Proč nesvoboda projevu vlastního názoru nic nezmění

29. 5. 2009 / Martin Groh

Chápu, že komentátoři a všichni autoři, kteří se vyjadřují k problémům či událostem, a zvláště na tomto webu, se snaží o podhled a analýzu z co největšího možného nadhledu tak, jak je komu dán do vínku...či životními zkušenostmi. Přesto postrádám ve vyjádřeních k aktuálně palčivému problému útoků na ČSSD něco jako obecný náhled na problematiku onoho dění, píše Martin Groh.

I když není jedno kdo na koho co vrhá a kdo komu tím co sděluje, je v podstatě nepodstatné- protože zaměnitelné- zda-li je cílem útoku modrý, zelený, oranžový , růžový či jiný objekt. Důležitá je jiná skutečnost : nesvoboda.

Zkuste si představit, že chcete cokoliv v dění naší společnosti změnit. Nemáte žádnou možnost tak učinit-- protože v oblasti politického boje se každému dostane odpovědi, že je nutné respektovat zákonnou cestu, tedy dát svůj postoj, souhlas/nesouhlas, najevo aktem při volbách. Žádnou jinou možnost při nesouhlasu s čímkoliv občan nemá. Může samozřejmě zkusit založit politickou stranu...a může spoustu dalšího, v rámci daných zákonů. Jenomže co je to za zákony? Jsou takové, že každého pokušitele vmanévrují do prostoru, v němž nemá možnost cokoliv změnit...a netvrďme si alibisticky, že ty možnosti tu jsou... Nejsou a být nemohou. Pokud vyjádřím svůj názor a budu jej chtít prosadit, potřebuji k tomu většiny. Jak oné potřebné většiny dosáhnout, pokud nechci s vlky výti? Násilím? Jiná možnost totiž neexistuje. Ovšem je to demokratické?

Demokracie je, nemýlím-li se, vláda lidu. V naší společnosti je systém demokracie zastupitelské (což je pro normálně uvažujícího člověka něco naprosto nepřijatelného), neboť si někdo dělá patent na rozum, totiž, že rozhodne za vás, neboť on ví líp... Prosadí-li v tomto systému politik či politická strana cokoliv, s čím většina lidí nesouhlasí, většina lidí s tím nemůže nic dělat, protože nemá ani zákonodárnou ani výkonnou moc. Má jediné právo : volit a potom držet hubu a krok. A nebo se pokusit politika či politickou stranu vyřadit ze hry...ale chce-li být úspěšný, musí tady už použít nástroje, který není zákonný...totiž jakoukoliv formu nátlaku. Zákony si tvoří politická moc a lidi nutí je dodržovat pod pohrůžkami trestů. Čili -- cokoliv uděláte dle svého svědomí jako obranu proti útoku na vaši svobodu ,je protizákonné. Z toho vyplývá, že žádný účinný protest či akt vedoucí k nápravě nespravedlnosti nemůže být nikdy zákonný, proto bude mocí postihován...Chápe každý sebe-vědomý (ta pomlčka je tam schválně) jedinec, že žije v pasti nesvobody a nemůže, než tkzv. nezákonnou cestou sjednat nápravu stávajícího stavu věcí?

Uvědomuje si nejenom v této zemi víc než pár lidí, že vypořádat se se škůdci země a jejího lidu nelze? Že nemáme jak domoci se změn? Že není jak odstranit politiky, kteří škodí nám všem? Že není jak se bránit zlovůli moci a mocných? Že není alternativa?

Najde se pořád dostatek lidí, kteří přesto budou tvrdit, že žijeme ve svobodné společnosti. Ne, nežijeme a žít nebudeme. Pokud stále budeme omílat , že stát musí někdo řídit, jinak by zde byla anarchie, že demokracie a svoboda znamená poslouchat a svůj názor nemít jak prosadit atd. nikdy se nedočkáme ničeho pro lidstvo prospěšného. Už proto ne, že nikdo si není ochoten přiznat, že stát = my všichni a každý z nás jednotlivě. Stát není ničí firma, byť to tak zatím, bohužel, vypadá...

Jestliže nemůže spontánní vlna nesouhlasu vést k možnosti říct , že nechceme tuto politickou cestu, tuto stranu, tohoto politika, takový styl vládnutí a rozhodování,a tento stav změnit, neboť odpovědí je ....běžte k volbám a dodržujte zákony, které jsme my vám dali co jedinou alternativu, jak se můžete a smíte chovat, tak nelze, než vzít do rukou hole, vidle, lopaty a vyjít do ulic. Není se totiž, čemu divit. Kde není alternativa, nastupuje hrubá síla.

Musíme být opravdu vděčni, že vůbec můžeme svůj názor projevit...ovšem v mezích zákona...?

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 29.5. 2009