ve švédském městě Malmö, vyčerpaný po dlouhé cestě vlakem a na člunu, vypadal jako všechny ostatní oběti strašlivé války v Sýrii.

Prosadil se v Malmö však až letos v dubnu, kdy tamější hlavní ulice naplnil zvuk syrských dud, bubnů a tance. Tehdy totiž otevřela své dveře Fisalova nová syrská restaurace, Jasmin Alsham, a stala se charakteristickým znakem hospodářského oživení, které do Švédska přinesly syrské peníze.

Fisal Abo Karaa a jeho společníci investovali v Malmö pět milionů švédských korun (14 milionů Kč) a proměnili to, co bývala Pizza Hut, v kopii domu z Damašku. Je to jedna z pěti nových syrských restaurací v Malmö, které tam otevřely za poslední rok. "Říká se tu, že přišli Syřani a chtějí skoupit všechno," vysvětluje Ibrahim, holič a člen kuřáckého klubu Nahawand šiša, kde se setkávají zavedení arabští podnikatelé v Malmö.

Řečtí soudci rozhodli, že Turecko není bezpečnou zemí

21. 5. 2016

čas čtení 1 minuta

Řečtí soudci vydali verdikt, že syrský azylant nesmí být deportován zpět do Turecka, protože Turecko není bezpečnou zemí. Amnesty International zdůrazňuje, že toto soudní rozhodnutí zpochybnilo celou dohodu EU s Řeckem o návratu uprchlíků do Turecka.

AI poukazuje na to, že uprchlíci v Turecku nemají základní lidská práva a že jim hrozí riziko deportace do Sýrie.

Téhož dne, kdy byl vydán rozsudek řeckých soudců, deportovaly řecké a evropské úřady zpět do Turecka 51 migrantů.

Podle dohody uzavřené mezi Tureckem a EU mohou být migranti přicházející do Řecka deportováni zpět do Turecka, pokud tam nepožádají o azyl anebo pokud je jejich žádost o azyl odmítnuta. Od března, kdy byla tato dohoda uzavřena, bylo deportováno více než 400 osob.

Snowden požaduje zákonnou ochranu whistleblowerů v USA

22. 5. 2016

čas čtení 1 minuta

Ukázalo se, že Obama i Clintonová lhali

Edward Snowden požaduje radikální reformu ochrany whistleblowerů v USA. Nový zdroj z Pentagonu totiž zveřejnil ohromující svědectví, že systém je pro americké whistleblowery pastí, navzdory tomu, co tvrdili Obama i Clintonová, že totiž prý v USA existují zákonné záruky ochrany whistleblowerů.

John Crane, bývalý vysoký vyšetřovatel v Pentagonu, dlouholetý tamější náměstek generálního inspektora, obvinil svůj někdejší úřad, že se pomstil whistleblowerovi Thomasi Drakeovi v epizodě, která vysvětluje, proč Snowden zveřejnil své údaje svým způsobem.

Nejenže činitelé z Pentagonu předali Drakeovo jméno trestním vyšetřovatelům, ale zničili dokumenty relevantní pro jeho obranu.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za duben 2016

15. 5. 2016

čas čtení 1 minuta

V dubnu 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 55 080 Kč.   Příjem z reklamy byl 6254 Kč.

Zůstatek byl koncem dubna 2016 128 923.08 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

20787