Vědci proti strachu a lhostejnosti

17. 8. 2015

čas čtení 5 minut

Dennodenně se z našeho údajně holubičího národa ozývají hlasy přející té či oné skupině cizinců smrt. Nic z toho neodpovídá realitě a neodráží ani tak skutečnou migrační krizi, jako nemoc naší vlastní společnosti, která ztrácí lidskost a zdravý rozum.

Jsme vědci a vědkyně, akademici a akademičky, výzkumní pracovníci, studenti a studentky vědeckých oborů, lidé, jejichž základní schopností i hodnotou by mělo být kritické myšlení, schopnost nazírat problémy nezaujatě, pracovat s informacemi, rozeznat fakta od hypotéz a nedopouštět se manipulací. Jsme znepokojeni prudkým nárůstem xenofobních nálad ve společnosti a aktivitou extremistických skupin, které nemají dostatečnou protiváhu. Radikalizace společnosti skrze strach je podle nás jedno z největších nebezpečí, které nám v souvislosti s imigrační krizí hrozí. Toto téma musí být předmětem diskuze, ta však musí být vedena s chladnou hlavou a na základě faktů.

"Jsme si jisti, že bráníme v přístupu do Evropy těm správným lidem?"

17. 8. 2015

čas čtení 3 minuty

"Dojemná reportáž z křehkého domu bohoslužeb v 'Džungli'"

Zatímco mnozí Češi dále pokračují v šíření fanatické nenávisti vůči uprchlíkům, je pozoruhodné zaznamenat, že i britský konzervativní deník Daily Telegraph publikoval v pondělí dvě s uprchlíky silně sympatizující recenze v souvislosti s náboženským pořadem Songs of Praise, který v neděli vysílala z provizorního kostela v uprchlickém táboře v Calais televize BBC. Posuďte sami:

Základní křesťanské hodnoty empatie a slitování zářily ostře, když televizní pořad Songs of Praise navštívil ty, kdož prchají před chudobou a pronásledováním a žijí dnes v jednom z uprchlických táborů v Calais. V provizorním kostele, vyrobeném ze dřeva a voskovaného plátna uprostřed obrovské sítě dočasných příbytků, jimž se říká "Džungle", se připojila moderátorka Sally Magnusson k uprchlíkům a dalším lidem v rámci bohoslužby.

OSN odsoudila Assadův útok na trh v Sýrii. Svědci hovoří o tom, že "mrtvoly jsou všude"

17. 8. 2015

čas čtení 2 minuty

Stephen O'Brien, šéf OSN pro humanitární pomoc, vyjádřil svou hrůzu nad "totální neúctou k životu civilistů" poté, co armáda prezidenta Assada usmrtila leteckým úderem více než 100 lidí v předměstí Douma u Damašku

Organizace spojených národů odsoudila nedělní útok syrskými stihačkami na předměstí Douma, při němž zahynulo více než 100 osob, mnoho z nich civilistů. Stephen O'Brien, nejvyšší činitel OSN pro humanitární pomoc, uvedl, že je zděšen totální neúctou vůči životu civilistů v tomto konfliktu, při němž bylo usmrceno nejméně 250 000 lidí a zraněno čtyřikrát tolik. O'Brien v závěru své třídenní návštěvy v Sýrii řekl v Damašku, že "útoky na civilisty jsou nezákonné, nepřijatelné a musejí přestat."

29312

Mnozí mladí Češi nemají šanci naučit se demokracii: rodiče jim to nedovolí

Jak se reprodukuje xenofobie

17. 8. 2015 / Bohumil Kartous

čas čtení 6 minut

Blahobytně vyhlížející česká rodina u hotelové snídaně v rakouském Bad Gasteinu. Matka a otec okolo pětačtyřiceti, dvě dcery na prahu dospělosti, syn v předškolním věku. Na obrazovce v místnosti běží Euronews a právě vysílají záběry z řeckého ostrova Kos, kde se tísní tisíce uprchlíků ze zemí postižených válkou či terorem. Na záběrech jsou matky s malými dětmi, které čekají na příděl potravin a vody. V jejich očích se odráží strádání a zoufalství. Jedna z dcer očividně empaticky pronesla "to je hrozné".

Nato její poněkud obézní matka, nad plným talířem jídla v alpském středisku, prohodila cosi o tom, jak "zneužívají ty děti" a pak pohrdlivě dodala, že se "to všechno chce dostat do Británie". Splnila tak svou výchovnou roli: "vysvětlila" svým dětem fenomén současné imigrace a jednoznačně jim zkalibrovala jejich hodnotová měřítka. Zatímco její dítě projevilo empatii s lidským utrpením, ona sama okamžitě jakýkoliv soucit popřela a vystavila jej opovržení. Podobně jako mnoho dalších českých rodičů tak zajistí, aby se z jejich dětí vyvinuli stejní ignoranti, jako jsou oni sami. Reprodukce xenofobie v přímém přenosu.

Proruští separatisté používají drony, ukrajinská armáda posílá se zprávami posly...

Ukrajinský konflikt běžných dní připomíná 1. světovou válku

17. 8. 2015

čas čtení 7 minut

Saša Bak je velitelem 7. roty u 93. brigády ukrajinské armády. Ve svých 21 letech je zdaleka nejzkušenějším a nejlépe vycvičeným vojákem jednotky čítající 110 členů. jejich úkolem je bránit část téměř opuštěné vesnice Pisky, pouhou míli od proruskými separatisty kontrolovaného Doněcku. V jednotce má směsici uboze vycvičených vojáků a dobrovolníků. Ví, že setrvalý útok na jejich pozici by nemohli ustát. Přesto se po zranění okamžitě vrátil na svou pozici, i když měl 30 dní na zotavenou. Na bojové mise totiž chodí se svými vojáky sám, protože nikdo z jeho vojáků není trénovaný jako on. Reportáž z východu Ukrajiny přinesl deník Washington Post.

Poznámka:

Kolik dronů, rušiček, dělostřeleckých radarů a raketometů bylo nasazeno za I. světové války?

17. 8. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Je pravda, že první drony zkoušelo už nacistické Německo, zatímco vůbec první ozbrojené drony nasadil Írán ve válce s Irákem na počátku 80. let. Avšak tyto bezpilotní stroje nemohly být používány k navádění dělostřelecké palby, a zejména ne v noci, jak se to běžně děje na Ukrajině. (Většina palebných přepadů z ruské strany je vedena v noci, čímž se výrazně snižuje riziko účinné ukrajinské odpovědi.) Teprve současné drony jsou vybaveny účinnými senzory na principu termálního zobrazování. Většina z těchto senzorů je mimochodem západního původu, a to i na dronech ruských, poněvadž ruský průmysl tyto pokročilé senzory nedokáže vyrábět.

BRITSKÉ LISTY V MOBILNÍ VERZI

17. 8. 2015

čas čtení < 1 minuta

Jde to ztuha a pomalu, ale přece. Britské listy jsou k dispozici v rozlišení pro mobilní zařízení. Je řešeno jednoduše, tzn. tok článků a jednoduché menu v hlavičce. Budeme moc rádi, když mobilní verzi zkusíte a pošlete nám připomínky na redakce@blisty.cz.

Rozhovor Britských listů 18:

Proč se Češi bojí

14. 8. 2015

čas čtení < 1 minuta



Rozhovor Jana Čulíka s publicistou Danielem Veselým o iracionální hrůze z uprchlíků a jiných nesmyslných procesech "vnímání" probíhajících nyní v české veřejnosti. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 14. srpna 2015.

Najdi pět rozdílů: republikánský radikál Trump a "levičák" Zeman

Češi by volili Trumpa, připomíná Zemana

17. 8. 2015

čas čtení 1 minuta

"Rozbijete rodiny? Deportujete děti imigrantů?," zeptal se v televizním rozhovoru pro stanici NBC moderátor Chuck Todd republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jenž vede prozatímní průzkumy podpory sedmnáctičleného pole uchazečů stranických primárek. "Ne Chucku, rodiny zůstanou pohromadě, ale musejí odejít." Trump v podstatě navrhuje vyhostit lidí s povolením k pobytu v USA, protože jejich příbuzní, zejména děti, které s nimi žijí, povolení nemají. Kdyby se Trump, známý svou přihlouplou, agresivní a demagogickou rétorikou, vycházející vstříc "red necks" amerického středozápadu a jihu, ucházel o post prezidenta v ČR, pravděpodobně by s převahou zvítězil, dodává Bob Kartous.

Wilsoniáda číslo dvě, aneb Přízrak politického vykupitele

17. 8. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut

Americký prezident Woodrow Wilson zapojil USA do I. světové války pod praporem "války za ukončení všech válek". Spolu s Francouzi poté vytvořil v Evropě systém těhotný dalším, ještě horším ozbrojeným konfliktem, systém, který vydržel jakžtakž fungovat dalších dvacet let. Na jeho sklonku bylo Československo jedinou demokratickou zemí mezi četnými následnickými státy předchozího politického uspořádání. Historikové považují dnes Wilsona s jeho vykupitelskými fantaziemi za jednoho z vůbec nejhorších amerických prezidentů.

Televize BBC svým náboženským programem z uprchlického tábora v Calais zdůraznila, že s uprchlíky máme společné lidství

17. 8. 2015

čas čtení 3 minuty



A náhle už uprchlíci z Calais nejsou nějaké hrozivé ilegální "hejno", ale lidé z masa a krve - někteří jsou to věřící, kteří chodí do kostela, ale především jsou to lidské bytosti. Jako vy a já.

Pořad byl překvapivým svědkem rozrůzněnosti křesťanské víry

Když moderátorka BBC Sally Magnusson procházela uprchlickým táborem v Calais, byla zjevně dojata tím, co tam viděla: většinou muslimy, ale i mnoho křesťanů, prchajících před různými druhy pekla v jejich rodných zemích.

"Je to pozoruhodné, že první, co chtěli udělat, když sem přišli, je vybudovat si kostel," říká Maya Konforti, pracovnice nevládní organizace, působící v táboře. "Chtěli kostel dřív, než chtěli příbytek."

Počet imigrantů pokoušejících se dostat do Eurotunelu klesl na 100 až 200 za den

17. 8. 2015

čas čtení < 1 minuta

Eurotunel spojující Francii a Velkou Británii se v průběhu posledních měsíců stal jednou z cest, kterou se snaží imigranti využít k cestě z Calais do Velké Británie. Po dvou nocích na konci července, kdy počet pokusů dosáhl 2 000 za noc, proběhly vládní schůzky mezi Francií a Velkou Británií na nejvyšší úrovni, jejichž výsledkem bylo výrazné zvýšení bezpečnostních opatření. Podle provozovatele Eurotunelu je však situace stále nepřijatelná.

Byl Karel Kryl věštec?

17. 8. 2015

čas čtení < 1 minuta


Celkem aktuální, o "nelegálních" migrantech, kteří plavali na vorech přes Dunaj... a taky o českém národě, konstatuje Boris Cvek.



Vystoupení na Festivalu nezávislé kultury ve Wroclavi, hudební vystoupení se konala ve dnech 3.- 5.listopadu 1989 v původním Teatru polskim ve Wroclavi.

Zemanova cesta do Číny je zcela na místě

17. 8. 2015 / Milan Mundier

čas čtení 2 minuty

Prezident Miloš Zeman se stal opět terčem nemilosrdné a nesmyslné kritiky, když se proslechlo, že v září poletí do Číny, aby se tam zúčastnil oslav 70. výročí konce II. světové války. A to i navzdory odmítavému postoji ostatních zemí Evropské unie. Sluší se zdůraznit, že právě Čína byla za II. světové války zemí s druhým nejvyšším počtem obětí. Zahynulo během ní přes 11 000 000 Číňanů, z toho 10 000 000 civilistů (Některé údaje uvádí 9 000 000 -17 000 000 civilních obětí). Tolik obyvatel má zhruba celá Česká republiky. Sluší se také zdůraznit, že v Číně existoval za II. světové války poměrně silný odboj, díky čemuž Japonsko nemohlo naplno využívat jejího nerostného bohatství.

Bodláky Václava Duška

Svatá slova

17. 8. 2015 / Václav Dušek

čas čtení 1 minuta

Kníže pravil: Lezeme mocným do konečníku. Otázka zní, kdo a kdy. Má kazatel pravdy jistě bohaté zkušenosti s mladším bráchou za mořem, starší brácha jaksi není v milosti - dříve krasohled, nyní křivohled. Dialektika nezklame.  Bude dobré, když napříště nebude Fürst používat my - my jsme národ!

Měsíc před plánovanou návštěvou prezidenta Si Tin-pchinga ve Washingtonu, v době sporu ohledně čínského podnikatele uprchlého do USA kvůli obviněním z korupce

USA varují Čínu kvůli skrytým agentům nutícím hledané Číňany k návratu

17. 8. 2015

čas čtení 1 minuta

Obamova administrativa poslal Pekingu varování kvůli přítomnosti čínských agentů operujících inkognito na americkém území. Ti údajně nutí expatriované prominentní Číňany, z nichž někteří doma čelí obviněním z korupce, k návratu. S odkazem na zdroje z americké vlády to uvedl deník NY Times.

Jedny koňské klapky prosím

17. 8. 2015 / Ivo Barteček, Štěpán Cháb

čas čtení 6 minut

Všeobecná gramotnost s sebou nese jisté obtíže. Člověk prostě umí číst. Čtení se mu stalo přirozeností. Jako nádech a výdech. Jako mluva. Písmena se slijí do celku a promluví. Stali jsme díky tomu informovanější, moudřejší a zapomnětlivější. Díky písmenům můžeme zjistit kdykoliv a cokoliv. Ale nainstalujme si do představ chůzi městskými ulicemi, nasávejme čistý vzduch městských spodin, kochejme se pozlátkem, které je nám nabízeno, a zamysleme se nad stavem společnosti, která se nechává, denně, bez ustání, ovlivňovat a požírat okolím.

Bodláky Václava Duška

Barabové

17. 8. 2015 / Václav Dušek

čas čtení 1 minuta

Tunelování má tradici. Pomineme tunel karpální, není totiž k popukání. Z nábřeží na Letnou se razil tunel v letech pionýrských i stalo se, účetní nahlédl realitu v režimu tuhém k nežití, sebral výplaty barabů a ádijé za hranice všedních dnů.

Obléhání ekvádorské ambasády v Londýně stálo už 12 milionů liber

Vydání Assange do Švédska je stále méně pravděpodobné

17. 8. 2015

čas čtení 1 minuta

Ekvádorský ministr zahraničí odmítl nátlak svého britského protějšku v případu Australana Juliana Assange, zakladatele serveru WikiLeaks. Ten se už déle než tři roky skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně, protože mu ze strany britské policie hrozí zatčení a vydání do Švédska, kde jsou proti němu vznesena obvinění z údajného sexuálního násilí. Tři ze čtyř těchto obvinění však už byla zastavena, protože uběhla zákonná lhůta. Daleko větší hrozbou pro Assange je možné následné vydání do USA, kde by čelil vážným obviněním z vyzrazení tajné vládní komunikace.

Miloš Zeman návrhem vyslat armádu na "ochranu země proti uprchlíkům" porušuje zákon

16. 8. 2015 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta

Článek 3 Evropské konvence o lidských právech (European Convention on Human Rights, ECHR), jíž je Česká republika signatářem, konstatuje, že "Nikdo nebude podrobován mučení či nelidskému či ponižujícímu zacházení či trestání". Osoba má právo požádat o ochranu přímo na základě článku 3, protože státy mají zakázáno vracet osoby do země, kde mohou utrpět porušení svých práv podle článku 3.

Článek 31 Konvence o uprchlících z roku 1951 zakazuje státům, aby trestaly uprchlíka za ilegální vstup na jejich území, pokud je jeho účelem žádat o azyl. Základním principem Konvence o uprchlících z roku 1951 je zákaz vracení uprchlíků do situace, kde by mohl být ohrožen jejich život či jejich svoboda. Konvence o uprchlících z roku 1951 platí pro všechny lidi, bez diskriminace na základě rasy, náboženství či země původu. Uprchlíci nesmějí být trestáni za vstup na území jiného státu. Konvence o uprchlících uznává, že při vyhledávání azylu může být uprchlík nucen porušit imigrační předpisy.

Konvence zakazuje trestat uprchlíky za porušování imigračních předpisů a zakazuje státům svévolně zadržovat uprchlíky na základě jejich úsilí získat azyl. Konvence především obsahuje četné záruky, že uprchlíci nesmějí být deportováni.

Konvence také definuje základní minimální standardy pro zacházení s uprchlíky. Uprchlíci musejí mít právo přístupu k soudům (to ČR porušuje), k základnímu vzdělání, právo pracovat a právo získat osobní dokumenty, včetně uprchlického cestovního pasu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Je mi z vás na blití

15. 8. 2015

čas čtení 3 minuty

"Česká levice se nebezpečně přibližuje NSDAP"

Skutečnost, že už ani tzv. "humánní levice" (volná skupina kolem Petra Schnura se za takovou pokládá, a já ji mylně po léta za tuto považoval rovněž) není schopna ubránit se dlouhotrvající všeobecné šílenosti a nenávisti (vůči migrantům především) mě vede k tomu, abych si tímto dovolil zaslat Vám moji reakci na tohle zvěrstvo, píše Jaroslav Vávra z Vídně a dodává: Nikdy bych byl býval nevěřil (mám jen zkušenost s rakouskou sociální demokracii), že ta česká (plus její levicové odnože) si budou jednou s tou národně-sociální (NSDAP) tak systémově-myšlenkově podobné.

Milý Petře,

je mi z Vás na blití.

Včera jsem byl krátce s výborem místní Amnesty v Traiskirchenu. Nemluvňata syrských utečenců spí na trávě v přilehlém parku. Rakouské obyvatelstvo, které až na liduprázdnou zemi Františka Josefa také nevlastnilo kolonií, neblábolí dogmatické nesmysly, a pomáhá spontánně, seč může. Politické strany nechám stranou, je před volbami. Byl jsem tam před třiceti šesti lety 29 dní v izolaci.

Výraz "pseudohumanita" zavedli nacisti

15. 8. 2015

čas čtení 2 minuty

"Christlich-pseudohumanistisch" ("křesťansko-pseudohumanistický") je výraz zavedený Gobbelsem v čase hospodářské krize v Německu před rokem 1933. Platil snahám církve a dobročinným organizacim; později ho nacisté používali při "odůvodňování" tvrdého postupu proti "nepřátelům", tedy proti socialistům, komunistům, invalidům, cikánům, Židům, homosexuálům atd. atd. A tento výraz (pseudohumanita) údajná česká "levice" použila ve své "výzvě"... Nemám slov, píše Jaroslav Vávra, a dodává: Články na Parlamentních listech ZDE a další články, viz linky dole, jsou zcela neskutečné. To je vlajkovství, náckovství v té nejhorší podobě.

K tomu dodává Jan Čulík: V civilizované zemi by stoku, jako jsou Parlamentní listy, samozřejmě každý slušný člověk bojkotoval. V normální zemi by se jí vyhýbal, protože by se musel obávat poškození své dobré pověsti. Nikoliv však v České republice.

Parlamentní listy vážně destabilizují českou společnost drsnou manipulací veřejnosti prostřednictvím emocionálně založených, paranoidních nesmyslů, které často přímo protiřečí známým věcným faktům. Je alarmující, že prostší duše na to dokáží naletět ve velkém počtu. Viz varovná analýza Tomáše Urbana:

"Proklamovaná neutralita a liberálnost poskytovaného prostoru, v němž dle webu PL „redakční část na politiku nahlíží jako na celek rovnocenných prvků a subjektů, z nichž každý má právo na svůj názor“, se ve skutečnosti projevuje jako mimořádně deformované prostředí, ve kterém se daří populistům a radikálům. Novináři se tu nesnaží popisovat skutečnost či hledat pravdu, nýbrž využívají aktuální společensky citlivá témata, skrze něž posilují předsudky a stereotypy vlastní jim samým."

a Karla Dolejšího:

Média dlouho ve své většině oficiálně extrémistické postoje komentovala negativně, byť soukromě jste rozhovory s mnohými novináři mohli zaznamenávat, že jejich osobní názory jsou často extrémně předpojaté a od redakční linie se radikálně liší. První větší průlom v této oblasti mimo osobní blogy představoval nástup internetové verze Parlamentních listů. V nich se vedle sebe běžně vyskytovali "elitní" mluvčí a zastánci nenávistného extrémismu, protiněmeckých, antisemitských, islamofobních názorů. Osobní apely na spolupracovníky PL z "lepší" části spektra, aby nelegitimizovali extrémistické postoje šířené tímto médiem, probíhaly řadu let formou osobní korespondence znepokojených jednotlivců zcela bez úspěchu. S nástupem uprchlické krize se starý trend radikálně zlomil a předpojaté texty šířící xenofobní hoaxy jsou nyní v ČR v zásadě mainstreamovou normou.

Imigranti jsou nejlepší způsob jak ekonomicky oživit oblast s vysokou nezaměstnaností

16. 8. 2015

čas čtení 5 minut

To tvrdí Oliver Junk, primátor německého města Goslar.

Tři sedmnáctiletí muži, kteří přijeli v květnu ze Sýrie, rychle začali chodit na místní střední školu a stali se v městě Goslar menšími celebritami. O chlapcích jménem Bahi, Raman a Abdulmoeen mluví všichni jako o vzorném příkladu toho, jak by město mohlo fungovat v budoucnosti. Chlapci chodí s módními účesy a v dokonale vyžehlených košilích. Neradi mluví o devastaci své země, kterou opustili, raději hovoří o své budoucnosti. "Nejsme odtud, ale lidi se k nám chovají, jako bychom byli místní," říká Bahi lámanou němčinou. "Dovedu si představit, že bychom tady mohli studovat. Ale nejprve musíme dostat své rodiče ze Sýrie."

Goslar je kulturní město v centru Německa uprostřed pohoří Harz. Je populární u turistů, lyžuje se tu a jezdí na horských kolech. Ekonomicky však patří k nejslabším oblastem západního Německa a podobě jako celé Německo trpí velkou demografickou krizí. Goslar má 50 000 obyvatel, ale za posledních deset let přišlo o 4000 obyvatel a nyní ztrácí 1500-2000 obyvatel ročně. V některých částech města, které kdysi prosperovalo z dolování stříbra, stojí prázdné celé bytové bloky. Problém Goslaru se zvětšil, když po ukončení studené války město přišlo o velkou vojenskou posádku.

Britská miliardářka zaútočila na premiéra Camerona za jeho "krutou politiku" vůči uprchlíkům

16. 8. 2015

čas čtení 6 minut

Předáci židovských komunit v Británii protestovali písemně u premiéra Davida Camerona proti jeho kruté protiimigrační politice. Požaduje od něho, aby ji změnil. "Naše zkušenost s uprchlíky," praví se v jejich dopise, jak informoval rozhlas BBC, není tak vzdálená, že bychom zapomněli, jaké to je být démonizován za to, že hledáme bezpečí." Stejný názor sdílí miliardářka Stefanie Shirley, která přišla do Británie v dětském věku jako uprchlík z nacistického Německa, bez koruny a aniž by znala jediné slovo anglicky. V neděli v poledne ji interviewoval rozhlas BBC.

Moderátor BBC: Dame Stefanie Shirley se stala v šedesátých létech průkopnicí v oboru IT. Založila si firmu na základě částky pouhých šesti liber. Ta má nyní hodnotu mnoha miliard liber. Zabývá se i filantropií, v současnosti pomáhá lidem postiženým autismem. Bezprostředně ji však nyní znepokojuje to, jak se Británie chová vůči lidem, kteří k této zemi prchají a doufají, že tam budou přivítáni a získají tam nový domov.

Čtyřicet uprchlíků se v sobotu udusilo v podpalubí přeplněného člunu ve Středozemí

16. 8. 2015

čas čtení 1 minuta

Nejméně 40 imigrantů se udusilo zplodinami z motoru člunu ve Středozemním moři, uvedl velitel Massimo Tozzi na lodi Cigala Fulgosi, která připlula na pomoc přeplněnému člunu. "Mrtví byli nalezeni v podpalubí. Leželi ve vodě, v naftě, v lidských výkalech." Počet mrtvých zřejmě ještě stoupne. Italská loď ze člunu zachránila 330 imigrantů ve vzdálenosti 33 km od libyjského pobřeží.

Mezi osobami, které přežily, byly tři děti a 45 žen, některé z nichž "plakaly za své manžely a děti, kteří zemřeli při plavbě".

Většina uprchlíků v Calais je ze středních a vyšších vrstev. Mezi uprchlíky v Calais je i chirurg

15. 8. 2015

čas čtení 1 minuta

V táboře Džungle v Calais za nelidských podmínek žije mj. i jeden chirurg, který se snaží dostat do Británie. Jak informoval deník Daily Mirror, většina uprchlíků jsou vzdělaní lidé, jsou z vyšších nebo středních vrstev. Srovnejte to se lžemi, které šířil v rozhovoru s Martinem Veselovským o Calais Konvička. Mimo jiné vydal Daily Mirror tuto fotografii afghánského uprchlíka, který předtím žil v Londýně sedm let, ale Británii opustil, protože si musel jet vyřídit svou uprchlickou dokumentaci do Itálie (kde poprvé vstoupil na území EU) a Británie ho už pak nevpustila zpět. V Británii pracoval jako veterinářský odborník. 50 procent lidí v táboře v Calais jsou "lidé ze středních vrstev", 20 procent je z vyšších vrstev. Většina mluví anglicky jako rodným jazykem. Týdeník Sunday Times vydal reportáž, v níž píše o tom, že mezi uprchlíky v Calais je i chirurg.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Problémem pro Evropu nejsou uprchlíci. Problémem pro Evropu je šířící se fašismus

15. 8. 2015

čas čtení 4 minuty

Politikové se chovají vůči uprchlíkům nepřátelsky, protože je to strategická nelidskost. Je to nelidskost proměněná ve zbraň, jejímž cílem je přesvědčit obyvatelstvo rozkládající se pod tlakem vládních škrtů a ekonomického chaosu, že mu hrozí "vnější nepřítel", že musíme být "ochráněni před cizáky". Nebezpečím je, že přijmeme veřejný narativ, že imigranti, lidé z neevropských zemí, jsou méně lidmi než my sami, že myslí a cítí méně než my a že na nich záleží méně než na nás. To je skutečná hrozba našemu životu.

Vrátila jsem se po roce do Anglie ze studijního pobytu v USA. Zjistila jsem, že zmizela základní snášenlivost. Pocit, že určitým způsobem o lidech, kteří nejsou běloší, hovoří jen členové ultrapravicových organizací, ale normálni lidi ne. Začalo být v pořádku říkat drsně rasistické výroky, píše v časopise New Statesman Laurie Penny

Povšimla jsem si toho už v letadle, když nám rozdali noviny. A není to jen deník Daily Mail, který nyní konečně má svobodu psát tak otevřeně fašisticky, jak psal v roce 1935, kdy podporoval Hitlera a černokošiláče.

Channel Four News: Ostrov Kos se snaží řešit krizi s uprchlíky

Potíž na humanitárních krizích je to, že se skládají z jednotlivých lidských bytostí

14. 8. 2015

čas čtení 4 minuty

A zde je Soa z Aleppa. Ta přicestovala se svou dcerou Lilian před 48 hodinami. Hovoří tady o šokujících událostech věcně. Jako když její soused, který bydlel v bytě nad ní, šel do obchodu za rohem. Do ulice, kde bydlela, začaly padat rakety a usekly mu hlavu.

Jak vysvětluje své dceři, co se děje? Říká jí, že Asad a Isis si na ulici hrají. Hrají si s rachejtlemi.

Zítra pojedou za jejím manželem do Holandska. Ve velké evropské imigrantské krizi funguje kontext zpětným pohybem. Začnete jí pořádně rozumět teprve, když se podíváte zblízka.



Moderátor: U řeckého ostrova Kos přistála velká výletní loď, na níž budou ubytováni a registrováni uprchlíci. Je to pokus poradit si s velkým přílivem lidí, mnozí z nichž prchají před válkami v Sýrii a v Afghánistánu. Náš reportér Paraic O'Brien tam je. Poraicu,

Britský imigrační právník:

Nelze kriminalizovat uprchlíka, který prošel do Anglie tunelem pod kanálem La Manche

15. 8. 2015

čas čtení 1 minuta

Colin Yeo, čelný londýnský imigrační právník a zakladatel serveru Free Movement, který se soustřeďuje na otázky imigrace, argumentuje, že není možné kriminalizovat Abdula Rahmana Harouna, který v minulých dnech ušel téměř celých 50 kilometrů železničním tunelem podle trati pod kanálem La Manche. Byl zatčen až kilometr u anglického města Folkestone a má být obžalován podle obskurního anglického zákona z 19. století kriminalizujícího "vytváření překážek železniční lokomotivě či vagonům".

"Jako všichni uprchlíci, pan Haroun nesmí být stíhán za neregulérní vstup do země, kde chce žádat o útočiště," upozornil právník. Uprchlíci mají právo vstoupit na území jiné země bez osobních dokumentů nebo nepravidelným způsobem, pokud prchají před nebezpečím.

Jan Brulc, mluvčí pro Migrants' Rights Network, k tomu dodal, že "když neexistují žádné legální metody, lidé se pokusí vstoupit do země jakýmikoliv prostředky."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Kdy si lidé uvědomí, že migrace je normální a prospěšná?

15. 8. 2015

čas čtení 2 minuty

V pátek se na Glasgow Caledonian University konal seminář akademické organizace GRAMnet (Glasgow Refugee, Asylum and Migration Network, Glasgowské sítě pro uprchlíky, azyl a imigraci), jehož se účastnila mj. Lilja Gretarsdottir, vysoká poradkyně pro otázky imigrace v Radě Evropy, Nazek Ramadan, ředitelka organizace Migrant Voice a další odborníci a aktivisté.

Lilja Gretarsdottir informovala o vážné situaci uprchlíků a přistěhovalců po celém světě, především v Evropě, kdy z viny Evropské unie se ocitá množství uprchlíků, prchajících před vražděním, pronásledováním a válkou, v krizové situaci. Situaci přirovnala k třicátým létům dvacátého století, kdy za nezájmu států prchaly desetitisíce uprchlíků před Hitlerem. V diskusi se hovořilo o celé řadě naprosto šokujících případů, například o případu v Belgii, kdy tamější imigrační úředníci oddělili čtyřletou holčičku od rodiny, izolovali ji, a nakonec ji letecky deportovali do Kanady bez jakéhokoliv doprovodu dospělých. Idiocie úředníků je bezmezná a Radě Evropy se podařilo v této věci Belgii úspěšně žalovat, takže k obdobnému případu už nemůže dojít. Rada Evropy nemá vůči politikům v Evropské unii v podstatě žádné páky kromě možnosti je žalovat u Evropského soudu pro lidská práva, což také úspěšně činí, pokud porušují platné lidskoprávní dokumenty, vzniklé na obranu uprchlíků po druhé světové válce, ale náprava v takových případech trvá léta. Lilja Gretarsdottir zdůraznila, že uprchlíci mají právní nárok na ochranu před pronásledováním a nesmějí být kriminalizováni, ani označováni za "ilegální imigranty". Uprchlíci mají samozřejmě právo vstoupit na území jiného státu i bez dokladů a státy mají povinnost se o ně postarat. Politikům se to nelíbí a vůči nevinným lidem se chovají drasticky a krutě. Je to nesmírně pošetilé, neboť policejní a vojenská opatření proti uprchlíkům jsou vyhozené peníze - daleko konstruktivnější je investovat do jejich integrace v evropských zemích - uprchlíci totiž přinášejí novým zemím obrovský kulturní i ekonomický prospěch. Píší o tom stránky Migrant Voice, které zaznamenávají příběhy množství lidí, kteří byli pro svou novou zemi obrovským přínosem.

Hovořilo se také o případech, kdy úřady uprchlíkům odmítají povolit pracovat, takže rodiny nemají peníze na základní potraviny pro děti. Jedné účastnici odpíraly britské úřady právo na práci po dobu pěti let a sociální služby jí proto chtěly odebrat děti, protože "žena nemá základní finanční prostředky, aby je uživila".

Zničí "ultralevicový" kandidát Jeremy Corbyn britskou Labouristickou stranu?

15. 8. 2015 / Jan Čulík

čas čtení 5 minut

"Myslím, že v Labouristické straně není touha vrátit se k nějakému anachronickému sociálnědemokratickému fundamentalismu, ale že je tam touha vrátit se k labouristické duši, k našim základním hodnotám, smyslu pro spravedlnost, víru v rovnost, v demokracii a v lidská práva," říká bývalý labouristický ministr Peter Hain. "Tyto hodnoty se v technokratickém manažerském žargonu posledních dvaceti let ztratily."

Zvolení poslanci Labouristické strany jsou šokováni obrovskou občanskou podporou pro "netypického" kandidáta na šéfa Labouristické strany Jeremyho Corbyna, který podle průzkumů veřejného mínění má mezi cca 600 000 občany, kteří se přihlásili do Labouristické strany a mají volit jejího nového předsedu, podporu až 67 procent. Ostatní, centrističtí kandidáti jsou daleko za Corbynem. Zdá se, že Corbyn vyhraje volby na šéfa Labouristické strany obrovskou většinou, a to v prvním kole. Na jeho především mladé stoupence vůbec nepůsobí varování Tonyho Blaira, že se tím Labouristická strana "zlikviduje" (považují Blaira za válečného zločince), ani varování ostatních kandidátů, že volbou Corbyna se Labouristická strana stane na dlouhá léta nevolitelnou a přestane být efektivní opozicí vládnoucím konzervativcům (což už ovšem dávno přestala být - ve Skotsku ji v květnových volbách zcela zlikvidovali skotští nacionalisté a v Anglii se labourističtí poslanci lísají v parlamentě ke konzervativcům). O víkendu má pronést projev bývalý labouristický premiér Gordon Brown, který je považován za přijatelnějšího než Tony Blair, a pokusit se přesvědčit voliče, aby pro Corbyna nehlasovali. Obávám se, že se to asi nepovede.

V Anglii se přiostřuje válka o Labouristickou stranu

14. 8. 2015 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta

V Anglii (neříkám v Británii, protože Skotsko je v důsledku nedávného drtivého volebního vítězství skotských nacionalistů z níže uvedeného téměř úplně vyloučeno) vrcholí zuřivý boj o směr a duši Labouristické strany. Po volební porážce labouristů v květnových britských všeobecných volbách se v nadcházejících týdnech budou konat volby nového šéfa Labouristické strany. Jsou čtyři kandidáti, avšak daleko největší podporu z nich získal levičák Jeremy Corbyn, jehož účast ve volbách šéfa Labouristické strany labouristy probudila. Jeho kandidatura vedla k tomu, že se strana nesmírně dynamizovala a k hlasování o jejím šéfovi se přihlásilo téměř 600 000 lidí.

Euroskupina schválila třetí záchranný balíček pro Řecko

14. 8. 2015

čas čtení < 1 minuta

Ministři financí v eurozóně schválili novou dohodu pro Řecko poté, co Atény plán podpořily. Dohoda vyžaduje od Řecka zvýšení daní a další tvrdé vládní škrty. Oplátkou za to má Řecko dostat v následujících letech další půjčky ve výši 86 miliard euro. Ministři financí neschválili odepsání žádných řeckých dluhů, ale přislíbili, že o tom budou uvažovat na podzim.

Odepsání části řeckých dluhů požaduje řecký premiér Tsipras a Mezinárodní měnový fond. Generální ředitelka MMF Christine Lagardeová uvedla, že dohoda je "důležitým krokem vpřed", avšak zdůraznila znovu, že řecký dluh je nesplatitelný a bude nutno ho snížit. Požadavek MMF, že část řeckých dluhů musí být odepsána, může být ještě překážkou ke konečnému uzavření dohody, na níž se má podílet i MMF.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Channel Four News:

Calais: Vítejte v Džungli

14. 8. 2015

čas čtení 6 minut





Moderátorka: Ti, kteří příjíždějí na řecký ostrov Kos, se většinou chtějí dostat do nějaké jiné evropské země. Někteří končí v Calais. Džamal Osman, který sám přišel do Velké Británie jako uprchlík, a dostal tam azyl, strávil určitou dobu v takzvaném uprchlickém táboře "Džungle" v Calais, mezi imigranty, kteří se snaží dosat do Anglie. Stal se svědkem typického dne v jejich životě, viděl, jak vaří, jak jsou v kontaktu se svými rodinami a jak hovoří o tom, jak doufají, že budou přijati v Británii. Naše reportáž ukazuje obrovské riziko, které podstupují ve snaze dostat se do této země.

Reportér Džamal Osman: Tato komunita v Calais se probouzí. Je téměř poledne. Mnoho lidí je unaveno, poté, co se celou noc snažili dostat se do Británie. Uklízejí. Myjí se. Vaří a staví. Stále přemýšlejí o svém dalším plánu, jak se dostat z tábora "Džungle".

Vím sám všechno moc dobře o té touze najít nový život. Před šestnácti lety jsem byl uprchlíkem bez dokumentů, který se snažil uniknout policii, přesně tak jako oni. Nakonec se mi podařilo dostat se do Británie bez řádných dokumentů. To se snaží udělat tady stovky uprchlíků.

Channel Four News:

Uprchlíci na ostrově Kos: Ta druhá řecká krize

14. 8. 2015

čas čtení 4 minuty





Moderátor: Řecký ostrov Kos, normálně spojovaný s dovolenými, je nyní v ohnisku pozornosti v důsledku tisíců uprchlíků, kteří tam přijíždějí, hlavně ze Sýrie. Řecké úřady jsou kritizovány, že 2000 lidí muselo stát frontu na registraci dlouhé hodiny na rozpáleném fotbalovém stadionu bez přístupu k vodě ani k záchodům. Řecká vláda nyní objednala velkou výletní loď, která se stane plovoucím registračním střediskem. Paraic O'Brien je na ostrově Kos. Paraicu, slyšíte mě?

Paraic O'Brien: Nic nesymbolizuje --- Ano, slyším. Omlouvám se, je to tady teď trochu živější. Nic nesymbolizuje řeckou imigrační krizi tak výmluvně, jako tento fotbalový stadion zde na ostrově Kos. Viděli jsme tady za několik poslední dnů scény více než tisíce imigrantů, uzamčených na tom stadioně. Omdlévali, z horka, měli hlad. A byl to alarm pro řeckou vládu tady. Nevím, jestli to vidíte, ale zdá se, že se tu před stadionem odehrává něco v sedě. Odcházejí stranou, abychom to mohli vidět. A když mluvíme o symbolismu, ta zelená vrata nyní představují pro mnoho lidí práh, možný krok do srdce Evropy.

Zapomeňte na to, že Západ má "silné a zkušené" ozbrojené síly

14. 8. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut

Občas se můžete v propagandistických materiálech dočíst, že prý Západ má "silné a zkušené" ozbrojené síly, které dokáží spolehlivě zajistit jeho bezpečnost.

Pak ale jen kroutíte hlavou, když sledujete využití vyděračského potenciálu Turecka, které už má dnes pozemní armádu ve stejné váhové kategorii jako "reformující" USA ZDE. Nebo se dozvíte, že se "zkušení" západní vojáci na Ukrajině poprvé dozvídají, jaké to je být pod dělostřeleckou palbou - což se kdysi považovalo za základní náplň práce pěšáka ZDE.

"Hitler byl angloamerický agent"

14. 8. 2015

čas čtení 3 minuty

Adolf Hitler byl instalován v Německu u moci jako součástí anglo-amerického spiknutí. CIA plánuje v nadcházejících pěti letech totální válku proti Rusku, vedenou z ukrajinského území, a světu natolik dominují ženy, že se nyní dokáží rozmnožovat bez mužského spermatu.

Všechna tato "fakta" najdete v "literatuře faktu", která se prodává v moskevském Domu knigy. Jeho police jsou plné knih s nejextremističtějšími konspiračními teoriemi a v době, kdy jsou vztahy mezi Západem a Ruskem na bodu mrazu, jsou geopolitické konspirační teorie populárnější než kdy předtím.

Rozhovor Britských listů 17:

Čeští intelektuálové selhávají?

7. 8. 2015

čas čtení < 1 minuta

"Převládající, emocionální fašizující mýtus má dva prvky:

1. Odpor k elitám: ('Oni nás prodali a zradili')

2. Obraz nepřítele. Ten je fantasmagorie, ale má reálné prvky, s nimiž se dá pracovat.

Toto je příběh, který občany sjednocuje a dělá z nich lid.

Proti mýtu se musí postavit jiný příběh, který bude psychologicky podobně emočně uspokojivý jako ten fašistický."




Rozhovor Jana Čulíka s filozofem a publicistou Martinem Škabrahou o tom, co se dá dělat proti nesmyslnému strachu českého obyvatelstva z uprchlíků a proti neblahému vývoji české společnosti směrem k nenávisti a netoleranci. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 7. srpna 2015.

Kodaň má plán, jak bránit radikalizaci

14. 8. 2015

čas čtení < 1 minuta

Dánské hlavní město je prvním větším městem s důkladným plánem boje proti radikalizaci. Vypracovala ho třináctičlenná skupina, kterou vedl švédský expert na terorismus Magnus Ranstorp.

Kanadský odborník v BBC: Většina přistěhovalců z Afriky jsou vzdělaní lidé

13. 8. 2015

čas čtení 7 minut

Rozhlas BBC ve středu v podvečer vysílal rozhovor s Dougem Saundersem, komentátorem kanadského listu Globe and Mail pro mezinárodní záležitosti, který studuje pohyby imigrantů už déle než deset let. Rozhovor obsahoval velmi užitečné, věcné informace.

Doug Saunders: Strávil jsem hodně času rozhovory s lidmi, kteří nastupují na čluny, jimiž se chtějí dostat přes Středozemní moře. Nastupují v Tunisku a v Libyi a vystupují ve Španělsku, v Itálii a jinde. Velký počet z nich uskutečnil tuto velmi obtížnou cestu, často pěšky přes Saharu, a pak pracovali v Tripolisu, a tak dále. Je to nákladná a velmi riskantní cesta. V dnešní době to stojí asi 2000 - 3000 euro zaplatit pašerákovi, aby vás převezl přes Středozemní moře. A musíte taky platit za to, jak se k Středozemnímu moři dostanete, a za cestu na druhé straně. To znamená, že ti imigranti nejsou chudí lidé. Jsou to většinou lidé vzdělaní, mají většinou středoškolské vzdělání. Překvapivé množství těch imigrantů má i vyšší než středoškolské vzdělání. Hledají možnost se existenčně uplatnit. Jsou to lidé, kteří jsou schopni našetřit takovéto velké finanční částky.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červenec 2015

11. 8. 2015

čas čtení 1 minuta

V červenci 2015 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 26 669,32 Kč. Příjem z reklamy byl 19 211 Kč.

Zůstatek byl koncem července 2015 164 494,76 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
25784