Prezident Já III.
Další Zemanova promarněná příležitost
26. 12. 2014 / Bohumil Kartous
Jak píše Jan Čulík, český prezident je veskrze bezvýznamná figura, alespoň z hlediska pravomocí připsaných jemu ústavou. Má však jeden obrovský potenciál: takřka neomezený přístup do médií a jistou míru vážnosti, které prezident nabývá bez ohledu na skutečnou velikost jeho vlastní osobnosti. Zeman neumí využít ani jednoho a jeho vánoční projev je nejvíce ze všeho důkazem, že je pravděpodobně už jen svým vlastním stínem, deformovaným obrazem kdysi intelektuálně uvažujícího politika.
Prezident by měl mít nadhled, píše Jan Čulík. To ale v prvé řadě znamená umět se povznést, vidět dále než ostatní, nastolovat témata, která běžní politici nevidí a nedokáží je formulovat v dostatečně širokých souvislostech. Všimněte si, že převážná část Zemanova projevu je o něm samotném. Zeman využil projevu, jenž má být ze své podstaty adresován společnosti, má artikulovat její vlastní palčivé problémy a způsob jejich řešení, k obhajobě svých vlastních kroků a názorů. Takový přístup naznačuje, že Miloš Zeman trpí prohlubující se narcistní obsesí, která ho pudí k tomu dělat nedůstojná gesta a neustále obtěžovat veřejnost zdůrazňováním své osoby. Asi proto, že to nikdo jiný nedělá.
Dokonce i tam, kde se Zeman , byť stále skrze vlezlé "já", snaží mluvit o společenských tématech, lze v kontextu jeho předchozích výroků a snah vidět značnou kontroverzi. Snaha přesvědčovat českou společnost o tom, že jeho návštěva v Číně měla nějaký dopad či význam (mimo zájmy některých jednotlivců), je absurdní. Zeman je jen kuriózní evropský "starosta", který při interview v televizi choval na klíně plyšového krtečka. Kdo ho může brát vážně? Jak může někdo, kdo se pyšní svou islamofobií, hájit zájmy této země na mezinárodní scéně? A co v Zemanově pojetí znamená snižovat nezaměstnanost? Produkovat více pologramotných manuálně pracujících pro montovny s daňovými úlevami v rukou zahraničních vlastníků? Nebo firem sice českých, ale postavených na ideji levné a manipulovatelné pracovní síly? Scestné úvahy o tom, jak omezovat vzdělávání v této zemi, vedou přesně tímto směrem. Témata jako služební zákon jsou vedle toho takřka nepodstatná.
Psal jsem mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb, že „většině evidentně nezáleží na následcích volby, na konsekvencích vyplývajících z toho, jak bude příští prezident (ne)naplňovat svoje pětileté funkční období. Potvrzuje se to. Potvrzuje se, že lépe prezidenta vůbec nemít než mít takového, který není schopen využít potenciálu, jenž mu úřad dává. Nejen Klaus, ale z velké části i Havel a nyní Zeman využili úřadu více méně jako podstavce pro svůj vlastní pomník. Zrušit tento veskrze zbytečný post se zdá být zase o něco naléhavější.
Diskuse