Musáví se odvolal proti Ahmadinežádově vítězství

14. 6. 2009

Poražený íránský prezidentský kandidát Hossein Musáví v neděli podal oficiální odvolání proti volebním výsledků. Jeho stoupenci v neděli znovu v Íránu protestovali. Musáví tvrdí, že jeho porážka v prezidentských volbách byla zmanipulována. Oficiálně podal odvolání vládnoucí íránské radě a naléhal na své stoupence, aby nadále "pokojným a legálním způsobem protestovali".

100 příslušníků íránské opozice bylo zatčeno

14. 6. 2009

Asi 100 příslušníků íránské opozice bylo v noci ze soboty na neděli zatčeno a obviněno z organizování násilných demonstrací. Zatčen byl i bratr bývalého prezidenta Chatámího. Není známo, kde je Musáví, protikandidát v prezidentských volbách, ale prý je na svobodě.

V sobotu vyšly v Teheránu do ulic tisíce občanů a protestovaly proti znovuzvolení prezidenta Ahmadínežáda. ZDE je reportáž přímo z demonstrací od nestora reportérů televize BBC Johna Simpsona - v natáčení jeho týmu bránila tajná policie, v jednom okamžiku však demonstranti tajného policistu odehnali. Lidé v reportáži protestují proti tomu, že jim vláda brání v tom, "co chtějí". Podle Simpsona jde o bezprecedentní protesty v zemi, kde lidé po desítky let mlčeli.

Podrobnosti o zatýkání nejsou k dispozici, ale zatčení jsou prý členy proreformistických politických stran, kteří podpořili Musávího během předvolební kampaně.

V Teheránu byl v neděli ráno už klid a v ulicích se rozmisťují betonové bariéry. Vysocí činitelé režimu veřejně podpořili Ahmadínežáda.

Podrobnosti v angličině ZDE

Vzestup Jobbiku

14. 6. 2009

Fašismus "kořenil v tržní společnosti, která odmítala fungovat," napsal Polanyi. "Představovat si, že to byla síla hnutí, co vytvořilo podobné situace, a nevidět, že to byla situace, která zrodila hnutí, znamená nepoučit se z výjimečné lekce minulých desetiletí."

KD│Kdybyste v době ekonomické krize byli Maďary, mohli byste začít naslouchat politikům, kteří si stěžují, že "smysl pro službu společnosti a společné dobro vymizel ze slovníku" a kteří slibují zastavit "nucenou účast v privátních penzijních fondech" a "skoncovat s daňovými výhodami multinacionálních korporací". Tyto citáty pocházejí z programu krajně pravicového Hnutí za lepší Maďarsko, neboli Jobbiku, které ve volbách do Evropského parlamentu 7. června překvapivě získalo téměř 15% hlasů, napsal Jordan Stancil pro The Nation.

Je to nešťastné, neboť Jobbik je současně provozovatelem polovojenské organizace nazvané Maďarská garda a prosazuje zákaz interrupcí, znovuzavedení trestu smrti a vytvoření zvláštní policejní jednotky, která by se zabývala "cikánskou delikvencí". Jobbik odmítá obvinění z rasismu nebo antisemitismu, ale když se podíváte zpět na staré špatné časy virulentního evropského nacionalismu, nevidíte nic jiného než platformu Jobbiku. Strana chce zakázat "neodůvodněné sterilizace" (aby se narodilo tolik Maďarů, kolik je jen možno) a zavést státní svátek 4. června připomínající území ztracená v důsledku Trianonské smlouvy uzavřené v tento den v roce 1920.

Maďarská krajně pravicová strana Jobbik bude v EP žádat zrušení Benešových dekretů

14. 6. 2009

KD│Krajně pravicová strana Jobbik, která v eurovolbách získala tři poslance, chce na evropské úrovni dosáhnout zrušení maďarských hranic stanovených Trianonskou smlouvou a poválečných Benešových dekretů. Hodlá se kvůli tomu obrátit o pomoc na německé a rakouské poslance. Podle slovenského deníku Sme to řekl místopředseda Jobbiku a nový poslanec EP Csanád Szegedi na sobotní akci Mládežnického hnutí 64 žup v Budapešti věnované 90. výročí uzavření Trianonské smlouvy.

Szegedi oznámil, že jeho prvním krokem v Bruselu bude žádost o zrušení Benešových dekretů. "Během několika generací, neboli čím dřív, tím líp, se musejí trianonské hranice rozpadnout v prach". Pro Sikuly, Maďary žijící v Rumunsku, je požadována úplná územní autonomie, ale podobné nároky se týkají také ukrajinského Podkarpatska. Jobbik žádá "svobodné používání maďarského jazyka" v celé Karpatské kotlině.

Podvodné volby v Íránu

14. 6. 2009

Druhé funkční období pro Ahmadínežáda ohrožuje vyhlídky na svobodu na na ekonomickou kompetenci země, které protikandidát Musaví přislíbil 72 milionům občanů Íránu a vytvořil energické, mladé "zelené" reformistické hnutí, které bylo až do sobotních demonstrací pokojné, píše deník Guardian.

"Režim se rozhodl určit politiku Íránu na příští desetiletí," řekl Saeed Laylaz, politický analytik. "Jsem se jist, že ty hlasy vůbec nesčítali. Ten výsledek nepřijímám. Je falešný. Mělo by to být obráceně. Pokud se stane prezidentem znovu Ahmadínežád, Írán bude v izolace a bude agresivnější. Ale on je volbou tohoto režimu."

Ahmadínežádovo vítězství vyvolalo násilné střety

13. 6. 2009

K násilným střetům docházelo v sobotu večer po celém Teheránu. Tisíce rozhněvaných mladých Íránců protestovaly proti drtivému vítězství Mahmuda Ahmadinežáda, který byl prohlášen vítězem prezidentských voleb.

Velké davy se shromáždily na hlavní teheránské třídě Valiasr a kolem ministerstva vnitra. Protestovaly proti volbám, které charakterizoval Mir Hossein Musaví, Ahmadinežádův oponent, jako "nebezpečný podvod".

Pořádková policie použila podle svědků slzného plynu a obušků ve snaze rozehnat davy. Kontejnery s odpadky byly uprostřed bulváru Valiasr podpáleny a na bulváru leží kostry vyhořelých motocykl.

"Dolů s diktátorem," skandovaly davy u ministerstva vnitra.

Musáví nepřijímá výsledek voleb, jeho "zelené hnutí" čelí cenzuře:

"Nepodřídím se této manipulaci"

13. 6. 2009

KD│"Varuji, že se nepodřídím této manipulaci," oznámil reformní prezidentský kandidát Musáví v dnešním vyjádření na své webové stránce (ta už je však v současnosti blokována - KD). "Výsledky... nejsou ničím jiným než zpochybněním základů svatého zřízení Íránské islámské republiky a vládou lži a diktatury," informují Ali Akbar Dareini and Anna Johnson v deníku The Independent.

Musáví řekl, že "lid nebude respektovat ty, kdo se dostali k moci podvodem" a označil rozhodnutí vyhlásit Ahmadínežáda vítězem voleb za "zradu lidového hlasování".

Musáví a jeho hlavní spolupracovníci nejsou v současnosti k zastižení prostřednictvím telefonu. Není ani jasné, jak mnoho Íránců vůbec ví o Musávího protestu proti oficiálním průběžným výsledkům. (Podle přehledu titulků denního tisku uvedeného agenturou IRNA vyšlo několik kritických vyjádření v menších "papírových" médiích jako SEDA-YE EDALAT, není ovšem jasné, kolik lidí se k nim skutečně dostane - KD.) Několik promusávíovských webů je blokováno, nebo je k nim velmi ztížen přístup, a je blokováno také zasílání SMS, které mladší lidé normálně využívají ke komunikaci. Státní televize a rozhlas vysílaly pouze oznámení ministerstva vnitra, nikoliv informace z Musávího půlnoční tiskové konference. Zdá se však, že po zásahu náboženských úřadů bylo zatím odloženo oznámení definitivních výsledků, patrně aby se předešlo nepokojům.

Zdroj: ZDE

Ahmadínežád obhájil prezidentské křeslo

13. 6. 2009

KD│ Po sečtení většiny hlasů předseda volební komise prohlásil Mahmúda Ahmadínežáda za vítěze íránských prezidentských voleb - což znamená, že bude funkci zastávat do roku 2013. Podle volební komise obdržel prezident 66% hlasů, zatímco jeho vyzyvatel Musáví 33%. Musáví předtím tvrdil, že zvítězil se ziskem 65% hlasů, ale současně tvrdil, že během voleb došlo k problémům, které miliónům jeho voličů zabránily v hlasování. Volební účast údajně přesáhla 80% ze 46 milionů oprávněných voličů. Pokud se oznámené výsledky potvrdí, ke druhému kolu voleb nedojde. Zklamaní Musávího příznivci se po oznámení výsledku v teheránských ulicích střetli s policií, informoval server DEBKAfile. (IRNA ovšem v sobotu ráno zveřejnila poněkud méně okrouhlá čísla: 65,24% pro obhajitele prezidentské funkce, 31,83% pro vyzyvatele, sečteno 77,13% hlasů; sečtených hlasů má být 28 050 761, což by znamenalo, že celkem hlasovalo nějakých 35 milionů voličů.)

Stratfor: Íránské volby na hraně konfliktu

13. 6. 2009

Jak íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, tak i vyzyvatel Mír Hosejn Musáví tvrdí, že ve volbách zvítězili. Z předběžných výsledků vyplývá, že stojí v čele Ahmadínežád: Šéf íránské volební komise Kamran Danešo uspořádal ve 23:45 místního času tiskovou konferenci a oznámil, že bylo sečteno asi 20 procent hlasů a Ahmadínežád vede s 3 462 548 hlasy (69.04 procenty), zatímco jeho vyzyvatel Musáví má 1 425 678 hlasů (28. 42 procent), píše analytický server Stratfor. Zdroje informovaly Stratfor, že tyto předběžné výsledky pocházejí z menších měst a z vesnic, kde má Ahmadínežád podstatný vliv, protože tam chudým rozdal velké finanční částky.

IRNA - aktualizováno: Druhé předběžné výsledky íránských prezidentských voleb

13. 6. 2009

KD│ Íránská agentura IRNA v noci na sobotu zveřejnila aktualizované výsledky prezidentských voleb. Podle nich získal stávající prezident Ahmadínežád po sečtení obsahu 31 369 uren, tj. 68% všech hlasů, 65,96% platných hlasů. Z dosud sečtených 24 122 777 obdržel dle agentury 15 913 256 hlasů, zatímco jeho hlavní rival Mír Hosejn Musáví obdržel 7 526 117, což představuje 31,19% hlasů.

Zdroj: ZDE

Írán: Oba hlavní rivalové se prohlásili vítězi

12. 6. 2009

KD│Oba hlavní kandidáti íranských prezidentských voleb se označili za vítěze. Došlo k tomu těsně po volbách, během nichž byly zaznamenány jak extrémní zájem voličů, tak extrémní účast. Existují vážné pochybnosti o nároku obou kandidátů, neboť dosud nemůže být k dispozici dostatek údajů, které by jejich nároky potvrdily.

Reformista Mír Hosejn Musáví řekl na tiskové konferenci, že zvítězil výrazným rozdílem. Státní média nicméně označila za vítěze Mahmúda Ahmadínežáda, který funkci obhajuje. Podle nich po částečném sečtení hlasů vede dosavadní prezident, který obdržel 69%. K vítězství v prvním kole by přitom stačilo získat 50%, informovala večer BBC.

Fotografie BBC z předvolební kampaně v Íránu

13. 6. 2009

< "Nový pozdrav světu". Musávího předvolební plakát. Foto BBC. Podle BBC to znamená, že by se vztah Íránu k mezinárodnímu společenství po případném Musávího vítězství zřejmě podstatně změnil.

Reportér rozhlasu BBC Hugh Sykes odvysílal během předvolební prezidentské kampaně četné rozhovory s řadovými Íránci v publicistických pořadech stanice BBC Radio Four, z nichž vyplývá, že možnost vítězství opozičního umírněného kandidáta Musávího zemi naprosto mesmerizovala. Především městské obyvatelstvo Íránu si přeje uvolnění a politické změny. Lidé chtějí dobré styky se Západem, nosili v tom smyslu v předvolební kampani transparenty.

Sykesovy fotografie z předvolební kampaně v Íránu jsou ZDE

Rasismus v ČR: Tvrdá kritika v americkém Kongresu, český velvyslanec nepřišel

13. 6. 2009

Česká republika byla tvrdě kritizována ve Výboru amerického kongresu pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, český velvyslanec nepřišel.

V úterý 9.června se uskutečnilo na půdě Výboru pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (bývalý Helsinský výbor) ve Washingtonu DC jednání s názvem:

Těžké časy a zhoršující se postoje: Ekonomický propad a vzestup násilí proti Romům, píše Josef Bánom ml.

Výrok dne

13. 6. 2009

V satirickém pořadu rozhlasu BBC "The News Quiz", v pátek 12.6. po "diskusi" o tom, že Berlusconi má prý jako miliardář drahou elektrickou vakuovou pumpu na erekci a před každým "setkáním" s dívkou se z jeho apartmá ozývají hlasité pumpovací zvuky: "Omlouváme se všem případným italským občanům, kteří nás poslouchají, že si děláme v tomto pořadu takovou legraci z vašeho premiéra Berlusconiho a jeho stovek mladých žen, ale když neustále volíte do vysoké vládní funkce takového debila, tak co čekáte."

Strana Zelených je zklamána: Havel čestným občanem Prahy 6 nebude

13. 6. 2009

Tisková zpráva klubu zastupitelů SZ v Praze 6 ze dne 12.6.2009

Strana zelených na Praze 6 vyjadřuje zklamání nad tím, že zastupitelstvo městské části nepodpořilo nominaci bývalého prezidenta Václava Havla na udělení čestného občana Prahy 6. V roce 20. výročí pádu totalitního režimu považují zelení prvního polistopadového prezidenta a čelního představitele boje proti komunistické totalitě za nejvhodnějšího kandidáta.

Íránské poučení pro české hvězdopravce?

12. 6. 2009 / Miloš Dokulil

Dnes, 12. června, proběhnou prezidentské volby v Íránu. K samotné volbě byli připuštěni čtyři kandidáti, dva vnímaní jako "konzervativní" a dva jako "reformističtí". (Tři další zapsaní kandidáti byli 20. května odmítnuti. Svou funkci obhajuje Mahmúd Ahmadínežád. Jeho konzervativním souputníkem je Mohsen Rezaei, dřívější velitel Íránské revoluční gardy. Na reformním křídle se začalo teprve nedávno více mluvit o možných nadějích Mir-Hosseina Mousávího, který byl premiérem v obtížných letech 1981-89. Vedle něho se také jako reformní politik uchází Mehdi Karroubi, který působil také jako předseda Medžlisu.

Půjde Rada Českého rozhlasu za své jednání k soudu?

12. 6. 2009

ŠOK│ Vlasta Straková a Jana Hofmanová z iniciativy Gorily on-line v ohrožení si stěžovaly svým poslancům na činnost Rady Českého rozhlasu. Za tu drzost chtěla Rada Českého rozhlasu proti oběma koncesionářkám podniknout právní kroky - žalovat je za pomluvu. Absurdní krok obhajoval na zasedání Rady osobně její předseda Jiří Florian. Nicméně tento krok Radě vymluvili její právníci. Rada nicméně při projednávání tohoto bodu porušila zákon na ochranu osobních údajů a občanský zákoník, neboť zveřejnila osobní údaje obou stěžovatelek. Rada navíc porušila zákon o Českém rozhlasu, neboť zfalšovala zápis ze svého jednání.

Členky iniciativy Gorily on-line v ohrožení nyní zaslaly Radě Českého rohlasu dopis, který zveřejňujeme níže a chtějí po ní písemnou omluvu. Nepřijde-li, mohou nejspíše členové Rady za své šikanózní jednání očekávat žalobu.

Antropologova replika proti zjevným i nezjevným rasistům

Jsou nebo nejsou rasy?

12. 6. 2009 / Vladimír Blažek

„Naše“ česká společnost se v současnosti zřetelně radikalizuje, a to jak ve vztahu k menšinám, jako jsou cizinci a Romové, ať už jsou Češi nebo ne, nebo vůči nositelům jiných názorů a politických postojů. Alespoň podle médií a nebo z hovorů v hospodách to tak vypadá. Tato radikalizace se samozřejmě odehrává v širším kontextu změn v celé Evropě a pod vlivem probíhající ekonomické deprese. Jejím nejnápadnějším projevem je nacionalismus s čím dál více častými rasistickými ozdobami. „Naše“ česká nacionalistická a rasistická radikalizace má „naše“ historické kořeny, které se liší od kořenů třeba v Nizozemí a Maďarsku nebo v Jihoafrické republice.

Ať si to však přiznáme nebo ne, v pozadí je vždy někde skrytý koncept ras (rasová teorie).

Jak je to s právy žen v Emirátech?

12. 6. 2009

Normálně nejsem žádná velká bojovnice za ženská práva. Dokonce i chápu, že naše představy o životě v Emirátech a vůbec arabském světě mohou a jistě i jsou pohledem médií silně zjednodušeny a zkresleny. Přesto mi to nedá, abych nezareagovala na článek M.Groha. Věřím mu, že mu může připadat život žen, tak jak ho popisuje, docela přijatelný, ženy se těší úctě, která u nás nebývá zvykem. Dokonce si dovedu i představit, že by spousta žen u nás takový život brala všemi deseti. Když se však já osobně zamyslím nad tím, jak mně by život v Emirátech vyhovoval, napadají mi mnohá "ale", píše Alice Valkárová.

Glivická vystoupí ve Fylingdales

12. 6. 2009

tisková zpráva Ne základnám

V sobotu 13. června organizuje britská organizace Campaign for Nuclear Disarmament (CND, Kampaň za nukleární odzbrojení) demonstraci u americké vojenské základny ve Fylingdales. Demonstrace je součástí několik let trvající kampaně Ne americké protiraketové obraně, jejímž cílem v Británii je zrušení základen ve Fylingdales a Menwith Hill, které jsou již několik let součástí "protiraketového deštníku".

Poslanci Fatahu a Hamásu (vlevo místopředseda palestinského parlamentu Dr. Ahmad M. Bahar, Hamás)

Hamás i Fatah se chtějí spolu domluvit

12. 6. 2009 / Jana Ridvanová

EXKLUZIVNÍ REPORTÁŽ ZVLÁŠTNÍ REPORTÉRKY BRITSKÝCH LISTŮ Z GAZY

Hamás i Fatah se chtějí spolu domluvit. Navzdory předběžné deklaraci předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miloslava Vlčka, že se nehodlá sejít s představiteli palestinského parlamentu, kde by byli přítomni poslanci většinové strany Hamás, se čtyři členové delegace národních parlamentů EU setkali se svými palestinskými kolegy, respektujíce politickou realitu Gazy a legitimitu jejich volených zástupců. Jednání se účastnila místopředsedkyně Evropského parlamentu Luisa Morgantini, bývalý náměstek řeckého ministra zahraničí a současný člen zahraničního výboru Andreas Loverdos, místopředseda bulharského parlamentu Peter Beron a poslankyně tureckého parlamentu a předsedkyně turecké skupiny EMPA, Zeynep Dagi. Skupinu doprovázel bývalý český ministr zahraničí a prezident Valného shromáždění OSN Jan Kavan a bývalý předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Vladimír Laštůvka. Na palestinské straně byly zastoupeny všechny frakce palestinského parlamentu včetně znepřátelených stran Hamásu a Fatahu.

Poslanci Fatahu a Hamásu (vlevo místopředseda palestinského parlamentu Dr. Ahmad M. Bahar, Hamás) během jednání, foto autorka

Obamova přednáška v Káhiře

Slova, která by mohla uzdravit rány staletí

12. 6. 2009

Obama přednesl 4. června v Káhiře chytrou přednášku; jemnou a krutou, píše v deníku Independent známý reportér na Blízkém východě Robert Fisk. Chválil islám. Řekl, že miluje islám. Že islám obdivuje. Že miluje křesťanství. A že obdivuje Ameriku. Ptal se, jestli víme, že v Americe žije sedm milionů muslimů, že ve všech amerických státech jsou mešity, že prvním státem, který uznal Spojené státy, bylo Maroko a že je naší povinností bojovat proti stereotypním obrazům muslimů stejně, jako je povinností muslimů bojovat proti stereotypním obrazům Ameriky.

Obama s vojáky.

K Obamově projevu v Káhiře

12. 6. 2009 / Daniel Veselý

První červnový týden přednesl prezident Obama na půdě Káhirské univerzity dnes již legendární projev k masám, především muslimského vyznání. Jeho celkové pojetí vyznělo smířlivě, inteligentně a nesobecky. Jeden by až zamáčkl slzu, kdyby nevěděl, co se ve skutečnosti odehrává. Zaskočily mne pozitivní reakce některých matadorů progresivní levice, například historika Juana Colea nebo znalce izraelské politické scény Uri Avneryho. Projev mi přišel stejně v jádru prázdný, jako Obamovy ostatní projevy, například ten pražský. Realita hovoří mečem, nikoliv blazeovanou rétorikou.

Komunisté si volili kandidáty do parlamentních voleb

13. 6. 2009

ŠOK│V Praze proběhla nominační konference KSČM do parlamentních voleb. Lídrem pražské kandidátky je podle očekávání ekonom a stávající poslanec Jiří Dolejš, nicméně hned v závěsu za ním se ocitla představitelka "ještěří" části KSČM Marta Semelová, známá svou obhajobou Klementa Gotwalda a Josifa Visarjonoviče Stalina. Třetí pozici obhájil František Beneš, ředitel Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického, zastupitel MČ Praha 8 a stínový ministr KSČM pro místní rozvoj. Bývalého místopředsedu strany Exnera, který byl zapleten do skandálu s pokusem o vytunelování strany, volili jen delegáti z Prahy 3. Praha je nicméně v názoru na politiku KSČM rozdělena. Na jedné straně stojí Praha 2, 4, 5, 7, 8, 9 a 10, které nominovaly liberála Dolejše, Beneše či Petra Šimůnka , na druhé "tvrdé jádro" ve straně na Praze 1, 3 a 6, které nominovaly Semelovou, Josefa Skálu, Jiřího Horáka, Václava Věrteláře či Dagmar Gušlbauerovou. Poslankyně Kateřina Konečná se stala lídrem kandidátky v Moravskoslezkém kraji.

Obamov lavicový imperialismus

12. 6. 2009 / Michal Havran

"USA zostávajú imperialistickým štátom", hovorí venezuelský prezident Hugo Chávez. "USA sú medzinárodným delikventom," prízvukuje Bruno Rodriguez, kubánsky minister zahraničných vecí. A iránsky prezident Mohammad Ahmadínenžád skromnejšie dodáva: "Amerike neveríme!"

Takto hodnotia prvých sto dní úradovania nového amerického prezidenta Baracka Obamu, traja politici, pričom dvaja z krajín, na ktoré sa v týchto dňoch zniesla znovu tvrdá kritika. Americké ministerstvo zahraničných vecí, ktoré vedie neúspešná prezidentská kandidátka, Hillary Clintonová, poslalo do sveta správu, v ktorej obviňuje Irán, Sýriu, Kubu, Severnú Kóreu z podpory medzinárodného terorizmu.

Pravdaže, bez akýchkoľvek dôkazov.

Máme, anebo nemáme ochranu před pandemií chřipky?

12. 6. 2009 / Miloš Dokulil

Už včera (11. 6.) média hlásila, že byl Světovou zdravotnickou organizací WHO vyhlášen tzv. "šestý stupeň" pro stávající "prasečí" ("mexickou") chřipku, doložený také jejím nemalým výskytem na jižní polokouli; tedy začátek epidemie. Však už někdy v dubnu mnozí zvažovali, že běžně bychom měli mít více obav ze chřipek především až před zimou. A ta se má klimaticky blížit zrovna teď na jižní polokouli, s příchodem našeho léta. Nejvíce postiženou zemí je zatím Austrálie, která měla 3. 6. jenom pět set případů, 9. 6. přes 12 set, a o dva dny později pouze 13 set případů (nejvíce v Melbourne). Skoro obdobně je postižena také Jižní Amerika. --- Přímo v USA bylo již potvrzeno přes 13 000 případů této chřipky, z nichž tisíc postižených muselo být hospitalizováno (a 27 nemocných nákaze podlehlo). Z toho plyne, že zatím polovina všech světově evidovaných onemocnění zmíněným typem chřipky byla zjištěna na území Spojených států, s poměrně omezenými následky.

Vrah z washingtonského Muzea holocaustu byl spojen s britskou ultrapravicovou BNP

12. 6. 2009

KD│Bílý supremacista James W. von Brunn, který ve washingtonském muzeu zastřelil člena ochranky, byl členem společnosti American Friends of the British National Party, jejímž cílem bylo finančně podporovat tuto ultrapravicovou stranu. Brunn, který se netají svým antisemitismem, vnikl do budovy muzea a brokovnicí zabil Stephena Tyrona Johnse. Během vyšetřování zločinu včera vyšlo najevo Brunnovo spojení na americké extrémistické organizace pěstující vazby s evropskou ultrapravicí, ale také značně kompromitující materiál týkající se samotného předsedy BNP Nicka Griffina, upozorňuje Kaya Burgess pro list The Times.

Jana Hybášková kádruje kolegy europoslance

12. 6. 2009 / Daniel Strož

Stejně jako ostatní česká média, chtěl také bulvární Blesk před volbami do Evropského parlamentu něčím přispět k tomu, aby občané pokud možno nepřišli k volebním urnám. Jeho redaktoři si za tím účelem vybrali knihu Jany Hybáškové s názvem Zpověď Evropanky, která se na domácím trhu objevila v tu nejpříhodnější dobu. Hybášková, očividně frustrovaná tím, že na další zvolení už nemá šanci, nadhodnocuje v knize svou dosavadní europoslaneckou práci a až na výjimky zesměšňuje, nebo přímo i deklasuje činnost ostatních českých poslaneckých kolegů. V Blesku chtivém senzací si v knižním textu vyhledali jenom ty pasáže, ve kterých europoslance kritizuje obzvlášť drsně. A celé to pak opatřili bláznivým titulkem Falbr se tahal s holkama!, aby následující řádky opravdu nikdo nepřehlédl.

"VYVÁŽENOST", KTEROU TELEVIZE NENÍ SCHOPNA OVLIVNIT...

Stěžovat si už není kam a na co, pane ministře

12. 6. 2009 / Štěpán Kotrba

Stěžoval jsem si u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na pořad České televize Před polednem, odvysílaný 21. 5. 2009, ve kterém zazněla předvolební propaganda primátorky Chomutova Řápkové (ODS) a starostky a senátorky Liany Janáčkové (ODS) a dalších starostů. Problémy "nepřizpůsobivých občanů" tak dostaly jednostrannou příchuť vyvolávání nenávisti ke skupině obyvatel a z důvodu nevyváženosti hostů tohoto setkání odmítl zde vystoupit i ministr pro lidská práva Michael Kocáb.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání neshledala na postupu České televize nic divného, zákonu odporujícího. "Provozovatel vysílání (ČT) nesestavoval seznam řečníků, pouze zprostředkovával v živém vstupu divákům aktuální dění v Senátu, a nelze ho tedy vinit za to, jaké řečníky pořadatel pozval či nepozval, za to, že se někdo nedostavil, případně jaké názory jednotliví řečníci vyjadřovali", vzkazuje mi místopředsedkyně Rady Doc. JUDr. Alena Macková, Ph.D., jinak vyučující na Právnické fakultě Karlovy univerzity a univerzitě ODS "CEVRO". Když bude provozovatel vysílání zprostředkovávat hodinový monolog předsedy Dělnické strany Vandase z nějakého mítinku v rámci mimořádného zpravodajství, tak neporuší vysílací zákon také... Geniální zdůvodnění. Nezdá se vám ovšem, milá místopředsedkyně Macková, že uvedená logika vašeho zdůvodnění je poněkud v rozporu s povinnostmi vysílatele?

Ekologický výjimečný stav

12. 6. 2009

KD│Strana Europe Écologie vedená Danielem Cohn-Benditem získala v evropských volbách přes 16% hlasů a zaostala jen o dvě desetiny procenta za francouzskými socialisty. Přinášíme překlad debaty Cohn-Bendita se "starým socialistou" Edgarem Morinem (ročník 1921) pro týdeník Le Nouvel Observateur, který vedl Guillame Malaurie. Dokážete si podobně fundovaný a kultivovaný dialog "nové" a "staré" levice nad ekologickými tématy představit v ČR?

Le Nouvel Observateur: Edgare Morine, našel jste se v "politice civilizace", jak ji rozvíjí Daniel Cohn-Bendit ve své nové knize [Que faire? - Co dělat?]?

Edgar Morin: Ano, ale s tímto rozdílem: Daniel začleňuje politiku civilizace do své ekologie; já včleňuji ekologii do politiky. Politika civilizace znamená, že naše západní civilizace sice vytváří pozitivní efekty, ale také efekty negativní, jež jsou ještě důležitější. Takže individualismus generuje autonomii, ale také rozkládá solidaritu. Materiální blahobyt je doprovázen psychickými obtížemi a depresí. Na planetární úrovni vede nekontrolované šíření vědy, technologie a financí lidstvo do propasti. Co máme [s Cohn-Benditem] společného, to je přesvědčení, že musíme zvrátit hegemonii kvantitativního ve prospěch kvalitativního, tedy mimo jiné plně rozvinout lidskou bytost. To nijak nepřekáží naší snaze čelit chudobě, nedostatečné spotřebě a nezaměstnanosti politikou veřejných prací za účelem rehumanizace měst a omezení nerovností, jak jsem to v roce 2007 naznačil ve svém článku "Kdybych byl kandidátem".

Reklama pro vás na stránkách Britských listů

6. 2. 2012

K dispozici máme čtyři reklamní pozice: dva bannery o velikosti 468x60 pixelů a dva čtverce o velikosti 150x150 pixelů v pravém sloupci. Umístěním reklamy na Britských listech oslovíte cca 33-38 000 individuálních čtenářů denně, Britské listy si otevře každý měsíc cca 355 000 individuálních počítačů měsíčně. Počet zhlédnutí každé reklamy je přibližně 400 000 týdně.

Základní cena umístění reklamy v libovolné pozici je 1000 Kč týdně. Tato cena se zvyšuje podle poptávky.

Reklamní banner prosíme zaslat ve formátu gif nebo jpeg.

Případný zájem o reklamu sdělte na adresu redakce@blisty.cz

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Jak žurnalisté posílili předsudky, aneb O smysluplném průzkumu a nesmyslných závěrech

12. 6. 2009 / Uwe Ladwig

Nový průzkum sociální integrace přistěhovalců, který provedla německá vláda, ukazuje, že ve srovnání s jinými obyvateli v zemi jsou migranti v průměru chudší, mají menší vzdělání a víc z nich je bez práce. Takový průzkum je bezpochyby smyslupný, ano, dokonce velice nutný, aby se dalo lépe pomáhat nejen přistěhovalcům, ale i společnosti, a ulehčit jejich integraci do ní. Že může mít takový průzkum ale neúmyslně taky velice diskreditující následky, o tom něco v téhle poznámce.

Proč čtenáři nadávají Škabrahovi? Vždyť se starších lidí zastal!

12. 6. 2009

Nechápu moc dobře, proč jsou na prvních místech dnešního "vydání" blistů dva články autorů, kteří vůbec nepochopili smysl příspěvku Martina Škabrahy. Myslím si, že tito autoři by se měli spíš věnovat procvičování disciplíny zvané porozumění textu, ne psaní zbytečných článků, které reagují na něco, co nikdy nikde nebylo napsáno či řečeno. Nerozumím proč v těchto případech blisty uveřejňují podobné reakce, místo toho, aby upozornily jejich tvůrce, že by bylo vhodné přečíst si příslušný článek ještě jednou nebo rovnou několikrát, píše Peter Němec.

Vysvětlení redakce: Britské listy uveřejňují takové reakce, protože se zjevně Škabrahův text dotkl něčeho velmi důležitého a reakce, jako páně Bešťákova, jsou důležité, protože jsou nesmírně autentické, přestože jsou do určité míry založeny na neporozumění původnímu textu.

František Řezáč dodává: Dobrý den! Prosím, pane Čulíku, můžete mi pomoci pochopit podrážděné reakce některých čtenářů na článek pana Škabrahy? Já jeho text čtu spíše jako empatický vůči nám, starým, prostě klade otázky, které je třeba klást. Ten generační spor tu nepochybně je. Pokud jde o mě, já se těch mladejch nebojím, já je lituju, že házejí vejce, místo aby tvrdě, ale věcně argumentovali.

Jsem matka malých dětí

12. 6. 2009 / Lucie Bottaro

Jsem vděčná panu Škabrahovi a to naprosto bez ironie, že napsal článek, který přinutí člověka se hodně zamyslet a vidět i souvislosti, jichž by si byl předtím vůbec nevšiml. A samozřejmě díky bohu za Britské listy, že takový článek otiskly.

Nejdřív jsem přemítala nad termínem "my mladí". Já se totiž, bohužel, na rozdíl od pana Škabrahy necítím vůbec mladá a to jsem jen o pět let starší. A postupně začínám mít pocit, že nějak nepatřím do této společnosti. Jsem totiž matka malých dětí.

Také bych rád věděl, pro koho je tahle zem

12. 6. 2009

. Po přečtení článku Martina Škabrahy "Tahle země není pro starý" se mi chtělo bezprostředně reagovat na řadu nesmyslů, tradovaných takřka všemi modrými mainstreamovými sdělovacími prostředky, píše Josef Mezihorák.

Obecně - u vzdělaných lidí s předpokládanou mírou IQ bych očekával i jistou míru moudrosti - schopnosti vidět společenské jevy v nejširších souvislostech. Škabrahovo vidění problematiky starých lidí - důchodců je poplatné hanebnému neoliberalismu, který má k moudrosti nesmírně daleko. Když se jedná o střet civilizací - křesťanství verzus islám - tito lidé se ohánějí křesťanskými hodnotami, na kterých prý stojí euroatlantická civilizace. Avšak když jde o pravicovou konzervativní politiku jdou veškeré křesťanské hodnoty stranou a na likvidaci starých lidí jsou ochotni odhlasovat i "šrotovné".

Poznámka redakce: Martin Škabraha se však ve svém článku starších lidí zastává -- celá řada čtenářů, včetně pana Mezihoráka, ho neuměla přečíst. To je možná ještě horší než situace starších lidí v ČR.

Víkendové čtení z klasika

12. 6. 2009

Drnová lavička. Vztah k rodičům začíná procházet smutnou, přízračnou proměnou. Skrze ekonomickou bezmoc ztratili svou hrůznost. Kdysi jsme rebelovali proti jejich trvání na principu reality, proti střízlivosti vždy připravené změnit se v hněv na toho, komu chybí ochota k odříkání.

Dnes však naproti tomu čelíme generaci údajně mladší, jež je v každém ze svých hnutí nesnesitelně dospělejší, než kdy byli její rodiče; odřekla si předtím, než věci vůbec dospěly ke konfliktu, a z toho čerpá moc, zavile autoritářskou a neotřesitelnou.

Absenci důchodů přijmout nemohu

12. 6. 2009

Zaujalo mne zamyšlení pana Milana Škabrahy "Tato země není pro starý", ale ještě více reakce na něj ze strany pana Karla Dolejšího "Antigerontismus na půl cestě k Osvětimi". Zatímco panu Škabrahovi v jeho bezradnosti nad vztahem mladí vs. staří rozumím, nerozumím panu Dolejšímu, a sice poslednímu odstavci jeho článku, píše Pavel Tučka.

Nerozumím tomu, jak může situace, kdy po celoživotním placení do důchodového systému nedostanu na stáří ani korunu, být mnohem menší katastrofa než měnová reforma z roku 1953. Odhlédneme-li od toho, že podobnou reformu jsme zažili na své kůži i ze strany současné moci v roce 1990, připadá mi skutečnost, že lidé nebudou mít práci a nebudou mít ani důchod, skutečně jak z jiného světa.

Možná to nebude vadit lidem majícím silně nadprůměrné příjmy, ale pokud vím, dvě třetiny lidí se tím chlubit nemohou.

Uvážil pan Dolejší, když s takovou suverenitou tvrdí, že "absenci důchodů lze přinejhorším přijmout", z čeho tato většina lidí bude vůbec žít? Myslí to pan Dolejší vážně, nebo jenom jako provokaci k další diskusi? Já osobně si myslím, že absenci důchodů přijmout vůbec nelze. Nebo to je to, pro co tady mnozí cinkali klíči v roce 1989?

Jedinou cestou je postarat se sám o sebe

12. 6. 2009 / Martin Groh

Reakce na článek pana Škabrahy jsou očekávatelné. Pan Dolejší celkem správně vystihuje analýzu toho, co autor chtěl říct a doplňuje jeho závěry -- respektive otázky, na které si netroufá sám odpovědět. Snad jen v jednom není zcela v obraze. Nejde ani tak o to, že si myslí, že mladí v internetových sítích najdou víc informací o životě, než ti starší (život se musí prožít, aby člověk získal zkušenosti...těm se jinak naučit nedá. Poučit se, to ano, ale naučit se nikoliv), problémem zůstává fakt, že valná většina těch starších neumí informace touto cestou získávat, a korigovat tak kriticky svůj světonázor (pomiňme teď skutečnost, zda-li si vůbec někdo, kdo si své prožil, je ochoten i na stará kolena revidovat svoje předsudky, odsudky a soudy obecně). Valná většina starších spoluobčanů totiž neumí ani zapnout počítač...

Mládí vpřed!

12. 6. 2009 / Josef Vít

Na stránkách Britských listů se rozhořela diskuse, ve které se diskutuje o konfliktu mladí versus staří.

Na základě krize levice v evropských volbách autor vyvodil, že vzrůstá "zatím latentní fenomén, nazvaný antigerontismus" -- nenávist ke starým lidem. Je faktem, že o levicových stranách se říká, že jsou to strany důchodců a pro důchodce. To je trochu drsné vyjádření, ale má svůj základ. Faktem je, že levici volí starší, zkušení lidé, kteří už mají svoje zkušenosti s fungováním kapitalismu a uvědomují si, že kapitalismus se musí omezovat a regulovat.

Něco divného a děsivého se děje s mládeží

12. 6. 2009

Tahle země není pro starý. Ten mladý muž je upřímný. Něco se děje s mládeží, něco velice divného a děsivého. Nedávno jsem náhodou objevila na ploše počítače v universitní studovně, kam občas zajdu, nějakou prezentaci o důchodcích. Zajímalo mě to a tak jsem to otevřela. Jistě to tam někdo nechal právě proto, aby si to hodně mladých přečetlo. Byly to zlé, nenávistné texty s obrázky, výsměch, naprosté znehodnocení. Někdo si s tím dal práci, potřeboval dát průchod své agresivitě, píše Alma Tulachová.

Vzpomínala jsem, jestli jsme se my, jako mladí v šedesátých letech, bavili někdy o staré generaci. Vůbec nás to nenapadlo! Měli jsme tolik jiných témat a zájmů! Nikoho nikdy nenapadlo, že bychom jim mohli závidět jejich "blahobyt a nicnedělání".

Kdyby to bylo o Romech, byla by vzhůru všechna masmedia, každý politik by to odsuzoval,hrozil by soud za rasismus atd, jak to stále vidíme. Ale to se týká "jen" důchodců, těch hloupých, nenáviděných prarodičů, kteří se flákali za komunismu a podíleli se na jeho zločinech, nic dobrého a užitečného nikdy neudělali a teď se jen válí a berou nám NAŠE peníze, ujídají z NAŠEHO koláče!

S Liškou do politické nory

12. 6. 2009 / Milan Daniel

Tak jsme se z Rádia Impuls dozvěděli, že Ondřej Liška chce posilovat Stranu zelených zevnitř. Na to jsem opravdu zvědav. Jen v Pardubickém kraji, kde žiji, se v důsledku Bursíkovy politiky rozpadla polovina základních organizací a předseda Křivka na sobě roztrhal stranický dres. Zbylé držel (drží) slepá víra, hlavně však tmel moci. Tomu je ale konec, zůstaly jen funkce, nad nimiž se po volbách nejspíš zatáhne politická obloha.

Něco překrásného se končí

12. 6. 2009 / Ladislav Žák

Základní charakteristikou dnešních diskusí o čemkoliv je okolnost, že se dříve nebo později soustředí na vztah diskutovaného tématu a krize. Důležité je to, že krize má už tolik různých atributů, že se už používá pouze ono slovo krize, protože všichni vědí, o co jde.

Nejinak tomu bylo i na nedávném semináři družstva Fontes rerum k zavedení eura. Velmi často tam padalo slovní spojení "krize kapitalismu". Nakonec i jeden z panelistů, Vladimír Dlouhý, položil do pléna k účastníkům, ale i k družstevníkům-organizátorům a ostatním panelistům otázku, zda je tento seminář o krizi nebo o euru.

Pavel Pečínka: Černobílé Romano hangos to má složitější než klasické noviny

12. 6. 2009 / Tomáš Fridrich

Jako student žurnalistiky na FSS Brno jsem se v rámci předmětu Komunitní média zaměřil na list Romano hangos. Některé podrobnosti k němu jsem získal z rozhovoru s jeho šéfredaktorem Pavlem Pečínkou .

Funguje Romano hangos, česky řečeno Romský hlas, jako klasické noviny s jasně daným okruhem přispěvatelů a redakční radou? Jako protipól vnímám využití členů romské komunity jako autorů.

RH má v tiráži uvedený okruh stálých přispěvatelů jako Ondřej Giňa, Gejza Horváth atd. Od srpna 2008, kde jsem v RH začal dělat šéfredaktora, se navíc snažím počet dalších, externích dopisovatelů rozšířit, což se zatím daří. Lidí schopných a ochotných psát obstojně jak v romštině, tak češtině je dost, začaly u nás publikovat Lucie Oračková, Veronika a Andrea Kačovy, úmyslně ve slovenštině píše Renata Berkyová atd. Říkáme trochu s nadsázkou, že jsme teď jediné černobílé a také jediné česko-romsko-slovenské noviny v republice. Pokud jde o redakční radu, od srpna 2009 jsem si několikrát vyměnil informace s některými lidmi z redakční rady a externími spolupracovníky, s kompletní radou se ale zatím žádné sezení ještě od té doby neuskutečnilo. Asi vás nepřekvapí, že spíše než formální organizační pravidla hrají v romských strukturách roli příbuzenské vazby a provázanost lidí na vydavatele novin, tedy Sdružení Romů na Moravě (SRNM).

Rada Evropy plánuje regulaci audiovizuálních mediálních služeb

12. 6. 2009 / Štěpán Kotrba

Rozhlasové a televizní vysílání by podle rozsudku Evropského soudu pro lidská práva z roku 1990 (Groppera Radio v. Švýcarsko) nemělo zahrnovat internetové rádio nebo internetovou televizi, po kterých by neměla být vyžadována národní registrace (udělení licence) a neměl by se na ně vztahovat Čl. 10 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který umožňuje státům, aby požadovaly "udělování licencí pro rozhlasové a televizní vysílání, televizní či filmové podnikání". S internetovými rádii a webovými televizemi by mělo být zacházeno stejně jako se samotným internetem - webovými stránkami s textem, obrázky a zvukem. Vyplývá to z předkládací zprávy zpravodaje Andrewa Macintoshe (Labour Party) z výboru pro kulturu, vědu a vzdělání Parlamentního shromáždění Rady Evropy k draftu Doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č.1855 (2009) o regulaci audiovizuálních mediálních služeb, reagujícího jako novela Úmluvy o přeshraniční televizi na Směrnici 2007/65/EC Audiovizuální mediální služby bez hranic. Novela úmluvy stanovuje také, že do 16. 6. 2015 by měl být vypnut analogový televizní signál všech zemí PACE, i když EU stanovuje termín switch-off na 12. 12. 2012.

V atmosféře napětí jednaly obě Koreje o průmyslovém parku v Kesongu

11. 6. 2009

KD│Dnes dopoledne proběhla v posledním zbývajícím společném průmyslovém komplexu v severokorejském Kesongu jednání o budoucnosti hospodářské spolupráce obou korejských států, od nichž Jižní Korea očekávala, že v nich vyjdou najevo aktuální úmysly Pchjongjangu. Ekonomické potíže KLDR se stupňují a komunistický režim horečně shání tvrdou měnu; snaží se látat díry v rozpočtu prodejem zbraní, pašováním cigaret, vývozem pracovní síly na Střední Východ nebo budováním rozsáhlé soustavy tunelů pro vojenskou juntu v Barmě, a připravuje se tak mimo jiné na vážný dopad hospodářských sankcí, které ji už brzy mohou zasáhnout kvůli rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Ale ani v Jižní Koreji přes známky ekonomického oživení není zdaleka vše v pořádku; po sebevraždě, k níž bývalého prezidenta Ro Mu-hjona dohnal údajný korupční skandál zinscenovaný současnou vládou, se v zemi zvedla vlna protestů vedených dvěma tisíci intelektuály z předních univerzit. Profesoři, studenti, buddhističtí i křesťanští náboženští představitelé, lékaři, právníci a aktivisté obviňují vládu z omezování svobody projevu a shromažďování a ohrožování nezávislosti soudů. Kritizována je i hospodářská politika, která vede k výraznému nárůstu příjmových nerovností.

Poté co bývalý prezident - symbol otevřené politiky v zemi, která desítky let žila pod vojenskou diktaturou - skočil z útesu, policie velmi necitlivě zasáhla proti shromážděním k uctění jeho památky. Pohřební oltář vztyčený na jednom ze soulských náměstí byl krátce po sedmidenním státním smutku zničen policií. Dnes se k protivládním protestům připojilo přes 500 profesorů a studentů filosofie, kteří vyzvali konzervativního prezidenta Li Mjong-baka, aby se omluvil za vyvolání skandálu svého předchůdce.

Podle posledních zpráv Pchjongjang během dnešních jednání předložil požadavek na výrazné zvýšení poplatků za pronájem pozemku průmyslového parku a na více jak čtyřnásobné zvýšení mezd jeho zaměstnanců, aniž došlo k výraznějšímu pokroku v dalších záležitostech. Příští kolo mezikorejských jednání by se mělo uskutečnit 19. června.

Více informací v angličtině: ZDE

Život je Spojených arabských emirátech je civilizovaný

11. 6. 2009 / Martin Groh

Rád bych se vyjádřil k tvrzení o totalitě ve Spojených arabských emirátech, jak píše pan Krump: "absolutistické monarchie ve Spojených arabských emirátech, Bahrajnu a Saudské Arábii", kterou způsobily USA...podle pana Krumpa, míní Marin Groh.

V kontextu celé analýzy o níž zde hovořím, je nutné zdůraznit, že absolutistická monarchie možná je důsledek podpory USA, ale jako zřízení funguje úplně jinak, než jakékoliv totality, včetně té kapitalisticko pseudodemokratické, kterou pan Krump, dle mého mínění zcela správně a oprávněně, v e svém příspěvku tepe, a v níž žijeme on-line i my.

Korupce a privatizace státu: dramatický příklad z Pensylvánie

11. 6. 2009 / Greg Evans

Když v roce 2007 Hillary Transue, tehdy patnáctiletá studentka gymnázia v obci Luzerne County na západě amerického státu Pensylvánie, umístila na internet satirický portrét zástupce ředitele školy, tušila, že za to nebude nepochválena. A když si pak pan zástupce dokonce stěžoval u soudu pro mladistvé, očekávala, že jí soudce asi udělí důtku. Byla přece výbornou studentkou a nikdy dřív nebyla za nic trestaná. Soudce však místo důtky odsoudil Hillary na tři měsíce do vězení. A pak ji, v dramatickém výjevu, na který nikdy nezapomene, před očima šokovaných rodičů spoutanou odvedli ze soudní síně.

K otázce ne/existence špinavých peněz

10. 6. 2009 / Martin Baťka

Praktická identifikace, vedoucí k postihnutí výnosů z trestné činnosti, naráží na mnohá úskalí, spojená nejen s reformou Policie ČR a nadcházející rekodifikací trestního zákoníku. Tento článek představuje příspěvek k diskusi o tom, co jsou a jak se projevují špinavé peníze, když upozorňuje na široký prostor, v němž výnosy z trestné činnosti státu takříkajíc "proklouzávají mezi prsty".

Vymaní se média z moci elit?

10. 6. 2009 / Bohumil Kartous

Bez vzdělání, bez prostředků, bez nadšení, bez empatie a s cílem neustále zvyšovat zisk. Takovým způsobem je tvořen mediální informační materiál a takovým způsobem je následně utvářen mediální diskurz. Vlastníci médií spektakulárně zasahují do jejich redakční činnosti a novináři -- příslušníci vyšší sociální vrstvy -- jsou jen jejich námezdní silou, která svou práci na tom, jak vnímáme realitu, přizpůsobuje drastickým nárokům mediálních managerů na úsporu nákladů. Prostor pro svobodné vytváření informací, které nejsou jen přefiltrovaným produktem státního nebo soukromého public relations, se nebezpečně snižuje. Tak Robert W. McChesney, americký akademik zabývající se problematikou médií, doporučuje čtenářům své aktuální práce nazvané Problém médií, aby o médiích uvažovali. I když autor vychází z mediálního prostředí USA a právě k němu vztahuje svou kritiku, český čtenář objeví v této analytické a přitom velmi záživné knize překvapivě mnoho paralel s českým mediálním prostředím.

Problém médií: jak uvažovat o dnešních médiích (The Political Economy of Media), Robert W. McChesney, překlad Barbora Holubová, Všeň: Grimmus, 2009, 144 str.

The process which turned Milan Kundera into an informer

8. 6. 2009 / Jakub Češka

This essay is written within the tradition of French structuralism. It has been inspired by the work of Roland Barthes, who more than fifty years began the semiotic analysis of modern myths.

I am going to discuss a mythology which is almost exactly like those that Barthes analysed. I think this is perhaps the only framework for the "scandal", which has been created around Milan Kundera by the Czech newsmagazine Respekt. Roland Barthes (Mythologies , 2004) shows convincingly how persuasive is the labelling which turns the natural into something artificial and which gives the artificial an irresistible polish of "being natural", "self-evident" and hence "inevitable".

This basic characteristic can be applied equally to the denunciatory texts in which their authors construct a narrative on the basis of a single ambiguous clue of doubtful authenticity as to the way in which the material is laid out in the Respekt newsmagazine. The cover features a frowning caricature of the author, over which a headline is superimposed "Milan Kundera's denunciation".

The Czech original of this article is HERE.

Petr Třešňák, Adam Hradilek, "Milan Kundera's denunciation", Respekt magazine HERE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2009

13. 6. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V květnu 2009 přispělo celkem 257 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 92 324 04 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 5. 2009 částku 60 385,44 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a