29. 5. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 5. 2009

Proč máme tak rádi přírodní vědy

(Několik banalit o jejich "humanitních" základech)

Často se na stránkách BL dozvídáme, že superiorita přírodních věd oproti vědám humanitním, které se pohybují v temnotě neprověřeného, spočívá v exaktnosti a experimentální ověřitelnosti poznatků, jež formulují a s nimiž pracují. Pokusím se připomenout, že obliba přírodních věd a jim určená oficiální podpora spočívá v našem kulturním okrsku v něčem jiném, než je její kognitivní primát. Z pohledu čistě vědeckého je ostatně upřednostňování dnešních operačních a manipulativních programů "přírodních věd" před humanitními vědami asi stejně oprávněné jako tvrzení, že příbor je důležitější než jídlo. Jako přílišná zahleděnost do tohoto gastronomického nástroje způsobuje ochabnutí pozornosti vůči tomu, oč koneckonců v gastrologii jde, působí i stupňování exaktnosti a experimentálního charakteru v postupech přírodních věd proti jejich vypovídací a explanační schopnosti.

Sama myšlenka "exaktnosti" jako kvantitativní vyjádřitelnosti je obestavěna velmi temnou metafyzikou a neprověřenými předsudky, sama idea "experimentálního" ověření předpokládá ontologii, jež předem rozhoduje o parametrech experimentální situace a definuje tedy podmínky možnosti danosti všech měřitelných "jevů". "Experiment" mlčky předpokládá, že věc, zkoumaná v interakci s jinou věcí a experimentálním prostředím (například přístroji), vydá o sobě nějaké podstatné sdělení, jež obohatí naše "poznání" skutečnosti. "Volba" takového prostředí je však buď zcela náhodná, anebo je vedena předvědeckou, předexperimentální a předexaktní představou věcnosti věci, "věda" se tedy nutně pohybuje na půdě předvědeckého poznání a promítá jeho předsudky do postupů a výstupů své činnosti. Představte si, že by někdo chtěl exaktně pozorovat člověka na mořském dně nebo zavěšeného za patu na jatečním háku. Velmi přesně naměřenými veličinami by snadno mohly být délka skřeku, či stupeň vyboulení očí. Asi bychom přitom naměřili velmi nízký stupeň vědecké inteligence a možná bychom museli díky těmto exaktním střepům z definice našeho druhu vyloučit alespoň jeden přídomek "sapiens". Můžeme být zkrátka velmi exaktní a přitom zůstat ohledně skutečnosti doživotními ignoranty. Otázka zní: kdo vybírá či konstruuje prostředí, v němž o sobě zkoumaná věc prozradí své podstatné vlastnosti? Věc, o níž poznatky mají v tomto prostředí teprve vznikat?

Vím, že "vědečtí" pozitivisté neradi vidí dichotomie typu podstatná versus povrchní vlastnost, jenže sami takovou dualistickou metafyziku uplatňují, pouze místo "podstatná" říkají zpravidla "exaktní" nebo "kvantitativní". Ovšem rozhodnutí pro "exaktnost" není samo exaktní, vědecky podložené. Opírá se mimo jiné o předvědeckou ontologii, jež připouští, že skutečnost je dělitelná na jednotlivě zkoumatelné oblasti nebo jevy.

Protežování moderně přírodovědeckého pohledu na svět má zcela jiné příčiny než kognitivní převahu přírodních věd. Příkladem zde budiž jubilující darwinismus - jeho narozeniny jsou skutečně společenskou událostí.


Příklad darwinismu

Popularita darwinismu ve vědeckém světě i obecném povědomí se zakládá na několika nedorozuměních, která se však zároveň jeví jako jeho konkurenční výhody. Vedle mylného přesvědčení, že Darwin byl darwinista, zrekapitulujme ta nejznámější:


- neznalost základních otázek teorie vědy, především vztahu mezi zkušenostní bází a formulací obecných zákonitostí

- ničím neodůvodněné mínění, že individuální prosperita, tj. úspěch jednotlivce v soutěži o nedostatkové zdroje, vytváří předpoklady pro prosperitu společenství a druhu, tj. zvyšuje jejich adaptabilitu v prostředí; chtěl bych vidět experiment, nebo alespoň kost, o niž by bylo lze empiricky opřít tuto "zákonitost"

- vědecky vzato paradoxní (proti Lamarckovi namířený) agnosticismus raného Darwina ohledně přenosu dědičných znaků na potomstvo a odtud pramenící náhled na dědičnost jako na mechanismus fungující s kasinovou nahodilostí

- bizarní pojetí reaktivního organismu a nezávislého a shůry seslaného prostředí

Konkurenční výhoda všech těchto drobných darwinistických nevědění spočívá přirozeně v tom, že je sdílí se svým duchovním dvojčetem, liberální ekonomií. Také ona básnicky líčí, jak sledování soukromého zájmu v přírodním prostředí tržního mechanismu (coby místa zjevu přirozených nerovností) zvyšuje adaptabilitu a blahobyt společnosti jako celku (a jak by jakýkoli umělý zásah do tohoto mechanismu poškodil úplně všechny).

Darwinské tvrzení, že přežijí ti lépe přizpůsobení, má explanační sílu velmi se blížící pohádkovému prohlášení, že jestli neumřeli, žijí dodnes. Jeho vědecká hodnota je nula. Zato však pohodlně naturalizuje status quo s jeho socioekonomickými nerovnostmi. Jde o závod v přizpůsobení adresovaný znevýhodněným - sugesci toho, že prostředí je neměnné a že úkolem jednotlivce je vyhovovat a flexibilně reagovat, tj. pohlížet na okolí jako na potenciální zdroj výskytu individuálních příležitostí pro své "uplatnění". Všechny defekty a veškerá selhání mohou v tomto procesu vzniknout jedině na straně individua, jevy jako chudoba či kriminalita rozhodně nesouvisí se společenským systémem neboli přírodou (se systémem společenské reprodukce bohatsví a moci), jsou dány skladbou neměnných vlastností jedince. Neuvěřitelná finanční podpora genového výzkumu si slibovala stejné ideové vyznění.

Že méně úspěšným nemá cenu pomáhat (např. zřizováním takových umělých a přirozené prostředí deformujících institucí, jakou je sociální stát), vyplývá pak z predestinačního mechanismu, jenž naděluje dispozice k různě úspěšnému "přežití" - podporou chudých a kriminálních mutací bychom pouze rozmnožovali chudobu a kriminalitu. Změna prostředí (přechod z konkurenční na spolupracující či mutualistickou verzi splečnosti) naše chování přeci nemodifikuje, to by měl pravdu Lamarck a zvítězila by "teleologie" (přímé účelové přizpůsobení novým podnětům, třeba i "umělým"), "darwinský" mechanicismus sedmnáctého století, jenž pracuje s atomárními či neměnnými vlastnostmi a z nějž žije i dnešní liberální ekonomie, by padl.

Z hlediska dějin přírodovědy je velmi paradoxní, že je to právě biologie, která z přír. věd nejdéle podržuje atomisticko-redukcionistický (mechanistický) pohled na přírodu.

V biologické ekonomii je nakonec vše jasné jako facka: chudí jsou chudí, protože mají defektní geny. Nepřekvapí, že sociální darwinismus jako rasistická ideologie egoismu zvýhodněných stála hned na počátku Darwinovy teorie: Darwin sám, jak známo, líčí, jak jej inspirovala liberální ekonomie a dílko sociálního filosofa T. Malthuse, v němž autor navrhuje bojovat proti sociálně patologickým jevům kontrolou porodnosti chudých, tedy nerozmnožovat chudobu budováním umělých institucí, z nichž by chudí prosperovali.

Působení našich biologů velkou měrou přispívá k prosakování „liberální“ ideologie konkurenceschopnosti, jejíž praktický dopad je stejně katastrofální jako její teoretické zázemí. Zmiňme jen tolik, že v globalizované podobě vrhá tento projekt volné soutěže celé státy do závislosti: globální trh si vynucuje koncentrovanou a specializovanou produkci (působí proti její diverzitě), jež nerespektuje lokální měřítka, činí závislým na dovozu, ekologicky neudržitelným způsobem zvyšuje objemy přepravovaného zboží, monopolizuje výrobní a distribuční činnosti (působí proti místním výrobcům a dodavatelům, akceleruje nezaměstnanost, ohrožuje demokracii). A to tu nemluvíme o takových drobnostech, jako je v případě bohatších evropských zemí ztráta zemědělských výrobních kapacit (k ní vede i rušení daňové progresivity, jak učí teorie mezního užitku). Nevím, co budou naši liberální experti a národovci, kteří hájí suverenitu Česka před tzv. Lisabonskou smlouvou, říkat do televize, až postačí k vyhladovění našich občanů několik popelnic položených na dálnici v zemi některého našeho souseda - to bude teprve suverenita. To, že dovážené potraviny nebudou asi tak úplně čerstvé, budou obsahovat více konzervantů a pesticidů než lokální produkce, sice povede k dalšímu zhoršování zdraví obyvatel, nicméně naši exportní schopnost a suverenitu to zaručeně neohrozí. – O devastujícím dopadu ideologie konkurence v rovině psychologické raději nemluvit. Řekl bych, že se neregulované dávky teoretického darwinismu svým destruktivním vlivem téměř vyrovnají psychickým účinkům alkoholismu i duševním předpokladům automobilismu.

                 
Obsah vydání       29. 5. 2009
1. 6. 2009 Berlusconi nechal zkonfiskovat i fotografie nahého Topolánka
1. 6. 2009 Fotky nahého Topolánka v Berlusconiho vile
31. 5. 2009 Mají náckové v ČR větší práva než parlamentní politická strana? Karel  Dolejší
30. 5. 2009 Demonstranti zatčeni pro rozvinutí transparentu Radek  Mikula
1. 6. 2009 Policie zatkla studenty a členy MSD při poklidném protestu proti Dělnické straně
31. 5. 2009 Byla či nebyla Lucie Litomiská na Andělu? Petr  Nachtmann
30. 5. 2009 Konec KDU-ČSL? Boris  Cvek
31. 5. 2009 Budou se "skládat na facku pro Davida Ratha" Petr  Nachtmann
31. 5. 2009 Podle ČSSD narušovali Mladí konzervativci shromáždění ve více městech Petr  Nachtmann
30. 5. 2009 "Tragické, nemoudré": Osobnosti z Konzervativní strany zaútočily na Davida Camerona, že se chce spojovat s ODS
30. 5. 2009 Fotografie "usvědčují Mladé konzervativce" Petr  Nachtmann
30. 5. 2009 Sprostý lhář v Britských listech
30. 5. 2009 Vajíčka a Mladí konzervativci - další informace Petr  Nachtmann
30. 5. 2009 Mladí konzervativci odmítají násilí
30. 5. 2009 Možná, že bombu nechtějí
30. 5. 2009 CIA se bude "víc snažit naučit se jazyky"
29. 5. 2009 Na fotografiích z Abu Ghraib "je znásilňování"
29. 5. 2009 Obama: Je v americkém bezpečnostním zájmu, aby Izrael přestal budovat na palestinském území své osady
30. 5. 2009 Sítě, sociální kapitál a důvěra v kritické perspektivě Karel  Dolejší
29. 5. 2009 Občanská společnost v éře sociálních sítí Petr  Valenta
29. 5. 2009 Nebezpečnost sociálních sítí
29. 5. 2009 Proč nesvoboda projevu vlastního názoru nic nezmění Martin  Groh
29. 5. 2009 Když se u nás chlapi poperou aneb Vidle nejsou program Karel  Dolejší
29. 5. 2009 Zpráva o stavu země po dvaceti letech Robert  Bartoš
29. 5. 2009 Nebyl ten květen plný horečného spěchu? Miloš  Dokulil
29. 5. 2009 Zabrbláme si u piva? Marie  Haisová
29. 5. 2009 Vznikla Česká pirátská strana
29. 5. 2009 Vaječná sklizeň na Andělu Radek  Mikula
29. 5. 2009 Nenávist vůči politickému přesvědčení
29. 5. 2009 Proč pasáček koz Penc v roce 2000 ani nemek?
29. 5. 2009 Znovu poselství Jiřího z Poděbrad
29. 5. 2009 Chevron, Shell a skutečná cena ropy
29. 5. 2009 O příživnících aneb Pilotáž na KAA
29. 5. 2009 Proč máme tak rádi přírodní vědy Michal  Rubáš
29. 5. 2009 Déja vu Ladislav  Žák
29. 5. 2009 Zle, Hillary zle, Číňani jsou zde, aneb Brazílie nejen mystická Josef  Mikovec
29. 5. 2009 Vaječné útoky na Paroubka jsou výrazem frustrace občanů z politiků
29. 5. 2009 Sudetoněmecký teror: Tomáš Krystlík falšuje dějiny Petr  Nachtmann
29. 5. 2009 Ti, kdo hází vajíčka na Paroubka, patří k Czechtek generaci Luděk  Staněk
29. 5. 2009 O obveselující drzosti majitelů automobilek, neboli Problémy politiků Uwe  Ladwig
29. 5. 2009 Vejcem proti strachu Petr  Valenta
29. 5. 2009 Lesk a bída autorit aneb „nemyslete doma, myslíme za vás“
29. 5. 2009 Konec demokracie? Boris  Cvek
29. 5. 2009 O "spravedlivém boji" Frakce hnědé armády Karel  Dolejší
29. 5. 2009 Pozvánka Jan  Neoral
28. 5. 2009 Lidská práva v ČR: Chybí ochrana před diskriminací a vzestupem extremismu
28. 5. 2009 Amnesty International: Krize "poškozuje lidská práva"
28. 5. 2009 Od antikomunismu k fašismu Milan  Valach
28. 5. 2009 Je schvalování trestného činu trestným činem, když tak činí politik? Štěpán  Kotrba
28. 5. 2009 Podivná spontaneita Lucie  Bottaro
28. 5. 2009 Vajíčka? Jan  Smolák
28. 5. 2009 Je kampaň ČSSD založená na vyvolávání závisti?
28. 5. 2009 Nedělejme z politiků terče Antonín  Hubený
28. 5. 2009 Propustili vás z práce? Co dělat?
28. 5. 2009 Útoky na Jiřího Paroubka nemusejí mít nutně politický podtext Karel  Dolejší
28. 5. 2009 Smích jako zbraň Michal  Kuklík
27. 5. 2009 Kdož jsi bez viny, hoď vejcem Štěpán  Kotrba
28. 5. 2009 Počet amerických bank v problémech dosáhl patnáctiletého maxima
28. 5. 2009 Kimovo jaderné strašidlo a horor v Pákistánu Daniel  Veselý
28. 5. 2009 "České historické lži" Tomáše Krystlíka Adam  Votruba
28. 5. 2009 Věda, anebo nevěda? Anebo raději tři zlaté vlasy děda Vševěda? Miloš  Dokulil
28. 5. 2009 Napadněme Severní Koreu! Štěpán  Steiger
27. 5. 2009 Svoboda shromažďování a projevu jen pro některé? Tomáš  Gawron
26. 5. 2009 Lze Kunderovo dílo považovat za postmoderní mystifikaci? Jan  Čulík
28. 5. 2009 "Hypotéza Médeia" aneb Mytologizovaná biologie Karel  Dolejší
29. 5. 2009 Strana Zelených: házení vajec je necitlivé ke slepicím Štěpán  Kotrba
4. 5. 2009 Hospodaření OSBL za duben 2009