Lze ještě říci něco nového a inspirativního ke globalizaci? Nestává se slovo globalizace synonymem pro banálnost, pro prázdné omílání klišé a stereotypů, za nímž se navíc skrývají ty či ony mocenské zájmy a politické předsudky?

Ve věku, v němž všechny velké myšlenky přišly o důvěryhodnost, je strach z nepřítele to jediné, co politikům zůstává, aby si udrželi moc, argumentuje britský politolog Adam Curtis. Jeho slova zazněla ve významném dokumentárním seriálu televize BBC The Power of Nightmares (Moc nočních můr), který objevil a zdokladoval znepokojující paralely mezi myšlením islámských extremistů i amerických neokonzervativců. Autorem seriálu je právě Curtis.

Vyšlo v Lidových novinách v úterý 16.8. ZDE

Michael Buerk, námý britský moderátor televizního zpravodajství a editor a reportér intelektuálního rozhlasového pořadu The Moral Maze (Morální bludiště), který se na stanici BBC Radio 4 pravidelně zabývá aktuálními morálními dilematy dneška, si stěžoval, že "posun v rovnováze moci mezi pohlavími dospěl příliš daleko a muži už nejsou skoro ničím víc než 'dárci spermií'".

Nejméně 26 lidí bylo zraněno, když severovýchodní pobřeží Japonska zasáhlo zemětřesení o síle 7,2 stupňů na Richterově stupnici. Japonský meteorologický ústv vydal varování ohledně tsunami, ale posléze ho zrušil, když k pobřeží dorazily jen dvě malé vlny o výšce asi 10 centimetrů. Epicentrum zemětřesení bylo na mořském dně, zřejmě ve vzdálenosti asi 20 km od prefektury Mijagi a došlo k němu ve 4:46 hodin středoevropského času (11:46 dopoledne japonského času).

Ke zranění lidí došlo především tím, že spadla střecha plaveckého bazénu v městě Sendai v prefektuře Mijagi. Podle původních zpráv bylo zde zraněno asi 80 lidí, tento počet byl později snížen na 13 lidí - jedna osoba byla zraněna vážně.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Změny v exekučním řízení (zavedení institutu soukromých exekutorů, novelizace výkonu rozhodnutí v občanském soudním řádu) umožnily velkou měrou urychlit exekuční řízení. Převaha práv oprávněného (věřitele) nad právy povinného (dlužníka) vede mnohdy až k drastickým případům. V několika televizních reportážích tak byly popisovány případy, kdy kvůli poměrně nízkému dluhu přistoupil exekutor k prodeji nemovitosti a dlužník pro dluh několik tisíc korun rázem přišel o střechu nad hlavou. Bohužel v praxi se nepostupuje vždy se stejnou razancí, jak svědčí některé zvláštní případy exekučních řízení. Jeden z tohoto pohledu zajímavý případ, s nímž jsem se ve vlastní praxi setkal, se pokusím alespoň v krátkosti popsat.

Konzervativci v USA chválí britského premiéra Tonyho Blaira, který podle nich zareagoval po londýnských červencových atentátech velmi "jasně a důrazně" a srovnávají to s "váháním" amerického prezidenta George Bushe ohledně budoucnosti Iráku i teroristické hrozby.

Prezident Bush je v defenzívě. Je pod tlakem průzkumů veřejného mínění, které ukazují, že se podpora Američanů pro válku v Iráku silně snižuje,a mj i pod silným mediálním tlakem mírové aktivistky Cindy Sheehanové, jedné ze zlatou hvězdou odměněných matek, chválených americkou armádou, jejichž syn zahynul v Iráku.

Tento týden konečně dostávají britští teenageři domů poštou výsledky svých písemných maturitních zkoušek (A levels), které psali na jaře. Zároveň jsou zveřejňovány celostátní statistiky, které vždy vyvolají kontroverzi. Letos je zjevné, že v Británii ostře klesá počet mladých lidí, kteří studují jazyky. Kapitáni britského průmyslu se vyjádřili, že je to celonárodní ostuda.

Namísto aby mladí Britové studovali "pořádné" předměty, jako jsou jazyky, biologické a technické obory či matematika, volí stále častěji tzv. "měkké" obory, jako jsou "mediální studia" :) a psychologie.

Američtí činitelé konstatovali v pondělí, že varování, že údajný třetí násilný útok na Británii bude proveden tak, že útočníci najedou s unesenými cisternovými vozidly, naplněnými benzínem, do benzínových stanic, je nespolehlivé.

V článku "Pět zásadních bodů..." Boris Cvek nabízí vize zásadního průlomu do programů "malých" politických stran, které rovněž považuje "...za klíčové pro tuto zemi". Na první pohled to jsou zcela zřetelné cíle, bohužel podrobnější vhled ukáže jejich vizionářskou nereálnost, ne nepodobnou utopiím z 19. století. Co je na těchto byť pěkných vizích nereálné, ptá se Jiří Zeman.

Vážený pane předsedo, s dojetím jsem si přečetl Váš inzerát. Toto nenápadné, leč hodnotné literární dílo mi konečně odhalilo mou vlastní podobu, o které jsem dosud neměl tušení. Vždycky jsem měl pocit, že hledám efektivní a levná řešení, ale díky Vám konečně vím, že hledám levná gesta. Plně chápu, že laciná gesta se Vám příčí, protože četná drahá transformační gesta Vaší strany máme čest až dosud splácet z peněz nebohých daňových poplatníků. Píšete jistě oprávněně, že se snažíme rozdávat všem potenciálním voličům, proti Vám jsme ovšem naprostí břídilové: Vy jste jen formou kupónové privatizace odstartované ve volebním týdnu zadarmo rozdali málem polovinu hospodářství.

Zaujalo mě vyjádření špičkového atleta, vyššího důstojníka naší armády a armádního sportovce roku 2004 (v den vyhlášení majora) Romana Šebrleho, které citoval čtvrteční magazín MF Dnes, píše Aleš Kozelský.

"Teď můžu říct, že bych nešel do propagace tabákových výrobků. Ale když mi dají deset milionů, tak řeknu i to, že kouřím třicet cigaret denně. A přitom jsem nekuřák. Peníze jsou potřeba, mám syna."

"Za melouna bych klidně i zatancoval nebo se svlíknul do slipů."

Sám dodám jen tolik, že by mi nevadilo, kdyby se pan Šebrle někde bavil a začal tančit třeba bez slipů. Myslím si ale, že když se jeden z nejlepších českých sportovců a hlavně vyšší armádní důstojník otevřeně vyjadřuje ve smyslu, že za peníze bude veřejně lhát a ponižovat se, o něčem to vypovídá a rozhodně to stojí za komentář.

Neměl na sobě těžký zimní kabát. Do stanice metra vstoupil prostřednictvím elektronické tramvajenky. Nepřeskočil přes turniket. A policie nyní tvrdí, že ve stanici nefungovala průmyslová televize, takže neexistuje videozáznam toho, co se stalo. Proč tedy zastřelili tajní policisté mladého Jeana Charlese de Menezese sedmi střelnými ranami do hlavy? Velkou reportáž na toto téma v neděli publikoval britský týdeník Observer:

V uplynulém týdnu došlo na české mediální scéně k události hodné zaznamenání. Hned tři mainstreamová média prolomila mlčení a v různých souvislostech se zmínila o některých aspektech ropného zlomu.

Deník Právo 11. srpna v článku [1] komentuje očekávané zdražení zemního plynu v ČR o desítky procent a přitom spíše mimochodem cituje prognózu uznávané autority české ekonomické praxe:

"Hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík si ale myslí, že dnešní ceny ropy představují jen krátkodobý vrchol a že v příštích šesti měsících by se mohly držet na úrovni 50 dolarů za barel. ,Prostor pro to, aby dále klesly, však už rozhodně není,' řekl Mertlík."

Přeji upřímně Pavlu Mertlíkovi, aby mu jeho nadřízený tento veřejný výrok veřejně neotřískal o hlavu, až se za půl roku zjistí, že surová ropa stojí trvale 70 - 80 USD.

Jsem silně otřesen některými videi ze zásahu na Czechtek 2005. Ani v listopadu 1989, jakkoliv došlo k hrubému porušování lidských práv, jsem nespatřil v ruce policajta pistoli, kterou by mířil na hlavu bezbranné oběti. O čem se vůbec chce dohadovat Paroubek a Bublan s veřejností, o čem se vůbec vedou všechny ty zdlouhavé a trapné mediální spory, když pochybení policistů je tak průkazné?

To, co jsem viděl, je obyčejný gangsterismus, institucionálně tolerované násilí, odstrašující o to víc, že je uniformované.

Poslouchal jsem v neděli 14. 8., den před Nanebevzetím P. Marie, opět po dlouhé době polední diskusní pořad na ČT 1 a opět s V. Moravcem. Jsem rád, že se vrátil, i když nevím proč...(z různých zdrojů se šíří nepodložené zprávy, že české vysílání BBC má být zrušeno, šéf české redakce BBC Vít Kolář tyto zprávy dementuje, pozn. red.) A jsem rád, že veřejnoprávní televize, na rozdíl od Novy, pochopila, že prázdniny mají pouze školáci, ne však politické diskuse. Ostatně letošní léto je zvláště politicky nabité.

Kdybych měl náhodou pocit, že by mi mělo záležet na demokracii v této zemi, asi by se mnou nedělní Otázky Václava Moravce otřásly.

Kdyby moderátorské schopnosti Václava Moravce opravdu odpovídaly ódám, které na něj mnozí soustavně pějí, asi by disproporčně nedával slovo Vladimíru Železnému jen na základě toho, že obracel oči v sloup, kroutil hlavou, nebo si dělal poznámky. Nenechal by ho skákat ostatním diskutujícím do řeči a klást jim otázky -- jinými slovy, nepřenechával by mu v některých okamžicích moderování své show.

Inženýři mají chuť vidět svět pouze očima možností vědy a aplikovaného výzkumu. Pokrok, definovaný jako interakce sociálních struktur a technologií má ale daleko povlovnější podobu. Světový pokrok se ale záměrně zpomaluje, neboť rozdíl mezi kosmickými či vojenskými technologiemi dneška a "civilním sektorem" je oněch dvacet, v některých případech i více let. Nedávno jsem na Britských listech psal o mlžném monitoru, virtuální klávesnici či dešifrovacím analogovém počítači izraelského kryptologa Adi Shamira. Psal jsem i o paprskových zbraních, které svět vyvíjí už půl století. Vy je znáte jako mikrovlnnou troubu. Základní výzkum paprskových zbraní se v Praze dělal od šedesátých let minulého století a Československo bylo a dosud je v tomto oboru špičkou. Infrazvuková děla jsou v provozu od padesátých let minulého století. Teprve nedávno odtajnila americká armáda jednu z "aplikací" budoucí klimatologické války jako protiteroristické, neletální zařízení na zastavení protivníka teplem mikrovln.

Tomi T. Ahonen, Communities Dominate Brands: Ottawa and 20 year future of mobile telecoms:
My most challenging conference presentation ever ZDE

Zneužitelné technologie TÉMA BL

plastikovými kyji, už zase vzduchem letí slova o anarchii..." Tak začíná nová píseň od Jaromíra Nohavici. Můžeme být jeho fanoušky nebo ne, může se nám tato píseň líbit nebo ji můžeme pokládat za kýč. Buď jak buď bylo od Nohavici jakožto od člověka, který už toho dokázal tolik, že nemá za potřebí sbírat laciné body, hezké, když jasně vyjádřil svůj názor a riskoval i pokles popularity u konzervativněji naladěné části svých fanoušků. A na tom nic nemění ani to, že již první tvrzení v písni, které se stalo rovněž jejím názvem, je nebezpečný nesmysl, pro účastníky a účastnice Czechteku hluboce urážlivý.

... ani nás nemlátí žádné gestapo a už vůbec nestojíme proti "komunistické" policii a neopakuje se rok 1989. V policejním státě by policie proti nějakému Czechteku vůbec nemusela zasahovat, neboť by jej zmařila dávno předtím, než by začal. Vládlo by se prostřednictvím práskačů, přičemž by slovy Egona Bondyho "jeden udávaje druhého prostřednictvím třetího udával sám sebe".

Kdyby proti stoupencům freetekna stálo gestapo, nebyli by jen surově vyhnáni, ale následující léta by strávili buď v pankrácké věznici, kde by byli mučeni, nebo v koncentračním táboře, kde by dřeli do roztrhání těla a v případě, že by měli "nevyhovující rasový původ", čekala by je smrt plynem. A není tu ani žádná "komunistická" policie.

Pospícháme životem a zapomínáme na letmé dotyky s lidmi, na rozhovory, přátelství, obětavost a houževnatost - ženeme se kupředu, abychom stačili doběhnout ke svému neodvratnému konci. Každý má příležitost k malým prodlevám a ohlednutí se do minulosti -- hořké nebo sladké. Mít lidi uložené ve vzpomínkách není přepych, ale obyčejná lidská slušnost.

Tož, dobře ale připomenout některým zvláště povedeným bytostem, připomínajícím nápadně monady - prvoky, že budou-li hledat na internetu diagnózu jejich osobnosti, najdou ji ve veselé charakteristice pod názvem Zmrdi a Kokoti. Poučné čtení pro pukající lebky, politiky, druhy a poddruhy placených kazatelů, pro všechny, co si o sobě myslíme, že nám patří tento svět. Kdo se v tomto čtení nepozná, má zaručenou dovolenou v očistci.

Aby bylo jasno hned od začátku: přiznávám, že jsem nebezpečně posedlý člověk s anarchistickými sklony, přitom mezinárodně propojený. Skutečně provokuji masivní, alkoholem a drogami přiživované ...mejdany. Naopak proti pokojné společnosti nemám potřebu silácky demonstrovat a AIDS, žloutenku či salmonelu jsem nikdy neměl a mít nehodlám - natož abych je šířil.

Ze záplavy textů komentujících dění kolem letošního nezdařeného velkomejdanu mne nejvíc zaujala analýza Milana Valacha "CzechTek - odpad kapitalismu". Text je to hutný, dlouhý a na první pohled dokonce smysluplný. Bohužel se v něm autor dopustil řady prohřešků, které znehodnocují upřímnou snahu po nalezení a vyřčení pravdy. Součástí freetechno komunity jsem přes sedm let, proto jsem se rozhodl snažení pana Valacha podpořit, někde doplnit, jinde poopravit. Názory zde prezentované v žádném případě nevyjadřují stanovisko komunity, které z podstaty věci ani nemůže vzniknout.

Mistrovství světa v atletice, stejně jako jiná vrcholná sportovní klání, s sebou již tradičně nesou tzv. dopingové skandály, diskuse o etice a "čistotě" sportu. V málokteré oblasti je slyšet tolik názorů, tolik zmatení a matení a tolik pokrytectví.

Protože se metabolickými modulacemi zabývám i když v jiné oblasti, celý svůj profesní život, pokusím se o shrnutí svých názorů. A to i vědomím toho, že pravděpodobně nejsou konformní s většinovými postoji ani se současnou legislativou.

Čtvrtek 7. 7., den bombových atentátů v Londýně, vstoupil do dějin žurnalistiky. Poprvé se totiž jasně ukázalo, že obyčejní, řadoví občané jsou dnes vybaveni často téměř profesionálním fotografickým, video a audio nahrávacím zařízením. Občané, kteří byli na místě atentátů, to, co se dělo, hned operativně zaznamenali. Televize BBC večer ve čtvrtek 7.7. zahájila své hlavní zpravodajství videozáznamy, které pořídili cestující v metru vlastními mobilními telefony ZDE. Dramatickou demokratizaci sdělovacích prostředků potvrdil i nedávný brutální policejní zásah proti Czechteku, který byl také nebývalou měrou zdokumentován občany a tato videodokumentace byla zveřejněna na internetu.

Od útoků ze 7. července se internetové stránky BBC obrací při každé mimořádnější události na své čtenáře, aby společnosti BBC poskytli své video a audiozáběry, pokud byli při tom

Stejně tak apelujeme i my, na vás, čtenáře Britských listů: vyskytnete-li se u události, o níž platí, že je třeba ji ve veřejném zájmu publikovat, neváhejte a pošlete nám svou obrazovou a zvukovou dokumentaci. Adresa je redakce@blisty.cz

Redakce Britských listů

Po zveřejnění apelu Jana Čulíka "Proč to nejde" přispělo v červnu 2005 celkem 195 čtenářů na provoz Britských listů úhrnem částkou 75 567 Kč, dalších 11 200 Kč byl příjem z reklamy. Na internetovém účtu Paypal máme nyní dále 715.08 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu cca šest až osm tisíc čtenářů denně, někteří z nich velmi podstatnými částkami, děkujeme. Vybranou částkou budeme financovat dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.