Japonská liberální strana hovoří o útocích na "nepřátelské" raketové základny

12. 6. 2009

LVI│ Japonsko by mělo získat prostředky pro údery na nepřátelské raketové základny. Měly by být součástí jeho obranných kapacit v rámci nových Směrnic programu národní obrany (National Defense Program Guidelines). Panel pro záležitosti obranné politiky Liberálně-demokratické strany (LDP) to navrhl v úterý 9. června.

Kontroverzní návrh je reakcí na sílící hlasy mezi některými politiky LDP, kteří dnes požadují agresivnější odpověď na raketové zkoušky KLDR, které Japonsko pokládá jen za zástěrku pro vývoj balistických střel, a na druhý nukleární test provedený v květnu. LDP chce odeslat tento návrh i další materiály ministerskému předsedovi, jímž je Taro Aso. Představitelé LDP sdělili, že doufají, že se tyto názory odrazí v oněch směrnicích, které by měla japonská vláda schválit v prosinci. Není však zdaleka jisté, zda se tak stane, protože proti návrhům už se zvedla i silná opozice mezi představiteli vlády i parlamentu. Podle jejich mínění by implementace takových postupů mohla u jiných států vzbuzovat dojem, že by se Japonsko mohlo vzdalovat od striktně obranných ustanovení své proslulé „mírové“ ústavy.

Materiál o 21 stranách, který společně schválily tři „obranné“ stranické panely, jež představují součásti stranického Výboru pro výzkum politiky (Policy Research Council), tvrdí, že ačkoliv Japonsko má v rámci vztahů s USA protiraketový ochranný štít, v oblasti útočných schopností je na amerických ozbrojených silách naprosto závislé. Materiál poté vyvozuje, že Japonsko by v rámci protiraketové obrany mělo počítat s možností útoků na nepřátelské raketové základny, a varuje před „pokrokem v technologii miniaturizace jaderných hlavic“. Současně ale tvrdí, že Japonsko by to mělo zvažovat jen v mantinelech své obranné politiky a že by se měly ujasnit i role obou partnerů v rámci japonsko-amerického spojenectví.

Dokument explicitně uvádí, že Japonsko „nebude provádět preventivní či preemptivní útoky“; tato věta ovšem byla do textu přidána údajně až poté, co někteří členové panelu trvali právě na takové výslovné formulaci, neboť v zahraničí by mohlo vzniknout nedorozumění. Pokud jde o útočné prostředky, které by si Japonsko mělo pořídit, materiál navrhuje buďto střely s plochou dráhou letu, nebo „balistické rakety na pevné palivo dlouhého doletu“; měly by spolupracovat v tandemu s průzkumnými či komunikačními družicemi. (Vzhledem k pokročilosti japonských protilodních řízených střel a nosných kosmických raket nelze pochybovat, že vyvinutí takových zbraní by bylo pro Japonce snadné; pozn. LVI)

S ohledem na to, že takové návrhy by se mohly dostat do konfliktu s válku odmítající ústavou, nebo by mohly znepokojit okolní země, se v dokumentu výslovně deklaruje, že Japonsko chce dále dodržovat svoji obrannou politiku, nehodlá se stát vojenskou supervelmocí ani se nechce vzdát svých „tří principů“ ve vztahu k jaderným zbraním (nevyrábět, nevlastnit a nedovolovat vstup na území). (Japonsko je obecně pokládáno za „paranukleární stát“, jenž by mohl získat vyspělé jaderné zbraně během několika měsíců; dosud tak neučinilo asi jedině proto, že se cítí bezpečné pod „nukleárním deštníkem“ USA; pozn. LVI)

Ačkoliv Japonsko formálně zachovává striktně obranný postoj, dokonce i jeho vláda postupně dospěla k názoru, že by mohly být provedeny údery na nepřátelské vojenské základny, jestliže by se nepřátelský raketový útok na Japonsko jevil jako jasná hrozba. Ministr obrany Jasukazu Hamada však v úterý potvrdil, že Japonsko nechce získat útočné kapacity, jelikož by to mohlo vyvolat nepřátelské reakce u okolních států. „Přirozeně je nutné být opatrný, když uvažujete o tom, co by následovalo, kdybychom prostě jen tak zaútočili na cizí základnu,“ uvedl Hamada. „Myslím, že pro kohokoli by bylo jednoduché představit si, co by se zřejmě stalo, kdybychom takový útok skutečně provedli.“

Pochybnosti o kontroverzním dokumentu vyjádřili na úterním setkání i někteří členové onoho panelu. Jeden z nich řekl, že podle něj to může značně zkomplikovat vztahy s jinými zeměmi, kdežto jiný varoval, že takový postup může být jen prvním krokem na cestě k militarizaci. (Je ovšem zjevné, že k opětovné militarizaci už Japonsko provedlo řadu kroků, mezi nimi stavbu a zařazení do služby „vrtulníkového torpédoborce“ Hyuga, což samozřejmě není nic jiného než lehká letadlová loď, tedy první japonské plavidlo této kategorie od konce druhé světové války; v uplynulých týdnech se rovněž objevily zprávy, že Japonsko uvažuje o zrušení zákazu exportu vojenské techniky do zahraničí; pozn. LVI)

LDP defense panels pitch ability to strike enemy missile sites: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 12.6. 2009