Ohlédnutí za Dušičkami

Nikdy neodmítejme něžnosti živým, které budou naše výčitky marně nabízet jejich mrtvým stínům ...

3. 11. 2011 / Monika Málová

Tento hluboce pravdivý výrok jsem si opět přečetla při své cyklistické tůře po Šumavě, právě v dušičkový čas.

Nápis - umístěný na malé cedulce pod křížem s ukřižovaným Ježíšem, je k nalezení cestou na Boubín.

Počasí bylo nádherné, v tento čas netypické. Rozhled po krajině úžasně barevný a čistý.

Přesto, při čtení těchto řádek mne pokaždé zamrazí ... A i když už je znám nazpaměť, vždy si ta slova znovu zapíši do svého deníku.

Jsou tak pravdivá - ze života, který žijeme a ve kterém děláme denně tolik chyb, špatných rozhodnutí, vědomě, či nevědomě ubližujeme, jsme egoističtí a na své bližní nemáme čas. Jenomže chyba vyplývající z citace se už nikdy nedá napravit, nic se nedá vrátit.

Dnešní den, kdy budou zářit všechny hroby, postojíme u nich, naše vzpomínky ožijí, leckdy budou bolavé, možná právě proto, že jsme své city, pomoc, lásku zanedbali a už je na všechno pozdě. Zamysleme se proto nad živými, které máme kolem sebe a nad sebou, buďme laskaví, milí a ohleduplní... A nikdy neodmítejme něžnosti živým, které budou naše výčitky nabízet jejich mrtvým stínům...